Kenapuc

SUP1: Toto téma jsem si pročetl, v něm jsem se nedozvěděl v podstatě nic konkrétního. Vlastně jsem si jen potvrdil svoji doměnku, že použití sportovních pružin s originálními tlumiči stojí za prd. Je to dáno tím, že jsou dělány na delší stlačení a "tlumí" méně než je potřeba pro kratší pružiny - s kratšími pružinami jsou prostě potřeba tlumiče s větším mechanickým odporem, jinak se z auta stane houpačka. O celých sestavách (tlumič+pružina) tam je ale napsáno minimum a prakticky nic konkrétního. V podstatě mi jen přibylo do seznamu řešení Eibach / Bilstein B12. To, na co se ptám, jsou spíš zkušenosti s tlumiči od těchto výrobců, srovnání které jsou vhodné pro jaké "jízdní režimy". Něco na způsob "Tlumiče A mají super poměr tuhost/komfort, stejně tak B ale oproti A zbytečná investice navíc. C jsou tvrdší a skvěle sedí v zatáčkách, ale mají malou životnost. D odskakují na nerovnostech takže nedoporučuji". Zajímají mě prostě zkušenosti někoho, kdo to na autě už má a něco na tom najezdil Kdybych měl hodnotit JOM, který mám na autě teď: Podvozek je měkký, menší nerovnosti "přepluje" bez ztráty komfortu. Vzhledem k velkému snížení a měkkému naladění jde ale při velkých nerovnostech ve vyšších rychlostech až na dorazy. Mimo to se při rychlých průjezdech zatáčkou na můj vkus přehnaně naklání. Na druhou stranu jsem s tím podvozkem auto už koupil a nemám tušení kolik má nalítáno. Je dost možné že už to má dávno za sebou. Za mě ale nedoporučuji.

Superb mi také nebrzdí, ale spíš jen zpomaluje. Mám rok 2003, takže předpokládám že bude problém v posilovači. Co si mám představit jako "brzdovou pumpu"? Jak posilovač demontovat, "vylít" a namontovat zpět bez toho abych něco poškodil? (Na brzdové soustavě jsem se vždycky bál něco dělat, do hydrauliky tolik nevidím)

Snad píšu do správného tématu, ale plánuji na superbu vyměnit pružiny + tlumiče. Vzhledem k tomu, že "často pospíchám", určitě budu chtít podvozek s tvrdším naladěním. V současnosti mám na autě nějaké vylítané levné stavítko (nejpíš JOM) a to není úplně ideální. Zajímaly by mě názory, zda je rozdíl koupit tvrdší pružiny (např. H&R) v kombinaci s originálními tlumiči, nebo celou "sadu" kde jsou tlumiče na tvrdší pružiny uzpůsobeny. Jezdím na 225/40/18, budu dávat na zkoušku 235/35/19 (předpokládám že to nebude úplně ideální a půjdou zpět 18"). Laciné podvozky typu JOM, TA-Technix, Autostyle a podobně jsem zavrhnul. Naopak třeba stavitelný podvozek od H&R nebo KW za 30k+ už mi připadá jako zbytečně moc vysoká investice. Momentálně se rozhoduji především mezi těmito variantami: Koni / pevné snížení 40mm / 22.000,- Kč ST Suspensions (Weitec) / pevné snížení 35mm / 14.500,- Kč AP Sportfahrwerke / snížení 40mm vpředu, 30mm vzadu / 10.000,- Kč (poslední možnost, v podstatě neberu v úvahu) Ještě zvažuji stavitelné alternativy: ST Suspensions (Weitec) / stavitelné snížení 35-60mm / 22.000,- Kč AP Sportfahrwerke / stavitelné snížení 35-60mm / 17.500,- Kč Podle informací které jsem našel patří Weitec i AP pod KW, je to tak? Máte někdo s těmito značkami zkušenosti? Je kvalitativní rozdíl oproti Koni? Případně jiné doporučení? Ještě jsem našel kolem 20.000 Kč nějaký Black Evolution. Podle obrázků vypadá zpracováním dobře, ale značka ve mě nevzbuzuje důvěru.

Ahoj, mám problém s přepínáním proudu vzduchu. Konkrétně to znamená, že topení fouká pořád jen zepředu. Nepřepíná na sklo a na nohy. I když stisknu tlačítko na ofuk čelního skla, ventilátor se rozfučí naplno, ale fouká jen zepředu a na sklo nic. V čem je závada a jak se k tomu dostanu? Za hodnotné odpovědi díky předem

Já jsem koupil NGK 1496 (pro LPG) a šlape to pěkně. Jestli mám dát za svíčky 1000 Kč nebo 2200 Kč, vzhledem k jejich životnosti asi nemá smysl řešit. Výrobce u těch NGK 1496 udává životnost 60.000km, takže si připlatím oproti běžným NGK směšných 0.02 kč / km a mám alespoň dobrý pocit z toho, že mám svíčky vhodné pro provoz na LPG. Jaký je mezi normální svíčkou a LPG svíčkou rozdíl ve funkčnosti nebo životnosti v praxi nevím, logicky si ale myslím že plyn (LPG) bude mít jiné zapalovací vlastnosti než kapalina (benzín). Třeba může mít vliv na životnost teplota hoření, na funkčnost může mít vliv jiná teplota vzplanutí plynu oproti benzínu... Ale je to jen teorie, rozdíl v praxi nevím...

Dlouhou dobu jsem teď neměl čas to řešit a superb stál (protékající třmen, úniky vody), ale tento víkend jsem se na něj konečně dostal a kromě těchto věcí jsem opět řešil i samotný motor. Našel jsem další místo kde byly prodřené dráty od lambda sondy - střihnul jsem je a opravil. Poté jsem vymazal závady a jel to projet. Po chvíli opět vyskočily chyby P0160 (O2 Sensor Circuit No Activity Detected - Bank 2 Sensor 2) a P0161 (O2 Sensor Heater Circuit - Bank 2 Sensor 2). Dá se nějak proměřit funkčnost lambdy? Do kterého konektoru má být zapojená která? (nedivil bych se kdyby je předchozí majitel zapojil špatně) Měřil jsem komprese. Motor nebyl úplně zahřátý (pouze najetí do garáže a asi 3-5 minut na volnoběhu) a naměřil jsem na všech válcích cca 10. Natáhl jsem nový drát ke vstřikovači LPG a plyn už funguje bez problémů. Při hledání přerušeného drátu od LPG jsem měl otevřený airbox, natočený směrem nahoru (samozřejmě s filtrem) a všiml jsem si další věci. Ze sání bylo slyšet bouchání, něco do něj evidentně tlakuje. Tipl bych si špatný ventil, ale bouchá to do toho sání naprosto nepravidelně. Myslím si, že to bude mít souvislost s tím cvakáním. Nicméně nejsem automechanik a nevím co všechno to může způsobovat. Občas se mi stává že za studena déle točí než nastartuje. V tématu o dlouhých startech jsem postřehl že někomu pomohlo vyčistit vstřiky. Napadlo mě že by tedy teoreticky bylo možné, že vstřik nepráší jak má, občas se tedy nezapálí směs jak má a zůstane ve válci do dalšího cyklu - pak chytne když nemá a fouká do sání. Je to možné, nebo je to blbost?

Děkuji za hodnotnou odpověď. Kabely od lambda sondy jsem měl prodřené. Opravil jsem je, ale nejspíš bude tedy ještě problém jinde. Zkontroluji celou kabeláž. Auto je sice na LPG, ale to je dlouhodobě nefunkční (opět z důvodu kabeláže) - stále vyhazuje chybu na druhém vstřikovači (i když přehodím s prvním nebo třetím). Jezdím tedy zatím pouze na benzín. Všechny svíčky jsem vyměnil ihned po koupi auta. Dával jsem kolem 500 kč/ks (NGK pro LPG), takže si myslím že v těch by problém být neměl. Hodnoty vstřikování na jednotlivých válcích jsem zjistil z LPG diagnostiky (klasickou diag. se mi zatím nepodařilo rozchodit) - z toho usuzuji že diagnostika viděla pouze dobu vstřiku (hodnoty bez jednotek). Zatímco na 3 válcích byly volnoběžné hodnoty kolem 1,7-1,9, na dalších 3 válcích byly hodnoty kolem 2,1-2,4. Nepamatuji si přesně, ale vím že byly vždy 3 válce mezi sebou skoro totožné a další 3 válce mezi sebou také (např.: 2,2 - 2,2 - 2,1 - 1,7 - 1,8 - 1,7). Pokud budu mít večer čas, napíchnu to znovu a udělám screenshot. Ještě mě napadá jeden poznatek, že když stojím déle na místě tak cítím trochu smrad - těžko ho něčemu přirovnat. Další poznatek je, že když mám vyřazeno a lehce držím plyn, tak přestože s pedálem ani nehnu, otáčky pravidelně houpají cca 1200-1700. To se mi zdá jako dost velký rozsah. Pokud plyn držím na vyšších otáčkách (např. 2500), tak otáčky nehoupou a drží stabilně.

Ahoj. Svého Superba jsem koupil v dost ubohém stavu (koroze, škrábance, chybějící maska, problémy s elektrikou, chybí kus výfuku atd.), nicméně jsem díky tomu usmlouval cenu pod úroveň stejně staré fábie a vzhledem k bohaté (i když polofunkční) výbavě a rok staré LPG přestavbě ho koupil. Už od začátku mám problém s tím, že se mi výkon na 142kW zdá dost uškrcený. Do teď jsem to přisuzoval dlouhé automatické převodovce v kombinaci s vysokou váhou auta. Včera jsem si ale prověřil VIN cebií a spousta věcí se tím vysvětluje 7/2012 stočeno z 397.000 km na 330.000 km 9/2014 najednou 227.000 km a nyní má vůz cca 270.000km - reálně tedy kolem půl milionu. Mimo to 2 záznamy o poškození - jeden v hodnotě 541 EUR, druhý v hodnotě 1914 EUR. Po tomto zjištění nájezdu a 2 nehod už přisuzuji nízký výkon špatnému motoru. Diagnostika mi stále vyhazuje nějakou chybu s teplotou v "bank 2 sensor 2" - co je to za čidlo? Mimo to se mi zdá, že z pravé půlky motoru (z pohledu řidiče) je slyšet tiché cvakání a přes diagnostiku jsem zjistil, že mi jedna půlka motoru vstřikuje mnohem větší dávky paliva než druhá. Co je nejpravděpodobnější příčinou a na kolik by mohla vyjít oprava? Pozn.: Do auta jsem dost investoval a ještě mám v plánu do něj dost peněz pustit, takže zvažuji možnost koupit celý motor - ale vyplatí se riskovat nákup zajíce v pytli oproti opravě, i když vím že objel 12x zeměkouli?

Včera jsem to měnil na své oktávce a také jsem ztroskotal na spodním šroubu. Stranovým klíčem bez šance, trhák z goly s nasazenou druhou prodlužovací tyčkou také nic. Nakonec jsem na ten trhák nasadil metrovou trubku a i tak jsem musel dost zabrat. Výměna pravého tlumiče hodinu a půl, levý mi šel povolit o něco lépe (hlavně už jsem věděl jak na něj) - půl hodiny. Promazávání a nahřívání mi to nijak neulehčilo.

Tak jsem to tu pročetl a dovolím si pár poznámek. 1) Řešíte tu značky... ATE/TRW vyrábí pro prvovýrobu, ideální náhrada originálu. Brembo už není co bývalo, ale není Brembo jako Brembo (různé řady). Zimmermann je myslím si na špici. Slyšel jsem kladné recenze i na značku Jurid, osobní zkušenost nemám. S destičkami Textar se také nedá udělat chyba. Běžní výrobci AM dílů jako Febi, Meyle a podobně jsou pro běžný provoz také použitelné, ale asi bych je nevolil pro častou "sportovní" jízdu. Rádoby značky jako Maxgear, Kraft a podobně bych asi volil opravdu jen v případě že autem jezdíte na nákupy a jednou za čas na chatu. 2) Ty špatně obržděné kotouče nemusí být vůbec špatnými třmeny (i když je to pravděpodobné), nebo jiným důvodem proč by špatně seděla destička. Přesně tohle se může stát i v případě, že se brzy správně nezajedou a dá se jim hned pořádně zabrat. Postupným mírným obržďováním se destička pomalu vybrušuje aby seděla na kotouči celou plochou. Mimo to se na kotouči tvoří vrstva která je pro správné brždění taky potřebná. Když se to nestane a brzdy se hned berou pod plnou silou, prostě se destičky místy "připečou" a nazdar.... Krásným příkladem jsou teď služební fábie kterými jezdím (TAXI v Pardubicích) - auta kupovaná jako funglovky a po 5000km už na některých skřípají brzdy, protože se vůbec nezajely a hned dostávají záhul od mladých "závodníků". Zajíždění brzd je často podceňovaná věc, přitom má na účinnost a životnost brzd obrovský vliv. Minimálně prvních 50-100km prudce nebrzdit a nejlépe obrzdit v klidném městském provozu...

Taky se přidám se spotřebou. Když jsem auto koupil, tak na první cestě kterou jsem absolvoval (Brno -> Pardubice) jsem měl průměrnou spotřebu 5,2l/100km. Předtím jsem byl zvyklý jezdit starým načipovaným TDIčkem. Kolem Pardubic jsem jezdil do 7l. Po pár dnech jsem si na oktavii docela zvyknul a díky spotřebě stále nevycházím z úžasu. Druhou cestu Pardubice -> Brno -> Pardubice jsem jel s průměrem 4,8l/100km (rychlost do 120km/h, obce 60). 10km trasy do práce a zpět jezdím stabilně s průměrem 5,3 - 5,7 l/100km. I když jsem zkoušel z auta vymáčknout maximum (214km/h, víc jsem nevyždímal), tak jsem měl s tímto testem na cestě Pardubice -> Hradec Králové -> Pardubice průměrnou spotřebu 6,2l/100km. Průměr na posledních cca 4000km mám 5,5l/100km. Ze začátku jsem se toho motoru bál, ale nakonec jsem poměrem výkon/spotřeba opravdu potěšen.

Můj dotaz jsem považoval za vyřešený, dokud mi SUP1 nenapsal devítiřádkový odstavec o tom, jak je nutné dodržovat přesné utahovací momenty. Dostali jsme se k tomu, že je to bezpředmětná poznámka a utahovací momenty není potřeba dodržovat úplně přesně. Tím to považuji za vyřešené.

Tím utahováním ložisek na kolech jsem samozřejmě myslel auta, kde je ložisko řešeno "jako na felicii" - kónusovým válečkovým ložiskem staženým matkou. Hliníkových disků s vymačkanou dosedací plochou už jsem viděl několik. A ano, u plechových disků to samozřejmě vadí také - ale opět pouze u extrémů. (např. kamarád, který si na trhák nacpe dvoumetrovou trubku, chytí se za hagusy a 2x na ní skočí) Mluvím tu celou dobu o přetažení např. o 20-30% oproti předepsanému momentu, ne o extrémech kdy za matky budu "rvát přes půlmetrovou tyč". Potom to není o snížení životnosti, ale o poškození způsobeném už při montáži.

Jako důvod pro přesný utahovací moment píšeš, že má vliv na životnost. Mě jen zajímá čím se více utažený šroub negativně projeví na životnosti ramen. Chci to vědět proto, abych zamezil snížení životnosti nápravy špatnou montáží. Od toho fóra jsou. Za radu že mám ramena dotáhnout "až na zemi" velice děkuji. U použití přesného utahovacího momentu mě ale zajímá souvislost se životností - dle mého názoru totiž na životnost nemá vliv vůbec žádný a nikdo jste mi ještě nevysvětlil, proč by to souvislost mít mělo. Jen tu opakujete dokola že prostě má - mě zajímá důvod. Na kolech je to něco jiného. Tam se přílišným utahováním šroub vymačkává do hliníkového disku a při příliš velkém utažení může disk v místě šroubu prasknout, nebo "rozdrolit" dosedací plochu. U plechových disků opět vyšší utahovací moment ničemu nevadí, jen jde kolo špatně povolit. Pokud bylo koly myšleno utahování náboje, tam je to zase úplně o něčem jiném. Tam se maticí zatahuje ložisko, které je při nízkém utahovacím momentu volné a nemusí sedět po celé ploše ve správném místě. Nebo je naopak při vysokém utahovacím momentu pod vysokým tlakem, čímž se ložisko rychleji opotřebovává a rychleji zahřívá - to může v extrémních případech dokonce spálit vazelínu, čímž se ložisko ještě několikanásobně rychleji opotřebovává.

Ještě jednou: Že je životnost při použití 18" kol na podvozku sníženém o 60mm nižší, než při použití originálních pružin s větším profilem pneumatik, je mi jasné. I tak sníženou životnost chci ale co nejvíce prodloužit správnou montáží, kterou tu uvádíte jako nejdůležitější faktor. Proto se ptám na co si mám dát při montáži pozor (jako např. právě utáhnout ramena až na položeném autě). Zajímají mne technické informace, nikoliv rádoby "rady" jako vystřižené z reklamního letáku (např.: použít předepsané pneu a origo tlumiče). Přestože to tu už zaznělo po několikáté, stále mi nikdo nevysvětlil jakou souvislost má přesný utahovací moment na životnost ramen. Čím/jak/proč se sníží životnost, pokud šrouby utáhnu větším momentem? - neberu v úvahu znesnadnění příští výměny, to nesouvisí s životností dílů

To mi je jasné, ale abych ji seřídil alespoň "od oka" než budu mít termín na geo do servisu. (např. na Golfu jsem ji od oka střelil tak, že ji v servisu jen zkontrolovali a všechno bylo v toleranci) SUP1: Děkuji za obsáhlý příspěvek. Nesnadná demontáž a případná deformace matek vlivem přetažení je mi jasná. Jde mi spíš o vliv na životnost jako takovou. Na mazání všelijakých kluzných a dosedacích ploch mám několik "hmot", to beru jako samozřejmost. A že na 18/19" kolech se snížením cca 60-80mm vydrží ramena méně než na sérii je mi jasné. Právě proto se snažím zjistit co nejvíce informací ohledně správné montáže a možných rizik ještě před tím, než se do toho pustím - abych životnost už tak dost namáhané nápravy snížením co nejvíce prodloužil.

Jámu mám. Pokud to tedy dobře chápu, na zvednutém autě šrouby jen "chytnout na místo", pak auto položit na zem a dotáhnout? Geometrie se na superbu nastavuje čím? Má na ni poté vliv výměna tlumičů nebo změna výšky auta?

Takto složitou nápravu jsem sice ještě nedělal, ale pozice ramen je snad jasně daná ne? Kde je díra pro šroub, tam je díra pro šroub... Souvislost přesného utahovacího momentu s životností bych prosil objasnit. Z jakého důvodu může mít více utažená matka negativní dopad na životnost čepu? O vlivu pořádně provedené geometrie nepochybuji, ta má na namáhání nápravy a jízdní vlastnosti obrovský vliv. Bohužel málokterý servis udělá pořádně geometrii na sníženém autě. Jde mi ale spíš o konkrétní věci, na které si dát pozor při montáži.

Také plánuji generálku podvozku a nikde jsem se nedočetl, jak se rozlišuje 16mm nebo 21mm čep. Podle čeho se to liší? Mám Superb 2.8 V6 r.v. 2003, VIN: TMBBT63U139039178 Dále tu uvádíte, že životnost čepů závisí hlavně na správné montáži. Na co si dát hlavně pozor?