jarda.jezek

Ani ne na pozici D: směrová světla-alarm nebo dálkové ovládání centrálního zamykání-pojistla 15 A.Taky to ale může být pojistka vysílačky pro vozidla taxi od 5/2001-to ale asi není případ tvého vozu. Díky aspoń za to, zdá se, že budu muset jít po drátech, až bude zase teplo...

Má někdo ještě nějaký další nápad?

Jestli to není nějaký "booster", ovlivňovátko hodnot z čidel, aby řídící jednotka řídila jinak, než řídí standardně. Podívat se po drátech by určitě stálo za to, jenže komu se chce věnovat tolik potřebného času a námahy...

Doporuč lepší forum, taky bych se přiučil...

Dík, dálkově ovládat centrál jde, pojistka tam není, tak to asi nebude ono. Předělávaně ani dodělávaně to nevypadá.

Rád bych se zeptal zkušenějších. Zjistil jsem, že na přídavném nosiči relé v pozici D mám pojistkové pouzdro, avšak bez pojistky: Osazené mám i pouzdro na pozici C, včetně pojistky. Motor je 1,9TDI, 81kW, provedení LaK, MR2001 Docela by mě zajímalo, od čeho ta pojistka je, proč tam není a proč se zdá, že to ničemu nevadí, přestože k ní vedou vodiče... Podle DP je na pozici C přídavná pojistka taxametru a na D přídavná pojistka vysílačky, jenže to se týká vozů s přípravou pro Taxi, což moje auto nejspíš nikdy nebylo... Alternativně by to mohla být přídavná pojistka varovného zařízení, ale to taky pochybuji. Prostě nevím, tak se ptám. Díky všem.

Mám takovou hypotetickou otázku: Je možné přepnout alarm magicar (třeba M100AS nebo 9000B) do servisního režimu trojitým sepnutím klíčku ve stavu, kdy byl vyvolán poplach (ať již během houkání sirény nebo poté)?

Mlhovky mají další nepopsané opodstatění: V noci při jízdě na hrbloaté polní či lesní cestě nádherně vykreslí profil cesty včetně hrbolů a děr na cestě. Vřele doporučuju vyzkoušet, budete možná překvapeni...

Díky za pochvalu. Trochu to tedy doplním: Pravda, obvykle si ve voze nesvítíme, a když, tak ne proto, aby na nás bylo dobře vidět. Už od pohledu bych řekl, že nejvíc světla proniká do vozidla předním oknem, na které nic lepit beztak nesmíme. Nemluvě o tom, že z vozidla přeci chceme vidět ven, takže potřebujeme, aby viditelné spektrum světla pronikalo zvenčí dovnitř. Takže světla je v autě dost, odráží se od povrchů a kde se neodrazí, tam se buď pohltí (černý samet potahů sedadel :-)) nebo pronikne skrz (okenní skla). Zabráníme-li účinně průniku viditelného světla do vozidla, tak i zabráníme jeho úniku ven, ale znemožníme si výhled. Tedy potřebujeme, aby světlo pronikalo dovnitř, jinak sami dostatečně neuvidíme. Jenže co pak s tím světlem, co proniká zevnitř ven? A na to jsem právě pamatoval, když jsem navrhoval 60%ní jednosměrný filtr. Otázkou stále zůstává, co je opravdu zádrhel pro MD, jestli to, že není vidět dovnitř, nebo to, že není vidět ven, nebo to, že není vidět vůbec, nebo co vlastně...? Nakonec může být jedno, co je pro MD zádrhel, důležité je, co je v souladu a co v rozporu s právem. Pokud něco je o redukci záření, tak se hodí připomenout, že světlo je elektromagnetické záření. Jestli hovoříme o světle nebo o záření, pak hovoříme o tomtéž. A pokud někdo má zájem, aby mu nebylo vidět do auta kvůli nenechavcům, tak chce redukovat množsvtví viditelného světla pronikajícího zevnitř ven. Pro tento účel je nepodstatné, jestli ono snížení provede na vstupu světla do vozidla nebo na výstupu, ale problém plynoucí z redukce světla na vstupu do vozidla jsem již popsal. Zbývá mi tedy pohlcovat viditelné světlo při úniku z vozidla. Moje doporučení tedy zní: 1) Filtrovat (raději odrážet než pohlcovat) infračervené světlo na vstupu zvenku dovnitř a to na všech oknech. 2) Filtrovat (rději pohlcovat než odrážet) viditelné světlo na výstupu zevnitř ven.

Je tu ještě otázka, jak si Ministerstvo dopravy nebo zákonodárce vysvětlují pojem "celková propustnost světla". Intutitvně by bylo lze předpokládat, že jde pouze o část světla v tzv. "viditelném" spektru, takže UV nebo IR filtry tuto celkovou propustnost nesnižují. Pokud se však neomezíme jen na viditelné spektrum světla, tak je třeba počítat i s těmito filtry jako snižujícími celkovou propustnost. Pro měření propustnosti by pak bylo potřeba definovat distribuci rozdělení vah přes celé světelné spektrum, které by bylo nutné dostatečně jemně naškálovat a po jednotlivých škálách měřit propustnost světla. Druhou otázkou je směr propustnosti. Uvažujeme-li o celkové propustnosti, intuitivně tušíme, že celková se skládá z propustnosti dovnitř a propustnosti ven. Jelikož mě nenapadá důvod, proč jeden ze směrů zvýhodnit, měli bychom o nich uvažovat jako o rovnocenných, tj. s váhou 50% každý. Jde-li nám o to, aby se interiér neohříval, musíme bránit průniku IR záření dovnitř. Na to můžeme mít 99%ní filtr, který téměř neomezí pronikání viditelného světelného spektra. Takže světlo dovnitř půjde, ale tepelná složka pronikat nebude. Jde-li nám o to, aby nebylo vidět dovnitř, požadujeme, aby světlo nepronikalo zevnitř ven. Takže můžeme i na přední boční okna dát jednosměrný filtr, který ve směru zevnitř ven sníží intenzitu světla o 60%. Požadovaná celková propustnost světla by tak zůstala stále 70%. Existuje někde právě závazný výklad pojmu "celková propustnost světla"?