LosDavos

Nicméně zimní pneumatiky Continental stárnou poměrně rychle. V roce 2021 jsem koupil model TS 860 s DOT toho roku a letos je dojíždím, protože už po posledních 10 000 km mají jen 3,5 mm vzorku a nechtějí se sjet víc. Jsou tvrdé jako kámen, a když zaprší, je to jako jízda na saních. Nikdy mi levnější zimní pneumatiky tak výrazně neklouzaly už po první zimě... Kdybych měl hádat, co mám obuté, řekl bych, že tam mám nějaké levné čínské špalky.

Důležité faktory 1. Souvislé proudy vozidel: Zákon uvádí, že pro souběžnou jízdu musí být vytvořeny souvislé proudy vozidel v různých pruzích. Pokud tomu tak je, může se jednat o souběžnou jízdu, což znamená, že jízda v pravém pruhu rychleji než v levém nebo prostředním nemusí být považována za předjíždění. 2. Přizpůsobení se rychlosti pruhu: Je také důležité, aby řidič v pravém pruhu nepřekážel a nesnižoval plynulost provozu, což znamená, že jeho jízda musí být přiměřená rychlosti v jeho pruhu. Shrnutí: Pokud jsou levý a střední pruh plné vozidel, které jedou pomaleji, a v pravém pruhu jedete rychleji, za předpokladu, že jde o souvislé proudy vozidel, se tato situace dle výkladu § 12 odst. (3) zákona považuje za souběžnou jízdu, nikoliv za předjíždění. Tento výklad se zdá být správný podle zákona. Osobní názor: Pokud tedy jedeš v pravém pruhu, měl bys udržovat takovou rychlost, aby nedocházelo k omezení plynulosti dopravy. Nicméně, pokud bys v takové situaci předjel auto z pravého pruhu a následně se zařadil do prostředního, je to jasné porušení pravidel – "game over". Myslím si také, že hranice mezi tím, kdy to policie vyhodnotí jako souběžnou jízdu a kdy jako podjíždění, je posunuta blíže k podjíždění, než se obecně předpokládá. Podle mého názoru mluvíme o situaci, která se nejčastěji vyskytuje na dvouproudé dálnici. Typický scénář: v pravém pruhu jede souvislá kolona kamionů s většími rozestupy rychlostí 90 km/h a v levém pruhu se pohybuje kolona osobních aut jedoucích zhruba 110 km/h. Jako řidič osobního auta v levém pruhu vidíš, že mezi kamiony vpravo jsou velké mezery, a před tebou se táhne zbytečně 10–15 aut, která by tě měla pustit, abys mohl jet svých 130 km/h. Kdybys se rozhodl přejít do pravého pruhu a "souběžně" dojel až ke kamionu a předjel všech těch 15 aut a pak se znovu zařadil do levého, policie by to podle mě zcela jistě vyhodnotila jako podjíždění. A to je ten scénář, který má většina řidičů na mysli. Použil jsem příklad dvouproudé dálnice, protože je zde tato situace nejzřetelnější. K tomu dochází často proto, že řidiči jedoucí 110 km/h se nechtějí zařadit do pravého pruhu, jelikož by museli následně zpomalit za kamionem a špatně by se vraceli zpět do levého pruhu. Na tříproudé dálnici, například před Prahou na D1, je typická situace, kdy prostřední pruh jede rychlostí 100–110 km/h, a řidiči v něm často zůstávají ve své "bublině" a odmítají přejet do jiného pruhu. Když se pak připojí čtvrtý, stoupací pruh, bývá třetí pruh (pravý) často zcela prázdný, zatímco v levém pruhu se auta pohybují nárazově rychlostí mezi 110 a 140 km/h, v závislosti na hustotě provozu v prostředním pruhu. Kvůli alibismu policie a bezohlednosti zhruba 20 % českých řidičů často nemáš žádné ideální řešení. Buď se smíříš s tím, že pojedeš v pravém pruhu rychlostí kolem 100 km/h, nebo budeš v levém pruhu neustále zrychlovat a brzdit, případně riskovat konflikt s policií, která tě může snadno zastavit a pokutovat, protože jsi pro ně jednoduchý cíl.

Četl jsem článek a diskuze pod ním je také zajímavá. Nicméně rozhodující bude nakonec stejně názor policisty, případně následné správní řízení. Ačkoli to může být frustrující, faktem zůstává, že jsi jiné vozidlo v levém pruhu předjížděl zprava, což se obhajuje velmi těžko. Policejní hlídka se s tebou dohadovat nebude – buď zaplatíš na místě a dostaneš trestné body, nebo to půjde do správního řízení, kde je pravděpodobnost, že je přesvědčíš, velmi malá, řekl bych spíš nulová. Dokázat, že auto v levém pruhu jelo neoprávněně, je mnohem složitější než prokázat tobě, že jsi ho předjel zprava. Bude to podobný problém jako v případě nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a podmínkám, což policie při nehodách často využívá, i když za ně řidič zjevně nemůže. Je to pro ně snadné řešení případu a obvykle jim to bez problémů projde. Poškodil jsem si auto na dálnici o dřevěný hranol, který vypadl z návěsu dodávky jedoucí v pravém pruhu. Bohužel se nepodařilo dodávku dohledat a neměl jsem žádný záznam – výsledek? Moje vina, a navíc jsem dostal pokutu, prý jsem měl lépe předvídat a přizpůsobit tomu svojí jízdu.

Ahoj, Kde najdu čidlo, které při otevření spíná osvětlení zavazadlového prostoru? Děkuji.

Tak zrovna usměrnit systém emisních povolenek tak aby s nimi nespekulovali skupiny mimo cílený smysl by bylo velmi snadné ale zrovna tady vůle není, proč?.... Nechci být populista 🙂

@Tonda-B Nechci nijak urážet, ale mám pocit, že tvoje názory vycházejí více z intuitivního „selského rozumu“ a vlastních pocitů než z ověřených informací. Zdá se, že často přebíráš postoj masových médií, která většinou tvoří obsah pro zvýšení čtenosti a prokliků. Nelze se vždy spoléhat na to, co píší novináři. Mnozí z nich nemají dostatečnou odbornost k dané problematice, a jejich názory se často mohou lišit od skutečné reality. Kromě toho je nutné být opatrný i při posuzování názorů určitých politiků, například jako je pan Okamura. Naše politická scéna je bohužel stále více ovlivněna populismem. Mnoho politiků buď nerozumí dané problematice, nebo neváhají upravit fakta ve svůj prospěch. Jak jsem vám již dříve psal – a jak zdůraznil i @Pawouk – je důležité se zaměřit na ověřené informace a reality. A skutečnost nemusí být vždy tak růžová, jak nám ji prezentují někteří populisti a média. Vezmeme si například situaci ve Francii. Je naivní si myslet, že by u nás dopadla lépe. V takovém scénáři by spekulanti těžili ještě více než ve francouzském modelu, a v konečném důsledku by za to platili běžní spotřebitelé ještě více. Zbytečně se rozčiluješ nad tématem, aniž bys měl jasný přehled o možnostech a omezeních v dané problematice. V současném kontextu, kdy vládní systém je často zneužíván ve prospěch soukromých organizací, je situace ještě komplikovanější. Celkový stav věcí, natož postoj konkrétních zainteresovaných stran, je zahalen v mlze a je naivní přestava si myslet, že tak to vlivným osobám vyfoukneš zisk pomocí státní moci, dvojnásob když mají oporu v legislativě.

@Tonda-B Je otázka jestli tvé názory se zakládají na reálných informacích a možnostech. 1. Obchod s elektřinou: Skutečně probíhá několik transakcí na burzách, ale je důležité si uvědomit, že tento proces není tak jednoduchý, jak může vypadat na první pohled. Burzy umožňují stabilizovat ceny a chránit spotřebitele před prudkými výkyvy. 2. Vlastnictví státu v ČEZ: Ano, stát má významný podíl v ČEZ, ale rozhodování společnosti probíhá v souladu s právními předpisy a v zájmu všech akcionářů. Zisk, který společnost vytvoří, se může vracet zpět do státního rozpočtu a podporovat veřejné služby. 3. Odměny vedení ČEZ: Odměny vedení korporací jsou často diskutovaným tématem. Je však důležité mít na paměti, že tyto odměny jsou určeny na základě výsledků společnosti a srovnání s odměnami ve srovnatelných společnostech. Navíc, obvinění z nelegálního chování je vážným nařčením a mělo by být podloženo důkazy. Nakonec je důležité, aby veřejná debata byla založena na skutečných informacích a faktech. Energetický sektor je složitý a je důležité pochopit všechny jeho aspekty před vytvářením závěrů.

@DušanVNo a k té pro nás tak drahé výstavbě jaderných bloků? No, kdyby tak uvažovali všichni (tedy nač v současnosti draze investovat, když stačí od jiných nakupovat), tak se asi nepostaví v budoucnu zhola nic, to by raději všichni jen a jen kupovali. Ano máš naprosto pravdu, ale to nic nemění na tom, že nevidím důvod proč to financovat. Ať si ta energetika klidně padne na hubu, když je nastavený systém vyčůraně. Tím že ho budeš dotovat aby ses zajistil se to jen zhorší. Nefunkční a parazitující systém musí dřív nebo později být zrušen a čím déle se to odkládá tím víc to pak bolí. To si raději doma postav solární farmu, větrné a bateriové články, vytápěj vším co hoří i tak tě to vyjde levněji než dotovat zelené mozky na západ od nás. To máš to samé jako podporovat finančně migraci a státy s teroristickým vedením. Cesta do pekel je dlážděná dobrýmy umysly.

@DušanV Díky za reakci. Myslím, že jsme se nepochopili. Rozumím tvým pocitům k jaderným elektrárnám a k významu stabilních zdrojů v energetice. Souhlasím s tebou, že v současné době není výhodné se spoléhat pouze na obnovitelné zdroje. Rozkol v názorech je, co se týče ekonomiky, chápu, na co míříš. Nicméně jako spotřebitelovi ti podle mého názoru je v podstatě jedno, odkud energie pochází. A rozhodně nechceš, aby se z tvých daní financovaly projekty, které ekonomicky nedávají smysl a dotuješ tak celý evropský trh. Dle dostupných zdrojů, které většinou jsou napsány během energetické krize a důvodů proč nemůže být energie levná i když jí levně vyrábíme, vycházím z toho, že je vlastně úplně jedno, jestli budeme v roce 2030 energeticky soběstačný nebo ne. Cenu energií by to dle uvedeného modelu nemělo ovlivnit a když tak plošně v rámci celé EU. Chápeš, co tím myslím? Zkusím to vysvětlit co nejjednodušeji na malém příkladu: Představ si, že si na své zahradě postavíš vlastní reaktor. Bereš si na to půjčku na 30 let. Podstatné ale je, že energii z tohoto reaktoru nemůžeš využít přímo pro sebe. Musíš ji nejdřív dodat do obecního energetického systému a následně odebírat energii za obecně stanovené ceny. Tyto ceny platí všichni, včetně těch, kteří neměli výdaje na stavbu reaktoru na svém pozemku z vlastní kapsy. Výsledkem je, že splácíš půjčku, hradíš náklady na provoz a údržbu reaktoru, a nakonec za finální produkt platíš tržní cenou. V podstatě dvojnásob. Jediný reálný prospěch mají ostatní obyvatelé obce, kteří díky tvému reaktoru mohou mít energii levněji o, řekněme, 5%. Ty ale z toho nemáš žádný bezprostřední užitek. Za těch to podmínek, jako plátce daní do státní kasy říkám zásadní NE jakékoli dotace na výstavbu energetický zdrojů z veřejných peněz a volím pozici kdy budu čekat než si to trh vyřeší sám, ať už krachem energetického systému nebo jakkoli jinak. Pokud cena energie stoupne kvůli dovozu, ovlivní to všechny státy v EU, které energii nakupují. V rámci jednotného evropského trhu s energetikou je v podstatě jedno, jak a kde se energie vyrábí. Cena energií je v každém případě pro všechny stejná. Chci tě poprosit: Máš nějaké informace, které by mohly upřesnit tvůj pohled na věc? Pokud máš jiný názor nebo zdroje, rád bych se o nich dozvěděl. Jsem vždy otevřený novým informacím. Nedokáži si totiž odůvodnit tvůj pohled na věc, který říká, že pokud se bude energie dovážet, tak nám zásadně zdraží, ale dle všech dostupných informací, by zdražit prakticky vůbec neměla a je to víc politické téma než skutečný problém.

Ahoj, Zmínka o vysoké ceně energií (kvůli nedostatečné lokální výrobě) mě neminula a donutila mě zde komentovat. Vidím dle rozsáhlého tématu, že máš k problematice rozsáhle znalosti. Mohl bys mi věnovat chvíli a vysvětlit to detailněji? Mám pocit, že nemá žádný význam, zda energii produkuje naše země, nebo ji dovážíme. Pokud si správně vzpomínám, když energie náhle zdražila, ti, co mají energetiku na starosti tvrdili, že i když produkujeme elektřinu za zlomek prodejní ceny (a to z elektráren, jejíž výstavba byla z velké části financována z našich daní), musí se tato energie prodat na lipskou burzu a pak ji zpět nakoupit za tržní ceny a není možné prodávat energii jiným způsobem kvůli evropskému energetickému kartelu. Nechápu, proč bychom měli platit více za energii, když ji budeme dovážet, pokud ji nakupujeme za ceny stanovené lipskou burzou. Osobně mám kvůli tomu výhrady k výstavbě dalších jaderných bloků, zejména pokud mají být hrazeny z veřejných peněz. Proč bychom měli stavět jaderné bloky z našich daní, jen abychom později kupovali energii zpět z lipské burzy za evropské ceny? Nedává mi smysl postavit zde nové jaderné bloky a pak platit tržní cenu evropského trhu, defacto bychom tak dotovali energie Rakušanům a Němcům. Z tvých slov vyplývá, že lipská burzovní cena je používána pro účtování energie českým občanům pouze tehdy, když je to výhodné... ale to mi nepřijde v evropském systému možné. Budu vděčný za hlubší pohled na tento problém. Děkuji za vysvětlení.