Dělám prodejce aut asi 14 let. Z toho 12 let VW a poslední dva roky značku Škoda. Vidím z příspěvků na tomto fóru, že tato práce je opředena mnoha mýty a nepodloženými údaji. Prodávat auta je radost a mnoho starostí současně. Naprosto nestačí jen když je nějdo fanda pro auta a myslí si , že s tím vystačí. Zájemce o tuto práci by měl mít alespoň maturitu v technickém oboru, ale není to podmínkou. Moc důležité je mít všeobecný přehled o všem a dokázat se bavit s potencionálním klientem třeba o fotbale, nebo pěstování bonsaí. Předpokladem je alespoň na slušné úrovni ovládat český jazyk a mít slušnou počítačovou erudici. Prodejce vlastně neustále tvoří a píše nabídky, vypracovává výběrová řízení, kalkuluje ceny a snaží se udržet na prodaném voze alespoň minimální marži. Každý prodejce má na rok vypracovaný plán prodeje v počtech kusů , rozdělený po měsících a sakra fest se to vedením firmy kontroluje a následně řeší, jestliže neplní. Pokud plní má vcelku solidní plat ve výši cca dvojnásobku průměrného platu v ČR, služební auto pro osobní využití a mobil s vcelku slušným limitem. Tady v Praze se běžně očekává, že jeden prodejce měsíčně prodá 12-14 kusů vozidel. Tohle množství Vám dá docela zabrat, neboť každý obchodní případ je jiný. Někdo financuje hotově, někdo na splátky, někdo dává protiúčet a kombinace všeho. Prodejce pokud možno musí sledovat veškeré změny specifikací, modelových roků, výrobních restrikcí u všech prodávaných modelů. Prodejce se musí vždy tvářit velice příjemně a být v pohodě, ač má osobní problémy jakéhokoliv rázu. Každé 2-3 měsíce si Vás proklepne tzv. Mystery Shopper a ten Vám neodpustí žádnou chybu ve znalostech ani ve vedení oochidního jednání. Pokud vyhoříte, osolí Vás na platu a seberou předváděčku, protože firma z toho má docela závažné finanční srážky.
Taky jezdíte se zákazníky na tzv. předváděcí jízdy a z hrůzou zjišťujete, že řídit normální osobní auto umí tak jeden člověk z deseti. Poznáte extrémy o kteých se Vám před tím ve snu nezdálo. Tyto řidiče nemůžete vyhodit, ale jen s úsměvem navrhnout, že to již na zpáteční cestě vezmete sami.
Zcela normální je, že v této branži se nikterak neřeší přesčasy ani pracovní víkendy. Prostě je výstava ků příležitosti chovatelů slepic a člověk tam stojí u auta a je rád, že mu firma zaplatí účet za oběd. Nesmím zapomenout, že mateřský koncern pořádá pro úspěšné a plán plnící prodejce optravdu velkolepé tuzemské a zahraniční akce, zejména s uváděním nových modelů na trh. Těch pár dní Vám dovolí zapomenout, na všechny ty nejistoty a nepříjemnosti a frustrace, které tato práce přináší a prostě si řeknete i když to stojí někdy hodně za hovno, pořád mě to baví.
