1946 – Škoda 706 R, 706 RO, Tudor 1101 (938)

[Standis]

Škoda 706 R

Výrobce AZNP Mladá Boleslav, Avia Letňany, LIAZ Rýnovice

Další jména "Barča"

Roky produkce 1945 – 1958 (?)

Vyrobeno asi 28.400 kusů

Místa výroby Československo

Předchůdce Škoda 706

Nástupce Škoda 706 RT

Příbuzné vozy Škoda 706 RO

Karoserie nákladní

Technické údaje

Délka 8285 mm

Šířka 2350 mm

Výška 2500 mm

Rozvor 5000 mm

Rozchod 1930/1820 mm

Pohotovostní hmotnost 5000 kg

Užitečná hmotnost 7500 - 9000 kg

Maximální rychlost 55 km/h

Spotřeba 28 - 32 l/100 km

Motor řadový, vodou chlazený vznětový čtyřtakt, OHV s vířivou komůrkou v hlavě

Objem 11,782 (125×160 mm) l

Počet válců 6

Výkon 99 kW (135 k) / 1750 ot.; původně 107 kW (145 k) kW

Druh převodovky manuální

Počet převodových stupňů 5+1

R - rekonstruovaný.

Škoda 706 R má zajímavou historii. Motor vozu byl tajně vyvinut v průběhu II. světové války (šlo zejména o zvýšení výkonu), ale sériová výroba celého automobilu se po válce už nekonala. Těsně po konci války, 9. května 1945 okolo 19. hodiny, totiž došlo k poslednímu bombardování - právě oblasti mladoboleslavska a mělnicka (mnozí pamětníci tvrdí, a komunistický režim to rád přejal, že šlo o nálet Luftwaffe - naopak jiní pamětníci soudí, že šlo o nálet Rudé armády a dokládají to záznamy ve válečném deníku 2. letecké armády 1. ukrajinského frontu). Kromě obytných budov se v troskách ocitla i většina automobilky, zejména sklady příslušenství a haly se speciálními výrobními stroji (požár však nezničil archiv). Během několika týdnů až měsíců se zaměstnancům podařilo trosky odklidit a začít s obnovou automobilky. Ze zachráněných dílů bylo postaveno jen několik jednotek vozů Škoda 706 R, navíc prakticky nekompletních. Vzápětí padlo politické rozhodnutí, že v Mladé Boleslavi zůstane jen výroba osobních automobilů a vše ostatní se přesune do poměrně blízkých Letňan, do Leteckých závodů Avia, které byly tou dobou organizačně začleněny pod správu mladoboleslavské automobilky. S obnovou letecké výroby se tam totiž tehdy příliš nepočítalo a využití kvalifikovaných lidí a kvalitních strojů pro výrobu potřebných nákladních automobilů tak bylo poměrně logické.

A tak se hned v roce 1945 oficiálně odstěhovala produkce do původně letecké továrny, která na rozdíl od Mladé Boleslavi nebyla postižena nálety a mohla začít téměř ihned vyrábět, přičemž ale až do roku 1947 většinu strojních skupin stále dodávaly AZNP Mladá Boleslav. V průběhu následujících let vzniklo v Letňanech 7877 vozů Škoda 706 R a několik tisíc podvozků i kompletních autobusů Škoda 706 RO. Nutno podotknout, že zaměstnanci Avie z výroby nákladních škodovek a autobusů nebyli nadšeni, protože to často považovali za určité ponížení, když dosud vyráběli letadla.

Počátkem 50. let "strana a vláda" (rozuměj komunistické vedení Československa) rozhodly, že se Avia musí vrátit k letecké výrobě a že výroba nákladních aut bude převedena do Libereckého kraje. Během pouhých tří měsíců se v Avii musely zaučit stovky montážních dělníků i TH zaměstnanců a zároveň se začaly stěhovat technologie do míst, kde s strojařinou byly zkušenosti minimální: Elektro-Praga Rýnovice se z výrobny vysavačů změnila na motorárnu, strojárna ROTEX Liberec-Hanychov na výrobnu náprav, TONAK Mnichovo Hradiště (klobouky) a Elektro-Praga Mnichovo Hradiště (domácí vařiče) na montážní závod podvozků.

Výroba se tedy potýkala s těžkostmi, které vypadaly skoro jako naschvály - například mnohé výrobní zařízení muselo zůstat v Letňanech a nové stroje se musely teprve opatřit, což trvalo mnoho let. Zejména železniční trať 070 Praha - Turnov a navazující 030 Pardubice - Liberec, na jejichž osách všechny závody leží, tak v té době byla velmi vytížena logistikou pro výrobu jednoho nákladního auta.

Zní téměř neuvěřitelné, že již v říjnu 1951 se na nových místech začalo s výrobou jednotlivých komponent a oficiálně 2. ledna 1952 vyjel z brány rýnovického podniku první autobus Škoda 706 RO. Do konce roku bylo vyrobeno 340 podvozků i kompletních nákladních vozů Škoda 706 R, v roce 1953 už 2446 těchto jednotek a v roce 1954 dokonce 4120 jednotek (v tomto počtu nejsou zahrnuty autobusy).

Pod AZNP organizačně stále spadala jak Avia, tak "nové" výrobní závody - tak tomu bylo až do září 1952, kdy se nové podniky dočasně osamostatnily jako Podnik závodů Š 706. Nakonec k 1. lednu 1953 oficiálně vznikla samostatná automobilka Liberecké automobilové závody (LIAZ) se sídlem v Rýnovicích a s hlavním montážním závodem v Mnichově Hradišti. Ale již koncem roku 1953 se podnik z nepochopitelných důvodů dále rozštěpil na jednotlivé závody a tak tomu bylo až do roku 1958, kdy se s nástupem nového modelu 706 RT podnik LIAZ opětně sloučil.

Typy a provedení:

• Škoda 706 R - základní provedení vozu - valník, nebo jenom podvozek pro účelové nástavby.
  

• Škoda 706 RS - rekonstruovaný, sklápěč - provedení s hydraulicky sklopnou korbou.
  

• Škoda 806 RS - odvozený exportní osmititunový sklápěč se zesíleným rámem podvozku (výztuha ve tvaru X), na domácím trhu se téměř neobjevil.
  

• Škoda 900 R - odvozený exportní devítitunový valník se zesíleným rámem podvozku (výztuha ve tvaru X) a zesílenými listovými pery, na domácím trhu se téměř neobjevil.
  

• snížením a prodloužením rámu a úpravami motoru byl odvozen již zmíněný autobus Škoda 706 RO (rekonstruovaný, omnibus) a od něj dále automobil Škoda 706 ROK (komunální), téměř výhradně v popelářském provedení (snížený rám je vhodný pro vysoké nástavby; kabina je převzata z přední části autobusu, obdobně jako o třicet let později u hasičského LIAZu řady 150). Podrobnosti na příslušné stránce.
  

Po vyvedení produkce z Avie bylo vyrobeno 20.531 vozů Škoda 706 R všech provedení (v tomto počtu nejsou zahrnuty autobusy a kukavozy).

Model Škoda 706 R byl posledním nákladním automobilem mateřské automobilky Škoda a zároveň jediným kapotovým LIAZem.

[Standis]

Škoda 706 RO (Rekonstruovaný osobní) je typ autobusu, který byl vyráběn v Československu v letech 1947 – 1958. Poté byl vystřídán modelem Škoda 706 RTO.

Typ 706 RO

Výrobce Karosa

Vyráběn v letech 1947 – 1958

Technické údaje

Délka 10660 mm

Šířka 2500 mm

Výška 2880 – 2970 mm

Pohotovostní hmotnost 8340 – 8800 kg

Obsaditelnost (sezení:stání) 22 - 43: různá

Pohonné jednotky

Motor Škoda 706

Výkon 99,2 kW

Převodovka mechanická

Počet převodových stupňů 5+1

Pražský historický autobus Škoda 706 RO

Autobus byl vyvinut během druhé světové války podnikem Škoda AZ (Automobilové závody), Mladá Boleslav. Po válce bylo rozhodnuto, že se v Mladé Boleslavi budou vyrábět pouze osobní automobily, proto byla výroba vozů R (nákladní automobily) a RO (autobusy) předaná do letňanské Avie, která se stala jedním ze závodů AZNP, vzniklých v roce 1946. Karoserie byly vyráběny v Avii (pro jí vyráběné linkové varianty), ostatní produkovala firma Sodomka (od 1948 Karosa), kde probíhala kompletace s podvozky dodávanými Avií. V Avii byly podvozky a autobusy vyráběny v letech 1947 až 1951. Poté byla výroba z Avie přesunuta do Rýnovic (podnik LIAZ), kde výroba probíhala stejně jako v Avii (do roku 1957). Na výrobu ve Vysokém Mýtě tato změna neměla žádný vliv, Karosa nadále dostávala podvozky z LIAZu, které kompletovala pomocí vlastních karoserií.

Označení autobusu značkou Škoda pochází od výrobce motoru do vozů 706 RO.

Popis vozu

Na svou dobu se jednalo o moderní velkokapacitní autobus trambusové koncepce. 706 RO byl odvozen od nákladního vozu Škoda 706 R, motor a některé další části autobusu byly shodné právě s tímto automobilem. Rám podvozku byl ale oproti vozu 706 R snížen a prodloužen. Karoserie, jejíž kostra byla svařena z ocelových profilů, byla vyráběna v těchto provedeních: městský (dvoje čtyřkřídlé, později dvoukřídlé dveře) a linkový autobus (jedny čtyřkřídlé, později dvoukřídlé dveře, které byly ovládány pneumaticky, nebo jedny dveře mechanické, tzv. „bouchací“). Linkové vozy měly na střeše tzv. zahrádku, kam byla umisťována zavazadla. Rozmístění sedadel u městské verze bylo různé.

V prvních letech výroby byla sedadla umístěna kombinovaně: v přední části vozu byly podélné lavice, v zadní naopak sedačky příčné. Později se toto rozmístění prohodilo, některé vozy naopak měly sedadla umístěna pouze příčně. Linkové autobusy měly příčné sedačky, ovšem v různém počtu. U obou verzí měl řidič vlastní malá dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště.

Zajímavá byla verze luxusního, jednodveřového autokaru, který byl vyroben v jediném prototypu v roce 1947. Interně byl tento vůz označován jako Pullman. Cestující mohli využívat pohodlné kožené sedačky s opěrkami hlavy, které byly polohovatelné. V zadní části vozu se nacházelo WC. Pro zavazadla byl určen prostor pod interiérem, do kterého byl přístup z boků vozu, jako u dnešních autobusů.

Některé vozy provozované v polovině 60. let byly „rekonstruovány“ dosazením nové karoserie typu RTO od SVA Holýšov napůvodní podvozek, čímž byly de facto vyrobeny nové vozy.

Provoz

Autobusy 706 RO byly zejména v 50. letech používány v celém Československu nejen podniky ČSAD v meziměstské dopravě, ale také v snad všemi dopravními podniky v MHD. Celkem bylo vyrobeno přes 13000 autobusů 706 RO, některé byly také exportovány (např. do NDR, Turecka, Sýrie, Bolívie a jinam).

[Standis]

Škoda 1101 nebo také Škoda Tudor je osobní automobil, vyráběný automobilkou Škoda (v té době přejmenovanou na AZNP Mladá Boleslav) v letech 1946–1949. Dohromady bylo vyrobeno 81 140 vozů.

Výrobce AZNP Mladá Boleslav

Další jména Škoda Tudor

Roky produkce 1946–1952

Vyrobeno 81 140 kusů

Místa výroby Československo

Předchůdce Škoda Popular

Nástupce Škoda 1200

Karoserie kupé

Technické údaje

Délka 4 050 mm

Šířka 1 500 mm

Výška 1 520 mm

Název Tudor v tomto případě neznamená označení druhu karoserie, ale typu vozu, tím pádem existuje i Tudor v provedení kabriolet. Škoda 1101 v provedení jako sanitka byl významný vývozní artikl tehdejšího Československa, ale tato sanita pro svou malou délku nebyla na převoz ležících pacientů vhodná.

Automobil navázal na typ Popular, vyráběný před válkou. Byl vyráběn i jako dodávka, kombi pod označením STW (lidově zvané „stejšn“ nebo „stejšna“) nebo roadster.

Technické parametry:

• Rozměry vozidla: šířka 1 500 mm, délka 4 050 mm, výška 1 520 mm
  
• Hmotnost: 1 280 kg
  
• Nosnost: 380 kg
  
• Brzdy: hydraulické na 4 kola
  

• Objem motoru: 1 089 cm³
  
• Výkon: 23,5 kW (32 koní při 3 500 ot/min)
  
• Spotřeba: 8,5 l/100 km
  
• Rozvod: OHV
  
• Chlazení: kapalinou s nuceným oběhem
  
• Převodovka: čtyřstupňová + zpátečka (3. a 4. stupeň synchronizovaný)
  
• Maximální rychlost: 105 km/h