Přejít na obsah

Spotřeba oleje


hairman

Doporučené příspěvky

tak to se máte, já olej neměřím měrkou, až se mi rozvítí kontrolka tak doleju. A pokaždý tak litr na 1 tis km, někdy 1 litr na 1500 km, podle toho jako toho svýho veterána pažika honím.... :D

Buď v klidu, já to mám ve Fávu podobně, tak 08-1 litr na 1kkm:)) Ale kontroluju si to ručně, pro jistotu:))

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zdarec chlopi. Mam 1.2 12V jak již bylo řečeno, musí se měřit za tepla. Kontroluju to docela často a od novýho do dnes (46 500) si nikdy nevzala ani kapičku no kapičku asi jo, ale neměřitelnou. Podotýkám, že je suprově zajetá a zozhodně s ní nejezdim jako kloboukář, od zajetí se nebojim jí dávat občas za uši a jen jí to svědčí....

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Neměj bója, pokud ji v záběhu neublížíš, tak bude šlapat jak švícary. Už to tu myslím bylo x krát, ale tahle motůrek nemá rád nízký točky. Uslyšíš sám (já mám sice F1, ale rozdíl v nich asi moc neude - nemám na mysli výbavu, ta bude suprová), v záběhu pod 3000 krom rozjezdu vůbec nechoď - nelíbí se mu to, a dá ti to "hlasitě" najevo - pokud nejsi úplně "hluchej". Jezdil sem 3100 - 4500, občas krátkodobě i nad 5000 a po 5tis sem jí už začal pomalu nakládat. Pořád se zlepšovala - výkon, tah i nižší točky (ale v těch jezdím naprosto vyjímečně). To zlepšování sem pociťoval cca do 10 000 a silně pochybuju, že má 47 kilowátků. I plně naložená (a to je to comb) je schopná jet 110 jen s položenou nohou na plynu a za super spotřebu. Tvrdím, že umí jezdit i "na hadr namočenej v benzínu". Sem fakt spokojenej a to sem měl možnost dlouho jezdit se starejma škodováckejma motorama, na který nedám dopustit (105, favík).

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • o 3 týdny později...

mnoo myslim, ze chapu jak to Miklos myslel. Ono to jde tezko vsechno napsat aby to bylo uplne srozumitelne.

Tim "nicenim" motoru pri nizkych otackach je asi mysleno, nutit ho na 5 tahat do kopecka, kdyz uz auto skoro stoji. - snad vsichni chapou jak je to mysleno.

Na druhou stranu kdyz jedu po rovince, nebo z kopce, tak klidne radim uz pri tech 2000 dolu a dalsi stupen necham rozjet od 1500 zase do tech 2000. Ale bez zadne velke akcelerace a namahani motoru. :palec2:

a olej to pak taqky muze bastit hihihi (abych nedostal pohlavek od Dědy) :)

Editováno: , autor: Blacky
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Mám motor 1.4.

V současné době se tu řeší otázka způsobu záběhu a jeho vlivu na spotřebu oleje. Nepočítám, že bych jezdil pořád po městě na 3. Ale když ses ptal jaký vliv má na motor jízda při 2000 ot/min tak já říkam, že malý. Ale čistě subjektivně se mi jeví motor línější a dynamicky méně vyvážený. Což už vliv na motor mít může, hlavně při následném přidání plynu a potřené akceleraci. To je polemika spíš pro vývojáře lol

Není to první auto, které zajíždím. Vždy jsem zajížděl motor spíše opatrně. Záběh mi trval déle. Auto dosahovalo výsoké rychlosti, ale menší dynamiky. Tentokrát jsem to chtěl zkusit jinak a jsem rád, že se někdo podělil o zkušenosti. :).

Již léta koluje po intermnetu zajímavý článek o záběho nového motoru. Je trochu delší, ale líp než já objasní tuto problematiku.

_____________________________________________

Záběh nového motoru

nebo motoru po GO

Často se zde objevují dotazy na správný postup při záběhu nového, nebo

zgenerálkovaného motoru. Občas se objeví nějaký historický postup, který

nemá s nynější praxí nic společného a jen způsobuje matení mysli.

V historických dobách motorizmu byla úroveň opracování velmi nízká,

nebyly vhodné technologie a nástroje. Vývoj slitin pro spalovací motory

byl v plenkách a tak i používané materiály nepatřily k nejvhodnějším.

Tvarové změny pístů z působení teplot nebyly dostatečně prozkoumány, totéž

platí i pro ostatní výrazněji tepelně namáhané díly motoru. K tomu všemu

ještě nízká kvalita olejů, neobsahující protiotěrová aditiva. Proto bylo

nutné věnovat velkou péči záběhu motoru. Z té doby známé rčení „Do 5 000

km maximálně padesát! (km/h)“ mělo své opodstatnění. Takové motory byly

velmi často (hlavně po GO, kdy na to bylo dost času) zabíhány bez zátěže

na stolici, kdy se motor pomocí cizího pohonu protáčel dlouhé hodiny, tím

docházelo k dohlazení povrchů a usazení pístních kroužků. Po tomto cyklu

se vyměnil olej, motor se pak nechal běžet již vlastní silou na volnoběh

(opět dlouhé hodiny), případně se bez odběru výkonu různě měnily otáčky,

většinou jen do 1/2 maximálních. Teprve po ustálení výkonových hodnot

(motor se přestal přehřívat, spotřeba oleje a paliva se ustálila, chod

motoru byl lehčí) se motor považoval za dostatečně zaběhnutý pro možnost

provozu ve vozidle. I v dalším provozu se ještě muselo dbát na dokončení

záběhu, proto bylo doporučováno jen pozvolné zvyšování zátěže. Celá tato

procedura měla za úkol dokončit „obrobení“ pístů, válců, rozvodu. Trubové

písty totiž ještě neměly zastudena oválný a cylindrický tvar dnešních

pístů, proto se teplem roztahovaly celkem dost neřízeně a výše uvedený

postup jim dopomohl tento tvar získat. Celá procedura ale nebyla

realizovatelná při sériové výrobě, tehdy se prováděly jen krátkodobé

varianty záběhu a zbytek se dokončil během prvních 5 – 10 000 km, viz výše

uvedené rčení.

S nástupem nových poznatků a technologií se kvalita konstrukce dílů a

jejich opracování zlepšila natolik, že se postupně snížila doba nutná k

základnímu záběhu, která se doporučovala jen prvních 2 500 km. U dnešních

motorů se nějaký speciální postup záběhu nepředepisuje, jen se doporučuje

prvních 1 000 – 1 500 km nevyužívat plný výkon motoru z důvodu usazení

pístních kroužků a dohlazení třecích ploch. Po uplynutí této doby je možné

postupně začít motor více zatěžovat, dostatečně zajetý motor se považuje

po ujetí nějakých 7 – 15 000 km, záleží na typu. V této době by měl

dosáhnout nominálního výkonu. V dalším provozu se výkon ještě zvyšuje,

ovšem zvýšení se pohybuje v jednotkách procent.

Uvedený postup zabíhání pomocí cizího zdroje má jeden velký nedostatek –

motor nemá provozní teplotu a tak vůle mezi jednotlivými částmi nemají

optimální velikost. Některé díly se přehřívají, některé jsou zase

podchlazené. Teplota oleje není zcela jistě na své optimální hodnotě.

Pokud bych tento postup použil u dnešních motorů, dosáhl bych pravého

opaku – mnoho dílů by se totiž místo finálního opracování poškodilo,

hlavně pístní skupina. Píst by si vesele ve válci čvachtal, pístní kroužky

by se vzhledem k nedostatečnému mazání začaly otírat, nepřesné vedení

pístem by mělo negativní vliv na ostrost hran. Nynější konstrukce motorů

již bere na zřetel skutečnou tvarovou tepelnou roztažnost, všechny díly se

po zahřátí na provozní teplotu zvětší a vytvarují přesně tak, jak je to od

nich vyžadováno pro optimální provoz. Pokud bych tedy nedosáhl toho, že

díly budou mít provozní teplotu (hlavně ventily a písty), nedosáhnou

správného tvaru a budou se vůči svým protějškům pohybovat v nesprávné

poloze. Prakticky jde o provoz se studeným motorem, o kterém je všeobecně

známo, že motoru nesvědčí. Z tohoto důvodu dnes nikdo takový postup

nepoužívá, motor se složí, namontuje do auta, opatří provozními kapalinami

a uvede se do chodu na volnoběh, kde se nechá nějakou dobu pracovat

(většinou tak do 30 min.), kontroluje se tlak oleje, teplota chladící

kapaliny, únik kapalin a zvuk motoru. Pokud je vše v normálu, motor se

začne normálně provozovat.

Už jsem o tom někde psal v komentářích, ale pro jistotu tedy ještě

jednou:

Po složení motoru a montáži do vozidla nechat motor běžet na volnoběh

asi 30 min., kontrolovat stav kapalin, tlak oleje (kdo má tlakoměr

oleje), teplotu chladící kapaliny (jestli se rychle nezvyšuje).

Prvních 1 000 – 1500 km se studeným motorem velmi opatrně, jezdit s málo

sešlápnutým akcelerátorem na nižší rychlostní stupně, po zahřátí motoru

se snažit nesešlapovat akcelerátor naplno, sešlapovat s vláčnou

plynulostí, zrychlovat se dá obstojně i na půl plynu (zkuste si to,

budete velmi překvapeni jak na centimetrové sešlápnutí dokáže motor

svižně běžet) .

Varianta 1: po uplynutí této doby je možné postupně motor více zatěžovat

stylem popsaným výše. Vždy až po důkladném prohřátí motoru, což v zimě

může být i po 12 – 15 km jízdy, se studeným motorem se jezdí opatrně vždy, i když

je motor zajetý. Není dobré dlouhodobě udržovat stejné otáčky, mají se

často měnit otáčky a zátěž motoru, nejhorší je jízda po dálnici. Motor

se bude zabíhat postupně delší dobu.

Varianta 2: po důkladném zahřátí motoru mu začnu řádně nakládat, pod

plným plynem vytáčet do otáček maximálního výkonu (nepřetáčet!),

akcelerovat vždy s plným plynem, prostě styl brzda – plyn. Takhle se

motor prohání asi 5 – 10 000 km, což pro záběh postačuje. Ovšem platí,

že dlouhodobá jízda na plný plyn není ku prospěchu věci. Také trvalé

vytáčení motoru po skončení záběhu není optimální řešení, motor se

namáhá více než je nutné, zkracuje se jeho životnost.

Výhody a nevýhody varianty 1:

  • menší spotřeba paliva při záběhu
  • často vyšší dosažitelná maximální rychlost, pokud je dostatečně dlouhá
  • dráha na její dosažení, motor se dá dost přetočit (nemá-li omezovač)
  • nižší subjektivní i objektivní akcelerace
  • tišší chod
  • vyšší životnost motoru
  • motor se chová civilizovaně – „pantátovsky“

Proč: motor se vzhledem k nízkému průměrnému zatížení zaběhne na

minimální vůle na klice a ojnicích, které vytvoří větší odpory otáčení.

Malé vůle naopak zpřesní vedení součástí a tak je životnost motoru

většinou výrazně vyšší, pokud se s motorem jezdí stejným jízdním stylem.

Dosažený výkon bude na dolní hranici udávanou výrobcem. Nejhorším řešením

je takový motor později zkusit „rozdivočit“ variantou 2, nepovede se to a

motor relativně brzy zkolabuje.

Výhody a nevýhody varianty 2:

  • výrazně vyšší spotřeba paliva při záběhu
  • mívá větší spotřebu oleje proti variantě 1
  • většinou se motor nedá na vyšší rychlostní stupně příliš přetočit, na
  • otáčkách maximálního výkonu často končí (také dobře)
  • motor má lepší akceleraci a je i celkově živější
  • hlučnější chod
  • životnost motoru bývá nižší, ale nemusí to být zase tak markantní
  • motor není „pantátovský“, často se chová jako motor o vyšším výkonu

Proč: motor si díky vysokému zatížení vytvoří stlačením povrchových

vrstev na pánvích klikového hřídele a ojnicích větší vůle (podobně, jako

se to dělá u závodních motorů, kde jsou ale vůle ještě větší), píst je

daleko více tepelně namáhán, více se roztahuje a tím se dobrousí, tím se

také jeho vůle zvětší a klade menší odpor pohybu. Zvětší se ale spotřeba

oleje, protože píst není tak dobře veden a kroužky ve válcích nepracují v

optimálním režimu. Spotřeba oleje se ale nemusí zvýšit zvlášť výrazně,

často je rozdíl zanedbatelný. Právě pro horší vedení pístů ve válci klesá

životnost motoru. Ovšem pokles nemusí být výrazný, při správné údržbě a

včasné výměně kvalitního oleje většinou dosáhne předpokládané hodnoty

životnosti.

Uvedené postupy mohu spolehlivě doložit výsledky několika motorů, které

jsem sám provozoval, případně jsem sledoval jejich provoz po GO. Názorná

ukázka varianty 1 je motor Š 120 v autě mého otce, který ve svém věku už

není žádný závodník a jeho styl jízdy je přeprava přiměřenou a předepsanou

rychlostí z bodu A do bodu B. Motor byl líný až to hezké nebylo, ale

dokázal najet bez zvlášť pečlivého přístupu k údržbě na Super Mogulu 155

000 km, auto sice ještě nějak jezdí, ale spíše už jen dělá ostudu.

Podobných motorů tohoto typu jsem zažil na vojně u nákladních Tater 138 a

148, většina tzv. uloženek byly lenochodi. Varianta 2 se velmi dobře

dokazuje na Š 105. Kromě typu záběhu má sice i jiné předpoklady

konstrukčního typu, ale taková dobře zajetá stopětka je často k

nerozeznání od stodvacítky, kolikrát ji i předčí. Totéž platilo u

provozních Tater, které byly proháněny od začátku, uloženky proti nim

vypadaly jako by jezdily se zataženou ruční brzdou.

Nezapomeňte ale po předepsaných kilometrech provést povinné úkony,

nařízené výrobcem (dotažení hlavy, seřízení ventilů, výměna oleje u

obtokové filtrace atd.).

Olej:

Velký vliv na kvalitu a dobu záběhu má typ oleje. Jak jsem již jednou

uvedl v jiném článku, není syntetický olej pro první náplň po GO vhodný,

špatně odolává mikropřehřívání, nevratně degeneruje. (Nejvhodnější je olej

typu A, ale dnes ho nikomu nedoporučuji používat!) Osobně si myslím, že

syntetika do motorů Š 742 a 781 nepatří, plně vyhovující je minerál a

polosyntetika. Proto jako první náplň je vhodný minerální olej, pokud

možno moderní typ (API SH, SJ). Doporučuji zkrátit výměnnou lhůtu o 1/3.

Jako další náplň použijte takový olej, který hodláte používat trvale.

Nasazení polosyntetiky jednoho typu od začátku provozu také ničemu

neuškodí, zvlášť pokud byly použity originální díly při GO (sada vložek od

originálního dodavatele výrobce atd., žádné Turecko nebo Polsko).

U nových motorů si příliš vybírat nemůžeme, první náplň je již naplněna z

výroby. Výrobce ví co činí, použitý olej odpovídá výsledkům rozsáhlých

zkoušek a tak ať je tam co je tam, je to v pořádku. Výrobci u levnějších a

středně drahých typů vozidel většinou ve vší tichosti plní minerálním

olejem i tam, kde předepisují polosyntetiku nebo syntetiku (pokud nejde o

oleje pro prodloužený servisní interval), nikdo to nepozná a při první

výměně v servisu se do motoru naleje to, co mají v servisu k dispozici

(hlavně na čem nejvíce vydělají).

Závěr:

S vývojem materiálů pro moderní motory se začaly používat slitiny více

odolné proti opotřebení, tedy otěru. Z tohoto důvodu se paradoxně množství

kilometrů pro dokonalý záběh zvyšuje, Š 742 měla udáváno něco okolo 2 500

km, u Š 781 už 7 – 12 000km, dnešní diesely v osobních autech hodně přes

20 000 km. Kromě kvalitnějších materiálů má také vliv na záběh olej,

vysoké procento vysoce účinných protiotěrových aditiv záběh zpomaluje.

Ovšem i zde platí přímá úměra – čím déle se motor zabíhá, tím má vyšší

životnost.

Škodovkářům zdar!

Autor článku: CJ (Jiří Čech)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • o 10 měsíců později...

Mám Fábii II combi 1.2 51kw.Do první garančky jsem dolil asi 0.5 litru oleje ,ale niní jsem se podíval na měrku a zjistil že mám tak 1cm pod spodní rysku.Musel jsem dolít něco přes litr oleje,abych se dostal někde do poloviny měrky.Mám najeto 26 tis a auto bude mít rok.Pod autem žadný olej nepozoruji a laickým okem v motoru ani zespod taky ne.Má otázka je,proč mi nesvítila kontrolka oleje,respektivě jestli měla,nebo kdy začínbá svítit a druhá otázka je jestli je takový ubytek oleje normální,nebo to mám skusit reklamovat v záruce?Auto je předělano na LPG,ale to by s olejem snad spojitost nemělo mít?

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

U tohoto motoru je ta spotreba opravdu zarazejici.

Kolik bylo na merce po vymene ?

Meris olej pri zahratem motoru a na rovine ?

Jake specifikace je ten nynejsi olej a kolik je na nem najeto km ?

Mas prodlouzeny interval ?

Pokud mas v motoru longlife olej a je ACEA A1 se snizenou HTHS viskozitou, v takovem pripade si motor vzdy nejakej olej vezme, nevim ale kolik u HTP.

Kontrolka oleje neupozornuje na hladinu mezi min a max, pokud se uz rozsviti, tak je zle, motor uz nemaze.

Hladina oleje se ma prubezne kontrolovat, zhruba pri kazde vyjete nadrzi benzinu.

Editováno: , autor: MartinD
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Takže po výměně oleje mám najeto 12 tis.Olej mi dali ve škodovce Magnatec Prof.10w-40 a prodložený interval nemám.Dnes jsem si ale všimnul.že nádobka s růžovou chladící kapalinou není průhledná.ale zakalená.Za studeného motoru jsem ji otevřej a zkusi prstem přejet po vnitřním okraji a je tam olej.To teda asi vysvětluje kam se strací.Momentálně jsem mimo republiku a domů pojedu asi za 3 týdny,takže auto by mělo najet ještě asi 2000km než se auto dostane do servisu.Jak je tato závada vážná?Poradí mi někdo čím to může být způsobeno a jestli radši mám navštívit servis tady nebo by to mělo vydržet?

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

mnoo pokud mas olej ve vode, tak je na 99% poskozeny tesneni pod hlavou. Pokud je ubytek malje, tak stim dojedes, ale vyhni se zbytecne velkejm otackam. A pak rychle sup servis. tesneni vymenit, chladici system vyplachnout a vycistit. Taky se podivej na vicko oleje, jestli tam neni bilej slem. to by znamenalo, ze se ti take dostava voda do oleje a to uz je horsi.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • o 2 měsíce později...

:help:

Mám od května roomstra a najeto 15 000km a dolíval jsem 4 litry oleje.

V servisu mi napsali:viz příloha.

Telefonicky manželka hovořila s panem Brojerem, (pracuje u škodovky v oddělení: péče o zákazníky), ten se poradil s nějakým specialistou a dohodli se, že to není k reklamaci, ani k opravě motoru.

Jelikož v návodu na používání vozidla je uvedena spotřeba oleje až 0,5 l / 1 000 km a kontrola stavu hladiny oleje se má kontrolovat při každém tankování paliva. Touto příručkou se výrobce zřejmě chrání při zprovoznění vadného dílu auta.

PROTO: KONTROLUJTE SI OLEJ!!!

Všichni tvrdí, že to není normální, ale výrobce konstatoval, že auto je bezproblémové, asi velká spotřeba oleje je problém jen u ojetin, a u novích aut je to v normálu.

Protože jsem v koncích a nemám nikde dovolání, prosím o jakoukoliv pomoc.

post-39122-1253639395_thumb.jpg

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

1,2 -to je vysvětlení a olej ze servisu-tak si představuji odpověd.Kdyby mně to nezajímalo, tak bych se neptal :palec2: Nalej tam 15W40 OMV a máš po starostech s dolíváním.

asi vypadám jako blondýna, ale díky zkusím to, stejnak mi nic jiného nezbývá

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zapojit se do konverzace

Nyní můžete odeslat příspěvek a zaregistrovat se později. Pokud máte účet, přihlaste se nyní a zveřejněte příspěvek pomocí svého účtu.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Vložili jste obsah s formátováním.   Odebrat formátování

  Je povoleno maximálně 75 smajlíků.

×   Z vašeho odkazu byl automaticky vytvořen náhled..   Odstranit náhled a nechat pouze odkaz

×   Předchozí vložený obsah byl obnoven.   Vyčistit editor

×   Nemůžete vložit obrázky přímo. Aktualizujte nebo vložte obrázky z URL.

×
×
  • Vytvořit nový...