McMatej

Taky mně to zaujalo. Čekal jsem že plocha bude přibližně stejná i když zvětšení plochy není úměrné šířce. Taky mně zaujalo, že užší pneu se dělají z tvrdší směsi.

Ještě jenou zopakuji, nepochybňuji to, že je vyšší pneu pohodlnější, zpochybňuji to, že je to vlivem vyšší výšky boku. Našel jsem zajímavé čtení - diplomovou práci o měření otisku pneumatiky. Zmiňují se v ní všechny možné parametry, například tvar (rozměry) stykové plochy, jak jsem uváděl výše .... odkaz

Ekkar: A nemůže být víc přenesených vibrací nižší a širší pneu jen proto, že na víc nerovností najede?

No, co k tomu dodat. Jen krátce, bez vzduchu nebo jen se špatným tlakem vzduchu pneumatika nefunguje, takže bych vliv vzduchu v pneumatice nepodceňoval. Jízda na méně nahuštěné pneu je vzhledem k tlumení drobných nerovností pohodlnější. Výška a tuhost boku je přitom pořád stejná, při velkém podhuštění bude výška boku dokonce nižší. Ne ne, tohle mně nepřesvědčilo. A ještě mně napadla jedna věc, na větší plochu boku vyšší pneu působí od tlaku v pneu větší síla - je v něm větší napětí a při tom je pohodlnější? Ještě abysme si rozumněli, nepochybňuji to, že je vyšší pneu pohodlnější, zpochybňuji to, že je to vlivem vyšší výšky boku.

Taky se mně "vysvětlení že nižší bok méně pruží" (podobně jako kratší vinutá pružina) nelíbí. U pneumatiky pruží vzduch v pneumatice, takže na tuhost má vliv stlačení vzduchu (změna objemu před a po deformaci). Nižší pneu bude mít menší vnitřní objem, ale změna objemu při najeti na nerovnost bude malá, takže rozdíl vysoká / nízká pneu bude zanedbatelný. Jiné vlivy, napřiklad tlak huštění bude mít daleko větší vliv a nikdo to neřeší, takže myslím, že to jsou subjektivní dojmy.

Já jsem koupil ve skoda-dily ty nejlacinější čínské, protože jsem nevěděl, jestli to dělaji ony a už jezdí 25 tkm.

Co spotřeba?? Změnila - zhoršila se? Jestli ne, tak je to subjektivní pocit.

Prodloužením se vůle zmenšuje. Zámek jde "zavřít" i při otevřených dvěřích např šroubovákem, podívej se jak do sebe dva díly zámku zapadají.

Šipka má ukazovat směrem od spolujezdce k řidiči.

Tady mně něco nesedí. Pokud se zvýší komprese, tak nad pístem a pak by měl tlak naopak olej z mezery mezi pístem a válcem vytlačovat, ne?

Dnes už je to běžná viskozita, doba pokročila. Mazivářská poradna je i na zdejším webu tady, článek o nískoviskozních olejích tady. 0W-30 bude mít lepší základový olej než 5W-30

Já bych řekl, že když se dva zdroje spojí místo + s + a - s - (paralelně), zapojí se + s - a + s - , zapojí se seriově (12 V + 12 V) a na krátko!!! (do zkratu). Pokud by šlo o dvě zdravé autobaterie, protékající velmi velký proud by spálil spojovací vodiče. Pokud jste to přesto dokázali, musela být jedna baterie v dost žalostném stavu, proto velký proud neprotékal. Každopádně to zatěžovalo jen spojovací vodiče a baterie. Autobaterii sice vadí zkratové proudy, ale díky polomrtvé druhé baterii asi nebyly tak velké, tak by se nemělo nic stát.

To ubrzdíš i bez podtlaku. Jde v první řadě o zvyk. Když si zvažoval možnost "abych nemusel brzdit ručkou", tak to asi nemáte v plánu valit po dálnici 150. ;-)

Pedál je povolený - odbržděný. Jen není podtlak v posilovači, tak budeš muset na pedál šlápnout větší silou.

Musíš sundat buben, pak odpojit konec lana z páky brzdové čelisti. Pak až by šli čelisti sundat. Takže jen pro výměnu lanka se čelisti sundat nemusí.

Volný krok pedálu je daný JEN velikostí vůle mezi destičkami a kotouči (bubny). V Na předních s tím nic udělat nejde, na zadních bubnových může špatně vymezovat vůli samostav. Takže: 1) zatáhnout ruční brzdu - tím se vymezí vůle mezi zadními čelistmi a bubnem, ale udělá se vůle mezi zadním brzdovým válečkem a čelistí 2) sešlápnout brzdu - tím se vymezí vůle mezi zadním brzdovým válečkem a čelistí 3) znovu (po druhé) šlápnout na pedál - krok pedálu bude daný jen vůlí mezi předními destičkami a kotoučem, takže pokud dojde k výraznému zlepšení, je problém v zadním samostavu. Osobně myslím, že je vůle normální a jde jen o zvyk.

To se mně taky zdá nepravděpodobné. Když by se vzpříčila (nepohybovala) vnitřní deska, nepohyboval ve se celý třmen s druhou deskou a nebrzdila by ani ta. Píst nejprve přitlačí vnitřní desku ke kotouči, pak se začne pohybovat celý třmen (válec) a přitlačí vnější desku. (nebo naopak, podle toho, která destička se bude pohybovat snadněji). Destičky se musí pohnout směrem k sobě. Když bude vnitřní deska vzpříčená (pevně spojená s třmenem), tak se destičky k sobě nepohnou. Kdo se v tom má vyznat. Ona se i jedna destička opotřebovává rychleji.

Pokud můžu doplnit své postřehy, tak hlavní vliv na rozdílné vlastnosti mezi úzkou a širokou pneumatikou má tvar stykové plochy. Na užší pneu je výrazně delší. Není nic jednoduššího než si to změřit. I když jsem to měřil na různě těžkých autech, širší pneu na těžším autě měla stykovou plochu širokou 175 mm a dlouhou 125 mm (poměr šířka/délka je 1,36). Užší pneu na lehčím autě měla stykovou plochu širokou 120 mm a dlouhou 140 mm (poměr šířka/délka je 0,85). A od kratší stykové plochy se odvíjejí všechny "nevýhody" širších pneu. Na přejetí nerovnosti máme kratší dráhu, takže pneu se musí nadrzvednout za kratší čas, tj. s větším zrychlením, rychlostí, silou. Podobně na vytlačení vody máme kratší dráhu, tj. čas.

Nějak mně unikají souvislosti. Jestli musí rez z něčeho nabobtnat je jedno. důležité je, aby rezavá tečka na kotouči nevydrřela do destičky drážku. Pokud vydře, tak je z tečky mezikruží. Kotoučová brzda se odbrzdí i když auto stojí (kotouč se netočí), takže to s házivostí nesouvisí. O zpětný pohyb pístků se stará těsnící kroužek. Má čtvercový průřez a je zamontovaný v drážce lichoběžníkového průřezu a tím jak je na jedná straně víc stlačený vrací pístek po odbrždění o kousek zpět.

Kdyby byl špatný mechnaizmus třmenu (nepohyblivé vodící tyčky), tak by brzdila jen vnitřní destička ale hlavně by se brzda neodbržďovala - na brzdění je k dispozici větší síla než na odbrždění. Podle mého za to můžou moc měkké brzdové destičky. Rez destičku vydře a toto místo dále a více rezaví. Řešení jsou tvrdší destičky. Jé měl problém s orezlými zadními kotouči, dal jsem destičky Roadhouse a pohoda, destička se nevydírá.

Ohledně směru otáčení Je pravda, že pneumatika se otáčí jedním směrem, ale to neznamená, že síla, kterou přenáší, má jeden směr. Při zrychlování má jeden směr, při brždění opačný, že.

Jen nápad, jestli to dává jiskru ve správný okamžik. Nad setrvačníkem je snímač otáček, zkusit vyčistit.

Že by se otočila gumička se mně nějak nezdá. Ale povolením odvzdušňováku se nic nezkazí.

Taky jsem dlouho a neúspěšně bojoval se zápachem z klimy. Největší úspěch jsem dosáhnul když jsem nastříkal skoro celý pěnový čistič klimatizace otvorem, kterým odtéká kondenzát. Proč? Protože, kde je plíseň? Tam kde je vlhko. Kde je největší vlhko? Tam, kudy kondenzát odtéká. ;-)

U spodní hranice tě nějak utekla desetiná čárka o jedno místo. Má být 0,55 mm. ;-) Celé v mm to je 1,66 +/- 1,11 nebo 0,55 až 2,77 mm. když sem nede dát soubor v excelu, tak to půjde třeba takhle: vše do prvního řádku a do sloupec A - vložit průměr disku v palcích sloupec B - "=A1*25,4" výsledek je průměr disku v mm sloupec C - vložit úhel ve stupních (buňky si naformátovat jako zlomek a úhel zadávat ve tvaru např. 15/60) sloupec D - "=SIN(RADIANS(C1))*B1" výsledek je sbíhavost nebo odklon v mm