promenádu mají krásně opravenu, zejména ta první část byla hodně zničena bouří. Prochází se po ní okolo bunkru

 

po cestě se potkávají různá vozítka, která lze zapůjčit na jižní pláži

jinak samozřejmě, tak jak Burgas má své písečné sochy, tak podél jižní části promenády jsou malby známých osobností na kamenech

 

toho posledního bělovlasého a vousého pána jsme nemohli nějak přečíst, tak jsme ho tipovali na Abbé Fariu z  Dumasova Hrabě Monte Christa

jinak v přístavu na jižní pláži je možno si vyrazit lodí a to buď na ranní rybolov, nebo na celodenní fish piknik a nebo jen na hodinovou projížďku okolo pobřeží Kitenu a Primorska.

 

dostal jsem tam také letáček do ruky, takže se Miro můžeš juknout na www.adventureprimorsko.com. Jinak dostaneš se tam když půjdeš hlavní třídou směrem k náměstí a tam se to rozdvojuje, na horní a dolní ulici, tak půjdeš tou dolní a dojdeš na konec k takovému parčíku, je tam restaurace Čajka tak odbočíš dolů cestou a dojdeš na molo.

no a včera, jelikož bylo ráno pod mrakem a pak začalo poprchávat, vyrazili jsme na výlet. Museli jsme nejdřív k Lukoilce pro plyn, neb bylo sucho, no ty provazy aut co jeli už směrem od Kitenu, to jsme ještě nezažili. U benzínky fronta asi 5 aut, to též nepamatuji.

 

na té druhé fotce je tam fronta na LPG, stáčí se to až za tu budovu a my stáli až u vjezdu na pumpu, za nás už tak vlezlo jen jedno auto a nikdo jiný by se tam už nedostal, ani kdyby chtěl jen cigarety

takže stejným štrůdlem, jako je na fotce, jsme se dovlekli do Burgasu, kde jsme dopluli k obch.centru Carefour, kde bylo boží dopuštění, museli jsem zaparkovat na takovém provizorním parkovišti, bokem hlavního a šli dovnitř. K mé velké radosti jsme vynechali všechny ty obchůdky v pasáži s hadérkama, neb se tam nedalo ani projít a šli jsme jen do Carefouru, kde bylo celkem volno. Udělali jsme takový menší nákup, co se nám tam líbilo a doma neměli   a šli jsme pryč. Cestou jsme si řekli, že se stavíme na oběd v Sozopolu. Takže jsme jeli na obvyklý parking v přístavišti, no zde opět obrovské překvapení, tak plno jsme tam ještě nezažili a to jsme tam byli potřetí. Šli jsme do jedné restaurace, kde jsme byli kdysi (v 2009) poprvé a byli jsme opět překvapeni, pod restaurací byli archeologické vykopávky. (foceno pouze mobilem, to jsem sebou foťák zrovna neměl)

no a posilněni jsme vyrazili zpět k Primorsku ... opatrně jsem testnul Evču, co by tomu řekla, kdybychom se jeli podívat co nejvíce na jih a vzhledem k tomu že byla taková vláčná, sluníčko už zase svítilo, nebylo ještě tolik hodin, tak jsme frčeli na jih. Zatím co jsme kdy byly nejjižněji, bylo to v 2008 a to bylo v Achtopolu. Tehdy tam ještě vedla šílená silnice, myslím že to tam někde ve fotkách bude, na jaké silnice je tam potřeba vinětka, ovšem ta současná silnice s tím nemá už nic společného. Fakt pěkný asfalt a ač místy klikaté, tak prostě paráda. Taková silnice není ani mezi Ropotamem a Primorskem. Teprve až někde od Sinemorce se to zúžilo, že auta částečně museli, pokud se chtěla vyhnout, najet na zpěvněný okraj, ale zase takový provoz tam nebyl. Na fotce je ta už zúžená část.

 

Jinak bylo vidět, čím níže, že už to nejsou nijak hojně navštěvovaná střediska, nicméně, kdo hledá klid, tam ho určitě najde a určitě i za skvělou cenu za ubytko. Nakonec jsem tedy dorazili do 47km (od Primorska) vzdáleného Rezova, tedy nejjižnějšího možného bodu bulharského pobřeží, kde končí silnice a dále už je jen Turecko. Takže pár fotek jako ochutnávka

jinak cestou zpět bylo potřeba dávat pozor, neboť se podél silnice navolno pásli ovce, koně, krávy, takže když si prostě smyslely že přejdou, bylo potřeba počkat

a na závěr trasy ještě jedno foto Čendy u divokého jižního pobřeží (foceno mezi Varvarou a Achtopolem)

krááása.. jakoby to bylo včera, kdy jsem tam byl.. jj ty vozítka co jezdí mezi severní a jižní pláží jsou dobry.. zejmena v noci... kdy na tom řádí omladina... :-)) člověk musí dávat majzla aby ho někdo nesejmul..

jinak tady je ta stylová restaurace na stejné ulici jako Zdravko, tedy Iglika (naproti aquaparku).

rovněž dobrá resturačka je i Liška (hodně jí chválí i na Orbionu), ta je na náměstí, ulice dolů naproti městskému úřadu

pokud byste chtěli vyzkoušet aquapark, zde je ceník vlezného

cenik do aquaparku je naprosto mimo... to si proste bezny bulhar v zivote nedovoli tam jit.. typl bych, ze je to tam samej tuurista.. jj tal do lisky jsme nedosli, doufam, ze s etam za rok podivame..

jinak přístupné je i hřiště u školy, je tam na basket, nebo i na tenis a vedle je na fotbálek (nevím ale jak moc veřejné je, když jsme šli okolo dva cigánci se tam pokoušeli o basket). Rovněž je u toho takové "aerobic" centrum se dvojstepry a tak. Vše vybudováno z fondu EU. Loni to ještě nebylo. Nachází se na ulici Ropotamo, takřka naproti poliklinice. (sorry za ten prst, foceno na slunci mobilem, takže jsem ani neviděl co mám na displeji)

cenik do aquaparku je naprosto mimo... to si proste bezny bulhar v zivote nedovoli tam jit.. typl bych, ze je to tam samej tuurista.. jj tal do lisky jsme nedosli, doufam, ze s etam za rok podivame..

Jirko v Primorsku jsme v aquaparku byli už dávno,tak si moc nevybavuji kolik tam bylo bulharů ale poslední dva roky jsme byli v aquaparku v Nesebaru a tam bylo 70% bulharů.V Nesebaru je to o hodně větší a lepší.Primorsko je takový mini aquapark.

aha.. to je mozny.. my do primorska do aquacu ani nesli.. dat 60 leva mi prislo jako fakt dost.. a navic- jedu k mori, v aquaparku se muzu cachtat tady v cr... to mi pripomina, ze 1.8 se otvira nejvetsi aqualend v čr a to pasohlavky...

dnes mi přišla i platba za tankování zde v Primorsku, tak tady je drobný přehled cen

cesta Roomster.pdf

hmm Cenda si papne.. 9.5... tak ale je videt, ze v cr mame nejdrazsi benzin, ale nejlevnejsi LPG.. zajimave..

tak jsem doma chlapci, podrobnosti později ... jen ve zkratce, krásných 18 a třičtvrtě hodiny

tak jak jsem slíbil, máme tu závěr dovolenky a tedy cesty zpět:

 

ač jsme neplánovali přesně odjezd, podařilo se z apartmánu vypadnout ráno v 1:23 našeho času, ovšem museli jsme ještě zavítat do primorské LUKOILky, dotankovat plnou, páč jsme tam měli ten výlet do Burgasu a Rezova, takže najeto nějakých 205 km a co hlavně, nějak jsem zazdil, že nám končí sedmidenní vinětka, že potřebuji novou. Takže jsme dotankovali 17,78 litrů až po hrdlo, vinětku také měli, takže jsem jí lípl na sklo a na minutu přesně (stejně jako z domu při cestě do BG) jsme vyrazili v 1:35 našeho času domů. Do Burgasu jsem řídil já, za Burgasem to vzala Evča a frčeli jsme až do Sofie. Tam opět došlo ke střídání, občerstvení a Sofii jsme projížděli v půl sedmé ráno, naprosto napohodu. Schválně jsem to měřil od sjezdu na sev.obchvat po napojení ze sev.obchvatu, abych měl porovnání a je to rovných 22 km, oproti 35km sev.obchvatu. Průjezd byl za 28 min. Sofie za námi a frčeli jsme dál  ke Kalotině. Na přechod jsme dorazili asi v 6:45 n.č., bulharská strana bez fronty, zdržení nula, na srbské straně bylo tak 5 aut trojstupem, ovšem bylo opět před střídáním směn, takže než se navzájem poplácali po ramenech, potřásli si pravicí a povykládali, tak uběhla půlhodina a i potom to odsýpalo velmi vlažně a když jsme konečně dorazili k okýnku, zýval na nás ani ne 30 letý celník a jeho pohyby byly ještě hodně vláčné. Takže na Kalotině jsme nakonec strávili 40 min. Nic nám nebránilo dál, pokračovat do srbského Pirotu, kde byla naplánovaná zastávka na tankování. Doplnili jsme opět do plna, nějakých 46,87 litrů a vyrazil jsem dál směr Bělehrad. Co se týká Bělehradu, padlo rozhodnutí jet centrem už v podstatě při průjezdu obchvatem na cestě k moři. Opět jsem stopnul čas, abych měl časové porovnání s obchvatem a na to že bylo půl dvanácté v pátek, tak průjezd byl naprosto hladký, nikde žádné omezení, už se tam nenachází na trase žádný semafor, takže ve výsledku bylo, že jsem nikde nemusel zpomalit pod povolených 80 km/h, takže na obchvat za letištěm, jsem se napojoval po krásných 20 min., oproti 35 min na obchvatu při cestě do BG. Takže Mirku, pokud by jsi chtěl jet na cestě nazpět centrem, tak je to následovně:

na mýtnici na kraji Bělehradu, kde budeš platit pojedeš dál směr centrum, NE transit. Nebudeš nikde odbočovat, nejdříve pojedeš hodně do kopce, pak budeš sjíždět už zástavbou s kopce dolů, krátce na to přejedeš po mostě přes řeku Sávu, za ním uvidíš mrakodrap Zepter (na fotkách v předchozích cestopisech), za ním bude kousek po pravé straně v parčíku nemocnice a pak uvidíš doprava zelené cedule Novi Sad, tam však nepojedeš, ale budeš se držet rovného směru "airport" a Zagreb, až prostě dojedeš k letišti, po levé straně budeš mít takovou kulatou letištní halu a asi kilometr až dva za letištěm, budeš odbočovat vpravo na zbytek obchvatu, značeno zeleně na Novi Sad. A dál už se frči stejně, jako by jsi jel obchavtem. Za Bělehradem došlo ke střídání a kočírovala Evča. Vcelku se trasou nic významného nedělo, jen prostě dopravní předpisy musí platit jen pro cizince, neboť, když jsme přejížděli most přes Dunaj za Bělehradem, který je stále v rekonstrukci, tentokrát se jezdí pravou půlkou (směr HU), tak je tam 60 km/h. Když Evča jela skoro 80 km/h, tak pořád jsme byli brzdou, páč nás podjížděli odstavným pruhem zprava místní Srbové. Takto hladce jsme se přemístili po dálnici až skoro k Subotici, kde bylo naplánováno další tankování na čerpačce EKO, jsou tam dvě naproti sobě, je to cca 15 km od hranic. Nacpali jsme tam 37,37 litrů a vzhledem k tomu, že cestou jsme Turky prakticky nepotkávali, frčeli jsme přímo na Horgoš. Průjezd v 13:30 n.č., srbská strana 10 min, maďarská strana byla na 20 min. takže úplná pohoda. Zde jsme se potkali, resp. stáli hned za ním, s Roomster Scoutem, ale na MPZ bylo S, tedy Turci ze Španělska. Jak jsme tam stáli, najednou na nás ťuká takový vousatý padesátník a povídá, že zdraví pardubáky a že by potřeboval vědět, kde a jak koupit maďarskou dálniční známku. Evči bylo divné, že se nás už asi 30km před hranicemi drží auto a nechce nás předjet. A ono to byli také Češi, s SPZetkou taky z pardubického kraje. Vylezlo z nich že jeli celý Balkán, Chorvu, Makedonii a tak. Pak nás cestou předjížděli, bylo to nové Modeo v kombajnu.Ovšem v opačném směru na Horgoši to byla hrůza, odhaduji, tak dvě až tři hoďky stání. My však frčeli dál a za další dvě hoďky dorazila Evča na obchvat Budapešti, zde opět hladký průjezd, zácpa byla jen v opačníém směru, ale to bylo dáno i VC F1, ketrá se měla jet na Hurgaroringu. Projeli jsme obchvat a napojili se na dálnici směr Gyor a SK. To už jsme měli na hranice jen hoďku a půl a já už věděl, že nádherně stihneme tankování v Malackách. Takže jsme projeli tunelem Sítina v Blavě a já jen očkem hodil doprava na cenu na Slovnaftce (0,74 Euro) a byl rád, že mohu natankovat cenově přijatelnější plyn na Jurki v Malackách (0,659 Euro). Tam jsme přijeli v krásném čase 17:45. Musel jsem chvíli počkat, neboť přede mnou tankoval nějaký seničan plnou do krátké Feldy. Zde jsem nakonec natankoval jen 18,11 litru abych dojel i při svižnějším tempu těch zbývajících asi 160km domů bez tankování. Tam konečně došlo k prostřídání, páč mě k tomu od Bělehradu až do těch Malacek nechtěla Evča pustit . Se sílícím šuměním moravní řeky a blížícím se domovem jsem tomu šlápl více (tedy 130-150 tacho), než jsme absolvovali celou předchozí cestu, kde jsme drželi (většinou) 120 km/h tacho. Brno jsem profrčel centrem, tam jsme vzpomněl na Sofii, že by se sem měli jít učit Bulhaři, jak nastavovat semafory, aby byla zelená vlna, páč v Sofii co světla, tak byla vždy červená a mohl jsem jet pomalu, mohl jsem jet rychle, furt to stejné. To už frčím po čtyřproudovce kolem České a jaké bylo mé překvapení, když se přehoupnu přes kopec a sjíždím kolem fabriky mého zaměstnavatele a tam je fronta ještě o půl osmé večer, která vede až ke kruháči v Lipůvce. Povídám Evči, tak to vidíš, jedeme celých 1550 km bez fronty, ani na hranicích žádná a tady kousek od baráku 2km kolona. No a to už zbývá slabých 45 min cesty a jsme doma. Takže u garáže zastavuji v krásných 20:13, takže abych chytl Džamuldu ve VIP zprávách   mi chyběly jen minuty .

 

No a to asi tak vše. Opět se nám potvrdilo, že odjezd v tuto brzkou ranní hodinu ať už tam či zpět, je velice výhodné a správně načasované. Jak mi dorazí všechny platby, hodím sem komplet vyúčtování, co mám již zpočítané, je spotřeba a ta byla na cestě zpět krásných 9,32 litrů.

Martine tak čas velice pěkný.Asi ale žádné velké přestávky nebyli co?My taky tak jezdíme.Ujedem třeba 300 až 400km bez zastávky.Pokud se stojí třeba co hodinu,tak na konečném čase se to podepíše.

Džamuldu ve VIP zprávách ???

 

was ist das ?    :kol-49:

Prosím pěkně,jedná se o tuto osobu:     http://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/88711/iveta-v-nemocnici-trpi-doktori-ji-odmitaji-dat-cucika.html

Upraveno Červenec 29, 201312 r od Pawouk

jj, přesně tak Dušane, dojde ke střídání řidičů pouze, páč pokud řídí jeden druhý dřímá odpočívá. Pokud se zastaví je to tak na záchod, opláchnutí, případně něco sezobnout, max. 10 min. Když nepočítám hranice, tak v podstatě nejdelší zastávka byla v Malackách a to celých 45 min.

a tak tu máme komplet vyúčtování letošní expedice Bulharsko 2013

cesta Roomster.pdf