Shimpan

S jedním šikovným svářečem jsem mluvil, poradil mi, abych se na zavařování svodů vykašlal, neb ta přepálená litina za chvíli stejně praskne někde vedle sváru. Takže, babo raď!

Pokud je někde poškozená zinková vrstva, nezbývá než použít klasickou technologii. Na Š105 jsem na podvozku rezavá místa pořádně obrousil, natřel fosfátovým odrezovačem, pak několikrát základovkou, pak vrchní barvou a nakonec naplácal gumoasfalt. Při likvidaci kastle po havárce (po cca 5 letech) jsem se naschvál díval, jak ta spravovaná místa vypadají, a výsledek byl rozhodně lepší než originál provedení. Pod plastizolem kastle rezla víc, stačila malá dírka do PVC vrstvy a už to jelo, plech pod plastizolem byl ošetřen elektrolyticky nějakým prostředkem, který korozi odolával jen o trochu lépe než obyčejné železo, tj. prakticky vůbec. Mnou ošetřený plech byl víceméně bez koroze až na pár míst, kde byl spodek odřený od šutrů.

Přesně takto jsem se to snažil dostat ven, výsledkem byly jen dvě totálně rozpláclé matky, čep se ani nehnul. Ve finále to jistil nákup nového mechanismu.

Měnil jsem celý mechanismus před cca dvěma měsíci, sehnal jsem jej za 700,- kompletní i s táhly. Starý mechanismus jsem rozdělal (až na levou hřídel, která zatuhla tak, že nešla ani vytlouct), táhla jsem serval z kloubů drze a hrubě, nevypadají ale špatně, určitě by se dala znovu použít, musíte to stáhnout tak, aby nedošlo k poškození toho plastového kloubního pouzdra na táhlu.

Úplně nejslabší benzínový motor byl 1,4/44 kW - kód AMD, výroba od 02.99 do 04.01.

Obávám se, že takhle to fungovat nebude. Pokud jsou elektrody (desky) zasulfatovány, tj. pokryty kompaktní vrstvou síranu olovnatého, pak tam můžete lít nový elektolyt jak chcete, ale pořád to bude k prdu... Pokud jste baterce ublížil (ponechání delší dobu ve vybitém stavu, zamrznutí, překročení povolených proudů, vyschnutí atd.), pak je to nevratné. Osobně jsem jednou zkoušel oživovací pokusy, ale výsledek byl - KO forever.

O víkendu jsem instaloval oba zadní plastové podběhy, podle prodejce originál Škoda. Levý jsem musel trochu přizpůsobit, pravý tam šel bez úprav, ale nesedí úplně přesně. Počet děr na plastovém podběhu neodpovídal počtu děr na autě (např. nikde jsem nenašel díry nahoře u lemu blatníku a vpředu u prahu), díry v karoserii měly přípravu na zašroubování samořezek. Šrouby jsou stejné jako vpředu, u nás v mototechně běžně k sehnání. Auto je 1,6/55 LX r.v. 97, ale asi není originál Škoda, když do něj přesně nesednou zaručeně originální podběhy.

Nejezdím na V-Power, ale na něco, co prodávají u nás v bývalém ČSAD, nicméně jsem se zatím ještě nikdy nedostal přes 7 l/100 km. Většina jízd je na krátké vzdálenosti a po městě. Auto je rodinný poskok bez závodních ambicí, spolehlivě plní funkci přepravit 4 osoby vč. nákladu z bodu A do bodu B. Nestěžuji si.

Ještě ne, ale mám je už objednané.

Alternátor má cizí buzení (z akumulátoru), nebude to dělat paseku, když se mu budící napětí odpojí? Baterie sice není stabilizátor, ale chová se jako velkokapacitní kondenzátor, tj. v obvodu má funkci filtru podobně jako velkokapacitní kondenzátory v napájecí části zesilovačů.

Snad se nebude tvůrce stránek zlobit. http://kotamuda.humlak.cz/navody_manualy/1...ka/alternat.htm

K rozpojení obvodu akumulátoru samozřejmě dojít může, jinak by se nedal ani vytáhnout z auta. K odpojení akumulátoru by ale nemělo dojít při spuštěném motoru, mohl by se poškodit alternátor (doufám, že nekecám, nejsem elektrikář).

V principu je to úplně jedno, jestli budete měřit na + nebo na - pólu akumulátoru. Měření na - pólu u O1 má zcela prozaický důvod, sundat kabel z tohoto pólu je jednodušší, než sundávat celý ten bazmek s pojistkami na + pólu. Hlavně ale nezapomeňte na to, že při měření na spuštěném motoru nesmí dojít k rozpojení obvodu a odpojení akumulátoru, také dejte pozor na max. povolený proud multimetru, aby nedošlo k jeho poškození. Jak někdo výše uvedl, patrně by nejlépe vyhovoval klešťový měřák (typ, který umí měřit = proud), zejména pokud budou měřeny proudy v řádech desítek ampérů, rovněž zde nehrozí rozpojení měřeného obvodu.

Akumulátoroví šamani budou jistě tvrdit, že nejlépe je měřit hladinu elektrolytu při prvním úplňku po Sv. Janu, přičemž garáž musí být zbavena všech zlých duchů. Podle mě je to jedno, jen si dávejte pozor, kdybyste strkal při nabíjení oko blízko k baterii, aby vám do něj nestříkl elektrolyt.

I s voltmetrem se dá naprázdno něco naměřit, nezapomínejte, že olověný akumulátor je tvrdým (a to že velmi) zdrojem proudu. Už jen fakt, že má 12-ti voltový akumulátor po nabití méně než zhruba 12,3 V (měřeno bez zátěže), je dostatečně vypovídající.

V domácích podmínkách stačí použít voltmetr za cca 200,- Kč, dá se sehnat prakticky v každé elektře, a na měření hustoty elektrolytu použít hustoměr, ten by měl být k sehnání v každé mototechně, popř. i v drogérii. Při použití voltmetru u moderních baterií už nezjistíte napětí jednotlivých článků, musíte měřit napětí celé baterie. Pokud je napětí mezi svorkami nižší než předepsané a baterie je po nabití, pak bude patrně v háji některý článek, což zjistíte tak, že postupně změříte hustoměrem hustotu elektrolytu v jednotlivých článcích. Elektrolyt v dobrém nabitém článku má opět předepsanou hustotu, elektrolyt ve vadném článku bude mít hustotu nižší.

Ještě bych dodal, že samozřejmě dost záleží i na dobíjení správnou velikostí proudu. Pokud budete mít špatně seřízené dobíjení v autě nebo budete akumulátor vystavovat šokům noname rychlonabíječek, připravíte ho o kus života. Obdobně to platí i pro vybíjecí proudy, pokud budete mít špatně seřízený motor a budete akumulátor mučit ustavičným startováním až do hlubokého vybití nebo v třeskuté zimě nenecháte zahřát elektrolyt krátkými odběry proudu, podepíše se to na něm stejně (stejně špatně).

Nejsem si jist, zda tak moc záleží na značce akumulátoru. Lépe by bylo zjišťovat, jak se kdo k akumulátoru chová. Pokud budete prase a nebudete udržovat hladinu elektrolytu na správné výši (budou vylézat desky) nebo budete nechávat akumulátor delší dobu hluboce vybitý nebo jej vybitý necháte zamrznout, tak odejde i špičkový akumulátor světové značky během krátké doby. V autech používám jen akumulátory AKUMA a nikdy jsem neměl problémy s životností, většinou vydržely okolo 8 let (posledni, co byl ve Facku, vydrzel 10 let).

Za celou dobu, co jezdím (23 let) ani jeden. Právě proto jsem se ptal, abych zjistil příčiny zákazu mazání.

To by mě právě zajímalo PROČ. Nejsem strojař, takže neznám strojařské poučky, nicméně mě hlavně zajímá důvod. Uvedu několik příkladů, kde vím proč se zařízení nesmí mazat: 1. ventily a šroubové spoje přicházející do styku s čistým kyslíkem - nebezpečí požáru a výbuchu 2. šrouby a šroubové spoje na parním nebo jinak tepelně namáhaném potrubí - zapečení spoje (maže se čistým grafitem) 3. vložky zámků - riziko slepení pružinek pod kolíčky, v mrazu riziko zamrznutí (opět pouze čistý grafit) Podobné vysvětlení hledám i pro šrouby kol...

Jak zde padlo již v předchozích příspěvcích, nestalo se mi za celou dobu, aby se namazaný šroub sám povolil, a to je utahuji velmi opatrně a bez násilí. Samozřejmě jsou namazány jen tence, při výměně kol je pak většinou jen kontroluji, občas lehce přimáznu, pokud je potřeba. Např. u Š120 by se vazelína snad do bubnu dostat neměla, Š120 nemá do bubnu díry, anóbrž má na bubnu šrouby a kolo se připevňuje maticemi. Také jsem s ní jednu dobu jezdil, také měla šrouby namazané a také bez problémů. Ptám se proto, abych zjistil, jaké OPRAVDOVÉ potíže měl někdo, kdo překročil zákaz mazání šroubů kol. Já jsem za celou dobu, po kterou tento postup aplikuji, žádné potíže neměl (naopak jsem měl obrovské potíže se šrouby nenamazanými a náležitě zarezlými), ale třeba mi něco uniklo a rád bych se vyvaroval nějakých malérů.

Dobrý večer, léta letoucí jsem u všech svých aut mazal šrouby kol grafitovou vazelínou. Samozřejmě jsem je namazal i u Oktávie, kterou jsem si nedávno pořídil, když jsem měnil kola na zimu (zvláště po tom, co jsem nemohl povolit šrouby utažené ještě za vlády původního majitele). Po přečtení moudré knihy "Jak na to" i dílenské příručky jsem se dozvěděl, že je šrouby zakázáno mazat, ovšem nikde se nepíše proč. Nevíte, prosím, někdo, co za tím vězí?