Hlavní panel

Já bych teda neměnil... Za 8 let starou oktavku určitě ne

Vezmeš smirkové plátno s vysokým číslem zrnitosti (400-800-1000 i vyšší), utrhneš z něj proužek široký 1-2cm a dlouhý po celé délce archu. Potom natrháš z té nudle stejně dlouhé kousky podle největšího průměru kanálu - asi tak 3/4 průměru. Vezmeš dřevěnou tyčku silnou asi tak 1cm (truhlářská "hmoždinka" je výborná) a dlouhou tak, abys jí po upnutí do sklíčidla vrtačky dosáhl aspoň do poloviny délky sacího potrubí. Tu tyčku na konci jemnou pilkou na konci podélně v ose rozřízneš tak daleko, jak je široký ten natrhaný smirek - to je asi tak 2cm. Pak vezmeš dva ty kousky smirku, v délce asi 1cm je položíš podkladovým plátnem na sebe a brusnou vrstvou od sebe a tím překladem je vecpeš do té rozříznuté tyčky. Orientace smirku musí být taková, aby při otáčení tyčky ve vrtačce a vstrčení tohoto "mávátka" do dutiny sacího potrubí volné konce smirku odíraly vnitřní povrch stěn. Dá se použít i rozříznutí tyčky do kříže a osazení čtyřmi pásky smirku - ale udělat to už chce šikovnost. No a pak už jen zapneš vrtačku a "šmrdláš a šmrdláš" - a postupně zvyšuješ číslo brusného materiálu (zmenšuješ velikost zrna abraziva). Konečné vyleštění se dá udělat podobně na dřevěnou tyčku namotaným páskem tenkého filcu namazaného brusnou nebo lapovací pastou - to je pak lesk jako blesk. Celé sací potrubí se po vybroušení a vyleštění musí dokonale vymýt benzínem nebo jiným rozpouštědlem od zbytků brusiva a pilin - aby to nenasál motor. Dá to fušku udělat bez spešl vybrušovaček doma v dílně, výsledek ale je cítit - hlavně ve vyšších točkách, kdy hrubě odlitý vnitřní povrch potrubí způsobuje větší víření a zpomalení proudění nasávaného vzduchu.