tak dnes dotankováno 41,6 litrů až po hrdlo, rumík z části nabalen a brzy nad ránem vyrážíme. Jinak díky dotankování jsem konečně mohl dopočítat spotřebu sem a vyšla mi na moje poměry krásných 8,72l/100km. Holt jsem měl klimu zaplou až od Sofie, tak se to i projevilo. Tak se tu mějte a zítra večer doma v ČR

Jirko tak to byla premiéra s Fábii jo?My byli párkrát v Omiši.To je kousek.Co platíte za ubytko jestli to není tajné.Jinak co se týká kvalit dálnic v Ch.Jsou to většinou nově postavené dálnice ,tak není co řešit,ale nevím jak by se nám líbilo kdybych pokaždé co jedu třeba

Ostrava-Praha platil skoro 1000kč jedním směrem.Možná by i ty cesty u nás vypadali jinak.Takhle máme známku za 1500 a jezdíš jak chceš.

zdarec chlapi, jsem doma, podrobnosti později ... cesta OK, až dva milníky, Sofie a Brno. O Sofii detailněji později a Brno dnes jedna velká tragédie , nebýt zdržení v něm hodiny a čtvrt (totálně zacpané), tak jsem byl doma v rekordním čase 17 a tři čtvrtě (při dodržování rychlostníh limitů) a řídil jsem sám . Ale napíšu možná zítra, neb dnes už toho mám dost a jak víte, já to stručně neumím

ne nebyla, jel kamoš s 8mi mistnym LTčkem, takže fabka spinka v garaži.. ano, ja vim, že se za dalnice v CH plati krvave penize, ale ... ber to tak, kolik projedeš tunelů, ktere jsou vytepane do skal,na každe benzince na dalnici wc zdarma a velmi kvalitni, obrovska odpocivadla, kde se mužeš v klidu vyspat..ale mas pravdu,je to ranec, dat cca 350kun za jednu cestu..

jeli jsme přes amalka tours, bydlíme na kraji breli přesně 123 schodu od moře, v klidne ulici, s obrovskou terasou a vyhledem na mořičko, v celem penzionu je 15lidi, z toho 11naše grupa.. v podstatě jsme tu jak na chatě, nikdo nam do ničeho nekeca a s delegaty jsme se včera pěkně pinkli...

http://www.amalkatour.cz/podstrana-71/penzion-vinko/

cena byla 15000kč pro 2+2 na 7 nocí..

tak pokud ti jde o tunely , tak údolím řeky Nišavy (jih Srbska před BG hranicema) jich je 13. Pravda ne tak dlouhé, ale fakt v malebném údolí.

 

WC zdarma máme na trase také, pravda některá díky Turkům nemají zase takovou úroveň .

 

Jinak jak mluvíš o těch schodech, to je přesně co nás na Brele štvalo, každý den ráno schody dolů, před obědem nahoru, odpoledne zpět dolů k moři, zavečer od moře zpět a pak ještě večer na zmrzku, kterou jsme měli snad 2km daleko.

 

Ta cena je jen ubytko, nebo i nějaká polopenze?

ne je to standartni cena, nekupovali jsme nic v lastu, protože jsme tu 3rodiny a chteli jsme byt spolu a ne rozstrkani po ruznu.. mame k dispozici celej barak, viz fotky, jsme na klidne spodni ulici, cumime na vodu a mame to kousek k moři, takže neni problem si skočit pro studeny pifko do ledničky.. neříkám, že to je málo, ale je to tu gut.. ty schody jsou trosku maso, třeba včera jem je šel asi 7x, ale troška pohybu neuškodí.. hlavně jsme mezi brelou a mezi baškou, takže na plažích klid a dá se najít v klidu flek.. ovšem baška je NARVANA lidma až po strop.. večer je to maso, hospody narvane tak, že není jeden volny stul, hromada slovincu, němců, ti převažují, čechů a slováků  je poskrovnu..

přikládám včerejší fotku, to je výhled z naše terasy...

edit-ted jsem si všiml-je to jen cena za ubytko a ty jejich poplatky za vzduch... loni v igrane jsme meli i polopenzi, ale moc jsme nebyli spokojeni, takže letos jsme si dovezli každej něco,takže tu máme z čeho vybírat...

Upraveno Srpen 4, 201510 r od JirkaBrno

tak na úvod snad taková pěkná tečka, nad letošním bulharským pobytem

tak z letoška si odvážím z Bulharska 2 šrámy . Ten první jsem utržil u Zdravka na zahradě a nejhorší na tom je, že jsem tomu byl svědkem . Letos to bylo u něj co se týká parkování, velmi kritické, páč v jednu chvíli bylo na tom plácku za barákem až 11 aut. No v nedělu před odjezdem dvě odjely, tak se mi podařilo přeparkovat, abych byl schopen pak v noci odjet. No šli jsme zavečer do města, utratit poslední leváče (mimochodem Jirko sorry, na Plisku už nezbylo) a vracíme se zpět a chystalo se odjet to modré bávo, tak tam začal manévrovat a jelikož jsem byl povyjetý z řady (abych mohl nakládat potom věci do kufru), tak mu jdu ukazovat. No otočil se nakonec, páč to byla docela loď to bávo a stojí bokem k našemu rumíkovi a že už pojede ven hodil skoro plný doprava a než jsem stačil křiknout, už se opíral jeho zadními dveřmi o můj přední nárazník. Jsem myslel, že mě budou omývat . No řekl jsem jen ku.va a nasadil hooodně nasraný výraz. Týpek vylítl z auta a já mu řekl ať stojí, že jdu pro klíče a couvnu mu ať se ani nehne  . Pak nastala komická situace, jak mi popisovala polovic, že borec rychle couvl, vylítl rychle do kufru, tam vzal nějaké spešl kapesníčky a narázník mi přeleštil, že když jsem se vrátil, tak už to nevypadalo tak děsivě jak prvně. No a komické na tom bylo to, že borec z bavoráka pucoval nějakou usmolenou škodovku  . No mamina to vzala normálka, já se pak též uklidnil, šak je to jen auto. Navíc ten šrám není první, už jich tam je povícero, tak vem to čert. Takže druhá fotka je jak to vypadá po bulharovém přeleštění. Ještě jsem s tím nic nedělal, ale asi to půjde ještě trochu vylepšit. No a bávo o tom ani nevědělo, páč jemu to zachytily boční plastové lišty na dveřích.

k cestě ... šel jsem v tu nedělu spát brzy ... noťas jsem zaklapl po osmé večer, natočil budík na půl druhou jejich času a otočil se hubou ke zdi   a snažil se spát. Myslím že o devíti jsem už nevěděl o světě. Bylo čtvrt na jednu jejich času a Slováci vracející se z města, vedle v apartmánu práskli tak dveřma u pokoje, že mě to vzbudilo. No chvíli se převracím, vidím že ani polovic nespí, tak říkám je půl jedné, nevstanem a nepojedem už? Já už stejně nezaberu a byl jsem celkem vyspaný, tak než to zkoušet znovu usnout a za hodinu by mi určitě v tom nejlepším klimbu stejně zvonil budík, tak říkám pojedeme. Takže jsem pobalili zbytek věcí, hodili to do auta a bylo 1:02 jejich času, tedy 0.02 našeho. Ten budu uvádět i nadále, aby to nemátlo, páč jsem si ho zapisoval z palubních hodin, které jsem neměnil. Provoz byl minimální, takže v Burgasu vzdáleném 55km jsme byli co by dup, po městě jsme to též prolétli, jelikož nešla světla, pak se z boční ulice vyřítili hasiči, tož jsem je pustil a zavěsil se za ně, takže jsem zbytkem města proplul jak nic. Najel na dálnici mimochodem úplně prázdnou , kdy jsem až do Staré Zagory (na úseku 170km) předjel pouhé tři náklaďáky. Houstnout (nepatrně) to začalo až od Plovdivu, kdy mě do Sofie předjely pouhá tři auta, držel jsem 125-130 tacho, tedy malinko rychleji, než normálka dálnici jezdím, nicméně v limitu. Turci ani jedni. Do Sofie jsme dorazili v 4:13 SEČ, takže jsem jel automaticky centrem. Provoz takřka nulový, takže jsem si v klidu prohlédl i tu kameru, co mě loni blýskla na padesátce, takže už vím zcela přesně, kde je . Kolem kanálu jsme též projeli bez problémů, kupodivu letos navazovala i zelená na semaforech, takže jsem už pak nemusel vůbec zastavovat a dojel jsem na každá světla prakticky na zelenou. To už vyjíždím mimo kanál vedoucí středem a za další světelnou, jede vedle mě vlevo náklaďák (byl jsem na úrovni jeho zadku), když se mi najdnou přímo v mém pruhu objeví pes přímo před předkem. Nějaký kříženec přišlo mi to s nějakým irským setrem, prostě vysoký až po hauptnu, nebyl vyžraný, ale vysoký, holt potulka. No lekl jsem se jako prase, páč jsem jel skoro padesátkou, no stihl jsem jen dupnout na brzdu a strhnout volant doleva. Naštěsí už za náklaďákem v levém pruhu nikdo nejel. No čokla jsem líznul, rana byla. No čumím v té tmě do špíglu, ale na zemi neležel, tož čumím dál a najdnou ho vidím běžet po krajnici a dál do parčíku po pravé straně, jakoby se nemetlo. No neměl jsem odvahu zastavit hned, ale kousek dál jsem zastavil pod pouličním světlem, vyhodím všechny čtyři a jdu s obavou zhodnotit rozsah škod. No moc světla nebylo, ale čumím, čumím a nic nevidím. Vlezu zpátky do auta a povídám, my jsme ho snad museli minout. Takže sice se mi nohy ještě trochu klepali z toho leknutí ale jel jsem dál. Z akousek už byla ta rozestavěná mimoúrovňovka s tím prozatímním kruháčem a už jsme vyjížděli ze Sofie. Takže sice nulový provoz, ale s incidentem a následnou prohlídkou auta, trval průjezd Sofií 27 min. Nicméně ulkidněn že na autě nejsou žádné katastrofální destrukce, na to jak ta situace vypadala, frčel jsem dál, takže za moment, v 5:05, jsme byli v Dragomanu, kde jsem plánoval tankování. Než jsem se přehoupl přes horizont za kterým je čerpačka kde jsem bral plyn i loni, zapípal mi pípák, takže perfektní načasování. Zvýšenou spotřebu jsem počítal, neb jsem jel rychleji, jak už jsem psal výše. Takže zatímco mi borec tankoval plnou, já se jal druhé prohlídky předku, bo už bylo světlo. No čuměl jsem znovu, ale krom otřeného prachu na boku nárazníku jsem fakt nic neviděl. No říkám, že bych při té smůle měl takový ranec štěstí se mi nechce ani věřit . Ale zase jsem si říkal pes normálka odběhl a co jsem stihl zahlédnout v tom špíglu v tej tmě tak prostě běžel, netáhal čapy za sebou nic. Tak říkám mojej, fakt se jen otřel. No moja povídá že byla rana, ale nic na autě jsem prostě neviděl. Takže dotanováno nějakých 44,69 litrů, asi slabší čerpadlo, na to že byla prázdná a hurá na Kalotinu, což je kousíček. Koneckonců bylo 6:13. Kdybych vyloženě Bulharům nevnutil občanky, tak by ani neregistrovali, že jedu kolem nich. Na srbské straně také pohoda, takže budky jsem opouštěl v 6:16, takže Kalotina komplet 3 minuty. Za celých devět let se mi toto nestalo , takže bomba

takže povzbuzen kalotinským úspěchem práskl jsem do koní a frčelo se dál. Tentokrát žádná průtrž mračen jako loni, takže do Bělehradu jsem dorazil v 9:15, takže zde opět centrem, od mýtnice na nájezd za letištěm krásných 19 min. Za chvíli jsme přejížděli Dunaj p ojiž oboustanně otevřeném mostu a viděli ostrůvky sucha uprostřed veletoku, takže sucho fakt je. Pak jsem zastavil na občerstevní někde u Nového Sadu, abych se komplet opláchl studenou vodou a dostal se zpět do formy, kousl do bulharské broskve a jak tak koušu a mám ten předek komplet před sebou, snesly se mi oči znovu na tu pravou stranu a přece jen si všiml, že pravé světlo na straně blíže k chladiči má větší mezeru mezi nárazníkem, než na jeho vnějším okraji. Tak čučím dál mnohem detailněji a vidím malou zlomeninu na hraně blatníku u přechodu ke světlu. Tak říkám polovic, že přece jenom jsme ho trefili, neb máme hnuté se světlem a naražené na jeho okraji. No obou fotkách je to krásně vidět. Tak říkám, že to fakt na hrůzu jak to první moment vypadalo, dopadlo nad míru dobře. Vzít ho čelně, tak ...

osvěžen, frčel dál na sever směr Horgoš. Na Žedniku, stejně jako loni dotankováno opět doplna, aby se přejelo přes hungároše. To už chybělo jen 25km na Horgoš a musím říci že Turků míň než poskrovnu. Pravda, zapomněl jsem řící, že ráno na Kalotině v opačném směru to byla katastrofa a ty kolony a kolony dál od Pirotu, prostě katastrofa, stěhování Evropy. V ten den bych rozhodně do BG jet nechtěl, tipuji Kalotinu na takové 2-3 hoďky. No my dorazili na Horgoš, tam otevřená tři okénka na srbské straně, u každého 3, 4 auta. Projeli jsme a drželi se za jedněma Maďarama (jediní mezi tou trochou Turků). Na maďarské straně, dvě okénka, vlevo EU, vpravo all passport. Kupodivu tentokrát toto Turci respektovali a řadili se převážně vpravo, takže jsem následoval langoše a světe div se, za 13 min už jsem opouštěl Horgoš. Opět nevídané při cestě zpět, nikdy jsem tak rychle odbaven nebyl . To už bylo do Budapešti také kousek, zbystřil jsem jen těch 30 km od Szegedu v tom místě, kede hořelo to auto, když jsme jeli do BG a byl tam jen černý flek normálně v odstavném pruhu, svodidla neporušena ani mostní pilíř, takže usuzuji, že se jednalo o technickou závadu a ne havárii. Budapešť jsme pokořili v 13:35 a to už jsem začal tušit, že pokud to nepokazí nějaká nehoda jako loni kousek od Komárna, tak zajedu rekordní čas a ještě jen při jednom řidiči, bez střídání. No zkrátím to, Blava 15:15 (malé občerstvení+osvěžení), Malacky 15:55, zde dotankování 20 litrů, abych v klidu dojel domů a hurá dál na Moravu. Brno ... tragoška. Zastavili jsme skoro kilák před Olympií a dál jen pocukávali. Říkám mojej, nic, sjedem na na propojku na D1 a vezmeme to pisáreckým tunelem a přes Žabiny hurá ven z Brna. No chyba lávky, propojka na D1 stále už od toho připojováku, takže nic říkám vrátíme se k Olympii a projedem to na Vídeňskou a holt to projedeme městem kolem výstaviště. No u Hornbachu též ucpané, takže nakonec mi trvalo více jak hoďku a čtvrt, než jsem to rozbombardované Brno projel, ale i tak nebylo vyhráno, neboť ta čtyřproudovka u České též zasekaná, kvůli tomu že ještě dělají tu druhou půlku a jezdí se obousměrně. Takže můj plán že budu v půl sedmé doma, tedy dříve než se vrátí dcera ze směny, vzal za své. Nakonec jsme byli rádi, že jsme dorazili dvě minuty před šestou do Kuřimi a vyzvedli jí tak u fabriky. Takže normálně bych dorazil takto v 18:45 domů, tedy i tak za krásných 18 a tři čtvrtě hodiny jízdy za dodržení všech rychlostních limitů. Nicméně byla ještě zastávka v Kaufcu v Boskovicích na doplnění prázdné ledničky, takže před garáž jsme dorazili nakonec v 19:25. A to je vlastně vše. Jak mi dojde platba z Jurki (ta poslední mi ještě chybí) hodím sem i ekonomické zhodnocení cesty a i pobytu (nicméně už teď vím, že můj odhad 6500 Kč na cestu byl překonán ). Ale nebudu předbíhat, to až zítra

Ozaj prečo tak rýchlo domov??

lebo už sa těšíš na svoju postel a vaňu .

cestou pak bylo i pár pěkných čísel

Pekny cestopis

dík

v příloze je pak detailní rozpis nákladů cesty (nemám tam zpáteční průměrku, neb mi ještě plyn nedošel a ani jsem ještě nedotankovával do plna, budu zítra) a shrneme-li to celkově, tak:

 

cesta: 5610,- Kč

ubytko: 2754,- Kč

jídlo, dárky: 5853,- Kč

 

takže týdenní super dovolená pro dva, nás vyšla na krásných 14 217,- Kč sakumpak

cesta Roomster – 2015.pdf

cestou pak bylo i pár pěkných čísel

Malto, co ten CHECK?

ten tam naběhl, jak jsem najel na burgaskou dálnici, šlápl na to a pak zvolnil. Diagnostikováno v Dragomanu (jak jsem už předem věděl, bohatá směs). Občas mi to na dálničním režimu udělá a z toho mám dlouho na dálnici klid (souvislost i s plynem). Dnes cestou do Plzně se mi rozsvítil znovu, když jsem se to snažil rozjet na omezení z nějaké sedmdesátky na pětku s klimou, tak se tomu nelíbilo, to přidání plynu od nižších otáček s vyšší zátěží (klima v tomto vedru)

pěkny malto, kolik je to tedy z brna kilometrů až do primorska? a jak hodnotíš primorsko ohledně počtu turistů, čistotu moře, služby atd..

ubytko 100euro, to je 14 euro na 2 na den?? velmi solidni.. velmi...  

od nás 1605km, takže Brno tak 1540 km. Ohledně počtu, bych řekl tak po krizovém 2009 asi druhý nejslabší, ikdyž při odjezdu jsem měl pocit, že je to přece jenom lepší, ikdyž některé stánky letos nebyly ani otevřené, nebo se dávaly v podnájem. Čistota moře velmi velmi dobrá, na to že je to písek. Jj, měli jsme platit 105 Éček, ale Zdravko mi tu pětieurovku vrátil, takže to bylo tedy ještě o něco levnější než těch slíbených 15E/2lidi/den. Služby bych řekl rok co rok tak nějak stejné, je otázka co si pod tím představuješ, nebo co od toho očekáváš.

tak my taky dojeli...Pokud to někoho zajímá a nebude to maltovi vadit.. 14,5 hodiny, 940 km, 3kolony, 1x nutnost sjezd z dalnice a objet kolonu po stare, před tunelem před krapinou, takže sjet a trasa Krapina - Durmanec - Macejl., ovšem zde je uzavřená cesta a museli jsme to objíždět po další objíždce, naštěstí dobře značené, .. ještě že je kamoš starej autobusák a zná to tam... z Brna do Brely je to 950km, tam a zpatky tedy 1900km+-pár kiláků co jsme najeli kolem, nafta stala 4300 korun, poplatky rakouska dalniční známka, 1x míto 70kun, 1x míto 40euro, zpět 1x míto 40euro, 1x míto 4eura,slovinsko jsme objeli cele tam i zpět Ptuj-Lenart-Mureck, protože v 8mi místněm transporteru by jsme zaplatili krvavých 60eur celkem za pár km dálnice, dacani -... tedy celkový  dojem.. moře a vše kolem vcelku dobré, cesta na to vše kolem, tj začátek D a A prázdnin vcelku ucházející... všude dobře ale...