:smich:

aha, tak nezbývá mi než složit svoji funkci zahraničního dopisovatele - seniora a podat demisi

Tak to ne,byla by určitě škoda přijit o takovou kapacitu v oboru- zahranični dopisovatel

aha, tak nezbývá mi než složit svoji funkci zahraničního dopisovatele - seniora a podat demisi

kdeze, to ta malo nastartovat smerom k lepsim vykonom !

mne to doma urcite pomaha, ked mamina zahlasi, ze si na to zavola niekoho mladsieho. (momentalne mam vrtat dierky do obkladaciek v kupelni)

a prestante tam uz s tym zradcovskym pezotakom - Montakom

chlastat Plzen a zacnite po nociach smolit prispevky.

Upraveno Červenec 18, 201015 r od colins

tak dobře, zde je cesta zpět:

vyrazili jsme jak už jsem psal v 3:56 bulharského času, tedy v 2:56 CZ času, na radu Montyho, kteří takto odjíždějí rok co rok. A musím říci že je to fakt příjemné, když zjistíte že jste doma ve stejný den co jste vyjeli . Ono to vlastně nakonec ani nijak nešlo, šli jsme spát dříve než obvykle, tedy kolem desáté, ale stejně to stálo za prd, páč zrovna tuto noc bylo hrozné dusno v noci, takže se blbě spalo. Vzbudil jsem se o půl jedné v noci a už jsem se jen převaloval a už nezabral. Nakonec jsem o půl druhé řekl Evči, zda už nevstanem, že už to nemá cenu ležet, že stejně už neusnu a že se teda v klidu vypravíme. Takže v klidu jsme se nachystali, nanosili zbytek věcí do auta, kopli do vrtule a frčeli. Natankováno jsme měli už od večera, zde jen trochu odbočím, co mě trochu překvapilo při posledním tankování v Primorsku (tankoval jsem tam celkem 3x) chtěli ode mě papíry od plynu v autě. Bylo mi už divné že Bulhar přede mnou mu také ukazoval jakési papíry. Vytáhl jsem tedy malý techničák, ale díval se na to celkem nedůvěřivě a jaksi neochotně šel pro tankovací pistoli. Tak jsem ještě rychle otočil na druhou stranu malého TP a ukázal, že mám LPG ofiko zapsané. To už evidentně pookřál a začal plnit nádrž. Pak jsem se mu ještě snažil vysvětlit že papíry k plynu máme v ČR jen ve velkém TP a ten nevozíme. Pak jsem se ho ještě zeptal zda by mi bez bumážky natankoval a že to prý nee a ukazoval na jakousi bumážku nalepenou na stojanu s kulatým razítkem, že nějaké nařízení a že prý pokuta, když poruší.

No vyjížděli jsme z Primorska, tak se po ulicích potulovala jen omladina, která se vracela z diskoték a i na silnici nás občas předjelo nějaké SUV, kde ovšem vždy evidentně sedělo, leželo více než 5 lidí . Jel jsem opatrně, páč byla ještě noc a Evča byla vystresovaná z možných srnek, takže zrychlil jsem až od Sozopolu, kde začíná čtyřproudovka až do Burgasu a to jsem ještě jel v levém pruhu, to jen pro jistotu, abych měl lepší manévrovací možnost. Provoz byl takřka nulový, prostě paráda, přesně jak to líčil Monty, že i Burgas prolétnem. No do Burgasu jsme vlétli, nikde nejeli světla, takže jsem říkal, že takhle rychle projetý Burgas jsme ještě nikdy neměli. Ale sotva jsem to dořekl, zahlédl jsem ve světle reflektorů červený terčík a policajta. Říkám si jednou to muselo přijít, letos nás ještě nikde nestavěli, tak proč ne ráno o půl paté v Burgasu. Chtěl ale jen doklady, takže se frčelo hned dál. Za Burgasem je zase cca 60km dálnice, tu jsme přelétli, pak se jede po normální silnici od Slivenu až po Starou Zagoru, kde se opět najíždí na dálnici, která vede až do Sofie. No na dálnici Evča upadla do spánkového režimu a musím říci že i já byl takový vláčný a dostavoval se ten deficit z té noci . No jak jsme minuli Plovdiv, zajel jsem k benzínce a šel se opláchnout studenou vodou což mě dobře probralo a definitivně zahnalo únavu po celý zbytek cesty (ne že bych si již dál nedával studenou vzpruhu, ale už se o mně dál nepokoušel mikrospánek). Dali jsme tam i něco málo za škraň, dali malé kafe z termosky a frčeli dál na Sofii. Dorazili jsme do Sofie k obchvatu a já si říkal, že letos ho konečně změřím, že už jedeme po čtvrté a nikdy jsme to neudělali. Obchvat je tak nějak furt stejný, jen těch děr rok od roku přibývá. Když jsme jeli do BG, jeli jsme ho v noci a měli info z Orbionu o šílených dírách. Když jsme ho projeli, tak jsme konstatovali, že to zas tak tragické nebylo a že se jim dalo vždy vyhnout. To ovšem neplatilo pro cestu zpět, kde jsme měli pocit že těch děr je nepoměrně více a ne všem se dalo vždy vyhnout. Byly tam i takové které měly 40cm v průměru a 20cm do hloubky, takové jsem však naštěstí vždy minul a vymetl jen ty mělčí. Musím říci že i kamioňáci kličkovali jak zajíci. Nicméně nakonec jsme tento 35km obchvat zdárně propluli bez újmy a razili vstříc BG-SRB hranici, která je jen cca 60km od Sofie. Letos jsem udělal jen malou změnu v tankování, která se nakonec ukázala jako zásadní pro zpestření jinak celkově nudné cesty. Každý rok tankuji v posledním BG městečku před hranicemi které se jemnuje Dragoman a každý rok je to za poslední Leva, které zbydou, tedy vždy kolem osmi či deseti Levami, tedy takové cvrknutí do nádrže a pak dotankování do plna na srbské dálnici u Niše. Když jsem takto tankoval loni, tak mi pumpař říkal, že mohu i na kartu. Tehdy už jsem to nechtěl kombinovat, ale letos jsem si řekl, že toho využiji. Zajel jsem tedy k této čerpačce mimochodem cena zde byla vyšší 1,14 Leva, ale to už tak bývá u přihraničních čerpaček. Vysednu z auta, pro jistotu hodím dotaz na credit card a pumpař se jen otočil k okýnku a že tam mají vylepeny, které berou VISA, MAESTRO .... tak říkám OK, full. Natankoval jsem tedy 39,14 l a jdu z Bulharem do kanclu k terminálu. Jinak Bulhar takový ten klasický týpek, 190cm, 120kg živé váhy, vyholená hlava, no bylo mi všelijak. Dal jsem mu kartu, on jí vrazil do terminálu vyťukal cenu a že PIN. Namlátím PIN, brnknu na zelený enter a čekáme . Bulhar čučí na terminál jak sůva občas tam cosi zmáčkl, to už jsem si říkal, no snad mi to nepřijde domů třikrát a furt nic. Nakonec z něj vyleze nět signal a otáčí na mě displej terminálu, kde bylo něco jako "Не белязa", říkám si pro sebe, tak to je v háji. Leva jsem měl asi 2, Eura asi sedm, to nedám dohromady ikdybych se pos.al . A on se mě ptá, zda nemám Leva, krčím rameny rozhazuji rukama a říkám utratil. Povídá a co Eura? Vše už mi problesklo hlavou asi deset vteřin před tím než to vyslovil nahlas. Povídám asi "Седем или осем" a v duchu se snažím z jeho výrazu tváře odhadnout, co bude následovat. Čekal jsem že naběhne a že bude zle. Možná mě ale zachránilo to že tam dorazili ještě nějací Poláci, kteří chtěli tankovat také na kartu a stáli za mnou v kanclu s kartou v ruce, ikdyž ještě natankováno neměli. Venku na lavečce sděl ještě jeden Bulhar asi padesátník, budící takový serióznější dojem a tak ten pumpař vyšel ven cosi prohodil s tím druhým a z jejich rozpravy vytušil, že se baví zda by mě zavedl k bankomatu ve městě. Tak se ptám kde je bankomat a on že ten druhý mi to ukáže a já jestli mám jet svým autem či jak? A on že ať jdu s tím druhým. Tak jsme vyrazili. Vedle této čerpačky stála ještě normální benzínka a my šli k ní. Najednou vidím borec zahýbá k autu, byl to žlutý anděl Lada Niva. Aha říkám, pojedeme autem. Sednu tedy do auta, musím říci fakt zážitek. Nivou jsem nikdy nejel , ale fakt zážitek. Pětku řadil při padesátce a ten ruský tank to prostě vzal. Kličkovali jsme tam uličkama a já si říkal, tak tenhle bankomat bych v životě nemohl najít. Konverzace poměrně nevázla, ptal jestli jedeme od morja a já že jo a on že su nějaký bledý a já no že tri dni pršelo no a když vidím žádnou reakci tak se opravím že tri dni nět solnca a na to už se chytil . Dobloudili jsme k obščině (městský úřad), kde vedle vchodu měli bankomat. Vyberu tedy 50 Leva (platit jsme měl 44) a jedeme zpět. To už jsem trpěl o malinko více, kdy pětku drtil při čtyřicítce a třepalo se vše v autě, tak milostivě dal za čtyři a dofrčeli jsme zpět k čerpačce. Tam mě rád uviděl nejen čerpadlář, ale i obě moje holky, kterým jsem ani nestačil vysvětlit, kam že to jedu a proč. Až v autě jsme se dozvěděl že po mém odchodu z pumpy, ten asi 160 cm malý Polák zepsul toho bulharského hromotluka a to prý padla i slova, která jsou stejná i v češtině ... jako kur.. a pi.., no myslím že k tělesným proporcím celkem troufalé . Zaplatil jsem tedy cash a asi po 20min zdržení opět kopli do vrtule a frčeli k 6km vzdáleným hranicím. Na BG straně ani noha, na srbské straně asi tři auta v každém pruhu, tedy nulové zdržení. Za hranicemi bylo střídání, tedy opustil jsem kormidlo po asi 550km projetých Bulharskem. Jak jsme projížděli ještě před Nišem údolím mezi horama, chytli jsme kamiony, takže jsme jeli spořádaně za nimi. V jedné chvíli nám přišlo že řidič kamionu buď nevěnoval pozornost, nebo zadříml, zkrátka najel hodně na krajnici až měl pravá kola úplně mimo vozovku, což ho evidentně probralo a honem to ztrhl zpět. Ze zvířených oblak prachu se ihned vynořily krajová svodidla, takže to fakt bylo o prsa. Stačilo o vteřinu později a myslím že by ho svodidla katapultovala na dvě kola a převrátil by se a pokud bychom to ubrzdili, tak bychom tam zůstali uvězněni na hodně dlouhou dobu, páč se to tam nedá nijak objet. Jakmile jsme ale projeli tento hornatý a tunelový úsek, Evča nasadila na dálnici za Nišem poměrně slušné tempo a držela ho až do Bělehradu, kde před mýtnicí opět došlo ke střídání. To už jsme měli za sebou dalších asi 360km. Průjezd Bělehradem byl o něco horší, neboť tam není obchvat a byla zrovna špička. Navíc v jednom místě v centru se dělala new vozovka, takže náš směr byl sveden do protisměru. Dušane.K nevím zda to bude už hotové až pojedeš (možná asi jo) ale až pojedeš zpět a pojedeš v Bělehradu přes most přes řeku Sávu, drž se v levém pruhu, protože ikdyž se pak slučuje s pravým (středovým, jsou tam celkem 3) tak tě to navede správně. Takže Bělehrad jsme nakonec zdárně projeli a frčeli dál. Zastavil jsem na nějaké čerpačce za Bělehradem na občerstvení a záchod a shodou náhod tam stál zaparkovaný kamion z Jevíčka, borca který provozuje kamionovou dopravu tady u nás. Řidič byl ale asi v bistru, takže jsme ho neviděli. Po asi 15 min, jsme frčeli dále. Projeli jsme kolem Novi Sadu a frčeli kolem Subotice až k čerpačce, která je 16km od SRB-HU hranice. Tam jsem natankoval opět do plna a hodili občerstvení. Po této asi 20min zastávce jsem vyrazili směr hranice. Srbská strana na pohodu nulový provoz, na maďarské asi vždy 5-6 aut v každém pruhu. Takže si po 10min čekání přišla i řada na nás a to jsem si všiml, že tam asi v rámci Šengenu jsou na výpomoc i němečtí celníci. Jednoho jsme zrovna vyfásli i my. První otázka byla deutsch, english? Pak alkohol cigarets, open door, back door a koverzace byla ukončena otázkou where are you come from a bylo vymalováno . No a já zase kopl do vrtule, vzhledem k tomu že už měli dálniční známku koupenou z domu a s vidinou nějakých 133km do Budapešti jsme tomu přišlápl a držel 140 tacho. Krom pár nakrklých pašíků a bavoráků, kteří vyrazili ihned 160 jen co je předjela "obyčejná fábie" se nic významného nestalo.V Budapešti jsem letos trefil vše jak má, kupodivu ani obchvat nebyl nikterak zacpaný, jen na jednom místě, byla tam šedesátka, měřili policajti rychlost, ale bylo to rafinované, stáli na mostě (nadjezdu nad dálnicí) a laserem skloněným dolů to snímali . Všichni v tom místě zpomalili, ale jen ho minuli už tam zase šlápli na nějakých 80. No Budapešť jsme zdárně projeli a vyrazili směr Blava v naprosto skvělém čase, kde jsem předpovídal, že nejpozději v 20:30 cz času budeme na benzínce v Blavě na Lamači. Cestou kousek za Tatabányí byla nehoda, naštěstí v protisměru, takže dálnice byla uzavřena a následovala asi 7km kolona kamionů a osobáků ... no litoval jsem je. Na Lamač ke Slovnaftu jsme dorazili v 20:10, nabral jsem opět plnou a tam si zpočítal tu maďarskou brutální dálniční spotřebu 9,4 l/100km. Vidina blízkého Brna asi 100km nás nenechala dlohou se zdržovat a opět jsem zasedl ke kormidlu. Evča už se za volant nehrnula, prý aby mi nezkazila čas . Brno jsme dorazili kolem půl desáté a to už jsem věděl, že doma budu do 22:30. Nakonec to bylo 22:38 v garáži a to jen díky zpomalení, kvůli možnému střetu se zvěří.

No a to je pro dnešek vše. Zítra hodím nějaké shrnutí cen, najetých km a tak .

:smich: Ty vole, ty jsi blázen

Upraveno Červenec 18, 201015 r od montas

Pěkné, kdybych jel do BG tak si to vytisknu a pojedu podle toho:)

Důkaz že jsme tam opravdu byli oba

Upraveno Červenec 19, 201015 r od montas

nominovani na Nobelovu cenu za literaturu za rok 2010 boli tito uzivatelia :

1. Maltimír Bulgarevič

2.... Wasserman-tatrman Chorvatovič

Upraveno Červenec 19, 201015 r od colins

tak znamená to že demise nebyla přijata?

jinak Monty mám také jednu důkazovou fotku v mobilu. Dám jí sem večer, ještě možná s tím 4% co tancoval na tom baru . Uvidím zda ta fotka z mobilu bude vůbec použitelná.

takže máme tu malé shrnutí cen a km

cesta tam byla 1630 km

cesta zpět byla 1627 km

celkem najeto 3873 km

za LPG utraceno 4137 Kč což letos znamenalo náklad 1,07 Kč/km (oproti loňským 0,93Kč/km). Zvýšení připisuji vzrostlým cenám ve všech státech, koneckonců potvrdil to i Honza svým Chorvatskem.

SK cena 0,52 - 0,54 Euro = 13,45 - 13,97 Kč oproti loňským 12,35 Kč

SRB 55-57 Dinárů = 13,74 - 14,24 Kč oproti loňským 13,40 Kč

BG 1,12 - 1,14 - 1,17 Leva = 14,91 - 15,18 - 15,58 Kč oproti loňským 13,50 Kč

pro Dusana.K:

bral jsem u OMV v Blavě na Lamači, první benzínka po pravé straně při příjezdu po dálnici od Brna. Maďarsko bez tankování (důvod sis přečetl u Honzy, cena a čatnost čerpaček). První tankování v Srbsku jsem provedl na kilometrovníku 16 od HU-SRB hranic, je to zelená benzínka EURO PETROL, kde mají pěknou cenu 55 Dinárů a NONSTOP. Další tankování jsem provedl až v Pirotu (poslední větší město na SRB straně) ale pozor je to 480km od předchozí čerpačky, takže pokud nemáš takový dojezd, natankuj si ještě na dálnici pod Bělehradem. než dojedeš do NIŠe, páč v těch horách na žádnou nenarazíš až v Pirotu BLUE PETROL, ale tu ti nedoporučuji, protože neberou karty a plyn ti prodají v hooodně nevýhodném kurzu jako mě letos kdy mě litr vyšel na 22,30 Kč. Letos prostě něvěděli co by za to chtěli. Jinak další čerpačka je až na BG straně v městě Dragoman, mají sice nonstop, berou karty, ale cena 1,17 a ještě jim nemusí jít terminál na karty . Já pak dojel z Pirotu až na do Primorska což je nějakých 560km bez tankování, nicméně plyn v BG je po cestě skoro všude. Takže šťastnou cestu

doplnil som kandidaturu pana Tatrmana.

nominovani na Nobelovu cenu za literaturu za rok 2010 boli tito uzivatelia :

1. Maltimír Bulgarevič Plynenko

2.... Wasserman-Tatrman Chorvatovič

P.S.: v pripade, ze by pan na druhom mieste dodal kvalitnu obrazovu

dokundamentaciu svojho staro-noveho objavu, je samozrejme mozne poradie prevratit.

bonboniery a kvety nepijeme !

Upraveno Červenec 20, 201015 r od colins

první foto, západ slunce před srbským Nišem

druhé: východ slunce v BG u Staré Zagory

třetí: čtyřprocentní tančí na baru

čtvrté foto: nevlídné počasí nad Primorskem

páté: můj a Montyho miláček

šesté: vlny během špatného počasí, bohužel jinak letos vlny nebyly, foukalo neustále od pevniny

Díky za rady.S tím tankováním nevidím problém.Leva už koupím pro jistotu nějaké u nás at nemusím hledat bankomat po neznámém městě jako ty.Jak jsem jel před dvěma lety poprvé do Bulharska s minimem zkušeností a nanastudovanou cestou,tak to bylo taky zajímavé.Já jsem z Hávířova,tak jsem jel na Žilinu,Komárno a dále ,Nevěděl jsem jak je to s Lpg v Srbsku,tak jsem tenkrát hledal čerpačku,kterou jsem si našel na internetu v posledním velkém Madarském městě asi hodinu.S Madarama se opravdu domluvit nedá,ale aspon byla sranda,ale po hodině hledání jsem jí našel a dokonce měli plyn a i karty brali,tak frčíma dále a jaké bylo mé překvapení po přejezdu Srbských hranic.Lpg skoro na každé benzince,tak jsem myslel že mě trefí.Jezdil jsem po Madarsku hodinu dokola a 30km dále jedna pumpa za druhou.Chybama se ale člověk učí,takže snad to bude v srpnu lepší.

Cestopisy od obou kluku jsou moc pěkne a myslim že i na dlouho nepřekonatelne

... a je tu další ročník