To je trochu širší problém, spojený například s neochotou lidí u nás za prací migrovat a dojíždět, stabilně silnou vazbou k místu bydliště atd. To má některé zvykové a historické důvody, ovšem na druhou stranu důvody i ryze praktické(stále poměrně tristní infrastruktura, netransparentní byrokracie při jakémkoliv úkonu...).
A ano, vyhazov z práce prostě kritický je a to je realita, naše životní úroveň, životní styl a průměrné platy jsou v takové úrovni, že ztráta zaměstnání v rodině je existenciální problém. Já se prostě nedivím lidem některým, že se hodí marod než jít od válu.
Zde bych jen asi objektivně poznamenal, že stát se v této roli u nás příliš nevyznamenal, protože za posledních dvacet let s tímto trendem nepohl NIJAK, ale zato vymyslel tisíc a jednu okliku a možnost pro ty, kteří makat odmítají jakkoliv, kdekoliv a za cokoliv. Netvrdím, že nepracující člověk se má lépe než pracující (některé z nás třeba pracování vážně baví), na druhou stranu pracující člověk žije v určitém světě nejistoty, se kterou se denně probouzí.