ZÁVOD VRCHLABÍ

[Standis]

Závod ve Vrchlabí navazuje na historii firmy Petera a synové, továrna na vozy a anglické sedlářství, založenou v roce 1864 Ignácem Theodorem Peterou. Byly tam vyráběny postroje na koně, později kočáry, vozy všeho druhu a saně. K rozšíření firmy došlo v letech 1904 - 1906, kdy byl postaven nový závod ve středu města, který slouží automobilové výrobě doposud.

S nástupem motorismu se podobně jako další kočárovky přeorientovala i vrchlabská firma na stavbu automobilových karoserií. Už v roce 1908 tu vznikla první automobilová karoserie.

V počátečních letech 20. století spolupracovala továrna velmi úzce s libereckou automobilkou RAF, na jejichž podvozcích stavěla i autobusové karoserie pro Vídeň. Ve Vrchlabí byla dokonce roku 1911 vyrobena karoserie na podvozku RAF pro osobní automobil císaře Františka Josefa I. Petera se brzy vypracoval mezi přední karosáře v zemi a jeho jméno bylo spojeno především s uměřenými, elegantními tvary.

V průběhu 1. světové války přešla vrchlabská továrna částečně na válečný program - vyráběly se sanitní vozy, podstavce na pušky, žebřiňáky, jednoduché saně atd. Zkušebně se začalo i s výrobou letadel.

Po roce 1920 se závod už plně specializoval na výrobu automobilových karoserií, včetně omnibusových a užitkových verzí. Mezi největší odběratele patřilo i lázeňské město Karlovy Vary a krkonošská horská střediska pro dopravu svých hostů a bohatá šlechta u osobních vozů. V letech 1930-35 dosáhla firma největšího rozkvětu výrobou kabrioletů vlastní konstrukce, stavěných na podvozcích Škoda, Tatra, Walter, ale i firem německých, italských, anglických a amerických.

Za 2. světové války byl závod přebudován na zbrojní výrobu (pancéřové vozy, výroba kluzáků a částí letadel). V tomto období byly objekty rozšířeny v podstatě do současné rozlohy.

Po 2. světové válce bylo ustaveno krátce družstvo SEVKAR (Severočeská karosárna). V roce 1946 byla karosárna znárodněna a přičleněna k AZNP Mladá Boleslav. Závod převzal montáž speciálních užitkových automobilů Škoda 1101. Na vývojových pracích tohoto vozu se již převážně podíleli vrchlabští konstruktéři. V této době byla také v závodě poprvé zavedena linková výroba. V roce 1948 následovaly roadster - kabriolety Škoda 1101 a od roku 1951 modely s karoserií STW (Station-Wagon). V roce 1952 byla zahájena výroba vozů Škoda 1200 s celokovovou karoserií, narozdíl od předchozích typů, které měly ještě dřevěný rám. Tyto vozy byly poprvé ve větší míře exportovány.

Počínaje rokem 1954 vznikl samostatný Automobilový závod Vrchlabí (AZV), k němuž byl připojen i závod Karosa v Chlumci nad Cidlinou. Došlo ke snížení objemu montáže osobních automobilů a byla zavedena vojenská výroba - montáž skříňových nástaveb na nákladní terénní Pragu V3S. Přesto byla v roce 1955 v závodě zahájena výroba nového typu vozu Škoda 1201. Již v roce 1958 byl vrchlabský závod znovu přičleněn k AZNP Mladá Boleslav.

V následujících letech se Vrchlabí orientovalo na výrobu lehkých užitkových variant osobních automobilů Škoda. Řemeslná zručnost a tvůrčí přístup se pak mohly uplatnit na různých prototypech a později při výrobě menších sérií nejlépe vybavených automobilů Škoda.

V šedesátých letech následoval ve výrobě typ Škoda 1202 v provedení STW a dodávka a postupně v celé řadě dalších modifikací, dále Škoda 1203 a rozložené vozy Pick up pro Turecko. V této době byla také vybudována lisovna a probíhala rozsáhlá rekonstrukce většiny výrobních provozů.

V polovině 70. let začala úzká spolupráce s podnikem v Mladé Boleslavi při ověřování výroby vozu Škoda 120 a výrobě luxusnějších verzí tohoto typu. Značná část této výroby byla exportována.

Koncem roku 1981 byl vyroben poslední vůz Škoda 1203 a tím byla ukončena etapa výroby užitkových vozů ve Vrchlabí, která trvala téměř nepřetržitě od roku 1946. Závod vyráběl pouze vozy řady Škoda 742, Škoda 105 a Škoda 120. V roce 1987 byla jako v prvním závodě podniku zahájena ověřovací výroba vozu Škoda Favorit a v roce 1990 Škoda Forman. Se zahájením výroby Favorita souvisí modernizace montážní linky i dalších výrobních provozů.

V roce 1991 se stala Škoda Mladá Boleslav součástí koncernu Volkswagen a Škoda Vrchlabí zůstalo jedním z výrobních závodů Škoda, automobilová a.s. V této době se ve Vrchlabí vyráběly akční modely vozů Favorit a Forman a od září 1994 vozy Škoda Felicia a Felicia combi . Na počest 100. výročí založení mladoboleslavské automobilky byl ve Vrchlabí připravován akční model Felicia Laurin & Klement. V současné době závod zabezpečuje výrobu vozů třídy AO pro oficiální prezentace značky na autosalonech a zaměřuje se především na výrobu vozů "pro volný čas" - Felicií Fun, dále vozů Škoda Felicia Face lift a rozložených vozů SKD Octavia pro Polsko.