Škoda 740

Škoda 740, ČSSR 1971

Pětidvéřový čtyř až pětimístný vůz, motor vpředu a pohon zadních kol. Byl vyroben pouze jediný prototyp, který se nedostal do sériové výroby. Karosérii možná navrhla firma Ital Design (Giugiaro). Motor měl objem 1100 cm³

Škoda 740 byl prototyp vozu nižší třídy s klasickým uspořádáním pohonu (motor uložený vpředu podélně, pohon zadních kol), ale v modifikaci "transaxle" - tj. s převodovkou u zadní nápravy (obdobný systém byl použit již ve 30. letech u sériového vozu Škoda Popular. Vývoj probíhal v letech 1967-71 v automobilce AZNP v Mladé Boleslavi

Vznik a vývoj

Původním impulsem byl projekt tehdejšího ředitele AZNP Ing. Josefa Šimona "Rozvoj integrované výroby osobních vozů v ČSSR", který mimo jiné předpokládal dvě nosné modelové řady automobilů Škoda - jednak větší vozy typové řady 720 (s motory 1250 a 1500 cm³), jednak menší vozy typové řady 740 (s motory 900 a 1100 cm³). Obě řady měly být vyráběny jako sedany, tudory, kombi a řada 720 navíc i jako kupé.

Zatímco technické a estetické řešení větší řady 720 měla na starosti řada špičkových odborníků, pak menší řada 740 vznikala v nepoměrně skromnějších poměrech, už s povědomím toho, že půjde o levnější a tudíž ne tolik reprezentativní automobily. Mnohem menší byl tedy i řešitelský tým, konstruktérem karosérie byl Ludvík Eimer (pozdější šéfkonstruktér řady Škoda 742 neboli Škoda 105/120), motorovou část řešil Ing. Josef Müller (mj. autor motoru pro vůz Škoda 1000 MB).

První - a pravděpodobně jediný - funkční vzorek byl tak zhotoven až v srpnu 1971, šlo o malý pětidvéřový sedan se splývavou zádí, evidentně inspirovaný slavným Renaultem 12 a také prvním funkčním vzorkem většího typu 720.

Konec projektu

V té době se však již vědělo, že celý projekt obou typových řad bude zrušen - obě řady byly totiž vyvíjeny jako zcela nové auto, ale bez jakékoliv vzájemné provázanosti (720 - klasický pohon; hliníkový motor, vodorovně půlená převodovka u motoru; 740 - transaxle; litinový motor, svisle půlená převodovka u zadní nápravy) a tak by záměnnost dílů byla minimální, navíc zde chyběla i jakákoliv technologická návaznost na dosavadní výrobu. Na vybudování zcela nových výrobních areálů a pořízení zcela nových výrobních technologií tedy chyběly spíše miliardy Kčs, jenže v té době automobilka stále ještě splácela úvěry za nové technologie pro výrobu „embéček“.

Dochované vozy

Jediný vyrobený funkční vzorek modrozelené barvy se dochoval v depozitáři Škoda Auto.

Technické údaje

Karosářské verze

Sedan

Kombi (pouze projekt)

Tudor (pouze projekt)

Motor

řadový čtyřválec OHC 1100 cm3