Škodovky, které nikdy nejezdily

Každá automobilka má zvláštní oddělení, které je i pro samotné zaměstnance tak trochu tajemné. Běžně se mu říká vývoj a pod tímto označením se skrývají designéři, konstruktéři, modeláři a lidé mnoha dalších profesí, kteří za přísných bezpečnostních podmínek připravují prototypy nových vozů. Řada návrhů skončí ještě na papíře a řada prototypů je vyrobena jen v jednom nebo několika exemplářích.

Zelený český džíp je prototypem vojenského terénního vozu Š 937 z roku 1953. Pod kapotou se skrývá motor o obsahu 1490 ccm a výkonu 52 koní, díky němuž mělo sympatické vozítko jezdit rychlostí až 80 km/h.

Ze zcela jiného soudku jsou prototypy osobních automobilů Škoda z šedesátých a sedmdesátých let. Sedan 720 byl vyroben v neblahém roce 1968 v bratislavských automobilových závodech BAZ; sedan typu 760 pochází z Ml. Boleslavi z roku 1973. Rozdíl pěti let je na těchto vozech patrný na první pohled.

Černý bourák je velice atypickým prototypem, protože nebyl vyvíjen s cílem masového nasazení na silnicích, ale pro potřeby barrandovských filmařů, jde o krvežíznivý automobil z filmu Upír z Feratu, tedy o Š 724 z roku 1971 s motorem o výkonu 75 koní.

V roce 1956 začala práce na několika prototypech, ze kterých nakonec vznikla Škoda 1000 MB (ve výrobě od roku 1964). V roce 1956 přišel na svět koncept Škoda 976 s motorem vpředu s objemem 988 ccm o výkonu 41 koní. V roce 1957 byl hotový další kus: Š 977 s motorem vzadu (988 ccm, výkon 37 koní, max. rychlost 110 km/h). Následoval model s označením Š 978 opět s motorem vpředu (988 ccm, 41 koní), v roce 1958 následoval prototyp Š 989 (motor vzadu 988 ccm, 37 koní). V roce 1962 byl vyroben prototyp s názvem Škoda 990 Favorit s motorem vzadu, objem motoru 988 ccm, výkon 42 koní.

Škoda 763 z roku 1977 je svým způsobem odnoží Š 120 s poněkud protaženým čumákem. Jednalo se o třídveřové koupé s OHC motorem o objemu 1500 ccm.