Já mám docela zajímavý příklad, ale zjednoduším to.
Kupující je povinen automobil přepsat, je to jasně specifikováno v kupní smlouvě. Řešil jsem onu 10 denní lhůtu na přepis, kdy to musí vyřešit prodávající, ovšem tchán pár podobných případů řešil a vždy vyhrál. Ty, prodávající, postupuješ, dle jeho slov, v dobré víře, po vzájemné domluvě a dáváš mu plnou moc k tomu, aby vše vyřešil on. Zároveň je to jasně napsáno v kupní smlouvě, takže kupující nemá šanci uspět u případného soudního procesu. Zároveň podpisem smlouvy nahlašuješ na pojišťovně, že je auto v rukách nového majitele a ten ho musí pojistit.
A já to mám ještě tak skvělé, že pro auto přijede někdo jiný než kupující, takže jsem ještě musel napsat příkazní smlouvu, která ze strany příkazce (kupujícího) pověřuje příkazníka, že může auto převzít, zaplatit mi a podepsat za kupujícího kupní smlouvu. Švanda je, že příkazní smlouva nemusí být úředně ověřená. Pokud ji zfalšuje, není to tvůj problém.
Dobrý, ne?
Měl jsem z toho docela strach, ale ve výsledku je to docela jednoduché.
Mimochodem, polopřevod již neexistuje.
Proto nedáváš kupujícímu zelenou kartu, ta Ti zůstává a po podpisu smlouvy je auto psáno na nového majitele. Ono se to dá krásně přirovnat