Ja tankujem v Novi sad a tam bola cena 57 dinarov pumpa nonstop ..... v BG som videl cenu aj 0,69 len bolo treba zist z dialnice a to sa mi nechcelo

Čau Malto, parkoviště pěkné, to jsem zažil jen poprvé, když jsme tam byli v srpnu, jinak zatím vždy pohoda. Mám prosbu, jestli si na mě vzpomněl s těmi šaty na pláž. Pojedete letos Ravadinovo, nebo na to nebude čas? 

 

jj, neboj Miro, už jsem ráno říkal Kosťovi, akorát že ten nic neví, že musí zavolat Zdravkovi ... ale budu ho uhánět. Jaké byli, nějaké barevné, bílé? Jen pro jistotu, aby mi nedal něco jiného. Už na nic nebude čas, moja včera celý den pro, dnes leží ještě jako lazar a to jsme ani nechlastali ... a to možná byla chyba, takže my bohužel dnes balíme a zítra nad ránem razíme domů . Ale jinak jsme se dívali cestou už když jsem sem přijížděli a pak cestou do a z Burgasu, že to mají zase letos o poznání dostavenější a ještě budují něco před zámkem. Chtěli jsme si letos zopáknout po deseti letech Ropotamo, jenže jsme zvolili blbé pořadí, nejdřív Burgas a pak lodičky a pak se nekonalo, protože jsme měli nějaké věci v chladící tašce a nechtěli jsme riskovat ještě další dvouhodinové stání na slunci. Teď parkujeme v druhém vjezdu, za námi stál Kosťa, jenže dnes přiejli další Bulhaři, takže Kosťa to dal ven a postavil je za nás. Takže auto budu moci přeparkovat k odjezdu až dnes v sedm večer.

Tak to je škoda, že to bylo tak na krátko.

před 13 hodinami, stukator napsal:

Ja tankujem v Novi sad a tam bola cena 57 dinarov pumpa nonstop ..... v BG som videl cenu aj 0,69 len bolo treba zist z dialnice a to sa mi nechcelo

do Novi Sad bych dojel, kdybych jel klasickou cestou, ale s Balatonem se to protáhlo

před 8 minutami, Voice napsal:

Tak to je škoda, že to bylo tak na krátko.

njn, víš jak se to říká, člověk míní, panbůh mění. Kdybych tu byl poprvé, štvalo by mě to ... ale než tu jen ležet na apartmánu, to můžu aj doma a nebudu se tak potit , bo tu je vedro jako kráva

konečně mi jdou zase nahrávat přílohy... mé nové parkování

bílé letní šaty na pláž. Asi jen na ramínka, dost volné, možná trochu krajky, ale to už vařím z vody. Zdravko psal, že je našel den po našem odjezdu u sousedů na dvoře. Byl to dárek od ženiny babči. Díky moc.

PS:kdy vy tam vydržíte po celý plánovaný pobyt, to bude zázrak.

taky jsem na tomhle místě parkovával, ale to jen ten první rok, co nebylo vzadu moc místa.

za chvíli půjdu do města pro nějaké víno a Jirkovi pro Plísku a něco pokušať, tak ho hned zmasíruju, jestli už to má nachystané. Loni jsme tu byli přesně jak jsme plánovali a už i jiné roky ... jen letos a ještě jeden rok (problémy v rodině) jsme museli pobyt zkrátit.

Tak to je škoda.To setkání nebude.

bohužel , to je jediná věc, která z letošní mise nebude splněna. Takže dovču manželka dostala?

Jinak Jirko, tady je Plíska

Mirku, ikdyž to tak nevypadá, skutečně jsou to bílé šaty (psal jsem ti sms, nevím jestli máš stále stejné číslo, ale doručenka mi přišla)

Jo oznámili jí to důležitě dneska ráno,tak zítra snad ve 14 hod vyrážime.

tak super, hlavně aby vám to vyšlo podle plánů. To se možná potkáme někde na trase

tak, byl jsem dotankovat až po víčko, je vidět že to před cestou do Burgasu nenaplnil po víčko, bo jsem dnes dotankoval 12 litrů a přitom jsem najel jen 107 km. Dnes to ale bylo poctivé, bo stojan už s počítadlem ani nehnul .

Jinak ubytko už jsem též uhradil, ptal jsem se na cenu, bylo mi odpovězeno, že si mám říci, stejně jak mi to bylo napsáno už v mailu při bukování ... tož jsem řekl 15 Euro noc, jak min.rok, Kosťa říkal že jemu je to jedno, že otec Zdravko říkal, že si máme říci, že když řekneme 3 Leva, budou 3 Leva, takže kdybych mu řekl 10 Euro, myslím, že by neřekl ani popel ... sice jsme tu už inventář  a díky nám tu jezdí každý rok další spousta známých, ale zase jsem toho nechtěl zneužívat. Cena 15 Euro za noc v hlavní sezóně se mi zdá i tak super, takže za mě spokojenost.

malto, super, moc díky za tu Plisku... jelikož bydlíš, jak jsem pochopil, někde na cestě na Boskovice, poprosim tě o adresu, pojedeme do Víru do kempu, tak bych si pro ni dojel, a ještě mi pošli prosím cenu.. Jinak-škoda, že jste tam museli byt jen tak kratko, člověk míní a okolnosti mění... my valíme zitra do Velkého Mederu, na 4 dny, takže to bude naše jediná ,,mezinárodní,, dovolená letos...

v 20:05 jsem zavřel garáž, takže jsme doma ... podrobnosti, až se dám trochu dohromady

Jirko, od příštího týdne, budu už muset zase do práce, takže pokud by jsi chtěl, můžeme se domluvit na předávku až v Kuřimi, to budeš mít přece jenom blíže, než jet k nám. Jinak pokud by klaplo to STK na Andělu, tak tu Plísku ber jako dárek.

... tož něco málo  z tej poslední etapy, tedy cesty domů.

v pondělí večer, kolem osmé večer, jak zalezlo úplně slunko, jsem přesvědčil moju, že je potřeba zmobilizovat síly a jít utratit ještě cca 180 Leva za dárky, bo menší část už byla koupena. Takže jsme vlítli, teda spíše se doploužili na město, koupili se nějaké kabélečky, mojej, jedné dceři, druhé dceři a zbylo tak pokoupit nějaké pití na cestu a domů (fresh piva a výborné džusy). No na apatmán jsme se připloužili tak někdy po čtvrt na deset, to nás ještě zastavil Kosťa a vzal nás dovnitř do obchodu a ještě s námi dal řeč, musel jsem si vybrat flašku jako dárek, tož to "odnesla" karnobatská muškátová rakija, že my nejsme hosti, ale jejich kamrádi. Tak jsme pokecali, zasmáli se, rozloučili ... no musím říci, že to mladý zvládal dobře, celý chod baráku a ještě obchod k tomu ... no Zdravka jsme tedy letos ani neviděli. Pak jsem ještě letěl na roh kousek od apartmánu, koupit to pití, pak jsem si ještě vzpomněl na colu pro moju, tak ještě ke Kosťovi do obchodu, sprcha a rozlítaný jsem ulehal něco před 22.hodinou. Jenže jak už to tak bývá, nemohl jsem zabrat ... no řekl bych že muselo být něco kolem 22:30, kdy jsem asi usnul. No cest.horečka tentokrát zapracovala a v 00:30 BG času už jsem rozsvěcoval mobil kolik že je hodin. Viděl jsem že moja nespala, no zkusil jsem ještě zabrat, jenže jsem se akorát převaloval, takže jsem nakonec deset minut před jednou řekl Evči, že to nemá cenu, že už stejně nezaberu, že prostě vstaneme, dobalíme to poslední, nanosíme do auta a prostě vyrazíme. Takže do auta jsme sedli v 1:42 BG času, tedy od apartmánu jsme vyráželi v 0:42 našeho ať se to lépe počítá.

Do Burgasu jsme se doklouzali v pohodě, skoro žádný provoz, Burgas liduprázdný a už jsme najeli na dálnici směr Sofia. Nasadil jsem stejně jako loni tempo 125-130, ne tedy u rooma úsporné tempo, ale věděl jsem že to do Dragomanu vyjde. Cesta utíkala rychle, takřka nulový provoz, u Staré Zagory jsem přejel natrvalo do levého pruhu, protože ten pravý je vymlácený od náklaďáků. Za Plovdivem zastávka u benzínky na záchod, opláchnout se (přece jenom spal jsem jen 2 hodiny) a dát si tam kafe. Čumím na nabídku, samá kapůča latéčka až vidím kafé, vidím dvě velikosti, beru grande. No kelímek jak je u nás klasika velikost, ovšem v kelímku třetina kávy. Tak se tak smutně dívám střídavě do kelímku a na nabídku a pak vidím normální káva 90ml, grande káva 100ml , prostě Buharsko. Tož tam hážu jeden třtinový, bo v tom plivnutí by dva byly asi moc, ael musím říci, že teda bylo silné. Usedáme zpět do auta a už se krajina pomalu zvedá do kopců před Sofií, vidím krátce před průjezdem tunelem nejlevnější plyn po trase za 0,73 Leva. Jakmile projíždíme tunelem, krajina již klesá a serpentinama sjíždíme k Sofii a pomalu se rozednívá. To už mám vyzkoušené, že s rozedníváním přicházi i krize na spaní. Takže za maximálního soustředění jsem to doklouzal do Sofie a tam centrem, což mě probralo, ikdyž byl minimální provoz, ale pozor se musí dávat, po loňském potulném čoklovi už tam musí být čék připraven na vše. Jakmile už je světlo, vím že už to bude v pohodě, ikdyž nemám naspáno. Celou tuto ranní cestu mi teploměr ukazoval venkovní teplotu v rozmezí 22-25°C, ovšem jak jsme se blížili k Dragomanu, viděl jsem, že celý ten průsmyk zahaluje mlha. Když jsme zastavili na črepačce Capa (mimochodem asi 3km před Dragomanem mi pípl plyn, takže opět skvěle načasované), tak jako bychom byli v jiném světě, vítr, mlha, teploměr ukazoval pouhých 15°C, no moc jsem se venku nezdržoval, natankoval plnou, pravda obsluha se moc nesnažila to tam tlačit, bo do prázdné mi dal jen necelých 46l. No nic frčelo se dál na Kalotinu ...

tak opravuji, právě jsem donesl zbytek tašek, mimo jiné i s chlastem a rakija je Pomorijskaja muškatova, tedy z oblasti nahoře od Burgasu směrem ke slunečnému pobřeží

Tak jste nakonec dobre dojely. Mi cesta ok,ale po prijezdu do Primorska nas cekala studena sprcha. Prijdwm do hotelu co jsme meli obednane pres Booking.com a v hotelu nam oznamily,ze se stala chyba a ze nas pokoj je uzz plny a drugy nemaji. Nabizeli nam hotel jinde,ale to se nam nelibilo. Volal jsem i na Booking a pani na infolince nam rekla,ze v Primorsku uz nic nemaji,ze nam neco muze zajistit v Kitenu. To jsme ale nechteli. Byli jsme pekne zklamani. Opet jsem obesel 5 hotelu,kde by jsme chteli bydlet ,ale vse minimalne do 15.8 vyprodano. Skoncili jsme ve Vlasu,kam jezdime,a tady byly posledni dva pokoje volne,tak jsme vzali oba dva. Nevim jak postupovat s obednavkou hotelu ,ktera se nekonala,ale v ten moment jsem byl pekne nasrany.

 

... na Kalotinu jsme přijeli v 6:06 našeho času, to byla necelá třetina cesty, na bulharské straně už se ani nezastavuje, tam nikdo nebývá, na srbské straně jedno okénko, čtyři auta před námi. Vpravo byl u okénka červený křížek, nicméně tam přijelo jedno auto a pka ještě jeden Srb, tak jsem vyjel z řady a zajel k němu, neboť naše řada se nehýbala. První auto odjelo, druhé prakticky v zápětí také a když přijedeme my k okénku, vidím že celník se zvedá balí papíry a aniž by se jen na nás mrknul a naznačil že už nic nebude, odešel z budky pryč. Takže hodil jsem couvák a snažil se zařadit na svoje původní místo. Naštěstí tam byl ohleduplný Turek (asi vyjímka), který nás na původní místo pustil. Kalotinu jmse opouštěli po deseti minutách, takže pohoda. To už jsme mířili do malebného údolíčka řeky Nišavy mezi skaliska a do sítě 13 kratších tunelů. Poprvé za deset let nás tu zastihlo toto špatné počasí, tedy mlhavo, hodně zataženo a poprchávalo. To opětovné setmění vyslalo zase mému tělu signál spánku, takže mi bylo jasné, že teď už tu krizi nepřekonám jinak, než tím že zastavíme a prostě dáchnu. Tak nějak jsem si myslel, že mezi skalisky jsou odpočívadla jen z jedné strany, tedy v mém směru jízdy jen vlevo, ale pár jich je i v pravo. Poté co jsem projel asi druhé a moja se mě ptala, proč už jsem nezastavil, jsem uviděl po projetí posledního tunelu opět plácek vpravo, tak jsem na něj zajel, vypl motor a za sklápění sedačky jsem ještě rychle mrkl na čas, abych měl alespoň trochu kontrolu nad odpočinkem. Bylo 7:25 našeho času. Nebyl to úplný spánek, jen taková dřímota, neboť okolo jezdily auta a kamiony a žádný z nich nejel 60, jak bylo předepsáno. Takže každý vzduchový pytel zacloumal s autem, takže se prostě natvrdo spát nedalo. V 7:40 jsem pootevřel oči a bylo mi jasné že více už spát/dřímat nebudu. Sklopil opěradlo zpět, vylezl z auta, nechal se probrat těmi patnácti stupni a padajícími kapkami deště, trochu pocvičil a byl zase fit pro další jízdu. Poprchávalo dál i po nájezdu na dálnici u Niše, ale naštěstí té vody nebylo tolik, jako předloni při té obrovské bouřce, ketrá se táhla od Niše až takřka k Bělehradu. Po chvilce jsme minuly i to místo, kde boural ten slovenský autobus cestovky Aeola, kde umřeli ty dvě češky a ti čtyři Slováci. Po chvilce přestalo i pršet, obloha se protrhala, tak jsem zrychlil na těch 120-130. Do Bělehradu jsme dorazili něco málo po desáté dopoledne, menší fronta na mýtnici, poté hladký průjezd centrem. To už jsme najeli opět na dálnici u letiště a frčeli směr Novi Sad. Za chvíli byla mýtnice, zaplatilo se 2,5 Euro (290 Dinárů) samozřejmě kartou a jelo se dál. Po chvilce jsme míjeli i místo, odbočku na Vrbas a Sombor, okdud jsme se napojovali při cestě do BG a už jsme jen sledovali kilometrovníky po pravé straně, kolik že nám to zbývá na Horgoš. Turků cestou poměrně dost, nicméně nabral jsem směr Horgoš, to už bylo chvilku před polednem, když jsme dorazili na srbskou stranu. Tam to bylo v pohodě, prakticky bez čekání, občanky vzali jen do ruky a hned vraceli zpět a mávli rukou ať jedeme. Ovšem na maďarské straně stála tak trojstupem fronta dlouhá 200m. Takže sice jsme se posouvali po kouskách, ale zase jsme měli možnost prohlédnout v klidu ten uprchlický tábor přímo na hranicích, plot a vrata a udělat i pár fotek (ale jen mobilem).

Dušane, tak to je teda sviňárna ... chápu tvoje rozpoložení, ale když už se nemůžeš spolehnout ani na zabukovaný hotel, tak je fakt něco špatně a určitě bych si stěžoval ... otázka je ale, jestli to bude co platné ... mimochodem už cestou se mě ptala manželka, cože to prý je za hotel kam jste měli být ubytováni?

Dusan pokial si mal platnu rezervacia musel si platit depozit alebo celu cast nie?...... Podla mna treba podat staznost  . Ja som mal probelm v Rumunsku zabukoval som si apartman a po ceste  volam majitelovi a ten mi oznamil ze ho ma plny . Povedal som mu ze ho mam zaplateny a idem tam a on potom ludi prestahoval do druheho apartmanu co mal a my sme boli v povodnom za ktory som si zaplatil . Tento rok sme mali rezervaciu v BG na prespatie po ceste ale pani mala nejaky zur  v penzione a nas apartman nam predala a ponukala nahradny co sme odmietli a isli sme v kuse .To bola rezervacia u nich asi preto si to dovolila . Najlepsie je zavolat

... tak nakonec nás Horgoš stál 1,5 hodiny času, ale je fakt že letos poprvé jsem nemusel vůbec vylézat z auta . Turci před náma vždy podali policajtce pasy a tam jim ukázala, ať otevřou kufr. Pak vlezla do budky a proklepla pasy, podala je zpět a poslala je k celníkovi. Ten znovu, otevřít kufr a pak mohli jet. My k ní dojeli, podal jsem jí občanky, beze slova šla do budky, jen mrkla okénkem, jestli jedeme opravdu sami dva, pak nám je okénkem budky vrátila a jelo se k celníkovi. Na dotaz alkohol , cigarets, mu povídám "only fresh beer and one rakija" mávl rukou, aniž by chtěl vidět kufr. To že jsem tam měl ještě vína a plísku, bylo nedůležité, říkám si, vždycky je lepší říci že mám něco, páč nejsou blbí že . No do Budapešti to už byla jen hoďka a půl, udržoval jsem stále tempo 120-130. Budapešť projeta na pohodu, za ní jsem to trochu přišlápl 130-140, místy 150, což mě tedy probralo, aj mamina byla spokojená, jen jí říkám, že se mi taková jízda líbí, že mě to udržuje ve střehu, jen by se nesměl dělat takový vír v nádrži. Ale věděl jsem, že maďarský úsek je kratší, že to plus mínus do Malacek vyjde, ikdyž tomu více šlapu. V podstatě mi cesta domů, pokaždé píplo něco málo před čerpačkou, před Dragomanem asi 3km, na konci Srbska u Ždeniku jsem jel asi 10km na benál a u Malacek mí to píplo též asi 5km před Malackama. Takže v Blavě jsme byli též co by dup, ovšem najednou zůstala kolona (oba pruhy) na úrovni sídliště Petržalka a 5 min se nic nedělo, pak se to pohlo o kousek, zase stálo, a pak velmi pomalu to popojíždělo až k mostu přes Dunaj, tam se to před tunelem Sitina rozjelo. Zdržení 15-20 min. Nehoda tam žádná nebyla, jen dopravní omezení a sbíhalo se to tam od dálnice a od města a byla prostě špička, bylo něco po půl šesté večer. Na Jurki do Malacek jsme dorazili 4 minuty po 18.hodině, dotankoval jsem nějakých 26l (ne do plna), ale abych prostě mohl dál smetat 130-140 na Brno. Tam jsem chvíli přemýšlel kudy to vzít, zda centrem nebo naokolo, nakonec jsem sjel u Olympie na D1 u Starého Lískovce pak nahoru k Pisáreckému tunelu, do Žabin a ven z Brna, nakonec to bylo rychlé a bez komplikací, bylo kolem sedmé večer. Za Brnem už jsem najel na svoji každodení trasu do a z práce, tož to bylo skoro na autopilota. No a jak už jsem psal, domů jsme dorazili v v 20:00, o pět min. později jsem zavíral garáž, takže suma  sumárum: 19 hodin 18 minut času na ujetí 1605 km a to i včetně 2h zdržení (Horgoš+Blava).

Ekonomické shrnutí dodám ještě dodatečně

To je stejně strašné strávit ve svém volnu tolik zbytečného času v autě.

ne pro někoho kdo rád jezdí