Já buzna trikot taky nemám a elasťáky taky ne, to je šílenost v tom jezdit

Upraveno Květen 7, 201510 r od Clint

Petrrr taky elasťáky nenosí, prej má malou klobásu, tak by to ve předu nedělalo tu potřebnou bouli a samice by se mu smály [emoji23]

To u nich nemaj rajčata a točeňák?

Upraveno Květen 7, 201510 r od motosman

[emoji1] [emoji1] [emoji23]

Takhle skoncite na tech kolech:)) https://www.facebook.com/rlucenaperez/videos/10206125731923886/

jinak mam take kolo a i dres:) 

Ja jsem si poridil nova kola

Hezký a kam jsi schoval motor. Když tak SZ. Tady by se nám smáli.[emoji1]

Petrr: a to jsi si nemohl koupit ty pořádné hadicové pneumatiky?

ESKA to je kvalita na celý život. Sobi 20 je pro holky. Za to vaše šlapátko mohl mít Clint novou pístní sadu, plnou nádrž benzínu a výměnu oleje na 10 let.[emoji1]

To je sice možný ale máš nějakej zarezlej řetěz, tak aby Ti náhodou neskočily rozvody!

 

Jo a já mám kolo místo čtyř 17" obutejch  AL kol..

Upraveno Květen 7, 201510 r od stanmar

Ta Eska je starší než mi všichni dohromady. Navíc 2 roky volně u karavanu. Léto - zima.

Jinak jsem provedl drobné úpravy v autě pro manželku.

To je celkem jedno, ale stoprocentně bude stejně velká ocelová koule dole dřív než ta molitanová  (vezmi si extrém - 5kg vážící koule z oceli a stejně velká koule z molitanu, co váží deset deka) Stále mi chceš tvrdit, že když je vyhodím obě stejně třeba z desátého patra, že dopadnou dolů naprosto ve stejnou dobu? To jsi musel z fyziky snad propadnout ne?

 

Nastesti ne. Problemy jsem mel spis s literaturou.

 

Pokud zanedbame nejake foukani vetru a to, ze molitanova koule ma vetsi odpor nez koule ocelova (molitan neni hladky) a mozna jeste nejake dalsi veci, tak dopadnou ve stejnou dobu. Proste co se tyka vahy, je to uplne jedno. Udelej si nejaky pokus. Vem si treba prazdnou a plnou lahev vina a pust je na zem (pokud nerad uklizis, tak radeji do perin) a uvidis, ze poleti stejne rychle...

Trocha fyziky nezaškodí.

Takze jak pisu...

Nojo. Ale jediný vákum co znám je momentálně v mojí peněžence.

No jo, to u me taky.  Nastesti plna i prazdna lahev vina ma porad stejny odpor vzduchu.

Trocha fyziky nezaškodí.

Take sem to psal:))   A Dneska  ja mam  vakum v nadrzi,ale zase sem se pekne svezl:)

Moment, žádné vakuum, normální podmínky. Na vakuum sere Brok. Co zrychlení těžších předmětů? Tyhle vzorce bez veličiny hmotnosti uvažují vakuum, ale my se bavíme o normálním prostředí, desáté patro, řekněme dvě koule, povrch stejně hladký, stejně velké (50cm průměr), jedna 50 kg ocelová a druhá 1,2kg, ocelová bude 100 procentně dole dřív. Odpor vzduchu. Těžší předmět ho překoná lépe.
Takže na hmotnosti záleží.
Žáku Lucasi, máš nedostatečnou, místo ježdění autem si zopakuj fyziku [emoji23]

Upraveno Květen 8, 201510 r od Clint

Ja kdyz jedu s manzelkou na stejnych kolech z kopce prestaneme ve stejny cas slapat ve stejne rychlosti, tak ja s mnohem vyssi hmotnosti ( i kdyz tedy i objemu [emoji1] ) se rozjedu rychleji a po chvili ji zacnu ujizdet a to vyrazne. To je to oc tu bezi. Ano ona by teoreticky mela jed lepe do kopce nebo by mela mit vyssi vydrz, coz nema protoze ja to prekonavam vetsi "trenovanosti". A vo tom to je, ne tady mlejt a hezdit na kolr jen hubou, ale hodte mobily z okna vyskubnete PC z elektriky, vemte manzelky, pritelkyne, milenky, rodinu na kolo ven do prirody. Ja pac za chvili jedu do te smogove Prahy tak jsem si dal rano alespon hodinu rotopedu abych to tam vubec prezil.

Samozřejmě, že to tak je, i kdyby jste se rozjížděli z klidové polohy z kopce, rozjedeš se rychleji, pač jsi meďurák a manželka, která váží jen 95 pojede pomaleji a ten rozdíl se bude zvětšovat. To je právě ten odpor vzduchu, ty jako těžší si s ním lépe poradíš. Gravitace sice působí více na těžší předměty, ale tady je ten rozdíl zřejmě zanedbatelný.

 

Já spíš přemýšlím nad volným pádem, řekněme, že by dvě stejně velká tělesa se stejnou strukturou povrchu (ale rozdílně těžká - a to extrémně - 100kg a 5kg) padala z letadla volným pádem, po nějaké době zrychlení obě tělesa budou již padat konstatní rychlostí. Ale bude u obou ta konstatní rychlost stejně velká. Já tvrdím, že nebude, to těžší těleso bude mít konstatní rychlost větší a dopadne na zem rychleji.

Upraveno Květen 8, 201510 r od Clint

Ještě si Zapoměl napsat jestli mají stejný povrch. Velikost. Na tom záleží.

tady si to spocitej   http://vtm.e15.cz/fyzika-na-vikend-pad-z-nejvyssiho-mrakodrapu

Jinak  co se tyka  volneho padu cloveka  tak rekord ma Baumgartner z vysky 39km  a po necele minute prekonal rychlost zvuku a dosahl rychlosti 1127,6km/h  

Nedělní rekordní skok "Létajícího Felixe" dopadl ipřes poněkud dramatický průběhnaštěstí dobře. A tak si nyní můžeme už bez výčitek svědomí položit otázku, která mnohé napadla. Co by se stalo, kdyby se mu neotevřel padák?

Na první pohled asi většinu z nás napadne, že pokud během letu překročil rychlost zvuku, dopadl by na zem podstatně rychleji než "běžný" parašutista. Ale není to pravda. 

Porovnání odhadované rychlosti pádu Felixe Baumgartnera (modře) a mezní rychlosti, které může jen gravitací urychlované těleso se stejným odporem vzduchu v dané výšce dosáhnout (zeleně). Je z něj patrné, že Baumgartner v řídkém vzduchu nabral vysokou rychlost a s ní vletěl do hustších vrstev atmosféry, kde byl odpor vzduchu větší než zemská přitažlivost, a začal tedy zpomalovat.

 

Může za to hlavně hustota vzduchu, která roste s klesající výškou. Hustota atmosféry určuje odpor, který předmětu (parašutistovi) klade prostředí. A z něj se zase odvozuje maximální rychlost, jakou se v něm může volným pádem pohybovat daný předmět. Nad ni ho zemská gravitace urychlit nedokáže, protože odpor vzduchu se vyrovná přitažlivé síle.

Ve výškách kolem 30 kilometrů je atmosféra tak řídká, že by tu člověk mohl padat maximální rychlostí až kolem 500 metrů ze sekundu (1 800 kilometrů za hodinu). Tato hodnota s dalšími přibývajícími metry exponenciálně roste.

Z Baumgartnerova hlediska to je však jedno, protože než se v zemském gravitačním poli dostatečně urychlil, vletěl ho hustších vrstev atmosféry. Zrychloval první zhruba tři čtvrtě minuty letu, kdy překonal hodnotu rychlosti zvuku u hladiny moře. V ní vletěl do hustších vrstev atmosféry a pak už "jen" zpomaloval.

V hustém vzduchu u země se jeho pádová rychlost ustálila na hodnoty kolem 50 metrů za sekundu (tj. 180 km/h). Na zem by tak dopadl zhruba stejně rychle jako člověk letící volným pádem ze 450 metrů. To je minimální výška nutná k dosažení hranice mezní rychlosti při pádu. Skočíte-li z větší výšky, rychleji stejně nepoletíte.

Graf sestavený Rhettem Allainem ze serveru Wired zachycuje předpokládané změny rychlosti letu Felixe Baumgartnera během letu. Jde jen o výstup z fyzikálního modelu, nikoliv údaje z letu, k těm jsme zatím nezískali přístup.

Zdroj:http://technet.idnes.cz/baumgartner-rychlost-dopadu-dgv-/tec_technika.aspx?c=A121015_135234_tec_technika_mla

Díky pančo, kdo hledá najde, jak je vidět Samozřejmě, započítává se odpor vzduchu a hmotnost tělesa rovněž....Takže pravdu mám já a Petrrr, Lucass si zopákne základní školu

 

Kdo tu ještě tvrdil, že dopadnou stejně?  Pančo, máš u mě v neděli 2 náboje grátis

Upraveno Květen 8, 201510 r od Clint