Ztratí se dva chlapi v lese. Je to týden, nemají co jíst, šílený hlad. V tom najdou malebnou chaloupku a v ní stoletou smradlavou plesnivou bábu. Ta je s úsměvem přivítá a povídá: „Kdo z vás mi to udělá, může sníst, co u mě najde“.
První chlap se vyzvrací a se slovy „Tohle nedám“ si zoufale sedne před chalupu. Druhému chlapovi se zvedne kufr, ale když vidí plný barák skvělého jídla, říká si, že přece neumře hlady a musí to nějak dokázat, tak souhlasí.
Babka si lehne do postele, roztáhne nohy, chlap z toho pohledu padne na zem, ale vzchopí se a v pudu sebezáchovy to babce udělá rohlíkem. Zvedne se mu kufr podruhé, rohlík štítivě vyhodí z okna a šťastný, že už to má za sebou, se pustí do jídla. Když se přežere jak to prase, jde ven. Tam už na něj s úsměvem od ucha k uchu mává jeho kamarád: „Dík, brácho, za ten rohlík se sádlem!“