marty24 Vloženo 7. leden 2014 Vloženo 7. leden 2014 (editace) Zdravím,dávám dohromady na amatérské závody v autocrossu fáčko.Auto už je vyrámovaný a nyní se chystám dát větší chladič s dvěma saharama do zadní části vozu.Nevíte jestli zvládne sériová pumpa tlačit vodu až dozadu?A z jaké hadice by jste udělali rozvod vody? Jde mi o nějaké funkční a hlavně levné řešení.(průměr, materiál popř. odkaz kde koupit)Dokonce jsem viděl, že to měl jeden jezdec udělaný z plastovejch trubek na vodu v baráku. Ale z toho se mi to dělat fakt nechce.Díky za radyMarty Editováno: 7. leden 2014, autor: marty24 Citovat
marty128 Vloženo 14. Květen 2015 Vloženo 14. Květen 2015 Zdravim, já to mám natažený z plastovejch trubek a v pohodě jsou dost vařící ale držej uplně krásně Citovat
McMatej Vloženo 14. Květen 2015 Vloženo 14. Květen 2015 Když to čerpadlo utlačilo na starých škodovkách z motorem vzadu a chladičem vpředu, tak to tady utlačí taky. A kdyby náhodou ne, tak menší řemenice a hned bude čerpadlo víc tlačit. ;-) Citovat
Ekkar_z_Bastlírny Vloženo 14. Květen 2015 Vloženo 14. Květen 2015 Pro zmenšení průtlačnýho odporu bych doporučil spíš zvětšit průměr těch trubek/hadic, než zvyšovat otáčky rotoru čerpadla - komu něco říká pojem KAVITACE LOPATEK ví co mám na mysli. Prostě po překročení určitý meze rychlosti lopatek ve vodě (obecně v jakýkoliv kapalině) se na povrchu lopatek vytvoří bublinky až bubliny vyplněný párama tý kapaliny a to způsobí nejdřív povrchovou erozi těch lopatek. Dlouhodobější působení takový eroze povede k postupný destrukci oběžnýho kola čerpadla. Když se to přežene s otáčkama ještě víc, kavitující lopatky se obklopí doslova "jednou velikou bublinou" a čerpadlo ztratí funkčnost úplně. Aby se předešlo takovýmu stavu, používá se v podobnejch případech pomocnýho přetlaku na nasávací straně čerpadla - příkladem jsou třeba turbočerpadla paliva a okysličovadla v raketovejch motorech, který dosahujou desítek tisíc otáček za minutu a bez dostatečnýho "vstupního přetlaku" by si ani neuprdly. Nádrže takhle čerpanejch kapalin se musejí předběžně tlakovat buď netečným plynem (dusík, hélium při čerpání hořlavejch kapalin jako petrolej, hydrazin a podobně) nebo ve speciálním výparníku zplyněnou samotnou kapalinou (v případě čerpání kapalnýho kyslíku nebo vodíku) na tlak dosahující mnohdy i několik desítek atmosfér (jednotky MPa). Citovat
Doporučené příspěvky
Zapojit se do konverzace
Nyní můžete odeslat příspěvek a zaregistrovat se později. Pokud máte účet, přihlaste se nyní a zveřejněte příspěvek pomocí svého účtu.