Ekkar_z_Bastlírny

Kup si tam "žárofky" s vestavěnou LEDkou, prodává se to ve specializovaných e-shopech, mají s různými paticemi včetně těch speciálních bajonetových patic původně určených pro bezpaticové celoskleněné žárovky W2 dopalubovek, které používal favorit i felda. Já jsem si tam ty LEDky musel včetně předřadných odporů ještě bastlit sám...

Kilometry naskakujou furt stejně, tam je přímá mechanická vazba od kol až na počítadlo - pokud teda nemáš už filcku s digitálním počítadlem km. Ale od kol přes převodovku vede mechanické spojení ozubenými koly až na bowden pohonu tachometru - původní tachometry shodné konstrukčně už od doby staré tisícovky měly od bowdenu poháněné ozubené šnekové soukolí, na jehož konci byly dekadické kotoučky s číslicemi - na jednu otáčku kolečka více vpravo se pootočilo o 1/10 obvodu kolečko od něj vlevo. Digitální počítadla km mají na tom "hrdle" budíku místo pro magnetický snímač, který bere impulsy od vnitřního otáčejícího se magnetu v tachometru - a ten se točí stejnými točkami jako bowden z převodovky. Změnu přesnosti počítadla km tedy může ovlivnit jen změna převodového poměru mezi jednotlivými částmi pohonu bowdenu nebo změna průměru kol. Naproti tomu ukazatel okamžité rychlosti žádnou pevnou vazbu nemá - rafika je spojená s hliníkovým bubínkem bez jednoho dna a k nulovému dorazu je tlačená spirálovou pružinkou. Uvnitř prázdného prostoru bubínku se otáčí permanentní magnet - ten je mechanicky poháněný právě tím bowdenem z převodovky a na principu elektromagnetické indukce dochází tím otáčením magnetu uvnitř vodivého hliníkového bubínku ke vzniku síly, která se snaží bubínek roztočit stejným směrem, jakým rotuje magnet. Spirálová pružinka ten rozběh brzdí a dovoluje tak jen vyklonění rafiky pevně spojené s bubínkem do určitého úhlu - úměrného rychlosti otáčení magnetu - bowdenu - kol. Pokud je pružinka stářím unavená nebo nějaký šikula zkoušel točit rafičkou a pružinku "natáhnul", nemá už takový brzdicí vliv a rafika se vyklání víc než bylo "nacejchováno". Řešením je zvýšit napnutí pružinky postupem, který popsal Malta - stáhnout rafičku z hřídelky a nasadit ji pootočenou o určitý úhel proti směru hodinových ručiček, nebo se naučit jezdit podle otáčkoměru - tak jsem to ve formanu praktikoval já. Nechal jsem si od známého ověřit otáčkoměr, jestli mi ukazuje správně, pak jsem vzal kalkulačku a kus špagátu. Změřil jsem si obvod jednoho předního kola s napůl ojetou gumou, spočítal kolik otáček za minutu bude mít takové kolo při rychlostech 30, 50, 70, 90, 110 a 130km/h a pak jsem s pomocí tabulek převodových poměrů a stálého převodu v rozvodovce určil, kolik toček můžu mít na budíku na který převodový stupeň, aniž bych příliš dráždil PaChy nebo Městské Píči. S obutím 165/70 R13 mi 50km/h po městě vycházelo tuším 2000rpm na "čtyřku" a 1500rpm na "pětku" - tachometr v ten samý moment ukazoval skoro 70... 2000rpm na "pětku " bylo 70km/h, 2500rpm na "pětku" byla "devadesátka jak vyšitá" - všecko s velice slušnou přesností asi tak ±1km/h - radar neměl šanci.

To nemůže nikdo z tebou podaných informací říct na jisto. Nejdřív bych zkusil to proletování - a nejenom pojistkovky, ale i plošného spoje palubky. A koukat po spojích, mnohdy je na vývodu součástky prostrčeném deskou tak malé množství původní pájky, že novým ohřátím se původní vibracemi přelomený pidimůstek nejen nespojí, ale dokonce steče bokem a součástku pak s deskou nespojuje nic - je to důsledek pájení v obrácené poloze. Původní desky se totiž pájely "vlnou" = deska se součástkami zastrkanými do děr se v poloze "spoji dolů - součástkami nahoru" na speciálním zařízení protáhla těsně po hladině roztavené cínové pájky - a ta ulpěla na všem, co nebylo předtím pokryté tou zelenou barvou zespodu na desce, které se říká "nepájivá maska". Tedy na pájecích ploškách kolem děr pro součástky a na samotných vývodech součástek. A protože někdy se teplotu "vlny" nepodařilo udržet s náležitou přesností na potřebné hodnotě, byla pájka jednou méně a jindy více tekutá - výsledkem jsou bakule pájky na některých kusech desek a na jiných tenoučké šlupky pájky, jak téměř všechna z desky stekla. Když se pak takovou desku pokusí samo-domo opravář propájet v poloze "na zádech", tedy součástkami dolů, páječkou natavená pájka se odtrhne z vývodu a steče jen na pájecí plošku - do takového spoje je potřeba přidat další pájku, aby se vývod součástky znovu spolehlivě spojil s pájecí ploškou na desce. Množství je potřeba vyzkoušet - je to otázka cviku a praxe v pájení.

Po vyndání přihrádky před spolujezdcem.

Má ji tak každej kdo má fábuli nebo Rooma.

Tam je ta baterka teda krááááásně a HLAVNĚ DETAILNĚ vidět...! Máš velkou smůlu - venku je nejen tma jak v negerský prdeli, ale taky cca -18°C a mně už se nechce otevírat auto (zaparkovaný samozřejmě venku), kapotu a rozebírat a fotit to s holýma rukama zmrzlýma jak sobolí hovno. Protože v rukavicích to samozřejmě udělat nejde - o to se chytrý soudruzi konstruktéři z Bolky a Vlkohradu samozřejmě velmi dobře postarali... Budeš muset buď sám pohledat všecky ty plastový zácvaky dokola a poprat se s tím, nebo počkat až se nad tebou slituje někdo kdo má čas, foťák a teplo v garáži ...

Odkaz nefunguje, musíš tu fotku nejdřív stáhnout k sobě do kompu a pak ji přidat do příspěvku jako přílohu.

Maurik - jiskřit to bude vždycky, ať budeš jako první připojovat plusový nebo mínusový kabel. Vysvětlení už jsem tady taky několikrát psal, lidi s elektronikou obeznámení to chápou i bez něj, ti neznalí to prostě musí brát jako fakt - VŽDYCKY TO NAPOPRVÉ TROŠIČKU ZAJISKŘÍ. Hanzz - jsou tam takové pružné jazyky se západkami. Musíš je nahmatat a odtlačit správným směrem, aby se plast dal odendat.

VAG, zjistit co říká imobilizér. Vypadá to že si nějaká černá škatule potavila procesor.

Dá se říct, že KAŽDÁ 12V NABÍJEČKA JE SCHOPNÁ NABÍJET JAKÝKOLIV 12V AKUMULÁTOR - problémy jsou JENOM DVA: první je hlavně v době, za jakou se to nabití zvládne, a druhý problém je zda to nabíječka i akumulátor vydrží. Nabíječka označená 12V 6A bude baterku 62Ah nabíjet minimálně 12 hodin - a nabije ji úplně normálně. POKUD to ta nabíječka vydrží...

Neomlouvej se - nejpitomější otázka je ta, kterou nepoložíš. Chytráků, kteří si o sobě mysleli že o elektrice vědí všecko jsou plný hřbitovy...

Pokud najdeš u rádia spínaný plus, můžeš. Jinak u rádia jsou dva "plusy" - jeden je trvalý, druhý je spínaný - indikátor i když odebírá jen několik mA, bude se v případě trvalého napájení spolupodílet na vybíjení baterie při odstavení auta. Když indikátor napojíš na spínané napětí, bude (správně) indikovat napětí tehdy, kdy to bude potřeba = při startu a během jízdy.

Měl jsi odebraný i ten panel? Pokud ne, musíš ho opatrně odmontovat a propájet všecky spoje i na něm.

Z Tebou vybraných dvou bych nedoporučil žádnou - jsou na tom obě zhruba stejně (stejně mizerně). Šel bych do Banner, Varta, Exide...Porovnej si je aspoň na netu - při stejných vnějších rozměrech mají vyšší kapacitu i startovací proud. A o tyhle dva parametry jde u baterky nejvíc - prachy budou a my nebudem. Dobrá baterka se pozná tak, že nastartuje za všech okolností - a to za ty prachy stojí.

Najdi si podle návodu k obsluze na kterou pojistku se přivádí napájení po zapnutí zapalování - je jich povícero. Na některou s malým odebíraným proudem se můžeš pověsit s tím indikátorem...

Když budem brát, že altík je schopný dodat teoreticky těch 70A, tak odečti nějaký 3A na motorovou elektroniku, cca 5A na větrák topení a ovládání klimy, 10-15A na světla, 5 až 6A na kontrolky a přístroje - a když nebudeš hýbat volantem, aby se neaktivovala pumpa serva, zbytek až do maxima těch 70A může jít do baterky... Nárazově, než baterka řekne "DOST!" - po nastartování to trvá cca 10 minut, než se doplní energie odebraná tím startem. Pak už jen záleží na tom, jak moc v baterii chybělo ještě před tím startem. A k tomu startovacímu proudu - startér je tvrdě spínaný pomocí silového relé uvnitř sebe - je mechanicky spojené s výsuvem pastorku a zajišťuje rozběh až v momentě, kdy je pastorek zcela zasunutý do věnce spojky. Samotné vysunutí pastorku a v koncové fázi výsunu i sepnutí proudu do startéru realizuje startérová cívka. Žádný částečný nebo omezený proud do startéru neexistuje. Proudové omezení je realizované jen vnitřním odporem zdroje = baterie, startéru a jejich spojovacích vodičů. Hodnota startovacího proudu na baterii je vlastně obrácená hodnota jejího vnitřního odporu - je to proud, který je baterie schopná dodat do téměř zkratu, kterým ve skutečnosti startérový obvod je.

Vezmi metr a změř ten "kastlík", ve kterém máš baterku - pokud se vejde, ber takovou, která má známější značku (v kladném smyslu) a zároveň má co nejvyšší údaj o kapacitě (XX Ah) a o zkratovém/startovacím proudu (YYY A). Bohužel lepší značka znamená vyšší cenu, ale vyplatí se na baterce rozhodně nešetřit. Údaj z alternátoru je důležitý jen pro zhodnocení toho, jaký celkový výkon můžou mít současně zapnuté spotřebiče v autě aby ještě zbývala nějaká energie pro dobíjení baterie - ve Tvém případě 90A znamená celkový maximální TRVALÝ příkon 1080W (údaj platný pro napětí 12V) - jak se tento příkon přeleze, bude se další energie čerpat z baterie, která se nebude dobíjet - stav například když zapneš všecka světla, výhřev zadního okna a ještě budeš sosat šťávu z baterky nějakým výkonnějším audiosystémem... S tím datem výroby máš bohužel zcela pravdu, bazary ojebávají kde můžou a Ty máš pravděpodobně nějakou suprstařenku - 2701 by podle systému kódování "kalendářní týden - rok" znamenalo, že Tvoje baterka opustila výrobní linku v první dekádě července roku 2001...

Stará dobrá bastlířská poučka říká, že věci které fungují se zásadně neopravují. Takže propájej jen to, o čem víš že při pohybu způsobuje problémy. Jestli totiž nejsi zkušený páječ, můžeš si náhodným zkratem vyrobit daleko víc problémů, než zatím máš...

Těch 11,6 až 12V v klidu znamená, že ta baterka už je skoro vybitá. Slušně nabitá baterka musí i v mrazu -20°C mít v klidu napětí aspoň 12,3V. Buď máš v řiti dobíjení, takže se baterie skoro nedobíjí, nebo máš v autě něco opravdu žravého. Chce to změřit napětí na baterii během startu motoru a po něm - během startu by napětí nemělo padat pod 10,5V a hned po naskočení motoru by se mělo zvýšit i na volnoběžné otáčky motoru na hodnotu aspoň 13,5V. Po minutě chodu a případném drobném přidání plynu (na cca 1500rpm) by napětí mělo povyskočit na 14,4 až 14,5V a tam by se mělo bez dalších výkyvů držet nezávisle na otáčkách motoru a zapnutých spotřebičích. Mírně poklesnout zase může až po úplném ubrání plynu na volnoběh - někam k 13,5V, ALE ROZHODNĚ NESMÍ JÍT PŘI CHODU MOTORU NÍŽ!!! Pokud padá, je něco s dobíjením - regulátor, uhlíky, kroužky...

Stačí ten flash softu - pokud tam "soudruzi" něco zapomněli ošetřit, nebo pokud se mezitím vyskytla nějaká závada, která nedovolí ŘJ "ulehnout". Doba vyžrání baterky záleží na odběru - celková kapacita aku udaná v Ah dělená ampérovým odběrem, výsledek je v hodinách... Příklad: baterka 44Ah, odběr 0,5A => po cca 80 hodinách = 3 a něco dnech není o čem mluvit...

Mráz s tím má málo společného, pokud zůstane "neuspaná" ŘJ motoru, odebírá natolik značný proud i v klidu, že baterii během několika dnů vyžere. Proto radím měřit ten odběr po době delší než je půl hodiny, což je doba, po níž by se ŘJ měla uvést do "sleep módu" s minimálním odběrem (jednotky mA). Když se ŘJ z nejrůznějších důvodů neuspí, odběr zůstane vysoký.

Myslím že na FII/R to ZATÍM nikdo neřeší... Pravděpodobně to přijde časem, resp. pokud už něco takového někoho z majitelů novější verze postihlo, hledal radu a pomoc tam, kam ho vyhledávání a existence tématu poslalo.

Všechny chemické přísady se časem vyčerpávají a chladicí kapalina stejně jako jiné chemické směsi vystavené styku s kovy i ostatními látkami dostupnými v motoru nebo se vzduchem se časem "kazí". Z úplně stejných důvodů se mění po 1 roce bez ohledu na km proběh motorový olej nebo po 2 letech brzdová kapalina. Pokud je řečeno, že chladicí kapalina má životnost 5 let, má to asi svůj význam a nemá cenu dělat haura "já kapalinu nikdy měnit nebudu" - starý "žlutavý" Fridex Spolana se musel měnit už po jedné zimě, pozdější Fridex Stabil vydržel rok až dva - a taky jsme ho bez kecání měnili. Mám takovej divnej pocit, že někdo je 5letou výměnnou lhůtou moderních kapaliny specifikace G12 natolik zmlsanej, že by si měl uvědomit čím vlastně opovrhuje...

Normální to není - baterka by měla vydržet aspoň měsíc odstavení, ne že se vytříská za 4 dny. Změř nebo nechej změřit klidový odběr auta aspoň půl hodiny po uzamčení a změřenou hodnotu případně pověs sem. Určitě pokud se naměří víc než cca 0,1A je něco špatně.

Pixla tělesa ventilace/klimy je stejná, mechanické součásti taky, samotná serva jsou jiná (upevňovací body souhlasí, je jiný dodavatel i tvar, pravděpodobně se bude lišit krouticí moment a asi i spolehlivost).