Vodíkové generátory - rad bych slysel zkusenosti, nazory. Viz http://www.jednavodu.cz/o-nas/

Kdepak vezmou energii na elektrolýzu? Aha, z alternátoru. A ten si ji vezme z motoru - a ten z paliva. Vzhledem k účinnostnímu cyklu se to nikdy v tomto uspořádání nemůže rentovat - prostě při každé přeměně energie dochází ke ztrátě oteplením a abych získal 1kW energie spálením kyslíko-vodíkové směsi, musím nejdřív vyprodukovat cca 2,5-3kW spálením obyčejného uhlovodíkového paliva v motoru. Takže nic nezískám, naopak tím, že s sebou táhnu mrtvou hmotnost "vodíkového generátoru" mi stoupá spotřeba... Jiná věc by byla, kdybych ten vodík vyráběl rekuperací pohybové energie při brždění nebo třeba ze solární energie získávané panelem na střeše auta - klidně i za jízdy. Tam by to přínos byl, protože by se jednalo o přeměněnou energii, která by jinak unikla do okolí v podobě tepla. Pokud se ale elektrolyzér napájí z alternátoru, spočívá jeho "přínos" pouze ve výdělku pro kapsu toho, kdo ho prodává.

zajimava videa na Youtube - auto na vodík -

Zdravím,

mám Fábiu 1,2 12V 47 kW a uvažujem nad namontovaním HHO generátora. Skušal to niekto? Má s tým niekto nejake skúsenosti?

Ďakujem.

Ježišmarjá už i tady se rozmáhá tahleta pitomost? Já myslel že to je jen "výsadou" nejrůznějších bastlířských a "samodomo" kutilských fór - a vono houby...

Jednu radu ti dám - spočítej si účinnostní rovnici celého procesu, respektive dvou verzí tohoto procesu - nejdřív cestu benzín - teplo ve válci - mechanická energie na klice - převody - otáčivý moment na kolech a jako druhou cestu si přidej benzín - teplo ve válcích - mechanická energie na klice - mechanická energie na hřídeli alternátoru - elektrická energie v elektrosoustavě auta - spotřeba energie elektrolyzérem (= energie uložená v podobě rozložené vody) - energie vzniklá spálením odpovídajíccího množství HHO směsi. A pak si porovnej ty výsledky - budeš se sám divit, jak při tak jednoduché matematice můžou všichni ti experimentátoři a zázrační "vodíkoví" konstruktéři neustále tvrdit, že uspoří nějaké palivo nebo dokonce navýší výkon motoru. Prostě pokud nebudeš vyrábět HHO jiným zdrojem energie, než který si vezeš v nádrži svého auta (například solárním panelem nebo katalytickým rozkladem biomasy), nikdy žádných úspor paliva nedosáhneš.

No, už som si to objednal, včera v garaži som to už do fabie sčasti namontoval.

Už len potrebujem vyriešiť ako prichitím tú nádobku na elektrolyt a neviem ako vyriešim spínanie toho ovládacieho prúdu relátka, kedže prúd v elektrolyzery sa ovlada cez automobilove relatko. Napojím to asi od svetiel, aby sa to zoplo až po naštartovaní auta. Ešte to môžem napojiť cez spínač v kabíne, ale netuším kade natiahnuť káble a kde umiestniť spínač. Kto by vedel , nech mi poradí prosím. Každopádne napíšem ako to funguje a dam fotky....v prípade úspechu.

A k predchádzajúcemu príspevku:

Také isté fámy sa hovorili aj o LPG a tiež som si LPG dal do auta. A bol som sťastný , keď mi náklady na palivo klesli o 2/3. A tiež , že to nie je bezpečné a že sa zanáša motor karbonom a podobné hlúposti....Na LPG jazdím min. 12 rokov a nič také som nemal. Tak vyskúšam teraz HHO. Kvoli nakladom na montáž LPG.

LPG do Fabie stojí 980€ + tabletky na nervy pri prihlasovaní, na prekonanie byrokracie na slovenských úradoch...

a HHO 170 € a menej, bez byrokracie.

Uvidíme....

Upraveno Březen 1, 201213 r od miro4061

Základní rozdíl je v účinnosti - LPG kupuješ jako palivo hotový, nic dalšího do něj nevkládáš, jen ho spaluješ stejně jako jiné palivo, převedené z kapaliny na rozprášenou a částečně zplyněnou formu. Účinnost přeměny energie se nemění, vždycky je to chemická přeměna na teplo a to přes nárůst tlaku na energii mechanickou.

V případě HHO nejdřív měníš energii fosilního paliva na teplo (pálíš benzín, LPG nebo naftu), teplem navyšuješ tlak směsi plynů ve válci a její expanzí získáváš mechanickou práci. Alternátorem část této mechanické práce přeměníš na energii elektrickou, pomocí které v elektrolyzéru rozštěpíš vodu na směs vodík-kyslík. Teprve tuto směs přivádíš opět do spalovacích prostorů motoru a znovu jejím slučováním získáváš teplo a z něj mechanickou práci na hřídeli. Musíš tedy vzít energii paliva, z ní vyrobit elektriku, z elektriky vodík a kyslík a z nich teprv další mechanickou energii. Zeptal ses někdy poctivě sám sebe, PROČ BYS TO VLASTNĚ MĚL DĚLAT TAKHLE SLOŽITĚ??? KDO TĚ K TOMU NUTÍ??? JEN TVRZENÍ NĚKOHO KOHO JSI V ŽIVOTĚ NEVIDĚL, ŽE JEMU TO FUNGUJE?

Když spočítáš, že u obyčejného paliva děláš vlastně jen 2 přeměny energie (chemická energie paliva na tepelnou a tepelná na mechanickou), zatímco k využití HHO k pohybu kol auta musíš těch přeměn udělat minimálně 6 (chemická na teplo, tepelná na mechanickou, mechanická na elektrickou, elektrická na chemickou (sekundární - v HHO směsi) a ta zpátky na tepelnou a mechanickou), tak při soudném spočtení kolik % má ten který proces účinnost by sis v životě žádný elektrolyzér do auta nekoupil.

Jediný, komu využívání HHO přináší peníze, je právě jen a jen výrobce a prodejce takových píčovin, který oblbne takové blbce, jako jsi ty a tobě podobní svojí velkohubou reklamou, kolik mu to ušetřilo paliva. Samozřejmě že jezdí za lacino - protože mu veškeré náklady na jeho vození (_!_) platíš ty a tobě podobní hňupové, kteří nechápou základní fyziku. V reálu to neuspoří nic, naopak díky zvýšeným tepelným ztrátám několikanásobnou přeměnou energií je takové vozidlo žravější než obyčejné bez elektrolyzéru. Holt, "pokrok" nezastavíš...

Upraveno Březen 1, 201213 r od Ekkar_z_Bastlírny

nuž, keby si vyjadroval svoje názory bez tých urážok, bral by som to ako jeden z názorov.... Ale keď tak nezmyselne urážaš, tak som toho názoru , že sa na inteligentného len hráš. Na rôznych fórach som už stretol, ľudí čo písali a písali a pritom ani nerozumeli danej veci.

Nič uvidím , či to HHO bude fungovať, a keď nie, určite tu napíšem pravdu. Nie som človek , ktorý by si potreboval vymýšľať.

A chcel som skôr rady k montáži HHO a nie dôvody , ako a prečo to nejde.

Upraveno Březen 1, 201213 r od miro4061

Namontovat to jde, používat to taky jde, auto s namontovaným "tímto" taky jezdí - akorát že s úplně stejným výsledkem si dopředu na auto můžeš namontovat tibetskej modlitební mlejnek s náporovým pohonem a tvrdit o něm, že to zvyšuje maximálku o 25%... A hňupem a fyzikálním ignorantem je a zůstane ten, kdo tyhle podvody nejenom uznává, ale dokonce je propaguje.

Upraveno Březen 1, 201213 r od Ekkar_z_Bastlírny

No už som to namontoval a pripravil. Zajtra po práci,keď mi vyjde čas, nariedim elektrolyt, všetko poskladám a pôjdem to vyskúšať. Uvidíme či som vyhodil peniaze do vzduchu...Dám vedieť. Mám palubný počítač, tak som zvedavý , čo mi to ukáže na okamžitej spotrebe.

Upraveno Březen 1, 201213 r od miro4061

no nevim sam jsem to namontoval do ochcavky 1.9tdi 81kw + chip a vubec zadna zmena se nekonala ani na spotrebe a ani na vykonu,jinak nejaky plyn to vyrabi zkousel jsem to zapalovat tak to strili a kdyz se na to nasadi spicka z horaku tak to hori jemnym plamenem ,muj nazor ze pri spotrebe vzduchu co auto potrebuje tak je to hodne malo.

Tak jak to dopadlo? Výsledek mě hodně zajímá...

Dopadlo to tak, že neviem oklamať tie dve lambdy čo Fábia má. Takže spotrebu mám vyšiu, ako len pri čistom benzíne. Idem to vymontovať. Možno by to fungovalo pri starších autách, kde je len jedna tá 4-drotová lambda, ale preto si teraz nebudem kupovať nejaký starý vrak. Takže idem radšej bud do LPG, alebo do nejakeho úsporného dieslu.

Miro4061 - nesváděj to na lambdu, ta za nic nemůže. Fyzikální zákony neojebeš - to už jsem tady napsal před čtvrt rokem. Tu vyšší spotřebu bys měl i se starou šáde, která jezdila úplně bez lambdy. Lambda sonda měří obsah zbytkovýho kyslíku ve výfukových plynech, ŘJ pak podle toho množství přidá nebo ubere palivo (aby pokud možno žádný kyslík nezbyl). Pokud bys přimíchával do sání to, co vznikne elektrolýzou vody, tedy 2 díly vodíku a 1 díl kyslíku, ve válcích by se všechno zase podle stejného poměru sloučilo (shořelo) a nezbylo by nic, co by mohlo ovlivnit lambda sondu. Vyšší spotřebu máš jednoduše z toho důvodu, že z motoru trvale odebíráš nemalou mechanickou energii přes alternátor, kterej je plně zatíženej odběrem toho zkurvenýho elektrolyzéru.

Pokud jseš soudnej člověk, dotyčnýmu prodejci to vrátíš a budeš požadovat prachy zpátky, protože to co ti prodal je prachsprostej podvod - inzerovaný účinky to v žádným případě nemělo. Že ani nemohlo je jiná věc...

A pokud se to rozhodneš prodat dál někomu podobně naivnímu, přiřadíš se k takovým podvodníkům i Ty sám.

P.S. Oceňuju, žes přiznal barvu a na férovku napsal pravdu o vyšší spotřebě = žes to nezatloukl a nevychválil tu sračku do nebes, jen abys před fórem nevypadal jako ještě bětší blbec, když už jsi za to ty prachy vyhodil...

Samozřejmě že to žádnej efekt mít nemůže - aby se spálením kyslíko-vodíkový směsi vyprodukoval 1kW výkonu na hřídeli motoru, musí se do motoru přivést tolik plynu, aby se jeho spálením uvolnilo 2,5 až 3kW tepelné energie (podle účinnosti motoru - benzínový přibližně 30%, diesel asi 40%, turbopřeplňování přidá na účinnosti přibližně 3 až 4%). Samotný elektrolyzér má také účinnost menší než 1, což znamená, že aby vyprodukoval množství plynu ekvivalentní 3kW energie, musí se v něm vynaložit VÍCE energie na rozštěpení chemické vazby v molekulách vody, než kolik se jí získá opětovným spálením = sloučením plynů zpět na vodu. Ve finále to znamená, že elektrolyzér aby dodával ekvivalentní výkon 3kW v podobě spálitelné směsi kyslík - vodík, musel by spotřebovat přibližně 1,2x tolik energie v podobě elektřiny - neboli nějakých "ubohých" 300A proudu při napětí 12V... Tak vysoký proud neodebírá ani dnes běžný startér s rychloběžným motorkem a planetovou redukční převodovkou.

Nabízet elektrolyzér a zárověň udávat, že mu pro vývin HHO směsi stačí proud 1A (což je nepochybně pravda, "bublat" to bude, důležité ale je přepočítat si potřebné množství HHO směsi, aby její použití v motoru mělo rozpoznatelný efekt) a tvrdit o něm, že při jeho používání se ušetří 30% paliva je zcela zjevně fyzikální nesmysl = klamání případného kupce/uživatele zařízení.

Aby HHO vyvíječ PŘI BĚŽNÉ JÍZDĚ dokázal uspořit 1/3 paliva, musel by poskytovat přibližně 30kW energie v podobě HHO směsi - která pokud se spálí v motoru auta, vytvoří přibližně 10kW mechanického výkonu. Elektrický příkon vyvíječe s takovou produkcí HHO plynné směsi by potom dosahoval přibližně 36kW neboli proudový odběr (při napětí palubní sítě auta nominálně 12V) řádově 3000 ampér...

Fyzika je skutečně krásná věda - a nejkrásnější na ní je, že ji nelze ojebávat tak, jak by se leckomu zachtělo...

Upraveno Srpen 1, 201213 r od Ekkar_z_Bastlírny

Zdravím, jak dopadlo testování HHO? Má to nějaké další pokračování? Výsledky/nezdary? Nehodlám na to jezdit, ale řeším svářečku PB/O2. Díky za případnou odpověď

Na PB-O2 bys musel mít ten kyslík stlačenej minimálně na cca 5 barů (0,5MPa), abys mohl použít injektorovej hořák, kde výtoková rychlost plynu z koncovky je vyšší než rychlost šíření plamene v daný směsi. V opačným případě plamen "skočí" do hořáku se všim co k tomu patří - "střílení" nebo dokonce šlehnutí až do hadic.

Navíc hoření vadí jakákoliv příměs vody - hořák při vlhkým plynu prská a plamen není rovnoměrnej. Kyslík bys musel generovat stejnosměrným proudem (aby se kyslík i vodík vylučovaly každý jinde, při střídavým proudu se oba vylučujou shodně s měnící se polaritou střídavě na obou elektrodách), jímat na kladný elektrodě a před stlačením nebo po něm vysušovat - buď průchodem přes nehořlavou vodu pohlcující chemikálii jako jsou nehašený vápno (bezvodý kysličník vápenatý), krystalický hydroxid sodný nebo draselný, pálený (bezvodý) síran měďnatý nebo železnatý, případně koncentrovaná kyselina sírová, anebo vymražovačem vlhkosti. Ty chemikálie s výjimkou H2SO4 jdou jednoduše "regenerovat" ohřevem na určitou teplotu ("vypálením" = odstraní se pohlcená voda). Myslíš že je to celý lacinější postavit, vyladit a udržovat funkční - než si sehnat starší tlakovou láhev a občas s ní dojít k někomu ochotnýmu přepustit trochu kyslíku, když už bys sám doma neuživil pravidelnou nucenou výměnu lahví třeba u Linde? Nebudu tady mentorovat o nebezpečnosti přepouštění tlakovýho O2 z flašky do flašky - když to někdo je ochotnej udělat, žádný nařízení ho nezastaví, jedinou nevýhodou bude, že při přepouštění jen z 1 láhve nikdy bez kompresoru nedosáhne na plnej tlak, jako by měl z plničky od dodavatele. Kyslík je při dodržení určitý manipulační bezpečnosti pořád ještě relativně bezpečnej plyn - zacházení s ním je pro obeznámenou osobu zhruba stejně bezpečný, jako práce s elektrikou 230V...

OT:

Ekkare takú neskorú nočnú hodinu a taká rozsiahla odpoveď ..čo nemôžeš spávať??

Ve čtvrt na dvě ráno používám multitasking - půlka mýho mozku spí, druhá půlka funguje... Kdyby to bylo přes den, dostal by ještě podrobnější vysvětlení. Jsem svářeč/páječ plamenem, tyhle věci musím znát. Už jenom kvůli bezpečnosti.

Díky za odpověď! tvou odpověď jsem četl až dnes (nepřišel mi e-mail s reakcí v tomto fóru)

Upraveno Leden 24, 201312 r od beny250

Pekne, výstižne a hlavne pravdivo napísané.

Upraveno Leden 26, 201312 r od miggy

Ahoj, taky jsem se o toto zzajímal a prisel jsem ke stejnému závěru. Elektroliza je k ničemu, musel jedina cesta k vyrobe vodiku je chemicka, ale pak uskladněním vznika nebezpečí vybuchu, postup pro vyrobu vodika radej tu nebudu popisovat, protože si to pořádně nepamatují, asi louh, hliník a ?????? Stačí málo a vodíku je tolik co elektrolizou v autě vznika snad tyden. Možná se toho dočkáme, až budeme jezdit na skutečně ekologické palivo, a vlada se tak prispusoby a uvali na to spotrebitelskou daň.cena bude stejna ale ekologicky asi líp.

Dopadlo to tak, že neviem oklamať tie dve lambdy čo Fábia má. Takže spotrebu mám vyšiu, ako len pri čistom benzíne. Idem to vymontovať. Možno by to fungovalo pri starších autách, kde je len jedna tá 4-drotová lambda, ale preto si teraz nebudem kupovať nejaký starý vrak. Takže idem radšej bud do LPG, alebo do nejakeho úsporného dieslu.

mal som tento isty problem musis si kupit regulator na dvojitu sirokopasmovu lambdu uz som to tu pisal niekde

mrkni napriklad na toto aj ja mam od nich 

http://www.sspower.sk/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&product_id=80&category_id=3&option=com_virtuemart&Itemid=4〈=sk

Milankooo123 = další podporovatel podvodníků a oblbovačů s kyslíkovodíkovým generátorem...

 

Kdy už někdo konečně jednou veřejně řekne, že nabízení a prodej takovýho zařízení pod záminkou snížení spotřeby je nejenom fyzikálně absolutně nebetyčná pitomost, ale hlavně PODVOD a jako takový je to trestně postižitelný jednání?

 

Krucihimlkurvadrát lidi, to neumíte počítat aspoň základní matiku? 

 

Až z toho elektrolyticky vyrobenýho vodíku budete jednou pohánět reaktor pracující se studenou fúzí, tak se vám to bude rentovat - a ještě zbyde hafo energie pro další účely, dokud ale ten elektrolyzérovej vodík hodláte jen pálit v tom samým motoru, kterej pohání zdroj proudu pro elektrolyzér, řešíte perpetuum debile a jediný čeho dosáhnete, je zvýšení emise tepla z takovýho pohonu.

 

Co se týká odkazu na stránku podnikavce vlastnícího firmu SSPower, tak obludnější sbírku nesmyslů až vysloveně lživých a navzájem si odporujících tvrzení jsem už dlouho neviděl.

Jen pro příklad:

- v textech je na spoustě míst tvrzeno, že HHO směs je mnohem výbušnější než směs benzínu se vzduchem, což by nebyla pitomost, kdyby hned opodál nebylo na stejné stránce tvrzeno, že používáním HHO se ZVÝŠÍ OKTANOVÉ ČÍSLO SMĚSI. 

- zcela obdobně je nic netušícímu neznalému čtenáři podsouváno, že energii, kterou sežere elektrolyzér z baterie vozidla mu tam ZADARMO zase doplní alternátor vozu. Jenže už nikde není uvedeno, že ten alternátor je poháněnej motorem a pokud bude nucenej neustále dodávat nějakejch 50-80 nebo ještě víc ampérů proudu pro elektrolyzér NAVÍC VE SROVNÁNÍ S PROVOZEM BEZ ELEKTROLÝZY, samozřejmě že si tu potřebnou energii nevycucá z palce, ale odebere si ji přes řemen z motoru - a ten ji taky nenatáhne od nějakýho Ištara z volnýho vesmíru, ale musí na to mohutnější roztáčení alternátoru spálit VÍC PALIVA!!!

 

Takže kruh se uzavírá s tím, že abych ušetřil, NESMÍM SI HHO GENERÁTOR ANI KOUPIT, natož ho vestavět do auta a nedej Pámbu ho zapnout a provozovat...                                                                    

Upraveno Červenec 21, 201312 r od Ekkar_z_Bastlírny

Až o 30% menší spotřeba, žádné zanášení spalovacího zařízení motoru, žádná údržba filtru pevných částic .. ???

Funkce systému pro i proti

Když je HHO plyn přidán do vzduchu hoří ve spojení s benzinem nebo  naftou jako aditivum zvyšující jeho sílu a tím  nahrazuje určité množství paliva samotného.Části sestavy:Jednoduchý HHO systém pro auto se skládá pouze z HHO generátoru a několika centimetrů trubiček. HHO článek obsahuje několik kovových desek spojených vodou ve články. Elektrický proud puštěný do desek překonává bariéru vody a tím rozkládá vodu na dva základní plyny. Vodík a kyslík, které jsou v plynné formě sloučeny a označovány jako HHO (Brownův plyn). HHO pak prochází trubičkou do sání motoru, kde je odčerpáván motorem.Opozice: Věda říká, že by HHO generátory neměly fungovat. Věda také říká že čmelák nemůže létat. Benzín poskytuje výkon na výrobu elektřiny, kterou potřebuje HHO článek. Protože množství plynu vyrobeného HHO generátorem neobsahuje tolik energie která je benzínem dodána pro výrobu elektřiny.HHO oponenti tvrdí, že není fyzicky žádný způsob, jak zvětšit výkon paliva. Na papíře mají HHO oponenti naprostou pravdu, prostě matematicky je vždy 1+1=2. Ale systém přes to všechno v praxi funguje.Vysvětlení: Zatímco účinnost HHO generátoru je prokázána v mnoha aplikacích, jsou jeho zastánci kteří se potýkají s nepříjemnou otázkou jak je možné získat více energie než bylo dodáno. Jedním z možných vysvětlení je, že alternátor přebytkem energie, který vyrobí zásobuje generátor a ten vyzužije právě těchto přebytků.No tato verze se mi moc nelíbí a spíše se přikláním k jdené z následujících.HHO plyn má jednodušší konstrukci než molekuly benzínu, hoří rychleji a funguje jako katalyzátor podněcující benzín v lepším hoření. (Vzpomeňte že auto lépe jede za vlhka.)Dalším důvodem je, že je ve směsí čistý kyslík, který umožňuje benzínu více hořet, což také zvyšuje jeho efektivitu. HHO také zažehne vyšším rychlostí než benzin, takže HHO převládne v plnění spalovací komory.Je známa skutečnost, že motory v současné době mají v průměru pouze 66% účinnost, a právě HHO je ideální směs, která zvýší výkon a tím účinnost.Pointa na závěr. HHO je vysoce hořlavý. A to je to co od paliva potřebujete.Existuje mnoho mýtů které panují kolem HHO článků a největší mýtus ze všeho je, že nefungují. Tento cíleně podněcovaný fakt je přinášen mezi veřejnost aby neexperimentovala s alternativními zdroji a hlavně platila za energie, které se dají prodat a zdanit.

Jak se HHO generátor namontuje do vozu?

Je to velmi jednoduché. HHO generátor používá 12 nebo 24 voltů ze sítě vozidla a vytváří HHO plyn (vodík + kyslík). Není nutné nijak upravovat motor. Na novějších vozech s elektronickým vstřikováním paliva, které má ECU (palubní počítač) musí být program upraven tak aby se HHO článek stal součástí instalace. HHO plyn je pak dodáván do motoru sacím potrubím nebo karburátorem. Tato technologie je jednoduchá, efektivní a bezpečná. Instalace trvá asi 2 až 3 hodiny.Vědecky je HHO dobře zdokumentováno. V roce 1974, pan Houseman Cerini z Jet Propulsion Laboratory (JPL), California Institute of Technology (CIT), připravila zprávu pro Society of Automotive Engineers (SAE) s názvem "On-Board vodíkový generátor s částečným vodíkovým Injection spalovacím motorem ".Také v roce 1974 v JPL, CIT, Hoehn a Dowy vypracoval zprávu přeměny energie společnosti s názvem "Studie proveditelnosti a Demonstrace silničního vozidla poháněná benzinem obohaceným vodíkem". Hoehn a Dowy výzkum zahrnoval vylepšené palubní zásobníky na dodávky vodíku.Kalifornie Inženýrství životního prostředí (CEE) testovala tuto technologii a bylo objeveno snížení všech emisí výfukových plynů. Následně bylo uzavřeno s prohlášením, že "CEE se domnívá, že výsledek tohoto testu ověřily, že tato technologie je životaschopným zdrojem pro snížení emisí a spotřeby paliva."Proces HHO je efektivní s jakýmkoli fosilním paliem (nafta, benzin, propan, zemní plyn) nebo bio-palivo (bio nafta, etanol). Přítomnost vodíku mění počáteční fázi rozvíjející se spalovací dynamiky. Výsledkem je, změna času, ve kterém je tepelná energie uvolněna v poměru k cyklu výkonu. Konečným výsledkem je zvýšení adiabatické účinnosti motoru. Laicky řečeno to znamená snížení spotřeby paliva, snížení emisí, zlepšení výkonu a točivého momentu a ve finále snížení nákladů na údržbu.HHO články mohou být instalovány do benzínových či dieselových motorů. Podle velikosti motoru a rozsah specifikace se vybírá jedna ze sad HHO generátorů.HHO generátor  vytváří vodík pomocí elektrolýzy. Jako elektrolyt se používá se destilovaná voda a KOH pro urychlení procesu elektrolýzy (zlepšení vodivosti vody).Plyny kyslík a vodík jsou nasávány do systému sání vzduchu vozidla kde se dále ve spalovací komoře smísí s palivem. Zavedení vodíku do spalovací komory vytváří efektivnější a úplné spalování, čímž se zvyšuje účinnost paliva, zatímco se současně snižují emise a zvyšuje se síla a výkon motoru.

...........................

Princip vodíkového vyvíječe je jednoduchý. Elektrolýzou vody (H2O) vznikne směs plynného vodíku (H2) a kyslíku (O2), jež je následně vpouštěna do sání. Energii dodává alternátor ve vozidle. Pokud se nyní usmíváte, že zas někdo vymyslel perpetuum mobile (vždyť spálením takto vzniklého plynu nemůžete získat víc energie, než spotřeboval alternátor), ještě zadržte. Auto samozřejmě stále jede na své původní palivo a plyn (označovaný jako HHO či též Brownův plyn) zde má sloužit jen coby katalyzátor zlepšující efektivitu spalování nafty či benzinu. Výsledkem má být nižší hluk, vyšší výkon a pokles spotřeby.

Do zetoru i BMW

Když tři písmena HHO vyťukáte na serveru pro sdílení videí Youtube.com, vyskočí na vás několik stránek krátkých i delších klipů. Na jednom z nich klape mohutný čtyřválec Zetoru 7245 s popisem, jak po instalaci zařízení zvládá orat na vyšší převod než před tím. Na druhém zase krok po kroku sledujete montáž do trochu jiného dieselu: žádný traktor, ale rovnou BMW X5 dostává příměs HHO do sání. Většina komentářů je polsky – slovanští bratři jsou evidentně vidinou úspor fascinováni víc než Češi.I u nás funguje již několik (většinou internetových) prodejců vyvíječů HHO plynu a dalších komponent pro zástavbu do vozidla. Navštívili jsme stránky H2shop.cz a dočetli se, že při zapálení směsi bez HHO plynu dochází k zapálení Doplerovým jevem, tedy ve vlnách. Pokud je však zmíněný plyn přidán, vodík se naváže na uhlovodíky paliva a dochází k objemovému zapálení, tedy rychlejšímu a kvalitnímu vyhoření paliva. Přítomný kyslík čistí motor od karbonů a výsledkem je hladší, tišší chod. To citujeme, ač sami víme, že spalování u dieselových motorů probíhá spíš difuzním způsobem (nešíří se z jednoho bodu jako v zážehovém, ale začíná hořet v celém objemu) a že kyslíku je u vznětových motorů bez škrticí klapky k dispozici víc než dost i ze vzduchu – ta trocha ze skromného bublání ve 12V vyvíječi nemůže mít proti tomu zásadnější význam.

Mohlo by to mít logiku

Přesto nám se středoškolskými znalostmi chemie přidávání vodíku do sání jistou logiku dává. Představujeme si, že plynný vodík začne působením kompresního tepla hořet rychleji než kapalná nafta, která se nejdříve musí odpařit. A že tak zkrátí takzvanou tepelnou prodlevu vznícení, tedy čas od počátku vstřiku do počátku spalování. Expanzní tlak tak začne působit dříve a na píst tlačí po větší část jeho pracovního zdvihu. Více energie z paliva se změní na práci a menší díl vylétne výfukem – na podobném principu fungují různé značkové (aditivované) nafty. U nich to nedělá vodík, ale takzvaný 2-etylhexylnitrát (nitráty jsou obvykle výbušné látky).Dále víme, že třeba v rafineriích se vodík používá k takzvanému hydrokrakování. Tedy že v jeho přítomnosti se dlouhé molekuly hustých těžkých a pro motory nevhodných uhlovodíků mění na kratší, z palivářského pohledu vhodnější. Tak by si dle chemických znalostí redakce Světa motorů i českých kutilů mohl vodík „předpřipravit“ naftu pro lepší spalování a hlavně pomoci shořet i karbonovým úsadám, které zhoršují funkci starších motorů. Potvrzuje nám to Jan Čížek, majitel H2shopu: „Čím těžší palivo, tím větší benefity mu HHO technologie přináší. Největší výhody má pro diesely, o něco menší pro benzinové motory a nejmenší pro plynové.“To mimochodem dokládají na Youtube.com někteří z Poláků, kteří šetří opravdu všemi způsoby. Třeba do svých vyběhaných transporterů a sprinterů místo nafty lijí rostlinné, použité hydraulické či transformátorové oleje. Chemiky prosíme, ať nemlátí vztekle časopisem do stolu nad naší naivitou už nyní, ale laskavě dočtou na konec. Tam si přijdou na své i oni.

Zkoušelo se to pro kamiony

Že vodík přiváděný do sání může mít nějaký význam, nám potvrzuje i Petr Říha, vedoucí zkušebny Dekra. Vzpomněl si, že před pár lety existovaly snahy o homologaci podobného zařízení pro nákladní automobily, kde to prý opravdu zvyšovalo účinnost. „Zařízení, o jejichž schválení k provozu se uvažovalo, si zásobu plynu vyráběla do tlakového zásobníku, což je drahá a potenciálně nebezpečná věc. A poté jej dávkovala do sání podle zátěže motoru,“ říká Říha a naráží tím na fakt, že v současnosti rychle se šířící systémy jsou podstatně jednodušší. Vyvíjejí stále stejné množství plynu, jehož podíl v sání tak kolísá podle otáček a zátěže.Říhy se samozřejmě ptáme na legálnost provozu auta, pod jehož kapotou bublá elektrolýza. A po nutných frázích typu „montáž neschváleného zařízení není možná“ se dostáváme ke způsobu, kterým s nimi majitelé bez problémů procházejí na STK: Prostě tvrdí, že to nic nedělá, neovlivňuje výkon motoru, emise, elektromagnetické vyzařování ani bezpečnost. Pracovník kontrolní stanice se obvykle vykašle na to, aby vaše tvrzení rozporoval. Kolegové glosující přípravu materiálu trousí vtípky o katastrofě vzducholodi Hindenburg, ale toto riziko můžeme zavrhnout i bez konzultací s odborníky. Pokud se vody na plyn změní jen čtyři deci na 1000 km, je jasné, že jej nikdy nebude tolik, abyste s vozem vylétli do povětří. Navíc u jednoduchých systémů se plyn nikde neskladuje – jak na elektrodách vznikne, probublá přes nádržku a proudí do sání.

Na brzdě: vypadá to slibně

Na základě zmíněných předpokladů jsme se rozhodli dát poněkud pofidérní věci šanci a od nadšence Gustava Havla (viz rozhovor na další straně) si k měření zapůjčili Volkswagen Transporter T4 z roku 1996 v obzvláště charismatickém provedení 2.4 D o výkonu 57 kW. Atmosférický předkomůrkový pětiválec má krásný zvuk a táhne nevýrazně, ale velmi plynule. Spolehlivost tohoto modelu je vyhlášená a majitel si jej nemůže vynachválit – z celkových 240 000 najetých kilometrů sám odkroutil už sto tisíc, posledních deset pak s instalovaným vyvíječem vodíkového plynu.Jako první jedeme na válcovou zkušebnu výkonu pražského servisu Auto Jarov. Pan Krejsa si během chvíle vzpomíná, jak naměřit otáčky u dieselu bez elektroniky – vytahuje indukční kleště, připojuje je na alternátor a za chvíli už „brzda“ může přepočítat poměr mezi otáčkami kol a motoru. Při prvním brzdění máme vodíkový vyvíječ vypnutý, při druhém zapnutý. Rozdíl? Jeden kilowatt a tři newtonmetry. Že to není žádný zázrak? To bychom se hádali. U atmosférického dieselu, do nějž nemáte jak přivést více vzduchu, se každý koník navíc hledá nesmírně obtížně a je pak při jízdě dost cítit.To spíš uznáme argument o nejistotě dynamického měření výkonu, i když u dvou těsně za sebou a za stejných podmínek uskutečněných následujících měření bychom se na základě letitých zkušenosti s jarovskou brzdou vsadili, že tam ten kilowatt navíc prostě je.

Emise: a přišlo zklamání

Povzbuzeni úspěchem (ono to opravdu něco dělá!) míříme za předním českým expertem na měření emisí Liborem Fleischhansem z firmy IHR Technika. Ten dělá emisní analýzy i pro mladoboleslavský vývoj a se starým transporterem si určitě poradí. Souká rozložitou dodávku do své laboratoře a připojuje diagnostickou stanici AVL-Ditest. S ní umí měřit nejen škodliviny kontrolované při povinných měřeních emisí (saze, oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky), ale i oxidy dusíku, které se hodnotí jen během homologací.A zde přichází zklamání: zapnutí vyvíječe nemá na složení spalin žádný okamžitý vliv. Fleischhans si však všímá, že zejména nespálené uhlovodíky jsou zde nižší, než u tak koncepčně starých motorů obvykle bývají. O to víc, když už mají něco najeto. Hodnoty nespálených uhlovodíků zůstaly pod hranicí 4 ppm (parts per million – jedna miliontina). Dokázali bychom tak věřit slovům majitele, že se motor po namontování HHO sady ztišil, jelikož se vyčistil. A teď už funguje velice dobře, i když vodík zrovna do sání neproudí.Přímý a okamžitý vliv vodíkového plynu na kvalitu spalování nafty jsme však tímto měřením neprokázali. Nicméně technická praxe se pravidelně řídí Murphyho zákony a každé měření napne všechny své nejistoty a tolerance vždy tak, aby popřelo fyzikální předpoklady a zbortilo i sebedokonalejší teorii. S otázkou, zda nám přesto mezi prsty neproklouzává zázrak, který automobilky do svých vozů nemontují v rámci nějakého globálního antiekologického spiknutí, míříme za Vladimírem Matějovským, předním českým odborníkem na automobilová paliva a maziva. Rozzuření chemici si laskavě znovu sednou, teď přijde něco pro ně.

Teoreticky vzato nefunguje

Jako první nám vyvrací teorii, že vodík začne hořet dřív a urychlí tím vznícení nafty: „Vodík má oktanové číslo 60, čemuž odpovídá cetanové 33, takže určitě nezačne hořet dřív než nafta.“ Pro nechemiky vysvětlíme, že cetanové číslo určuje schopnost paliva vznítit se působením kompresního tepla. Norma pro motorovou naftu požaduje minimálně 51, prémiové nafty mívají až 60 jednotek. „Jediné, co mě napadá a čím mohu částečně potvrdit proklamace prodejců, je fakt, že plamen vodíku se šíří čtyřikrát rychleji než plamen nafty. Proto by skutečně mohl nějakým způsobem zdokonalit prohořívání nafty ve spalovacích prostorech,“ vysvětluje Matějovský. A kolik že toho vodíku do sání proudí? Nevíme, změřené to zatím nemá ani pan Čížek z H2shopu. Tak udáváme jen spotřebu vody ze zkušeností majitele měřeného volkswagenu – 0,4 l na 1000 km. „To je strašně málo. Z litru vody vznikne zhruba 110 g vodíku, ve vašem případě je to jen 50 g na 1000 km,“ prozrazuje.A co možnost, že za přítomnosti vodíku díky hydrokrakování shoří karbonové úsady, které u starších motorů mohou třeba narušovat víření (prohoření směsi) v předkomůrkách či zalepovat pístní kroužky a tím zhoršovat kompresi? „Je hezké, že tušíte něco o hydrokrakování. Měli byste však také vědět, že nefunguje v prostředí, kde je kyslík. A hlavně u látek v tuhém skupenství probíhá obvykle velmi pomalu a jsou k němu potřeba další katalyzátory,“ rozbíjí nám Matějovský i druhou teorii.

Co tak míň šlapat na plyn?

Sečteno a podtrženo nám vychází, že rychlejší šíření plamene vodíku může mít nějaký význam u motorů, které mají už se spalováním problém – třeba proto, že komprese vyběhaných válců je slabá a volné vstřikovače dělají příliš velké kapky. Tím by se vysvětlila sláva HHO v Polsku. Tamní transportery mívají najeto mnohem více než modrý na našich snímcích. Úspora pocítěná českými majiteli však bude spíš placebo efektem, který u zařízení snižujících spotřebu paliva funguje ještě lépe než u léků. Když vynaložíte peníze na koupi a um na montáž HHO vyvíječe, těšíte se samozřejmě na úsporu. Při měření spotřeby se možná snažíte jet normálně, přesto pravou nohu putující k podlaze v mnoha situacích už tak nějak instinktivně tentokráte zadrží rozum: „Přece si nepokazím průměr zběsilou akcelerací.“ Známe to i z redakce: jakmile se vyřkne sousloví měření spotřeby, jedou řidiči okamžitě úsporněji. A k tomu, abyste míň šlapali na plyn, si nemusíte do auta nic montovat.

Jak to funguje

Hlavní součástí zařízení je generátor HHO plynu 1, v němž probíhá elektrolýza vody. Obvykle má čtyři až šest elektrod, mezi něž se dělí napětí 12 V, které je samo o sobě příliš vysoké. Nádrži, v níž je zásoba vody 2, říkají obchodníci bubler. Plyn totiž přes ni probublává zpět. K vedení plynu do sání slouží hadička 3 osazená zpětným ventilem. Nejlepší je silikonová, protože se neroztaví při styku s horkými částmi motoru. Vodu je záhodno používat destilovanou, aby se elektrody nezanášely minerály. Taková však má velmi vysoký odpor a elektrolýza by v ní probíhala jen pomalu. Pro snížení se hodí řada látek, nejpoužívanější je asi hydroxid draselný 4. Použít lze spoustu jiných látek, které neleptají: třeba jedlou sodu či vinný ocet. Při elektrolýze se spotřebovává jen voda, hydroxid zůstává. Problém představují mrazy. Lze přidat alkohol (třeba isopropylalkohol), při jízdě se však vypařuje a při každé odstávce vozidla jej musíte dolít znovu. Nebo vytvořit směs 28 procenty hydroxidu draselného (KOH), která už nezamrzá. Elektrolýza v ní však probíhá až moc snadno a z alternátoru by to bralo 80 A, což leckterý ani nemá. Proto musíte připlatit jeden až dva tisíce za reduktor proudu..

Upraveno Září 29, 201311 r od jvees69