Ekkar_z_Bastlírny

Tvrdost vody = obsah rozpuštěnejch minerálů se dá zjistit u dodavatele vody, je to údaj dost relevantní i třeba k dávkování pracích prášků a pod, protože ovlivňuje rozpustnost dalších látek ve vodě a tím i "ochotu pracího prášku prát" - ne nadarmo se v případě tvrdý vody podle doporučení výrobců pracích prostředků MÁ ZVEDNOUT DÁVKOVÁNÍ až o 50% - myslím že v porovnání s nemrznoucí směsí je to docela dost výmluvný. Pokud by se ve všech domácnostech pralo v demi-vodě (stejně jako se to dělá třeba v textilním průmyslu), stačilo by uvádět na škatulích prášků jen jedno dávkování. Čím se dá víc prášku, tím se do lázně přidá i víc chemickýho změkčovadla vody (nejčastějc hydrogenuhličitanu sodnýho = obyčejný "prací" sody), který výrobci PREVENTIVNĚ do směsi různejch látek obchodně označený jako "prací prostředek" přidávají. U nemrznoucích směsí to je zrovna tak - každá je do určitý míry dotovaná něčím, co v praxi funguje proti usazování minerálů z tvrdý vodovodní vody, ale čím tvrdší voda se použije, tím dřív se tyhle aditiva vyčerpají. Protože v principu funkce ty samý aditiva fungujou i proti usazování dalších látek v chladicím systému, zbyde jich ve výsledný směsi tím menší %, čím tvrdší voda se použije k naředění a tím je pak menší životnost výsledný směsi. Takže když se použije vodovoda, vyčerpají se aditiva určený na dlouhodobou ochranu motoru a chladiče z větší nebo menší části už na eliminaci minerálů vnesenejch do směsi tou tvrdou vodou, kdežto z demi-vody alias technický destilky získaný inverzní osmózou nebo prolitím přes příslušnej iontoměnič vznikne směs, kde je původní obsah aditiv zmenšenej jen tím zředěním a ne jejich nutným vyčerpáním na zbytečnou eliminaci nepotřebnejch minerálů. Prostě nejdřív majitel auta zaplatí X peněz za koncentrovanou směs nemrznoucích látek, barviv a aditiv a místo aby je s minimálním přídavkem pokud možno chemicky čistý vody využil k co nejlepší ochraně chladicího systému, tak jejich nezanedbatelnou část vyhodí oknem hned při tom naředění NE-destilkou. Ale jak říkám, ať si každej ředí nemrzku čím chce, třeba kozíma chcankama, když mu je nějakej jézeďáckej chytrolín poradí jako univerzální ochranu a dotyčnej to vezme jako evangelium...

Room bere při dálniční rychlosti 130-140kmh kolem 8,5l OKAMŽITĚ - těch 7,2 - 7,5 je průměr za delší dobu.

Já jen čekám, kdy chlupatý začnou skutečně kontrolovat technickej stav včetně těchhle bastlů a kdy za to začnou sázet příslušný postihy - protože furt potkávám kokoty s HIDama v obyčejný parabole a furt jim to prochází...

Neboj, to rychle přejde. Tady u nás už to skoro zakrejvá trávu, na zaparkovanejch autech je souvislá vrstva...

Jo takže polívku piješ brčkem, nudle z ní vyjídáš vidličkou a kafe si mícháš propisovačkou, protože lžíce ti připomíná semínko vod lopaty?

Hnus! Už zas padá to studený mokrý bílý svinstvo...!!!

Maluješ si to hezky, ale zapomínáš na to, co je vždycky až v tý první řadě - a to jsou prachy za takovou výměnu. Záruku na 4 roky máš od prodejce, dost silně pochybuju, že by se odhodlali k výměně motoru ve vlastní režii u skoro 4 roky starýho kusu s nevím kolika km na tachu - daleko spíš udělají nanejvejš "malou generálku" (oprava rozvodu plus případná výměna poškozenejch pístů), kdyby se to opravdu při skočení rozvodu potkalo a ne pouze nerozběhlo kvůli odmítnutí ŘJ spustit motor kvůli velký odchylce mezi snímačem kliky a vačky - a tím by celá oprava na záruku skončila. Výměnu motoru by jim musela odsouhlasit a zacálovat přímo fabrika - oni sami by ji u auta s X desítkama tkm na tachu určitě platit ze svýho nechtěli...

František Lasovský jednak velmi pravděpodobně pije z kohoutku vodu z Želivky nebo z Vltavy, má ji tudíž měkkou = převážně povrchovou, dešťovou. Kdyby měl vodovod z Káranýho nebo podobně jako 90% dalších Čechů z nějakýho jinýho PODZEMNÍHO zdroje, tedy STUDNY ( a je úplně jedno jestli kopaný nebo vrtaný, prostě furt je to podzemní zdoj vody s obsahem rozpustěnejch látek vyšším jak 2,5mmol/l), jinak by podobnou hlášku nemohl nikdy vypustit z huby. Druhak navíc asi nikdy nedělal nic ve spojitosti s chemií. To co hlásá je opakování nějaký teoretický skutečnosti absolutně vytržený z kontextu. Úplně stejně "takzvaný příznivci čistejch biopotravin" řvou, že nechtějí v žrádle žádný "éčka", jenže spousta látek s označením Ecosi jsou nejenom látky přírodního původu, ale normálně lidským tělem vyžadovaný vitamíny nebo jejich chemický prekurzory = provitamíny. Stačí se jen podívat do norem a seznamů, jak se který "éčko" ve skutečnosti jmenuje - například kyselina askorbová = vitamín C = E300, riboflavin = vitamín B2 = E101 atd atd. To, co tihle lidi včetně údajnýho Franty Lasovskýho dělají, se nazývá vylitím vaničky i s dítětem - prostě a jednoduše, pro stromy nečumí na les. Teoretická "nenasycenost destilovaný vody" a její "hlad po iontech" se týká situace, kdy je čistá destilka ve styku s kovem nebo minerálem - pak jo, je agresivní, napadá krystalickou mřížku a snaží se vytvářet s kovem hydroxid a ten následně rozpouštět, jenže my zde probíráme situaci naprosto jinou - je nutný si uvědomit, že molekule vody je silně u prdele, jestli je svým elektrochemickým dipólovým potenciálem navázaná na nějakej hydroxidovej iont, nebo na iont nějakýho organickýho vícemocnýho alkoholu (co jinýho je dietylénglykol?). V chladicí kapalině coby roztoku nemrznoucí organický látky a vody je tak molekula vody už vázaná na jinou látku než která ji obklopuje (kov & plast = materiál chladicího okruhu) a její agresivita je tím výrazně potlačená - navíc je v tom roztoku kupa dalších látek, který zvyšujou chemickou stabilitu přímo toho roztoku za podmínek měnících se teplot, v přítomnosti stop paliva, maziv a vejfukovejch plynů a dalších látek, který za provozu do chlazení někudy vlezou. Tyhle věci musejí velice dobře znát chemici, co všecky provozní kapaliny do aut míchají, protože jich a jejich podniků by se velice rychle začaly nepříjemně dotýkat žaloby za zničený agregáty, kdyby si na to nedali pozor a nebrali v úvahu všecky fakta. To že nějakej Franta Lasovskej dělá mechána v Horní Dolní, kam mu občas nějakej vesnickej balík doveze auto, u kterýho nalil do chladiče bůhvíco a nechce to přiznat, aby nebyl za blbce, ještě vůbec neznamená, že tak jako ten motor s chladicím okruhem zasraným od úsad z nepřiznaný vody z potoka vypadají všecky ostatní, který jezdí s chlazením naplněným poctivě namíchanou kapalinou z koncentrátu a technický destilky - ale SM samozřejmě jako správnej bulvár hned začne vykřikovat "NELEJTE DO CHLADIČE DESTILKU, DVORNÍ MECHÁN OD JÉZEĎÁKŮ ŘÍKÁ, ŽE JE TO ŠKODLIVÝ!!!". Fajn - ať si Franta Lasovskej leje do chladiče pro mě za mně třeba šťávu vylisovanou z borovicovejch semínek nebo moč jalový krávy, pro mne zůstane směrodatný to, co řekne/napíše chemik z výrobní fabriky danýho přípravku na prodejní obal.

No a ten tam právě v tom HjM-ově odkazu nejvíc brojí proti vápenatým a hořečnatým solím plus síranům a chloridům - jenže ukažte vodovod, kde tyhle soli NEJSOU? Musel by to bejt vodovod s vodou čistě z dešťovýho zdroje, protože i takový vodárny jako je třeba Želivka, napájející půlku Prahy a beroucí vodu z řeky = potenciálně převážně dešťovou s minimem minerálů při čištění používá minimálně síran vápenatej a hořečnatej jako srážedla dalších rozpuštěnejch nečistot plus doplňuje kvůli menší agresivitě vůči vodovodním řadům do výstupní vody vápník, kvůli zdravotním požadavkům stopově i fluór a další prvky. Pitná voda prostě musí obsahovat aspoň minimální množství minerálů a i to minimální množství je právě to, co je v chladicím okruhu nežádoucí. Do ostřikovačů to neřeším a ani bych se nežinýroval nalejt do směsi vodovodu, protože tam se kapalina neohřejvá a jediný co hrozí je vznik šmouhatýho skla. Chemicky nemá stříkací kapalina co ohrozit. Ta "technická destilka" je prostě MINIMÁLNĚ DO CHLADICÍ SMĚSI daleko jistější než cokoliv natočenýho z kohoutku...

Ta "nenasycenost" platí jen pro čistou destilku, která se jako polární rozpouštědlo má snahu nasytit nějakýma ze svýho okolí co nejdostupnějšíma iontama. Jenže když ji smícháš s koncentrátem G12/12+/12++, tak se právě těma iontama těch přísad = aditiv nasytí a už nebude "žrát" materiál ze stěn chladicího okruhu. Když se použije vodovoda která nejčastějc obsahuje vápenec = uhličitanovou sůl, aditiva se (částečně) vyčerpají vysrážením minerálů z vodovody a na ochranu chladicí kapaliny před její degradací vlivem styku s CO a CO2 zbyde menší množství aditiv = klesne doba životnosti směsi. Výrobci chladicích kapalin nikdy nedoporučujou míchat ji s vodovodou, ale vždycky doporučujou destilku - ALE PÍŠOU, ŽE V NOUZI LZE POUŽÍT I MĚKKOU VODU Z KOHOUTKU. Myslím že nějakej redaktůrek může jen těžko mít v hlavě ty samý vědomosti o nějaký kapalině jako je mají přímo chemici z výrobní firmy, který tu kapalinu vyvíjeli - to je to samý, jako v SM kecali že 1,2TSI má od náběhu výroby celoživotnostní řetěz, že s dnešním autem jde bez problémů jezdit i na E85 atd - prostě kdo jim za článek zaplatí, ten jim může vložit do huby kdejakej blábol...

JEDINĚ destilku - "áqua pumpáta varieta kohoutkáta" právě obsahuje minerály, který se musejí neutralizovat přísadama v základní kapalině G12 a tím se právě smíchámím koncentrátu s vodovodou sníží celková životnost tý náplně... To cos čet vypustil z kušny doslova totální debil...

Nikde, protože nemáš na xeny homologovaný auto = minimálně chybí čidlo sklonu zadní nápravy a ostřiky světel.

K Roomu ( nejen v motorizaci 1,4 16V 63kW) mám následující výhrady: - horní hrana čelního skla je vzhledem k unifikaci skla s F II a přitom vyšších předních sedačkách Roomstera umístěná vůči očím řidiče natolik nízko, že už průměrně vysokej řidič si musí při zastavení na semaforech v jiným než krajním pruhu vykroutit hlavu nad volant nebo zastavovat o cca jedno místo dál před semaforem než ostatní, aby vůbec na světla nad jízdníma pruhama viděl; - pokud je řidič poněkud vyšší a hlavně prostorově výraznější postavy, pri nasedání a vystupování si relativně rychle rozedře zadkem těsnění kolem dveří v oblasti vedle opěradla = cca uprostřed sloupku B. Osoba s menší vejškou = používající sedačku nastavenou víc dopředu to nezjistí, kdo ale sedí se sedačkou hodně vzadu bude brzo kupovat novou gumu; (ke dvojici předchozích výhrad podotýkám, že měřím 185cm a vážím přes metrák - subtilnější a hlavně menší člověk asi tyhle problémy nezaregistruje) - některý exponovaný místa v interiéru vyrobený z lacinýho materiálu = relativně velice rychle se projeví opotřebení hmatáním nebo častým otíráním se o pořád stejný místo, třeba věnec volantu a hlavice šaltrpáky začnou jevit známky ohamtání a odírání už po několika málo desítkách tisíc najetejch km; - sloupek B je vzhledem k poloze předních sedaček příliš vpředu - boční výhled v křižovatce kolmo od auta na obě strany a hlavně výhled mírně vzad od pozice řidiče není zrovna něco, čím by se auto mohlo chlubit; - bezpečnostní pásy po obou stranách zadních sedadel narážejí díky debilně umístěným zarážkám proti sjetí spon kamsi k podlaze právě těma sponama na plastový kryty zadních podběhů po stranách sedaček - pokud nejsou sedačky obsazený, dělá to při jízdě příšernej rachot; - opravdu "ftipně" je vyřešený umístění jediný z interiéru přístupný zásuvky 12V místo na palubovku do místa u páky ruční brzdy - k jakýmukoliv elektronickýmu zařízení na palubní desce nebo na čelním skle jako je například GPS nebo kamera se musí buď udělat nová další přípojka, nebo se musí natahovat káble od nabíječky přes půlku auta; - projektorový světla u předface varianty (bihalogen 1x H7) jsou srovnatelný s bludičkama, bez přídavnejch dálkovejch světel nebo aspoň žárovek s vyšší svítivostí je jízda v noci ve srovnání se světlama favorita nebo jedničkový fábule děs běs; - motor 1,4 16V 63kW je oškubanej koncernem = z "ekonomickejch důvodů" vnucenou absencí proměnnýho časování aspoň sacích ventilů, který má jeho "větší bratránek" 16V šestnáctistovka, přičemž právě slabší kubatuře by tenhle technickej fígl hodně přilepšil hlavně v oblasti nižších otáček - čtrnáctistovka je pod 2500RPM opravdu hodně líná, pokud se nevytočí, při akceleraci třeba z křižovatky na běžnou "městskou rychlost" 40-50kmh jí to HTPčko klidně natře - taky díky celkově lehčímu zpřevodování osazovanýmu do HTP; - v převodovce zřetelně chybí šestka, se kterou by se dalo plynule "plachtit" v dálničním provozu rychlostí kolem 130-140kmh s otáčkama na hranici 3000RPM a spotřebou spolehlivě pod 7 litrů - stávající odstupňování končící pětkou s poměrem 39:48 = 0,813 (HTP má V. stupeň 38:49 = 0,776) a stálým převodem 67:16 = 4,188 (HTP 69:14 = 4,929) vede při dálniční rychlosti ke spotřebě nad hranicí 8 litrů = auto se na dálnici opravdu ohlíží i po mršinách přejetý zvěře, ovoci na stromech a trávě kolem silnice - řešením by možná byl i ještě o něco těžší stálej převod; Určitě by se našly i další výhrady, jednak související s koncepcí auta, druhak s vedením koncernu ve Vlkohradě poměrně krutě uplatněným ekonomickým diktátem vůči nový konstrukci z Boleslavi : poměrně vysoká nakládací hrana kufru, absence původním konceptem slibovanejch bočně odsuvnejch zadních dveří, absence verze s podvozkem v uspořádání 4x4, absence silnějších benzínovejch i naftovejch agregátů než je 77kW (konstrukce platformy naprosto bezpečně snese mnohem vyšší výkon), designově i funkčně nedořešený zakrytí prostoru mezi opěradlama zadních sedadel a platem v kufru, absence plnohodnotný třetí sedačky vzadu uprostřed (Yeti s obdobnou šířkou může přitom vzadu mít plnohodnotný 3 sedadla) atd atd. Je ale vidět, že většina (mejch) výhrad je vůči doslova maličkostem, kterejch je ale poměrně dost - žádnej problém není natolik výrazně vážnej, aby znemožňoval fungování auta, jsou jen prostě ve svým souhrnu do slova a do písmene VOTRAVNÝ. Přitom by stačilo věnovat víc času a financí "dotažení" detailů a třeba uplatnit i změny během výroby tak, aby se daly sady pro úpravy na novější verzi ne příliš draho pořídit ve značkový síti. A abych nebyl jen negativní, tak sem přihodím ještě pár kladů, který jsem za 4 roky ježdění s Roomem potkal: - obrovská variabilita vnitřního uspořádání, hlavně kombinace samostatně vyjímatelný všechny 3 zadní sedačky a kufr je nepřekonatelná v možnostech kombinací - vejška kufru navíc umožňuje převážet takový věci jako je pračka i s podkladní paletou nebo 200litrovej sud "na stojáka" a bez nutnosti mít při jízdě sklopený zadní opěradla (pro lepší přístup při nakládce/vykládce je lepší opěradla sklopit, ale pak je lze normálně vrátit a jet v plným počtu osob); - spolehlivost motoru - kromě svíček preventivně vyměněnejch ve 33 000km a oleje/filtrů jsem za 4 roky provozu a víc jak 35 000 ujetejch km na motor nemusel "sáhnout"; - podle mne velice dobře "naladěnej" podvozek - tomu asi kinematiku nastavoval nějakej opravdu namakanej maniak, protože přes jednodušší konstrukci zadní nápravy (vlečná kliková shodná s OI) je problém Roomstera "urvat do smyku". Někomu se Roomster možná zdá příliš tvrdě naladěnej, ale podle mne je daleko důležitější, že se jízdní vlastnosti, směrová stabilita podélná i příčná jen minimálně mění s velikostí nákladu (akcelerace samozřejmě klesá, ale to je daň relativně v poměru k váze auta slabšímu agregátu) a auto si zachovává velice dobrou stabilitu i ve vyšších rychlostech - svoji roli asi taky sehrává, že trvale jezdím na 15" kolech a gumy mám jak letní, tak zimní s profilem 195/55; - příjemně působící servořízení, jednak dostatečně posilující v malý rychlosti, druhak potřebně "tuhnoucí" při zrychlování, až na řídký výjimky například v podobě parkování ale umožňující trvale řídit s rukama v pohodlný poloze "3/4 na 3", přitom ale řidič neztrácí kontakt s kolama a po zkušenosti z jízdy zručnosti na parkovišti u výrobní fabriky v Kvasinách na letošním srazu RoomsterClubu musím potvrdit, že ve volantu je při malý rychlosti zřetelný i najetí jen jedním kolem na kus vlnitý lepenky (!!! - pneu Hankook Optima 405 - rozměr 195/55 R15); - velice solidní brzdy a dobře odladěný ABS s dostatečně razantním nástupem a přitom neobtěžující funkcí - svůj podíl na tom určitě mají i kotoučový brzdy C54 (288mm x 25mm) vpředu a bubny 256mm vzadu, přitom ty "velký kotouče" vepředu jsou (podle mne příjemnej) následek otypování konkrétně mýho auta jako "skříňový nákladní" = v kategorii N1, ostatní "normální" roomstery typovaný jako "osobní" M1 s výjimkou 77kW motorizací (benzín i nafta bez rozdílu) dostávají dopředu kotouče jen 256mm.

Jestli máš na střeše nad čelním sklem anténu, tak může voda sáknout i kolem ní. Po spodní straně plechu pak v tenký vrstvě steče na okraj okna a tam "se vysype" = udělá kapky a tím se zviditelní. Jinak už asi opravdu pomůže jen komplet nově nalepený sklo - a do pořádně až na plech očištěnýho a nově protikorozně chráněnýho prolisu.

Vedle takový popelnice neradno parkovat, neb hrozí infikování miláčka zerzivým bacilem...

V techničáku se myslím u PickUpu druh nástavby neuvádí, pokud to je modifikace schválená výrobcem - něco jako zahrádka na střechu. PickUp je prostě PickUp - ať má volnou plochu á la valník, nebo i když má na ni nasazenou boudu. Jiná modifikace byl favorit/forman PRAKTIK, kterej měl laminátovej "hrb" namontovanej na klasický kastli s předníma i zadníma dveřma. Tam se to ale snad ani sundat nedalo...

To nevypadá na hlavu, respektive na podpálený ventily. To by tlaky byly podstatně menší. Spíš bych ten problém viděl někde v oblasti dodávky paliva - od podávacího čerpadla v nádrži, přes palivovej filtr a regulátor tlaku až po vstřikovače. A nezapomenout na zapalovací moduly = "fajfkocívky", ty taky na haťapicích občas házejí sporadickou závadu = vynechávají.

Na tu kupu problémů dáváš moc málo informací. Dej sem kód motoru, rok výroby a výkonovou variantu, kilometrovej nájezd co je na tachu plus popiš co se už měnilo nebo kontrolovalo - pak budem chytřejší a naše křišťálový koule se budou mít čeho chytnout.

Dost bude záležet na tom, kdo tu nástavbu na střechu přidělával - zažil jsem práci pocházející od hovada, který vzalo akuvrtačku a na férovku ten laminátovej "převis" přišroubovalo samořeznýma vrutama přímo skrz plech do střechy...

Kdyby byl přerušenej přívod, nenaměříš na konci toho ovládacího drátu nic ani v odpojeným stavu. Daleko spíš je tam někde v cestě proudu zvýšenej odpor, třeba v tý spínačce od vyhřátejch kontaktů. Vyndej startér, napoj jeho kostru na motor startovacím kabelem a zkus jen vysunout pastorek otočením klíčku ve spínačce - silnej kabel od baterky ke startéru nech odpojenej. Když se pastorek vysune, je cívka OK. Pak připoj ten silnej kábl od baterky ke startéru - "náhradní" kostřicí kabel nech zapojenej. Otočení klíčkem musí vyvolat vysunutí pastorku a na konci vysunutí i roztočení startéru. Když něco z popsanýho nenastane, je tam chyba. Kde, to se dá určit měřením.

Hm, měřil bych to radši voltmetrem, ale pokud tam je zvětšenej přechodovej odpor, tak to bejt může.

Nj, sám vytáhnout jít může - ale jde o to, aby se vysunul po připojeení 12V na ovládací svorku a aby se tím vysunutím propojil přívod z hlavní svorky na rotor startéru. Futro startéru musíš mít ukostřený, jinak se nerozjede.

Vyndej startér z motoru a zkus ho samostatně - bacha, musíš ho elektricky spojit s kostrou motoru aby se dal roztočit. Na připojení použij normální startovací kabely - všecko ostatní je moc slabý. Pokud se nevysouvá pastorek, může bejt buď zkratovaná, nebo přerušená vysouvací cívka. Elektrickej obvod baterka - hlavní vinutí startéru - kostra se uzavírá kontaktním můstkem na konci jádra = táhla pastorku. Spojit se mají až teprve když je pastorek plně vysunutej. Žárovkou vyzkoušej, jestli vůbec jde při otočení klíčkem proud do vysouvací cívky. Napiš sem, co se povedlo a co ne - pak budem řešit další.

Píšu snad něco jinýho?

KONTROLU ano. Stejně jako řemen. Mění se podle potřeby. Akorát nechápu, kdo a jak určí ten moment, kdy to opravdu JE POTŘEBA.