Standis

Škoda 418 (1934) Jediným rozdílem proti typu 420 bylo použití menšího motoru a kratší podvozek a karoserie (d × š × v: 3 630 × 1 340 × 1 520 mm; rozvor: 2 300 mm; rozchod: 1 050 mm). Motor měl snížený objem válců na 903 cm3, a tím i nižší výkon 13,2 kW (18 k) souvisící i s nižší maximální rychlostí – 80 km/h. Dostalo se také na hřebenové řízení. Karosérie byla opět kombinací dřevěné kostry a plechových výlisků ovšem o více provedeních (přibyl dodávkový vůz, tudor–kabriolet a roadster). Sériově se tohoto automobilu vyrobilo 200 vozů. V roce 1934 přichází první Popular s označením 418. Podle klíče firmy Škoda měl tehdy 4 válce a 18 koní. Tento stroj již nesl znaky všech pozdějších škodovek. Centrální roura, kterou prochází kardan. Na ni jsou dva příčné nosníky k uchycení karoserie. Vpředu je rozvidlení pro uchycení přední nápravy a uložení motoru. Přední náprava byla lichoběžníková s rameny tvaru trojúhelníku. Vzadu byla uložena převodovka s rozvodovkou, později i diferenciálem. Zadní nápravu tvořily výkyvné polonápravy. Převodovka měla tři stupně řazené pákou umístěnou na rouře vedle řidiče a ovládanou dvěma táhly vedoucími dozadu k převodovce. Brzdy byly mechanické, lankové. Řízení bylo pravostranné v provedení pastorek – hřeben. Elektroinstalace používala 6 V rozvod a byla většinou zn. Scintlilla. Motor typu 418 byl řadový čtyřválec s rozvodem SV o obsahu 903 ccm, výkon 18 koní. Typu 418 bylo v roce 1934 vyrobeno pouze 200 kusů. Motor byl opravdu velmi slabý. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda 418 Popular Rok 1934 Počet vyrobených strojů 200 Motor (typ, počet válců) 4 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 903 Výkon (výkon/ot.min) 18 HP Počet míst 2-4 Délka (mm) 3630 (tudor) Šířka (mm) 1340 Výška (mm) 1520 Rozvor (mm) 2300 Rozchod před/zad (mm) 1050/1050 Pohotovostní hmotn. (kg) 650 Pohon zadní, kardan Převodovka man 3+1 Pneu 120 x 40 Rychlost (km/h) 80 Palivový systém gravitační Brzdy mechanické bubnové Elektřina 6 V Výroba od r. 1934 Výroba do r. 1934

Škoda 420 byl osobní automobil vyráběný automobilkou Škoda před druhou světovou válkou v letech 1933 – 1938. Některé odlišné vozy byly značeny jako Škoda 418 nebo Škoda 421. Výrobce Škoda Roky produkce 1933 – 1938 Nástupce Škoda Popular Škoda 420 Rapid Vyráběl se v letech 1934 a 1935. V prodeji byl jako sedan nebo kabriolet. Bylo vyrobeno 480 kusů. Specifikace: Motor Objem: 1195 cm³ Výkon 19,1 kW Maximální rychlost: 90 km/h Spotřeba: 8 l/100 km [*]Rozměry Výška: 1520 mm Šířka: 1460 mm Délka: 3800 mm

Škoda 806 byl užitkový automobil vyráběný v československé automobilce Škoda. Byl to velký třínápravový valník. Výroba začala roku 1935 a skončila v roce 1936, vyrobilo se 6 těchto aut. Jednotlivé varianty vozu byly označovány T, D a DT. Motor byl vodou chlazený řadový šestiválec OHV. Dva z vyrobených vozů měly benzínový motor o objemu 8,3 l. Motor dalších dvou (byl také použit u typů 606 a 406) měl objem 8554 cm³, jezdil na naftu a měl výkon 77 kW (105 koní), vůz vážící zhruba 6 tun s ním dosahoval rychlosti okolo 51 km/h. Poslední dva kusy poháněl vznětový motor o objemu 11782 cm³, který měl výkon 99 kW a mohl jet až 62 km/h. Výrobce Škoda Roky produkce 1935 – 1936 Karoserie valník Motor OHV 8,6 l 77 kW

Škoda 254 byl užitkový automobil vyráběný v československé automobilce Škoda. Vyráběl se jako valník, autobus nebo jiné typy. Na rozdíl od předchozích nákladních aut značky Škoda zde nebyly vozy se sníženým podvozem označené písmenem N, ale jen typy D a G (na plyn), který se u starším typů nevyskytoval. Výroba začala roku 1935 a skončila v roce 1943, vyrobilo se 2662 těchto aut. Motor byl vodou chlazený řadový čtyřválec OHV o objemu 3770 cm³. Měl výkon 41 kW (55 koní). Vůz s ním dosahoval rychlosti maximálně 60 km/h. Vozy označené písmenem G měly plynový motor s výkonem 31 kW. Od roku 1939 se vyráběl tento model s šestiválcovým motorem pod názvem Škoda 256. Výrobce Škoda Roky produkce 1935 – 1943 Motor OHV 3770 cm³ 41 kW

Škoda Rapid (typ 901 nebo 914) byl osobní automobil vyráběný v letech 1935 - 1938. Byl vyráběn jako čtyřdveřový nebo dvoudveřový sedan, dodávka nebo kabriolet. Historie: Zatímco Populary byly brány jako lidový automobil, Rapidy mířily o něco výše. Pod označením Škoda 420 Rapid bylo vyrobeno 480 vozů v letech 1934 – 35. Oproti Š 420 Standart měly silnější motor o obsahu 1195 ccm s výkonem 26 koní. Karoserie byla o kousek větší než u typu Standart, vše ostatní bylo hodně podobné. V roce 1935 přichází firma s Rapidem typ 901, později 914. Vyráběl se až do roku 1938. Popis: Motor s obsahem 1386 ccm a rozvodem SV měl výkon 31 koní při 3500 ot/min. Na klikovém hřídeli měl 3 ložiska . Rám vozu byl páteřový, nástavný, vpředu rozvidlený s centrální nosnou ocelovou rourou. Přední náprava byla dělená, lichoběžníková s příčným listovým perem dole a příčnými trojúhelníkovými rameny nahoře (stejné konstrukce jako Popular). Zadní náprava byla dělená, kyvadlová s příčným listovým perem. Řízení bylo na rozdíl od Popularu šroubem a maticí. Dalším rozdílem bylo umístění převodovky hned za motorem, přičemž druhý a třetí stupeň byl synchronizován. Spojka byla suchá, jednokotoučová. Všechny Rapidy měly diferenciál. Pneumatiky byly rozměru 5,75 x 16. Karoserie byla obdobná Popularu. Snížená konstrukce s dřevěnou kostrou a plechovými panely. Do roku 1938 bylo vyrobeno 3900 kusů Rapidů. Poslední 23. a 24 serie v roce 1938 byla již osazena motorem OHV 1564 ccm. Těchto mezitypů bylo vyrobeno 600 ks. Tento motor byl použit později u typu Rapid 922. V roce 1935 se pro sportovní účely vyrobily 4 Rapidy s označením Rapid Six typ 910. Měly řadový šestiválec 1961 ccm o výkonu 5O koní. Byly v provedení coupe a zúčastňovaly se řady soutěží a závodů. Např. 1000 mil československých. Motor pocházel z vozu Škoda 637 a byl náležitě upraven. V roce 1938 se začíná vyrábět Rapid typ 922. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda Rapid 901 a 914 Rok 1935 Počet vyrobených strojů 3900 Motor (typ, počet válců) 4 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 1386 Vrtání (mm) 70 Zdvih (mm) 90 Výkon (výkon/ot.min) 31 HP/3500 Karburátor (značka, typ) Zenith Karoserie (počet dveří) sedan, sedan-cabriolet, tudor, cabriolet, dodávka Počet míst 4 Rozvor (mm) 1550 Rozchod před/zad (mm) 1170/1220 Pohon zadní, kardan Převodovka man. 3+1 Pneu 5,75 x 16 Spotřeba (l/100km) 9-10 Palivový systém gravitační Brzdy hydraulické bubnové Elektřina 6 V Výroba od r. 1935 Výroba do r. 1938

Škoda Rapid Six Škoda Rapid Six bylo sportovní coupé. V roce 1935 byly vyrobeny 4 kusy. Vůz byl vybaven čtyřválcovým SV motorem umístěným podléně nad přední nápravou o objemu 1961 cm³ a s výkonem 36,8 kW. Poháněna byla zadní kola. Maximální rychlost byla 140 km/h. Číselný název typu je 910. Byly v provedení coupe a zúčastňovaly se řady soutěží a závodů. Např. 1000 mil. Některé vozy byly následně postaveny individuálně zabudováním šestiválcového motoru do karoserie typu roadster. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda Rapid SIX typ 910 Rok 1935 Počet vyrobených strojů 4 coupe Motor (typ, počet válců) 6 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 1961 Vrtání (mm) 68 Zdvih (mm) 90 Výkon (výkon/ot.min) 36,8kW Karoserie (počet dveří) coupé Počet míst 2 Rozvor (mm) 2620 Rozchod před/zad (mm) 1150/1170 Pohotovostní hmotn. (kg) 1050 Pohon zadní kardan Převodovka man.4+1 Pneu 140 x 40 Rychlost (km/h) 130 Brzdy hydraulické bubnové

Škoda Popular, popř. její předchůdci, byl nejúspěšnější předválečný model automobilů značky Škoda, který napomohl firmě se dostat na vrchol. Škoda 420, 418, Popular Výrobce Škoda, ASAP Koncern Škodovy závody-Plzeň Roky produkce 1933–1946 Vyrobeno 19 542 kusů Nástupce Škoda 1101 Koncepce pohonu páteřový rám Třída malé automobily Technické údaje Délka 3 630–4 200 mm Šířka 1 340–1 500 mm Výška 1 370–1 520 mm Rozvor 2 300–2 570 mm Rozchod 1 050–1 250 mm Pohotovostní hmotnost 650–930 kg Počet míst 3–4 Maximální rychlost 80–110 km/h Spotřeba 7–10 l/100 km Převodovka třístupňová Škoda Popular Sport „Monte Carlo" typ 909 (1935–1938) Tento automobil pojmenovaný po jednom z nejslavnějším automobilových závodů vzniknul výměnou běžného motoru Popularu za ten z většího Rapidu (901). Toto spojení se ukázalo jako vynikající po absolvování slavného závodu, a tak ho automobilka začala prodávat s karosérií Roadster, Roadster De Luxe a Coupé Sport. Však také jezdil nejvyšší rychlostí 110 km/h při spotřebě l0 litrů benzínu na 100 km a měl diferenciál. Vyrobilo se ho 72 kusů Škodovka nasazovala své výrobky i do různých soutěží a závodů. Nejčastěji samozřejmě nejrozšířenější výrobek, Škoda Popular. Vyrobila proto typ Popular Monte Carlo rok 1935 počtu 2 kusů. tyto závodní speciály byly určeny pro Rallye Monte Carlo v roce 1936. Na základě těchto vozů byla vyrobena řada Populárů s tímto onačením. V letech 1936 – 1938 jich vyrobili kolem sedmdesáti kusů(uvádí se číslo 72 kusů) typu 909. Společným znakem byl motor z Rapidu o obsahu 1386 ccm s rozvodem SV. Karoserie byly typu roadster i coupé s onou známou malou ploutví na zádi. Tyto vozy se navzájem lišily v detailech, protože šlo o ruční, případně zakázkovou výrobu. Dodnes se některé dochovaly. Značka Škoda Země Československá republika Typ Popular Monte Carlo Rok 1936 Počet vyrobených strojů 72 Motor (typ, počet válců) 4 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 1385 Vrtání (mm) 70 Zdvih (mm) 90 Výkon (výkon/ot.min) 36 HP/4500 Karburátor (značka, typ) Zenith 26 VEHG Karoserie (počet dveří) roadster, coupe Počet míst 2 Rozvor (mm) 2570 Rozchod před/zad (mm) 110/1200, případně 1150/1220 Pohotovostní hmotn. (kg) 870 (roadster) Pohon zadní, kardan Převodovka man. 3+1 Pneu 5,50 x 16 Rychlost (km/h) 120 Spotřeba (l/100km) 10 Brzdy hydraulické bubnové Výroba od r. 1936 Výroba do r. 1938

Škoda 935, Československo 1937 Čtyřdveřový pěti až šestimístný vůz s aerodynamickou karosérií, motor uprostřed před zadní nápravou a pohon zadních kol. Plochý kapalinou chlazený čtyřválec (boxer) s rozvodem OHV, objem 1995 cm³, vrtání 84 mm a zdvih 90 mm, dva karburátory Zenith, výkon 40 kW (55 koní) při 3500 ot/min. Vpředu příčné závěsy, vzadu kyvadlové poloosy, vpředu i vzadu příčné listové pero. Čtyřstupňová elektromagnetická převodovka Cotal, rozvor náprav 2580 mm, rozchod kol 1250/1300 mm, vnější rozměry 3800x1670x1500 mm, hmotnost 1170 kg, maximální rychlost Prototyp aerodynamického vozu s motorem vzadu a chladičem vpředu byl zkoušen v letech 1935 až 1937. Zřejmě byly vyrobeny dva vozy a tři motory. Vůz byl pokusem o reprezentační vůz, do sériové výroby ale nebyl zaveden.

já mám kotouče i desky Feroda a jsem s nima spokojen

Škoda 903 Automobil konstrukce Ing. Františka Zubatého, pokusně vyráběný Akciovou společností pro automobilový průmysl v Mladá Boleslavi. Čtyřdveřový a šestimístný otevřený vůz se sklápěcí plátěnou střechou. První vojenský vícemístný osobní automobil vyrobený na podvozku s páteřovým rámem s centrální ocelovou rourou a dvěma dělěnými výkyvnými zadními polonápravami. Třínápravový vojenský automobil s pohonem obou zadních náprav (6 x 4). Zážehový čtyřdobý a kapalinou chlazený řadový motor se čtyřstupňovou převodovkou a dvoustupňovou redukcí se nacházel za přední nápravou, spojovací hřídel procházel rourou páteřového rámu, rozvodovky obou zadních náprav s uzávěrkami diferenciálů byly umístěny u zadních přírub. V létě 1936 byly pokusně vyrobeny jen tři vozy, převzaté pro Hlavní štáb branné moci. Mladoboleslavská škodovka zahájila vývoj šestikolového velitelského vozu v polovině 30. let minulého století. Jeho základem se stal agregát a další díly osobního vozu Škoda 650. Obdobně jako většina ostatních automobilek se i Škodovka vydala, ve snaze o co nejlepší jízdní vlastnosti v terénu, cestou náhonu na zdvojenou zadní nápravu. Prototyp z roku 1936 byl pro zkoušky v terénu vybaven pouze provizorní karosérií. Armáda vyhodnotila jako lepší konkurenční typy firem Praga a Tatra a tak zůstalo u pouhých tří prototypů. Koncem roku 1939 se Škodovka k typu 903 vrátila. Vybavila jej silnějším šestiválcem OHV z typu Superb o obsahu 3137 cm3 a výkonu 55,2 kW (75 k). V letech 1940 až 1942 pak byla vyrobena pouze malá série 42 vozů. Automobil ze sbírek VHÚ pochází z roku 1941 a spolu s typy Praga AV a Tatra 26 tvoří unikátní řadu československé meziválečné konstrukční školy třínápravových velitelských vozidel, kterou nelze spatřit v žádném jiném muzeu. Automobil je patrně jedním ze dvou dochovaných kusů.

Favorit 2000 OHV (923)

Automobil Škoda Favorit vyráběla automobilka Škoda v Mladé Boleslavi od roku 1936 do roku 1941. Automobil Škoda Favorit (továrním označením typ 904) se začal vyrábět v roce 1936. Měl objem 1802 cm³, výkon 28 kW při 3800 ot./min. Měl maximální rychlost 95 km/h. Do roku 1939 bylo vyrobeno 169 kusů tohoto modelu. Od roku 1938 se vyráběl Škoda Favorit 2000 OHV (typ 923), kterého bylo vyrobeno 54 kusů. Vychází z předchozího modelu, ale má silnější motor o objemu 2091 cm³ s výkonem 40,5 kW, s kterým dosahoval rychlosti 110 km/h. Přestal se vyrábět v roce 1941. Historie: Tento název Škodovky je nám všem dostatečně znám. Málokdo si však uvědomuje, že tento typ jezdil už před válkou. V roce 1936 se snaží továrna zaplnit mezeru mezi automobilem střední třídy typu Rapid a nejvyšší třídy, kterou reprezentoval Superb. Vzniká proto vůz vyšší střední třídy označený Favorit typ 904. Vyráběl se v letech 1936-1939. Popis: Motor měl rozvod SV. Šlo o čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený řadový čtyřválec o objemu 1802 ccm, vrtání 75 mm a zdvih 102 mm. Výkon byl 38 koní při 3500 ot/min. Kliková hřídel byla uložena na šesti ložiskách. Karburátor se používal Zenith 30 VEI. Konstrukce podvozku byla prakticky stejná, jako všechny vozy Škoda té doby. Centrální ocelová roura vpředu rozvidlená. Nápravy dělené s příčnými listovými pery. Brzdy byly kapalinové, kola o rozměru 16“ se obouvala do pneumatik 6,00 x 16 (6,5x16 ). Karoserie byla opět jako ostatní škodovky té doby. Dřevěná kostra pobitá plechem. Typu 904 bylo vyrobeno 169 kusů. V roce 1938 přichází Favorit 2000 OHV typ 923. Má moderní motor OHV o objemu 2091 ccm, vrtání 80 a zdvih 104 mm. Dával výkon 55 koní. Tohoto vylepšeného modelu se vyrobilo pouze 54 kusů. Motor tohoto vozu byl použit u vozidla Škoda 150. Šlo o lehký náklaďák se zdvojenou montáží zadní nápravy. Do války jich nebylo vyrobeno mnoho, ale po válce se tyto vozy opět začaly vyrábět. Ale už ne ve firmě Škoda, ale na jiných místech. Dostaly označení Aero 150 a Praga 150. V 50. letech sloužily jako lehká užitková vozidla. Automobilů Favorit se dochovalo pramálo, jeden z nich můžeme vidět v muzeu Škoda v Mladé Boleslavi. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda Favorit 904 Rok 1936 Počet vyrobených strojů 169 Motor (typ, počet válců) 4 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 1802 Vrtání (mm) 75 Zdvih (mm) 102 Výkon (výkon/ot.min) 28kW/3500 Karburátor (značka, typ) Zenith 30 VEI Karoserie (počet dveří) sedan, limusina Délka (mm) 4800 Šířka (mm) 1620 Výška (mm) 1650 Rozvor (mm) 3050 Rozchod před/zad (mm) 1250/1320 Pohotovostní hmotn. (kg) 1410 Pohon zadní, kardan Převodovka man. 4 st. Pneu 6,00 x 16 Rychlost (km/h) 95 Spotřeba (l/100km) 14-15 Brzdy hydraulické bubnové Elektřina 12 V Výroba od r. 1936 Výroba do r. 1939

Škoda Popular, popř. její předchůdci, byl nejúspěšnější předválečný model automobilů značky Škoda, který napomohl firmě se dostat na vrchol. Škoda 420, 418, Popular Výrobce Škoda, ASAP Koncern Škodovy závody-Plzeň Roky produkce 1933–1946 Vyrobeno 19 542 kusů Nástupce Škoda 1101 Koncepce pohonu páteřový rám Třída malé automobily Technické údaje Délka 3 630–4 200 mm Šířka 1 340–1 500 mm Výška 1 370–1 520 mm Rozvor 2 300–2 570 mm Rozchod 1 050–1 250 mm Pohotovostní hmotnost 650–930 kg Počet míst 3–4 Maximální rychlost 80–110 km/h Spotřeba 7–10 l/100 km Převodovka třístupňová Škoda Popular OHV typ 912 (1937–1938) V tomto modelu se poprvé dostal do výroby motor s moderním ventilovým rozvodem OHV, což je náležitě zaznamenáno v názvu. Motor o objemu 995 cm3 ze sebe dostal 19,9 kW (27 k), což bohatě stačilo na dosažení stokilometrové rychlosti při prakticky stejné spotřebě. Byl prodloužen rozvor na 2 440 mm a karoserie nového typu byla o 40 mm širší (1 400 mm). Tohoto typu bylo vyrobeno 5 510 kusů. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda Popular OHV typ 912 Rok 1937 Počet vyrobených strojů 5510 Motor (typ, počet válců) 4 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 995 Vrtání (mm) 65 Zdvih (mm) 75 Výkon (výkon/ot.min) 19,9kW/3600 Karburátor (značka, typ) Zenith 26 VEH Karoserie (počet dveří) tudor, tudor-cabriolet, sedan, cabriolet, roadster, dodávka, otevřený vojenský vůz Počet míst 2-4 Délka (mm) 3770 (tudor) Šířka (mm) 1400 Výška (mm) 1500 Rozvor (mm) 2440 Rozchod před/zad (mm) 1050/1140 Pohotovostní hmotn. (kg) 800 Pohon zadní, kardan Převodovka man. 3+1 Pneu 5,00 x 16 Rychlost (km/h) 100 Spotřeba (l/100km) 8 Palivový systém gravitační Brzdy mechanické bubnové Elektřina 6 V Výroba od r. 1937 Výroba do r. 1938 V roce 1937 je Popular opět modernizován. Typ Popular 420 s motorem SV je nahrazen modernějším. Nový motor dostává ventilový rozvod OHV, obsah zůstává 995 ccm. Reflektory jsou již zapuštěné v blatnících, rezerva je ukryta v kufru automobilu. Ten je přístupný zezadu zvenčí. Nově upravený motor měl výkon 27 koní a umožňoval automobilu rychlost do 100 km/hod. Tento typ se opět vyráběl v různých provedeních. Roadster poznáme od předchozího typu tím, že dvířka jsou již rovná, nemají ono vykrojení. Tohoto typu 912 bylo vyrobeno v letech 1937 – 38 celkem 5510 kusů.

Škoda Sagitta (typ 911) byl prototyp malého automobilu, který v letech 1936–1939 vyvíjela automobilka Škoda. V roce 1937 bylo vyrobeno 7 vozidel: několik kabrioletů, kupé a jeden sedan Motor byl vzduchem chlazený dvouválec uložený vpředu. Měl výkon 11 kW, objem 845 cm3 a dosahoval rychlosti 70 km/h. Převodovka byla třístupňová. Výrobce Škoda Roky produkce 1936–1939 Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda Sagitta typ 911 Rok 1937 Počet vyrobených strojů 5 Motor (typ, počet válců) 2 do V Chlazení vzduch Kubatura (ccm) 845 Vrtání (mm) 80 Zdvih (mm) 84 Výkon (výkon/ot.min) 11kW/3000 Karburátor (značka, typ) Zenith 26 VEH Karoserie (počet dveří) tudor, tudor-cabriolet Délka (mm) 3400 Šířka (mm) 1320 Výška (mm) 1420 Rozvor (mm) 2100 Rozchod před/zad (mm) 1000/1050 Pohotovostní hmotn. (kg) 580 Pohon zadní, kardan Převodovka man. 3+1 Pneu 130 x 40, 5,00 x 16 Rychlost (km/h) 70 Spotřeba (l/100km) 5,5 Brzdy mechanické bubnové Elektřina 6 V

a kontrolaval jsi konektor na ruční brzdě??

Škoda Superb (anglicky skvělý, vynikající, jedinečný, znamenitý) označuje řadu luxusních vozů značky Škoda vyráběnou mezi lety 1934–1943 a 1946–1949. V roce 1938 se začínají ve Škodovce vyrábět motory s rozvodem OHV. Tyto moderní motory se postupně zavedly do všech typů automobilů. Ani Superb není vyjímkou. Vzniká Superb typ 924 OHV. Nahradil vozy Superb s motorem SV. Motor s objemem 3137 ccm měl vrtání 80 a zdvih 104 mm, výkon 85 koní při 3500 ot/min. Do začátku války bylo vyrobeno 113 kusů, ještě po válce se vyrobilo do roku 1949 dalších 162 vozů. Ty měly pozměněnou karoserii. Byly desingem velmi podobné tehdy zaváděné Škodě 1001. Byly určeny pro vládu a stranu. Ještě před válkou firma vyvíjeí a vyrábí Superb typ 919 s motorem V8. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda Superb typ 924 OHV Rok 1938 Motor (typ, počet válců) 6 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 3137 Vrtání (mm) 80 Zdvih (mm) 104 Výkon (výkon/ot.min) 62,6kW/3500 Karburátor (značka, typ) Solex 40UAIP Karoserie (počet dveří) sedan, limusina, polocabriolet Délka (mm) 5200 Šířka (mm) 1800 Výška (mm) 1720 Rozvor (mm) 3300 Rozchod před/zad (mm) 1320/1420 Pohotovostní hmotn. (kg) 1800-2000 Pohon zadní, kardan Převodovka man. 4+1 Pneu 6,50 x 16, nebo 7,00 x 16 Rychlost (km/h) 125 Spotřeba (l/100km) 18-19 Brzdy hydraulické bubnové Elektřina 12 V Ostatní po roce 1946 bylo vyrobeno 162 vozů Výroba od r. 1938 Výroba do r. 1949

Škoda Rapid je automobil, který vyráběla automobilka Škoda v letech 1935-1947. osobní automobil s pohonem zadních kol. Motor: čtyřdobý, zážehový, kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHV, umístěný podél za přední nápravou. Škoda Rapid OHV Škoda Rapid OHV (typ 922) byl osobní automobil vyráběný v letech 1938 - 1947. Motor o objemu 1 564 cm³ má výkon 30,9 kW. Maximální rychlost byla 110 km/h. Vyráběl se jako sedan nebo kabriolet. Celkem bylo vyrobeno 1 800 kusů. Sportovní verze (typ 939R) měla objem 1477. Byly vyrobeny 4 kusy.

Škoda Popular, popř. její předchůdci, byl nejúspěšnější předválečný model automobilů značky Škoda, který napomohl firmě se dostat na vrchol. Škoda 420, 418, Popular Výrobce Škoda, ASAP Koncern Škodovy závody-Plzeň Roky produkce 1933–1946 Vyrobeno 19 542 kusů Nástupce Škoda 1101 Koncepce pohonu páteřový rám Třída malé automobily Technické údaje Délka 3 630–4 200 mm Šířka 1 340–1 500 mm Výška 1 370–1 520 mm Rozvor 2 300–2 570 mm Rozchod 1 050–1 250 mm Pohotovostní hmotnost 650–930 kg Počet míst 3–4 Maximální rychlost 80–110 km/h Spotřeba 7–10 l/100 km Převodovka třístupňová Škoda Popular 1100 OHV typ 927 (1938–1946) Tento typ navazoval na Populara 912, motor byl ale převrtaný na 1 089 cm3 s výkonem 22,1 kW (30 k). S tím souviselo i použití kapalinových brzd, diferenciálu a zvětšení karosrie a rozvoru, ale i rozchodu. Tak jako u typu 937 se dostalo na nový design karosérie a racionalizace jejich provedení – tudor, sedan, kabriolet, roadster, sanitní a dodávkový vůz. Automobil jezdil nejvíce 100 km/h a spotřeboval 8,5 litru benzínu na 100 km. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda Popular 1100 OHV typ 927 Rok 1938 Počet vyrobených strojů 6600 Motor (typ, počet válců) 4 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 1089 Vrtání (mm) 68 Zdvih (mm) 75 Výkon (výkon/ot.min) 22,1kW/3600 Karburátor (značka, typ) Zenith 26 VEH, Karoserie (počet dveří) tudor, sedan, cabriolet, roadster, sanitní vůz, dodávka Počet míst 2-5 Délka (mm) 3950 (tudor) Šířka (mm) 1480 Výška (mm) 1520 Rozvor (mm) 2440 Rozchod před/zad (mm) 1160/1200 Pohotovostní hmotn. (kg) 900 Pohon zadní, kardan Převodovka man. 3+1 Pneu 5,00 x 16 Rychlost (km/h) 100 Spotřeba (l/100km) 8,5 Palivový systém gravitační Brzdy hydraulické bubnové Elektřina 6 V Výroba od r. 1938 Výroba do r. 1946 V roce 1938 se Popular opět mění. Motor dostává obsah 1089 ccm a výkon 30 koní. Karoserie modelu 1938 se opět ještě více zaobluje, přední maska dostává tehdy moderní tvar do špice a kapota motoru se otevírá zepředu vzhůru, nikoliv z obou boků, jak tomu bylo u předchozích typů. Vůz má již diferenciál v základní výbavě. Byl to však již spíše vůz nižší střední třídy. Šlo o typ 927 a vyráběl se 1938 – 1946 v počtu 6600 kusů.

velitelský kabriolet Škoda Superb 3000 typ 952 KFZ 21 V polovině 30. let 20. století vznikl projekt na Škodovku, která by nabízela posádce pohodlí a dobré vlastnosti v lehkém terénu. Ale začátkem války byl projekt zastaven a Škodovka se zabývala spíše zbrojním průmyslem. Zlom ve výrobě nastal, když armáda potřebovala luxusní vozy pro štábní a velitelské účely do špatně přístupných míst. Tyto kritéria splňovaly již předválečné projekty. A tak Škodovka v roce 1941 začala vyrábět vozy s označením SUPERB 3000-952 KFZ 15. Těch se vyrobilo 1496 kusů. Pro vysoké důstojníky byl vyráběn kabriolet SUPERB 3000-952 KFZ 21 v počtu 100 kusů. Dále byla vyráběna sanitní verze SUPERB 3000-952 KFZ 31 a to v 30 kusech. V roce 1942 byl vyprojektován džíp, který měl navíc redukční převodovku a pohon všech kol. Zajímavostí bylo, že vpředu měl o 150 mm menší rozchod kol než vzadu. Byl vyroben v 5 kusech pod označením SUPERB 3000-956 KFZ 15. V roce 1943 výroba těchto vozů končí. Velitelský kabriolet, který sbor vlastní, byl vyroben v roce 1943 v Mladé Boleslavi. Do konce války sloužil jako přepadové vozidlo u jednotek SS. Po válce vůz působil u vojenského útvaru v Jaroměři. V dubnu 1958 je nabídnut z důvodu obměny vozového parku sboru dobrovolných hasičů Lomy. Superb v roce 2000 prošel generální opravou převodovky, hlavní nádrže, čalounění sedadel a výplní dveří či stahovací střechy. Dnes by však zasloužil opravu motoru, chladiče, diferenciálu či laku. o vozidle: Výrobce: Škoda ASAP, Mladá Boleslav v roce1943 motor čtyřdobý, zážehový, řadový OHV, umístěný vpředu podélně, chlazený kapalinou, s bateriovým zapalováním počet válců 6 vrtání x zdvih 80 x 140mm obsah 3 137 ccm výkon 80 až 85 k při 3 500 ot/min mazání tlakové, oběžné, alternativně se suchou klikovou skříní spojka suchá, jednokotoučová převodovka 4 rychlosti vpřed, 1 vzad , synchronizace 3. a 4. stupeň diferenciál s uzávěrkou rám páteřový, nástavný, vpředu rozvidlený, s centrální ocelovou rourou doplněný příčníky a podélníky přední náprava lichoběžníková, s dvojicemi trojúhelníkových ramen, centrální mazání, rozchod 1 620mm zadní náprava dělená, kyvadlová, hnací – kardan, rozchod 1 620mm odpružení přední listovými péry a vinutými pružinami zadní listovými péry a tlumiči brzdy provozní kapalinová, jednookruhová, bubnová na 4 kola parkovací mechanická, s lany na zadní kola s převodem přes hřídel uložený napříč po celé šířce vozu pod předními sedadly nádrž hlavní 140l (za zadní nápravou) rezervní 35l (v motorovém prostoru) vlastnosti posádka 5 míst k sezení rozvor 3 300 mm délka 4.8m šířka 1.8m výška 1.72m pohotovostní váha 1230 kg užitečná váha 420 kg celková váha 1650 kg spotřeba paliva 18,5/100km

Před 75 lety, v roce 1934, představila mladoboleslavská automobilka novou vlajkovou loď – šestiválec Superb. Hospodářská krize již začala pomalu odeznívat. Škoda přišla v roce 1934 nejen s lidovým Popularem 418/420, který ji pomohl z těžkostí vyléčit, ale také s vozem z opačného konce nabídky – velkým šestiválcem Superb 640. Ten byl v podstatě nástupcem modelů 633 a 637. Po malé sérii druhého jmenovaného pak zdědil moderní konstrukci podvozku s páteřovým rámem a nezávislým zavěšením všech kol. Šest válců, čtyřicet… kilowattů U prvního modelu zachovala Škoda ještě i trojčíselný kód, který používala již od roku 1929. Označení 640 tak značilo šestiválcový motor, ovšem již ne s výkonem čtyřiceti koňských sil, ale kilowattů. Dnes běžně užívaná a normami předepsaná jednotka nebyla ve třicátých letech zdaleka obvyklá. Název Superb v angličtině znamená jedinečný, vynikající, skvělý a Škoda tím chtěla zdůraznit některé vlastnosti nového automobilu. Podobné pojmenování použila již italská firma OM u typu 665 z první poloviny 20. let – Superba. Ale zpět k mladoboleslavskému Superbu. Agregát byl umístěn v přední části vozu, měl řadové uspořádání válců, postranní ventily, tedy rozvod SV a snímatelnou hlavu. Ze zdvihového objemu 2492 cm3 (vrtání válců 72 mm, zdvih pístů 102 mm) poskytoval vzpomínaný největší výkon 40 kW (55 k) při 3500/min. Písty byly hliníkové, ojnice ze šlechtěné oceli. Klikový hřídel byl uložen osmkrát, tedy v osmi ložiskách. Palivo do válců dodávaly karburátory značek Zenith nebo Solex pomocí mechanického čerpadla, poháněného vačkovým hřídelem. Mazání agregátu bylo tlakové oběžné. Točivý moment byl přenášen přes jednokotoučovou suchou spojku a čtyřstupňovou přímo řazenou převodovku se zpětným chodem na zadní kola. Třetí a čtvrtý stupeň byly synchronizovány. Elektrická instalace byla dvanáctivoltová, akumulátor měl kapacitu 60 Ah. Páteřový rám Podvozek měl rozvor 3300 mm, přední kola byla od sebe vzdálena 1320 mm, rozchod zadních byl o 40 mm větší. Podvozek Superbu tvořil tehdy moderní páteřový ocelový trubkový rám, který byl vpředu rozvidlený. V těchto místech přecházel ve dva podélníky, které nesly motor a převodovku. Přední náprava měla nezávisle zavěšená kola na dvou trojúhelníkových ramenech, z nichž horní tvořilo současně páku hydraulického tlumiče. Zadní náprava disponovala děleným litinovým pouzdrem, na němž byly zavěšeny kyvadlové polonápravy. Odpružení obstarávalo vpředu jedno příčné půleliptické listové pero, vzadu byla pera dvě. Šasi bylo mazáno centrálně. Hydraulické brzdy působily na všechna kola, ruční pak na zadní. Maticové řízení dokázalo za zatáčkou srovnat přední kola samočinně opět do přímého směru, dle firemních materiálů bylo navíc lehké, což bylo v době, kdy posilovač byl věcí dosud neznámou, obzvláště důležité. Superb 640 jezdil na snímatelných ocelových kolech se superbalonovými pneumatikami rozměrů 160 x 40. Automobil s čtyřdveřovou uzavřenou pětimístnou karoserií vážil 1670 kg, ale na přání mohla být kapacita interiéru pomocí sklopných sedátek zvýšena až na osm míst. Pohotovostní hmotnost pak činila 1800 kg. Tolik pasažérů si dnes v běžném osobním automobilu nedokážeme představit, ale při impozantních rozměrech 5500 x 1700 x 1700 mm nebylo tehdy divu. Továrna také dodávala pětimístný dvoudveřový tudor, u kterého udávala délku 5050, šířku 1720 a výšku 1660 mm Ve firemním katalogu byla tato verze uvedena, není však známo, zda vznikl byť jediný exemplář. Superb byl schopen v obou případech dosáhnout největší rychlosti 110 km/h. Spotřeba činila “při normální cestovní rychlosti” 16-17 l/100 km, palivová nádrž o objemu 50 l nebyla tedy rozhodně nijak předimenzovaná. Kvalitních silnic u nás tehdy mnoho nebylo (ne že by se tento fakt léty nějak změnil…), proto se určitě hodila světlost 210 mm. Tu by velké limuzíně mohlo závidět leckteré moderní drsně se tvářící SUV. Dobový propagační materiál uváděl tento vůz slovy: “Pohodlný a bezpečný jako vlastní domov, rychlejší, než aby bylo možno jeho rychlosti využíti, neúnavný v kopcích, lehce ovladatelný a šetrný ve spotřebě pohonných látek.” Vzletná slova nejsou jen denním chlebem moderních PR agentur, již před třemi čtvrtinami století bylo nutno nový výrobek náležitě vychválit. První verze šestiválcové klasiky z Mladé Boleslavi se vyráběla pouhé dva roky (1934-1936), ale za tuto krátkou dobu vzniklo celkem 201 vozů. Některé prameny včetně samotné automobilky uvádějí konec produkce až v roce 1939, tento údaj je ale nepravděpodobný, neboť “šestsetčtyřicítka” se dočkala řady nástupců. O pět více V roce 1936 se objevil nový Superb. Objem pohonné jednotky byl zvýšen na 2,7 litru (2704 cm3), výkon stoupl o pět koní na 60 (44 kW) a maximální rychlost na 115 km/h. Tento model, který si pochopitelně zachoval impozantní velikost svého předchůdce, je velmi vzácný, do roku 1937 jich totiž vzniklo jen 53. Automobilka u něj dnes pro odlišení používá tehdejší interní kód 902. Trojčíslí s devítkou na začátku se u vozů Škoda objevovalo až do šedesátých let 20. století, kdy číselná řada došla a byla zvolena jiná, se sedmičkou. Nejúspěšnější Rok 1936 znamenal ovšem debut i pro další verzi 913. Ta měla stále shodný motor s rozvodem SV, ale jeho objem narostl o dalších 0,2 litru na 2,9 l, přesně 2914 cm3 (bývá uváděno také 2916 cm3). Toho bylo dosaženo díky zvětšení vrtání na 75 mm a zdvihu na 110 mm. Z něj se podařilo vývojářům dostat 48 kW (65 k) při 3500/min. Agregát i se spojkou a převodovkou byl uložen pružně v rámu na pryžových vložkách. Ostatní technické údaje se oproti předchůdcům 640 a 902 nijak nezměnily: převodovka byla stále čtyřstupňová se synchronizací trojky a čtyřky a jejím prostřednictvím byla poháněna zadní kola, rozvor náprav zůstal na hodnotě 3300 mm a maximální rychlost činila stále 110 km/h, u některých verzí byla o 10 km/h vyšší. Do palivové nádrže se vešlo celkem 53 litrů drahocenné tekutiny, jako rezerva sloužila další přídavná desetilitrová nádrž. Typ s interním kódem 913 se dodával standardně jako šestimístná uzavřená limuzína a v tomto provedení vážil minimálně 1670 kg, stále sdílel rozměry typů 640 a 902. I jeho karoserie byly uloženy na pryžových segmentech. Jezdil na šestnáctipalcových ocelových kolech s pneumatikami 6,50 x 16. Byl ze všech čistě osobních vozů řady Superb obchodně nejúspěšnější, vznikl v celkem 350 exemplářích, stop mu vystavily až válečné události podzimu 1939. Sběratele automobilových modelů potěší i ten fakt, že si mohou jeho zmenšeninu postavit například do vitrínky. Vyrábí ji firma Abrex v měřítku 1:43 a k dostání je v několika dobových barevných odstínech. S ventily v hlavě Vraťme se však do druhé poloviny třicátých let. Motory s postranními ventily byly tehdy již poněkud “z módy” a neposkytovaly bůhvíjaký výkon, tudíž se v Mladé Boleslavi rozhodli v roce 1938 postavit novou pohonnou jednotku s ventily v hlavě válců, tedy rozvodem OHV. Měla vrtání válců 80 mm a zdvih pístů 104 mm, objem 3137 cm3 a hodnotu největšího výkonu 63 kW (85 k)/3500 ot/min, což bylo o 15 kW více než u typ 913. Kompresní poměr byl zvýšen na 6,2 : 1 (předchozí typy měly 5,8 : 1) a o přísun paliva se staral karburátor Solex. Tento model nesl interní kód 924. Byl také někdy uváděn jako Superb OHV, Superb 3000 nebo Superb 3000 OHV, objem válců byl tedy v názvu zaokrouhlen směrem dolů. S tovární šestimístnou uzavřenou karoserií měřil na délku 5170 mm, byl 1800 mm široký a 1720 mm vysoký. Podvozek disponoval opět rozvorem 3300 mm, rozchod kol vpředu zůstal na 1320 mm, zadní byl rozšířen na 1420 mm. S pohotovostní hmotností 1940 kg dokázal vůz uhánět až 125 km/h. Existovaly ovšem i jiné verze s vzdálenostmi mezi nápravami 3315, 3400 nebo 3415 mm. Ty byly o něco málo těžší a pomalejší. Superb 924 měl paprsková kola s pneumatikami rozměrů 7,00 x 16. Velký vůz za poskytnutý komfort vyžadoval nemalé množství paliva, v šesti válcích mizelo poměrně rychle. Při rychlosti 80 km/h si automobil bez rozpaků řekl o 17 litrů. Nádrže se sice zvětšily na 66, respektive 12 litrů, ale i tak se akční rádius pohyboval kolem 400 km. Ve třicátých letech však na velké vzdálenosti cestovali jen ti nejodvážnější. “Devětsetdvacetčtyřka” se stavěla v malém množství také za války, v letech 1938-1943 vzniklo celkem 113 těchto vozů. Osmiválec Vrcholem celé řady byl vidlicový osmiválec. Ten se objevil až v roce 1939 a byl druhým a posledním luxusním vozem Škoda s tímto počtem válců po typu 860 (ve stejné továrně se ovšem již v roce 1907 zrodil Laurin&Klement FF). Kapalinou chlazený agregát V8 měl opět rozvor OHV a zdvihový objem necelé čtyři litry, přesně 3991 cm3 (vrtání 84 a zdvih 90 mm). Z něj dával na tehdejší dobu velice slušných 71 kW (96 k), největší výkon byl opět dostupný maximálně při 3500/min. Motor měl síly na rozdávání, a tak automobilu “ke štěstí” stačila pouze třístupňová převodovka se zpátečkou a rychloběhem. Podvozek měl rozvor 3400 mm a rozchod kol vpředu/vzadu 1460/1500 mm. Velký reprezentační a také náležitě reprezentativní vůz s označením Superb V8 nebo Superb 4000 měřil na délku 5700, na šířku 1800 a na výšku 1750 mm. Pohotovostní hmotnost činila takřka 2,2 tuny, Superb typu 919 vážil přesně 2180 kg. I přes tyto vskutku impozantní míry a váhy se na tehdejších silnicích dokázal tento mastodont rozjet až na 135 km/h, z této rychlosti mu pomáhaly decelerovat opět hydraulické brzdy. Velké nebylo jen samotné auto, ale i jeho spotřeba, která se pohybovala mezi 20-24 litry na 100 km. Osmiválců bylo postaveno v letech 1939 a 1940 jen deset, všechny coby limuzíny. O klasické sériové výrobě tedy nemůže být řeči, na vině ovšem byly také tehdejší politické podmínky. Evropa se již zmítala ve válečném konfliktu, mladoboleslavskou továrnu převzali Němci a zařadili ji do mamutího koncernu Reichswerke Hermann Göring AG. V uniformě Válečné události upřednostňovaly výrobu vojenské techniky a tak se civilní sektor omezil jen na menší vozy Popular a Rapid, které se navíc vyvážely do států, které zatím stály mimo konflikt. Superby ovšem zcela ze scény nezmizely. Kromě hrstky osobních vozů typů 924 a desítky osmiválců 919 ale dostaly jiné karoserie v typické khaki barvě a proměnily se ve vojenské velitelské vozy. Ty sloužily pochopitelně výhradně Wehrmachtu. Výrobní linky tak opouštěly vozy Škoda Superb 3000 typu 952 a 956. Typ 952, vyráběný mezi lety 1941 až 1943, měl naprosto shodný agregát se Superbem 924 a stejně jako on poháněnou pouze zadní nápravu, disponoval ovšem uzávěrkou diferenciálu. Existoval ve třech karosářských verzích – “Kübelwagen” Kfz 15, velitelský kabriolet Kfz 21 a sanitní vůz. Zkratka Kfz znamenala Kraftfahrzeug, tedy motorové vozidlo. Vozy typu 952 byly kratší, měřily přesně 4,8 m, ostatní základní rozměry se shodovaly se sérií 924 (šířka 1,8 a výška 1,72 m). Dosahovaly rychlosti až 100 km/h. Celkem spatřilo světlo světa 1626 exemplářů, přičemž “jedenadvacítek” byla jen stovka a sanitek pouhých třicet, na “patnáctky” tedy zbývá 1496 vozů. Vzhledem k počtům jednotlivých typů osobních variant řady Superb se jedná o zajímavý paradox. Druhý Kübelwagen typu 956 z let 1942 až 1943 měl již pohon všech kol, díky němuž dosahoval nižší maximální rychlosti 90 km/h. Nechyběla ani redukční převodovka, technika se ale nijak radikálně oproti typu 952 nezměnila. Zajímavé jsou hodnoty rozchodů kol. Vpředu byl totiž mnohem užší – 1470 mm, zatímco vzadu byl shodný s modelem 952 – 1620 mm. Oba Superby do terénu měly navíc větší osmnáctipalcová kola. Typ 956 byl opravdu “kusovkou”, vyrobilo se totiž jen 5 vozů! Amerika z Boleslavi Osobnímu typu 924 se podařilo přežít druhou světovou válku a celkem 162 jich bylo zhotoveno ještě po ní, vzniklo jich tedy více než před konfliktem. Poslední vyjel z bran mladoboleslavské továrny v roce 1949 a celkový počet postavených vozů včetně těch, které vznikly do roku 1943, se zastavil na čísle 275. Používaly jej většinou státní úřady včetně ministerstev, zejména po Praze jezdilo i několik taxíků. Superb 3000 OHV z let 1946-1949 se od svých starších sourozenců vzhledově dosti lišil. Příď byla upravena ve stylu mnohem menšího typu 1101, slavného Tudoru. Existoval i exemplář, který byl bohatě pochromován, připomínal tak v mnohém americké Packardy, či jejich sovětské kopie ZIS 110. Tyto vozy také měly již volanty na dnes běžné levé straně, kdežto drtivá většina předválečných exemplářů je měla umístěné opačně, vždyť až do března 1939 se v bývalém Československu jezdilo vlevo. Změny byly jen vzhledové, základní rozměry se pak mírně lišily – poválečný Superb 924 byl o 13 cm delší (5300 mm), 40 mm užší (1760 mm), výška se ustálila na hodnotě 1710 mm. Náš zákazník – náš pán Na závěr historického ohlédnutí si necháváme třešničku na dortu. Na podvozcích všech modelů řady Superb samozřejmě vznikaly i karoserie na individuální objednávku, jak bylo ještě ve třicátých letech minulého století vcelku obvyklé. Jednalo se například o kabriolety, nebo aerodynamickou limuzínu, kterou “oblékl” slavný vysokomýtský Josef Sodomka. Pozornost si zaslouží i dvoumístný Special Sport (foto). Na podvozku standardního modelu 640 z roku 1935 postavila o tři léta později jedna francouzská karosárna otevřený roadster s aerodynamickou ploutví na zádi a dvěma miniaturními čelními skly jako ze závodního vozu. Vznikl pochopitelně pouze v jediném exempláři a dosahoval vyšší maximální rychlosti 120 km/h, jinak pod kapotou byl běžný neupravený motor. Tento vzácný automobil je v současnosti v majetku firmy Autoservis Vůjtek z Klimkovic a zúčastňuje se veteránských srazů zejména na Moravě. Reinkarnace Na stánku Škody na autosalonu v Ženevě 2001 byl k vidění prototyp velkého sedanu Montreux. O půl roku později se objevil v nepříliš změněné podobě ve Frankfurtu znovu, ale jako nový Superb. Mladoboleslavští tedy opět sáhli pro pojmenování nového vozu do své bohaté historie, vzpomeňme jen Rapid, Favorit, Felicii, či Octavii. V na jaře 2008 jej vystřídala druhá generace, která se zbavila jakýchkoli návazností na koncernový Volkswagen Passat a poměrně nedávno ji poprvé doplnilo i praktické velké kombi. zdroj : auto.cz

Škoda Superb 4000 OHV, typ 919 Rok výroby: 1940 Vyráběn v letech: 1939-1941 Celkem vyrobeno: 10 kusů Motor: čtyřdobý zážehový vidlicový osmiválec OHV Objem: 3991 ccm Výkon: 70,7 kW/96 Hp Převodovka: 3+R Maximální rychlost: 135 km/h Hmotnost vozu: 2180kg Luxusní šestimístná řidičská limuzína. Vyrobeny 2 prototypy, 2 limuzíny a 8 kabrioletů. Konstrukce zadní nápravy: Kyvadlová, odpružená dvojicí čtyř eliptických listových per.

Škoda Popular, popř. její předchůdci, byl nejúspěšnější předválečný model automobilů značky Škoda, který napomohl firmě se dostat na vrchol. Škoda 420, 418, Popular Výrobce Škoda, ASAP Koncern Škodovy závody-Plzeň Roky produkce 1933–1946 Vyrobeno 19 542 kusů Nástupce Škoda 1101 Koncepce pohonu páteřový rám Třída malé automobily Technické údaje Délka 3 630–4 200 mm Šířka 1 340–1 500 mm Výška 1 370–1 520 mm Rozvor 2 300–2 570 mm Rozchod 1 050–1 250 mm Pohotovostní hmotnost 650–930 kg Počet míst 3–4 Maximální rychlost 80–110 km/h Spotřeba 7–10 l/100 km Převodovka třístupňová Škoda Popular 995 „Liduška" typ 937 (1939–1946) Tzv. „lidový typ" Populara vycházel z typu 916/917, ale zvětšil se a dostal novou karosérii (d × š × v: 3 800 × 1 400 × 1 480 mm; rozvor: 2 440 mm) a neměl diferenciál. Vyráběla se s karoseriemi tudor, dodávkový a sanitní vůz. Celkem se vyrobilo 1 500 kusů tohoto typu. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda Popular typ 937 Liduška Rok 1939 Počet vyrobených strojů 1527 Motor (typ, počet válců) 4 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 995 Vrtání (mm) 65 Zdvih (mm) 75 Výkon (výkon/ot.min) 16,2kW/3000 Karburátor (značka, typ) Zenith 26 VEJ Karoserie (počet dveří) tudor, sanitní vůz, dodávka Počet míst 2-4 Délka (mm) 3800 (tudor) Šířka (mm) 1400 Výška (mm) 1480 Rozvor (mm) 2440 Rozchod před/zad (mm) 1050/1140 Pohotovostní hmotn. (kg) 750 Pohon zadní, kardan Převodovka man. 3+1 Pneu 4,75 x 16 Rychlost (km/h) 90 Palivový systém gravitační Brzdy mechanické bubnové Elektřina 6 V Výroba od r. 1939 Výroba do r. 1946 Před válkou se snaží továrna vyrobit co nejlevnější vůz. Je opět nazván Popular, a proto v roce 1939 představuje vůz Popular 995, typ 937 tzv. Lidušku. Konstrukčně šlo o vůz velmi jednoduchý. Motor opět rozvod SV, kliková hřídel pouze na dvou ložiskách. Chladič uložený vzadu nad motorem. Tři rychlosti, bez diferenciálu. V době vzniku cena jen 17 300,- korun. Auto opravdu jednoduché a lidové. Bylo vyrobeno 1527 kusů, z toho i několik sanitních vozů. Tyto stroje se přestaly vyrábět v roce 1942, ale po válce se znovu rozběhla výroba a bylo jich ještě několik smontováno v roce 1946.

Historie: Od okupace nese firma Škoda název Reichswerke-Hermann-Goring A.G. Dobíhá výroba osobních automobilů předválečné konstrukce, ostatní výroba je podřízena válečnému úsilí Říše. Převažuje výroba nákladních automobilů. (I přesto se vyrábí známý Rapid i Popular 1100 OHV aj.) Již před válkou firma zkouší prototyp vozu Škoda 903. Vychází konstrukčně z vozu Škoda Superb. Za války byl tento nový vojenský automobil vyroben v letech 1940-1942 v malé serii 42 kusů. Popis: Jednalo se o velitelský vůz s otevřenou čtyřdveřovou šestimístnou karoserií. Ta byla smíšené konstrukce, čili dřevěná kostra pobitá plechovými panely. Karoserie byla umístěna na páteřovém rámu, který byl vpředu rozvidlen pro umístění motoru. Rám měl centrální rouru. Přední náprava byla dělená, lichoběžníková s dvojicemi příčných ramen. Odpružení zajišťovalo dole uložené příčné listové pero. Zadní nápravy byly dvě. Opět dělené, kyvadlové. Odpruženy byly na každé straně jedním společným podélným litosvým perem. Řízení vozidla zajišťoval šroub s maticí. Provozní brzda byla bubnová, hydraulická na všech šest kol, parkovací brzda byla mechanicky přenášená na brzdové bubny obou zadních náprav. Motor vycházel z civilního automobilu Škoda Superb, který se v té době vyráběl. Měl obsah 3137 ccm a výkon 75 koní. Chlazení motoru zajišťovala kapalina a podporovalo jej čerpadlo chladicí kapaliny a mohutný ventilátor. Mazání motoru bylo tlakové, oběžné se suchou klikovou skříní. Na motor navazovala čtyřstupňová převodovka se zpátečkou. Tato převodovka byla doplněna redukční převodovkou do pomala. Diferenciály zadních náprav měly tzv. uzávěrku, která umožňovala v případě potřeby zablokování prokluzu kol a zajistila stejné otáčky všech 4 hnacích kol. Uzávěrka se používala pouze v těžkém terénu s možností uvíznutí vozidla. Vzhledem k malému vyrobenému množství těchto vozidel a jejich válečnému použití se jich dochovalo velmi málo. Na snímku je jeden z mála těchto existujících vozů. Je přestavěn pravděpodobně v poválečné době na hasičský speciál. Tento automobil je naprostá rarita. Značka Škoda Země Československá republika Typ Škoda 903 Rok 1940 Počet vyrobených strojů 42 Motor (typ, počet válců) 6 Chlazení kapalina Kubatura (ccm) 3137 Vrtání (mm) 80 Zdvih (mm) 104 Výkon (výkon/ot.min) 55,2 kW / 3300 Karburátor (značka, typ) Zenith nebo Solex Karoserie (počet dveří) veliteský vůz s otevřenou čtyřdveřovou karoserií Počet míst 6 Délka (mm) 5000 Šířka (mm) 1800 Výška (mm) 1650 Rozvor (mm) 2500 + 920 Rozchod před/zad (mm) 140 / 1400 / 1400 Pohon zadní dvě nápravy Převodovka man 4 + 1 x 2 Pneu 5,50 x 18 Rychlost (km/h) 90 Brzdy hydraulické bubnové Elektřina 12 V Výroba od r. 1940 Výroba do r. 1942

Škoda Popular, popř. její předchůdci, byl nejúspěšnější předválečný model automobilů značky Škoda, který napomohl firmě se dostat na vrchol. Škoda Popular 1100 Škoda 420, 418, Popular Výrobce Škoda, ASAP Koncern Škodovy závody-Plzeň Roky produkce 1933–1946 Vyrobeno 19 542 kusů Nástupce Škoda 1101 Koncepce pohonu páteřový rám Třída malé automobily Technické údaje Délka 3 630–4 200 mm Šířka 1 340–1 500 mm Výška 1 370–1 520 mm Rozvor 2 300–2 570 mm Rozchod 1 050–1 250 mm Pohotovostní hmotnost 650–930 kg Počet míst 3–4 Maximální rychlost 80–110 km/h Spotřeba 7–10 l/100 km Převodovka třístupňová Škoda Popular 1101 typ 938 (1940 1944) Oproti Škodě Popular 1100 se opět zvětšila velikost vozu a zvýšil se výkon na 23,1 kW (31 k). Tento typ byl později upraven na vůz Škoda 1101

tak to je škoda Ozi, snad se ti jí podaří najít