Podzimní 25.sraz SKODAHOME v novém - 21.10.2017 v tradičním prostředí Triocampu Praha 8 / Více informací zde>>>

Lewis

Uživatel
  • Počet příspěvků

    1 334
  • Registrace

  • Poslední návštěva

Popularita

2 Neutrální

6 Sledujících

O uživateli Lewis

  • Hodnost
    SEATista
  • Datum narození 24.10.1984

Kontaktní metody

  • ICQ
    201132654

Návštěvy profilu

844 zobrazení profilu
  1. A já zrovna koukal na podmínky soutěže a je to jen pro vozy Fabia I a II takže mě asi vymažte....
  2. To netušim... Můj tip je že R18 má větší styčnou plochu a zase geometrie (střed pneu) musí být krapet trochu jinde... Navíc není u R18 poznámka jen se sportovním podvozkem? Protože tím snížením se mění kinematika a rozložení kde by měla být styčná plocha...
  3. 5mm na geometrii nemá nijak veliký vliv... ale vem si, že kupříkladu vůču té zmiňované 6x16 ET45 je pomyslná osa gumy uprostřed... Když si spočteš kde bude u 7x17 s ET 54 tak bude asi o 3mm ven z auta na každé gumě.... Zaručeně je tam jiná šíře gumy vid. 205/50 R16 vs. 225/45 R17? nevim ten rozměr.... takže inženýři spočítali, že širší guma při nějak nastavené geometrii potřebuje mít ten prostředek krapet jinde... Ale jak řikám 100% to určitý nepatrný vliv má ale i já to u svého auta mám milimetr sem a desat tam....
  4. Nebudu sem dávat vícenásobnou citaci... reaguji na víc lidí...... Samozřejmě že 5mm rozšíření nápravy na každé straně ovlivní všechno a je předmětem diskuze o kolik. Životnost jednotlivých dílů ponechme stranou. Zazněla tady geometrie. Ano i ta by potřebovala seřídit jinak. U rozšíření by kola již neměla být "jen" v rovině, ale třeba mírně sbíhavá. Také pérování bude mírně měkčí. (větší páka) Pocit z řízení??? Ten se mění řekl bych rapidně. 5mm většího rozchodu na každé straně změní rameno rejdové osy, která má veliký vliv na stabilitu a kupříkladu na samostabilizaci řízení v případě brzdění apod. Viditelné rozšíření u Piškota... Piškot nemá jen o 7mm jiné ET proti předepsaným 17" diskům. Má také jinou šíři. Místo 7" má 8" což je 1/2" na každé straně... Což je skoro o 2cm.... (1/2" a těch 7mm na ET) v porovnání s nějakým diskem 15" který má 6x15 ET42 tak je to již přes 3cm ven z auta... Zális je jen místo kde je střed pneu, nebo disku pokud chcete. A aby to nevypadalo, že jsem jen rejpal, co se po vás vozí.... Jezdím taktéž na discích 8x17" ET35 a s podvozkem o dobrých pár cm nižším... A je mi naprosto jasné, jak tímto měním střed kývání nápravy, rameno rejdu, a vůbec komplet kynematiku nápravy. Není nad to jak to vymysleli v originále, jenže tak jak to máme třeba s Piškotem to prostě vypadá lépe...
  5. Lewis - Roomster S .... Fabiaster???
  6. Před chvílí mi volal kamarád že se vsadili a jestli jsem mu schopen říct, jak se chová ř.j. při tomto režimu. Řekl jsem to obdobně. Ovšem jde pouze o zážehové motory. U vznětových začne dávkovat palivo až těsně před volnoběžnými otáčky. Ekar: Brzdím, brzdí, brzdíme, brždíš...
  7. číslo dílu je 6LL 407 183 Já měnil jen tento díl a nebyl s tím žádnej problém.... (Jen takové vypozorování: projeví se mnohem intenzivněji vibrace od motoru. U mého 1,4 TDI dost nepřijemná záležitost. Citelný je to i u 1,9TDI. S benzínem nemám zkušenost.)
  8. Dle mého názoru ne. Ale je to názor, nemám s tím osobní zkušenost.
  9. Já si nemyslím že dochází k vyrovnání výšky světla pomocí motorku za jízdy... FI to měla udělaný na po nastartování takže pokud jsi nastartoval a pak naložil auto tak to oslňovalo jako klasická Fabia s H7.
  10. Hele kluci klid. Já jsem to jen prolítl. Ohledně toho dotazu tak jsem pochopil že ten člověk má fabii po faceliftu kde je dení svícení žárovkou u mlhovek to se zapne automaticky a jestli jsem ho pochopil tak chce dát xenon do těch mlhovek. Odpověď je že to fungovat nebude. Pokud chce dát do hlavních světel tak odpověď je že to jde, ale může to zlobit protože tam má corner a natáčení... (zda jsem to pochopil, protože pro mě číst slovenštinu bez háčků a čárek je asi jako bavit se s polákem... jde to ale pomalu...) Ekkar: Já jsem taky automatiku vypnul, ovšem musím říct, že u mě to fungovalo tak, že jsem otočil klíčem a nic nesvítilo jen palubka a obrysovky a až po nastartování se rozežhly H7. Nicméně právě těm balastům to nedělalo dobře a většinou pravé světlo nenaběhlo...
  11. Když posadím auto níž ta trpí celá karoserie, zejména potom horní uložení a také veškeré sváry v karoserii, interiér atd... Snížením vozu netrpí ložiska, to je součást neodpružené hmoty... Dalo by se polemizovat o ramenech... Ložiska, ramena a klouby a potom vše ostatní trpí nasazením větších kol s nizkoprofilovými pneu a zejména potom s nižším ET...
  12. Ibizu jsem měl 6cm vanou od země.... jinak řečeno krabička cigaret na stojato neprošla musela ležet na boku... Rooma mám zatím asi 8-9cm ale protože je tam celodekl od předu až po zadek tak je těch 6cm taky někde v místě kde je vana... Naprosto běžně škrtám v zimě o hrudky ledu a při nájezdu na obrubníky při prakování uložením zadní nápravy.
  13. Ale standartní auto má podtlak nahoře... Ne pod podvozkem... Nebavím se o speciálech na závody nebo dokonce o formuli, ale o standartním autě. Nevidím důvod proč by měl být pod podvozkem podtlak. Navíc toto řeší i konstruktéři, protože za jízdy se snižuje přilnavost vozu a tím i stabilita, protože ja vlastně vysávám nahoru. Nebo se pletu?
  14. No netroufal bych si říkat, že je tlak vzduchu na masce je větší než pod kapotou. Nejsem totiž konstruktér a už vůbec nejsem expert přes aerodynamiku... vim že díky aerodynamickému proudění se tlak zvyšuje v místě přechodu mezi kapotou a předním oknem a toho se využívá pro přívod vzduchu do topení. ideál u feldy... Taková ta kapsa na vzduch co se tam lepila tomu vůbec nepomohla. Matně se snažím vzpomenout na obrázek rozložení tlaků při proudění vzduchu, ale jediné co si vybavuji je ten přetlak po bocích kabiny a následně podtlak u trupu vozidla. Velmi nebezpečné pro cyklisty, kteří jsou strhávány pod kola návěsu... Co se týče rezonančního sání tak jsi si jistý že si rozumíme? Já to tedy měl dávno, ale o rezonancích v trubkách to nebylo... Bylo to o šíření rázové vlny při otevření sacího ventilu až k otevřenému prostoru rychlostí světla kde se tato rázová vlna odrazí a šíří se zpět rychlostí zvuku. efektem je větší naplnění válce. Této skutečnosti se využívá a pomocí klapek v sání se mění délka sacího vedení a tím charakteristika motoru. Při použití dvou různých délek a přepínáním mezi nimi v otáčkách kde se tyto charakteristiky protínají se využívá obalová křivka.
  15. K otevřenému sání mohu říct jen jedno... Proč, když je to tak super, to není v seriové výrobě, a proč se to nevyužívá ani závodních motorů??? Zkracovat a rozšiřovat sací trubky může mít do jisté míry pozitivní vliv. Do jisté míry, protože pokud se budeme bavit o rezonančním sání, tak konstruktéři tuto trubku tvarovali a prdlužovali, aby měla maximum krouťáku v určitých otáčkách. Takže pokud někdo vyhodí, změní, zkrátí, rozšíří tuto sací trubku, změní charakteristiku motoru. Je možné, že tato nově vzniklá charakteristika bude několika řidičům vyhovovat více, jiným méně. Konstruktéři se snažili najít kompromis...