Chlápek strčil hlavu mezi dveře holičství a zeptal se,„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“
Holič se rozhlédl po místnosti plné zákazníků a řekl:„Asi tak dvě hodiny.“
Chlápek odešel, toho dne se ale již nevrátil.
O několik dní později, stejný chlápek strčil hlavu mezi dveře a zeptal se:„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“ Holič se rozhlédl po místnosti a řekl:„Asi tak tři hodiny.“
Chlápek opět odešel, a zase se toho dne již nevrátil.
O týden později, stejný chlápek strčil hlavu mezi dveře a zeptal se:„Jak dlouho budu čekat na ostříhání?“ Holič se rozhlédl po místnosti a řekl:„Asi tak půldruhé hodiny.“
Chlápek odešel.
Holič se obrátil na svého kamaráda:„Hej, Bobe, mohl bys pro mě něco udělat ? Běž za ním a zjisti, kam jde. Stále se ptá, jak dlouho musí čekat na ostříhání, nikdy se ale nevrátí.“
Bob se za chvíli vrátí do holičství a hystericky se směje. Holič se jej zeptá: „Tak kam jde, když odsud odejde?“
Bob se na něj podívá, utře si slzy a řekne: „K tobě domů!“