Ekkar_z_Bastlírny

Je to rozdíl 5mm ve vysunutí venkovního obrysu kola ven z blatníku - kolo s ET43 je víc "utopený" do podběhu. Hodnota ET určuje o kolik mm je dosedací plocha ráfku na náboj posunutá mimo rovinu protínající středovou linii běhounu gumy. Ráfek s ET0 (vysunutí = 0mm) by měl dosedací rovinu na náboj přesně pod středem běhounu. Rozdíl v šířce 205 a 195 je 10mm, kam se vejde guma "dvastapětka", tam má při stejným ET ráfku guma "stopětadevadesátka" vůli 5mm na každou stranu = pokud se u 15" ráfku s ET posuneš o 5 jednotek na libovolnou stranu od hodnoty, kterou má ráfek 17" pro tu 205mm gumu, nebude obrys profilu 195 nikde dál do strany, než byl obrys profilu 205 na ráfku 17".

Jo, tak tam je to jasný - vyšší profil líp likviduje otřesy = je vyšší komfort při jízdě a zároveň má menší valivej odpor, protože je užší - taky se to projevuje i na aeroodporu, i když by se mohlo zdát, že pod autem moc vzduchu neproudí, realita je jiná, i tam dochází k měřitelnýmu poklesu aeroodporu. Proto u užších gum ta menší spotřeba. Ale níž jak na 15" ráfky a 195/55 profilový číslo už bych u Rooma nešel - bál bych se dřívější ztráty adheze kvůli menší stykový ploše s podkladem.

Jestli si myslíš, že rooma namontováním 15" kol s pneumatikou o vyšším profilu zvedneš, tak na to zapomeň - ty profily gum jsou volený tak, aby měly všecky skoro stejnej vnější průměr jako základní 14" kola s gumou 175/70 R14. O co je u jinejch kol větší ráfek, o to je sníženej profil na gumě, takže na světlý vejšce auta se ± půl cenťáku nic nezmění.

Ono taky záleží na tom, jaký "obrždění" to předváděcí auto mělo - já mám na Drobkovi vepředu brzdy C-54 a vzadu bubny a když přesednu do bráchovy fábule TSI, která má vepředu "jen" C-III, tak mám taky dojem že jsem někde ztratil brzdy - bez ohledu na to, že Drobek je o 2 metráky těžší. A taky mohly ty brzdy bejt "nezajetý" = ještě se nestačily destičky vzájemně dobrousit s kotoučem tak, aby dosedaly úplně celou plochou na kotouč v plný síle, takže bych tohle jako nějakou extra vadu neviděl - záleželo by na tom, jestli by to přetrvávalo...

Ne, jsou tam ty malý bezpaticový označený W2 - výkon se dá koupit podle obchodu 1W, 1,5W nebo 2W, já tam měl dokonce nacpaný LEDky - ale ty jsem si dovnitř bastlil včetně odporů sám a už bych to dělat nechtěl, je to strašná piplačka tam všecko nacpat a nevyčudit nic do zkratu ani neroztavit ten plast okolo.

Vypni si klimu, než nastartuješ - to bublání a chrochtání dělá kopresor, kterej v prvních vteřinách jede na plnej výkon, aby doplnil na výstupní straně chybějící tlak.

A ještě jeden "za 1000 bodů", protože se mi nedaří vložit další text do předchozího příspěvku tak, aby mi nekolidoval s tím gif-em, tentokrát na téma "absolutní vliv masových médií na děti: Tatínek se ptá svého osmiletého synka: "Co bys letos chtěl k narozeninám?" "Menstruační tampóny." "Víš ty vůbec, co to je?" "Nevím, ale v televizi jsem slyšel, že se s tím dá dobře hrát tenis, plavat, jezdit na kole i skákat padákem..."

Lezou 3 slimáci za sebou a najednou ten poslední vybouchne. První se ptá : "Co se mu stalo???" A ten druhej říká: "Nevím, asi to byl Muslimák..." A jeden videoftípek - matrace s paměťovým efektem (otevře se kliknutím na obrázek):

Pouhý MECHANICKÝ ODSTRANĚNÍ POVRCHOVÝ VRSTVY krycího "skla" světlometu mu spíš ublíží než aby mu dlouhodobě prospělo. Každej výrobce světlometů totiž na základní tvar výlisku "skla" ještě před kompletací nanáší vrstvu speciálního "anti UV" laku, kterej filtruje dopadající záření a brání tak "fotosenzitivní degradaci" toho plastu (polykarbonátu). Projevem vlastní ochranný funkce je právě to zažloutnutí lakový vrstvy. Když se ta vrstvička odbrousí a odleští, MĚLY BY SE KRYCÍ PLASTY ZNOVU POKREJT NOVOU VRSTVOU UV-OCHRANNÝHO LAKU, aby během další doby nedocházelo k UV-degradaci samotnýho plastu. Samotnej plast bez toho laku se během pár roků rozpadne a nebude k ničemu...

Jestli je rádio původní koupený origo s autem přímo z výroby, má jeho kód palubovka - nech to chvíli oboje zapnutý (natočenej motor + zapnutý rádio), ono si to pokecá po CAN-busu a rádio za chvíli naběhne. Jiná věc by byla, kdyby rádio nebylo origo typ, kterej byl v autě z fabriky - tam se to musí uspořádat VAGem....

Neboj, lidskej organismus je odolnej - až to jinak nepude, prostě usneš řev neřev....

Máš ji uvedenou v podobě hmotnostního indexu u každý velikosti ráfků a gum v TP. Nosnost použitýho ráfku musí bejt stejná nebo vyšší než je v TP. Pro mýho Drobka například platí index 85 nebo 86 - pro tvou fáfiju bude 83 nebo 84... Kolik kilo je kterej kód si snad najdeš sám - Ujo Google určitě pomůže...

Stačí aby neseděla nosnost ráfku (váha připadající na 1 kolo) s nosností předepsanou výrobcem pro danou nápravou - teda hlavně pokud bude menší. Větší nosnost tolik nevadí, ale běda jak "podlezeš" - na tohle se každej revizní technik pojišťovny vysloveně těší...

Ty asi víš komu má zahřmít, viď? Zatím čušme, on se odkopá sám...

To se dost mejlíš, stejný vnější rozměry i ET ještě vůbec neznamenají stejný chování pod zatížením nebo v případě nárazu - takže právě i na ty disky se znalci zaměřujou, jestli v případě nehody ráfky nevytvořily svou konstrukcí nebo dokonce vadou právě podmínky pro vznik nějakýho smyku, kmitání, uhejbání gumy ze směru atd. Disk je totiž to jediný, co přenáší váhu a setrvačný síly pohybujícího se tělesa auta na gumu pneumatiky. Je to proto megadůležitej konstrukční prvek a i když má zvenku shodný rozměry s povoleným, může mít jiný nosný průřezy a pak už je to jak v písničce od Voskovce, Wericha a Ježka - "...a stačí bláta trošku..." - a je malér na světě.

A to se tady na fóru blejská ještě u někoho, ale musím čušet, bo to má bejt překvápko.... Tak teď už jen aby správně zahřmělo jednomu dědkovi - čekatelovi...

To já musel dokonce LEŽET - oba dva potomci coby mimina vysloveně zbožňovali uložit se tátovi do náruče hlavou na rameno - a bylo jedno jestli jsem seděl, stál nebo ležel, ale jak jsem se pohnul, peklo nabíralo obrátky... A pokud jim bylo nedobře (větry, zoubky, jakákoliv teplota a pod), bylo to ještě horší - to i v klidu pofňukávali a když jsem se nedej Pámbu pohnul, peklo řadilo dvojku...

Anebo tady bude pečenej-vařenej, bo nebude moct spát - prcek bude vřeštět a Jožka bude radši sedět u klábosnice s prckem v náruči, než by se pokoušel 6x - 7x za noc ZNOVU usnout... Odhadem tak první 3-4 měsíce bude chodit s tělocvičnou pod bulvama.

Ba, nejhorší jsou auta, který umějí víc než jejich řidič...

For Jozzi - gratulace, vítaj mezi nás, "oratolesťované". Konečně taky budeš vědět, zač je v Perníkovicích sladký pečivo...

Jenže pak to rádio vůbec nepřijímá ploutev, ale ten prut.Ploutev se příjmu FM účastní asi tak významně, jako otec u porodu - může tam bejt, ale je tam platnej jak vládní vojsko v Itálii. V ploutvi je jen část pro GPS případně GSM. Není v ní ani DAB I, protože ten se vysílá na mnohem nižších kmitočtech (dá se říct těsně vedle FM = buď v bývalým III. pásmu TV v rozmezí 170-230MHz), takže i pro něj funguje prut - pokud je využitej. Jedinej DAB II, kterej "jede" v pásmu L = těsně pod 1,5GHz, bys měl šanci přijímat bez prutu. Jediný "ploutve", který umějí jakž-takž i bez prutu přijímat FM v pásmu běžnýho analogovýho rozhlasu jsou z audi, báwa a podobnejch kočárů - jenže i pro ty platí omezení co jsem popsal = mají horší odstup a selektivitu příjmu.

Petře, máš pomotanej pojem s průjmem - rotačka není PD, protože PD je právě ten po-rotačkovej systém vstřikování nazvanej Pumpe-Düse neboli čerpadlo-tryska = každej vstřikovač je samostatnou vysokotlakou vstřikovací jednotkou.

Tak na to zapomeň. A hodně rychle. To co slyšíš z rádia je výsledek mnohonásobnýho zesílení signálu v zesilovači tý antény plus ještě dalšího zesílení v autopřijímači - takže zdánlivě se nic neděje, jenže když vezmeš 2 totožný rádia ve dvou stejnejch autech, z toho jedno bude přijímat na ploutev a druhý na 50-70cm prut, na výstupech naměříš úplně jiný věci. Říká se tomu odstup signál-šum a selektivita - prostě s prutem rádio naladí a od šumu okolí rozliší i slabší signál vzdálenějšího vysílače, protože už samotnej prut přijme dost silnej signál k tomu, aby "přehlušil" šumový pozadí vnucený jak okolím, tak vlastním šumem všech součástek v cestě signálu až po detektor. V cestě zařazený zesilovače s proměnlivým zesílením jsou řízený úrovní signálu, takže u dostatečně silnýho vstupního signálu stáhnou zesílení a tím i svůj vlastní šum na minimum - výsledkem je příjem ve vyšší kvalitě, s menším šumem, lepším rozlišením mezi pravým a levým kanálem, rychlejším dekódováním RDS signálu atd. Ploutvička jako těžce náhražková anténa musí mít několikrát vyšší zesílení, který ve stejným poměru zesílí i všecky šumy z okolí - navíc vnitřní obvody přijímače vytáhnou i svoje zesílení na maximum - i s tím, že se zvýší šum. Může se pak stát, že v místě se zhoršeným příjmem rádio přijímající na prut bude dál nerušeně hrát, zatímco rádiu v autě s ploutví vypadne RDS nebo se vypne stereodekodér a rádio bude hrát monofonně - hlavně při příjmu stanic, který nemají peníze na celorepublikový šíření v synchronní síti vysílačů s alternativníma frekvencema (to je to AF, co vám svítí na displeji a co nevíte jak si máte vysvětlit) - to je totiž právě ta funkce automatickýho vyhledání jinýho vysílače se stejným programem, když vyjedete ze zóny příjmu jednoho vysílače. Vy nic nevidíte ani neslyšíte, ale chová se to tak, že na displeji i v reprácích máte furt svoje "RÁÁÁÁDYJO DEPULS", i když reálnej dosah vysílače VKV FM je cca 50km a vy jedete v kuse z Práglu až do Ostravy - vaše autorádio mezitím minimálně 4x přeladilo, ale vy kromě kratičkýho výpadku zvuku nepoznáte nic - teda u ploutve jo, protože u ní bude k tomu nucenýmu přepínání docházet daleko dřív a častějc...

Návrhů bylo víc, první zmínky o možnosti navrhnout pro škodovku auto formátu MPV jsou opravdu už z roku 2001 - ten cca rok trvalo, než se z mnoha myšlenek "vylíhnul" grafickej návrh a než vedení vůbec povolilo, aby se začalo opravdu dělat na fyzický podobě konceptu. Maketa je to proto, že nemá většinu zařízení funkčních, nebo jsou vyrobený v návrhový podobě = není to reálně použitelný auto, i když může bejt i pojízdný, něco jako byl "vision D" - ten taky jezdil, i když jen krokem ...

Ty jseš ale víqět, to se hned pozná.... On tím říká, že Room je první typ auta, který si koupil PODRUHÝ v řadě - protože zatím všecky předchozí ho v něčem zklamaly, ty moulo. Neboli v letech 2010 - 2014 měl jednoho Rooma s 1,4 a aktuálně má druhýho s 1,2TSI - a před tím prvním měl nejrůznější šroty včetně feldy, fabky a hnůjdeje...