Lech

Ok. Ale rotacni hmota a setrvacnost by nemela mit na maximalku vliv. Na zrychleni ano, ale na maximalku ne.

Teď jsi nakous celkem zajímavý téma, tvar a množství parsků těch litých kol, pokud je kolo například alessio sprint a má těch parspků pár znamená to, že u podběhů bude vznikat oblast s menším tlakem Zase nadruhou stranu tu probíráme úplný hlouposti, bavíme se přece o téměř sériových (i když v některých případech trochu upravených) fábiích a né o F1 Jo probirame tu pekny hovadiny ale je okurkova sezona ne? Ten problem u podbehu souvisi s vetsim prumerem kol, ne s paprsky. Pokud zmensis mezeru mezi otacejici se pneumatikou a podbehem tak diky vetsi vzajemne rychlosti se tam vzduch bude pohybovat rychleji = oblast mensiho dynamickeho tlaku. Z toho plyne ze se mezi podbeh a gumu bude prisavat vzduch a ten se pak musi nekudy dostat zase ven (a asi ne tam kde to puvodni designeri fabky zamysleli). A tady centimetry muzou hrat drastickou roli. Co se paprsku tyka tak ty vytvareji diky vireni vzduchu znacny indukovany odpor. Ale ten je u vsech kol vcelku podobny. Co si vetsina lidi neuvedomuje tak uz pri rychlosti 60 km/h tvori hlavni slozku aerodynamickyho odporu prave otacejici se casti kol protoze ty se vyznamnou casti pohybuji rychlosti nad 100 km/h. A jak to vypada pri 160 km/h uz neni treba dodavat. Jinak samozrejme aerodynamika neni jediny jizdni odpor. Ale v pripade maximalky pokud je jedinym rozdilem velikost kola, budou ostatni jizdni odpory podobne (zanedbatelne rozdily) a tak bude prave pokazena aerodynamika tim hlavnim rozdilem proc ta skvela kara s 17' nechce jet tech 160 co jede ta kraksna na 14'. (a taky proc vic zere) Jak tu nekdo trefne poznamenal, velka kola na zavodnich autech nejsou kvuli tomu ze by s nima auto bylo jednoduse rychlejsi. Krome vetsich prumeru brzd se to dela take kvuli vetsi stycne plose s povrchem trate. Ta je u vetsiho kola pri spravnem husteni vetsi. Mensi kolo by na stejnou stycnou plochu muselo byt podhustene a pak by zase vzrostl valivy odpor. A stycna plocha je klicova pro mechanickou prilnavost. (ale to sou veci nepodstatne protoze s civilnim autem se nedostanete ani k limitum normalnich gum a nez by auto odklouzalo ze suche silnice bokem tak se spis prekoti na budku kvuli vysokemu tezisti) To Diamant: Obnazene (ne seshora kryte kolo) otacejici se bude mit mnohem vetsi odpor vzduchu nez kolo stojici, rozdil bude s rychlosti stoupat. U shora zakrytych kol to neni tak jednoznacne. Ale nikdo krome tebe se tu asi nechce bavit o spotrebe a dynamice aut ktere se vezou na plosine. (no offense jenom diskutujeme)

Chci tim rict, ze vetsi kola maji pri otaceni vetsi aerodynamicky odpor. U aut ktere nemaji prebytek vykonu to vyusti ve snizeni maximalky. A proc je slabe auto na velkych kolech jeste pomalejsi je to o cem je cely tenhle thread jesti sem to dobre pochopil. Aerodynamicky odpor roste s druhou mocninou rychlosti a vykon potrebny na jeho prekonani s treti mocninou, kazdy vzduchovym proudem "omoceny" centimetr ctverecni pohybujici se rychle, hraje roli. Vetsi kolo ma z boku tech osklive ofukovanych ctverecnich centimetru vic nez kolo mensi. Rozdil je druhou mocninou rozmeru kola (plocha). O aute stojicim na plosine oproti autu jedoucimu je pro me jako laika tezky se vyjadrit. Roli tu hraje tvarovy a indukovany odpor mista kde se stojici pneumatika dotyka povrchu. Mluvim o tom ze v civilnim vozidle jakym je Fabia, kde jsou kola ofukovana prevazne z boku, hraje roli rozdil otacejici se bocni plochy mezi napriklad 14' a 17'. A tento odpor se muze vyznamne podilet na snizeni maximalky takoveho vozidla s motorem, ktery jaksi nedisponuje prebytkem vykonu k vyuziti vetsiho staleho prevodoveho pomeru vznikleho namontovanim kol s vetsim prumerem. Jeste vetsi legrace je kdyz je sirsi kolo vysazeno z karoserie bez upravy lemu blatniku, coz je casto k videni. Dalsi brutalni faktory jsou tvarovani paprsku litych kol. Dalsim muze byt zmensena mezera mezi kolem a podbehem kde pak vznika oblast mensiho tlaku, jakysi difuzor a je tam prisavan vzduch, ktery se pak dere ven na nejnemoznejsich mistech. Ale to uz je jenom takove moje blaboleni. Proti gustu zadnej disputat, velky kola obvykle vypadaji dobre a nalepka HTP se da sundat A kdyz vas bude predjizdet Fabia Junior tak si nasadite cerny brejle a pustite vic nahlas radio.

Protoze takhle funguje kolo uz par tisic let Spodni cast pneumatiky co se dotyka zeme se pohybuje 0 km/h vuci okolnimu prostredi. Stred kola se pohybuje stejnou rychlosti jako zbytek karoserie. Vrchol kola se vuci okoli pohybuje 2x vetsi rychlosti. To plati i pro ofukovane bocni plochy kol. Je zrejme ze u vetsiho kola se vysokou rychlosti pohybuje vetsi ofukovany povrch. Je mi lito, ale nenapada me zadne na prvni pohled zrejme doplnujici vysvetleni pro tuto elementarni zalezitost.

Vaha by na maximalce znat byt nemela, je tu ale aerodynamicky odpor Horni cast kola je ofukovana dvakrat vetsi rychlosti nez jedes. Takze pri 180 je to 360 km/h a pri tehle rychlosti je znat kazdy ctverecni centimetr povrchu navic, ktery se tou rychlosti pohybuje. Navic tyhle kola pokud jsou treba jen o centimetr vysazena vic ven z karoserie a lemy jsou seriove, tak je to aerodynamicka katastrofa.

Mam listy i predni zasterky a standardni uzky 14' 175 kola, ale po jizde v desti je fabie zasvinena na stranach celkem stejnomerne po cely vejsce. Ty listy jsou tam spis kvuli debilum na parkovistich, ale i tak je to spatne umisteny, melo by to byt vyse. Protoze pred okrajem necich zadnich dveri (vykrojenych podle kola) vas to neochrani. Uplne nejlepsi je kdyz si nekdo vedle vasi fabie otevre zadni dvere na dotek a pak do toho nasedne. Utvori se pekny vertikalni vryp jak se auto i s dvermi po nasednuti/vysednuti properuje.