Chladící kapalina G12++

[Ekkar_z_Bastlírny]

No dneska byl právě článek na Auto.cz

viz http://www.auto.cz/test-chladicich-kapalin-g12-musi-vic-nez-nemrznout-78004

a tam se píše:

 

2. Používat destilovanou vodu?

Kvalitní chladicí kapaliny obsahují přísady proti tvorbě vodního kamene, tudíž je možné mísit je s běžnou vodou z kohoutku. Destilovaná (běžně k dostání u čerpacích stanic) by teoreticky měla být lepší, neboť žádné minerály neobsahuje. I většina výrobců používá do hotových směsí demineralizovanou vodu. „Demineralizovaná možná může být, ale destilovanou přímo zakazuji,“ vysvětluje František Lasovský, velmi zkušený mechanik z Čestlic za Prahou. „Voda, jejíž schopnost rozpouštět minerály a kovy není už částečně nasycená, je velmi hladová a agresivní vůči součástem motoru. Na základě svých dlouholetých zkušeností doporučuji vodu z kohoutku. Samozřejmě ne tvrdou z venkovské studny, ale měkkou z městského vodovodního řadu.“ Frantovi bychom věřili....

František Lasovský jednak velmi pravděpodobně pije z kohoutku vodu z Želivky nebo z Vltavy, má ji tudíž měkkou = převážně povrchovou, dešťovou. Kdyby měl vodovod z Káranýho nebo podobně jako 90% dalších Čechů z nějakýho jinýho PODZEMNÍHO zdroje, tedy STUDNY ( a je úplně jedno jestli kopaný nebo vrtaný, prostě furt je to podzemní zdoj vody s obsahem rozpustěnejch látek vyšším jak 2,5mmol/l), jinak by podobnou hlášku nemohl nikdy vypustit z huby.

 

Druhak navíc asi nikdy nedělal nic ve spojitosti s chemií. To co hlásá je opakování nějaký teoretický skutečnosti absolutně vytržený z kontextu. Úplně stejně "takzvaný příznivci čistejch biopotravin" řvou, že nechtějí v žrádle žádný "éčka", jenže spousta látek s označením Ecosi jsou nejenom látky přírodního původu, ale normálně lidským tělem vyžadovaný vitamíny nebo jejich chemický prekurzory = provitamíny. Stačí se jen podívat do norem a seznamů, jak se který "éčko" ve skutečnosti jmenuje - například kyselina askorbová = vitamín C = E300, riboflavin = vitamín B2 = E101 atd atd. To, co tihle lidi včetně údajnýho Franty Lasovskýho dělají, se nazývá vylitím vaničky i s dítětem - prostě a jednoduše, pro stromy nečumí na les.

 

Teoretická "nenasycenost destilovaný vody" a její "hlad po iontech" se týká situace, kdy je čistá destilka ve styku s kovem nebo minerálem - pak jo, je agresivní, napadá krystalickou mřížku a snaží se vytvářet s kovem hydroxid a ten následně rozpouštět, jenže my zde probíráme situaci naprosto jinou - je nutný si uvědomit, že molekule vody je silně u prdele, jestli je svým elektrochemickým dipólovým potenciálem navázaná na nějakej hydroxidovej iont, nebo na iont nějakýho organickýho vícemocnýho alkoholu (co jinýho je dietylénglykol?). V chladicí kapalině coby roztoku nemrznoucí organický látky a vody  je tak molekula vody už vázaná na jinou látku než která ji obklopuje (kov & plast = materiál chladicího okruhu) a její agresivita je tím výrazně potlačená - navíc je v tom roztoku kupa dalších látek, který zvyšujou chemickou stabilitu přímo toho roztoku za podmínek měnících se teplot, v přítomnosti stop paliva, maziv a vejfukovejch plynů a dalších látek, který za provozu do chlazení někudy vlezou. Tyhle věci musejí velice dobře znát chemici, co všecky provozní kapaliny do aut míchají, protože jich a jejich podniků by se velice rychle začaly nepříjemně dotýkat žaloby za zničený agregáty, kdyby si na to nedali pozor a nebrali v úvahu všecky fakta.

 

To že nějakej Franta Lasovskej dělá mechána v Horní Dolní, kam mu občas nějakej vesnickej balík doveze auto, u kterýho nalil do chladiče bůhvíco a nechce to přiznat, aby nebyl za blbce, ještě vůbec neznamená, že tak jako ten motor s chladicím okruhem zasraným od úsad z nepřiznaný vody z potoka vypadají všecky ostatní, který jezdí s chlazením naplněným poctivě namíchanou kapalinou z koncentrátu a technický destilky - ale SM samozřejmě jako správnej bulvár hned začne vykřikovat "NELEJTE DO CHLADIČE DESTILKU, DVORNÍ MECHÁN OD JÉZEĎÁKŮ ŘÍKÁ, ŽE JE TO ŠKODLIVÝ!!!".

 

Fajn - ať si Franta Lasovskej leje do chladiče pro mě za mně třeba šťávu vylisovanou z borovicovejch semínek nebo moč jalový krávy, pro mne zůstane směrodatný to, co řekne/napíše chemik z výrobní fabriky danýho přípravku na prodejní obal.

[HjM]

No a teď aby se v tom prase vyznalo na stránkách Castrolu jsem našel toto:

 

Castrol Radicool NF je koncentrát chladící kapaliny formulovaný na bázi monoethylenglykolu a vybraných aditiv. Neobsahuje nitráty, fosfáty ani aminy. Je vhodný pro použití v moderních motorech osobních i nákladních automobilů. Castrol Radicool NF by měl být použit v koncentraci 33 % až 50 % s pitnou vodovodní vodou k zajištění optimální ochrany před korozí a ochrany proti mrazu do -18 °C až -36 °C.

[Voice]

Já jsem dával vždy pitnou vodovodní vodu a nikdy nebyl žádný problém.

[psurn]

Směs mám namíchanou s destilkou a motor zatím šlape .

[libero]

takže aké je resumé?... 

[HjM]

Zas na jiných kapalinách píšou ředit s destilkou, takže bych se asi řídil tím, co je tam napsané

I když ten Castrol, jak se tu píše, ta voda je všude jiná...

[Ekkar_z_Bastlírny]

Tvrdost vody = obsah rozpuštěnejch minerálů se dá zjistit u dodavatele vody, je to údaj dost relevantní i třeba k dávkování pracích prášků a pod, protože ovlivňuje rozpustnost dalších látek ve vodě a tím i "ochotu pracího prášku prát" - ne nadarmo se v případě tvrdý vody podle doporučení výrobců pracích prostředků MÁ ZVEDNOUT DÁVKOVÁNÍ až o 50% - myslím že v porovnání s nemrznoucí směsí je to docela dost výmluvný. Pokud by se ve všech domácnostech pralo v demi-vodě (stejně jako se to dělá třeba v textilním průmyslu), stačilo by uvádět na škatulích prášků jen jedno dávkování. Čím se dá víc prášku, tím se do lázně přidá i víc chemickýho změkčovadla vody (nejčastějc hydrogenuhličitanu sodnýho = obyčejný "prací" sody), který výrobci PREVENTIVNĚ do směsi různejch látek obchodně označený jako "prací prostředek" přidávají.

 

U nemrznoucích směsí to je zrovna tak - každá je do určitý míry dotovaná něčím, co v praxi funguje proti usazování minerálů z tvrdý vodovodní vody, ale čím tvrdší voda se použije, tím dřív se tyhle aditiva vyčerpají. Protože v principu funkce ty samý aditiva fungujou i proti usazování dalších látek v chladicím systému, zbyde jich ve výsledný směsi tím menší %, čím tvrdší voda se použije k naředění a tím je pak menší životnost výsledný směsi. Takže když se použije vodovoda, vyčerpají se aditiva určený na dlouhodobou ochranu motoru a chladiče z větší nebo menší části už na eliminaci minerálů vnesenejch do směsi tou tvrdou vodou, kdežto z demi-vody alias technický destilky získaný inverzní osmózou nebo prolitím přes příslušnej iontoměnič vznikne směs, kde je původní obsah aditiv zmenšenej jen tím zředěním a ne jejich nutným vyčerpáním na zbytečnou eliminaci nepotřebnejch minerálů. Prostě nejdřív majitel auta zaplatí X peněz za koncentrovanou směs nemrznoucích látek, barviv a aditiv a místo aby je s minimálním přídavkem pokud možno chemicky čistý vody využil k co nejlepší ochraně chladicího systému, tak jejich nezanedbatelnou část vyhodí oknem hned při tom naředění NE-destilkou. Ale jak říkám, ať si každej ředí nemrzku čím chce, třeba kozíma chcankama, když mu je nějakej jézeďáckej chytrolín poradí jako univerzální ochranu a dotyčnej to vezme jako evangelium...

[spree]

Vlastnim Roomster, motor 1.2 HTP CGPA.
V autoservise mi doliali asi liter chladiacej kvapaliny G12 PLUS, ale
v manuali k autu som sa docital, ze by sa mala dolievat kvapalina
G12 PLUS PLUS (s dvoma plus).
Farba kvaplin vyzera byt rovnaka.
Nevadi to alebo by som mal radsej kvapalinu nechat vymenit za G12 PLUS PLUS ?

[Galvi]

Včera už ti odpověděl libero TADY . 2x stejný dotaz dávat nemusíš...