Přejít na obsah

Po zmizelém airbusu nad Atlantikem nejsou žádné stopy


Romariooo

Doporučené příspěvky

Tak a je to jasný, můžou za to Passáty :D

...no vypadá to, že to teda asi bude tou bouřkou, do které vletěli možná kvůli výpadku polubní meteorologické stanice, nebo jak se to menuje. Je to celkem smůla, ale podle všeho se to může stát kdykoliv znovu a nikdo s tím nic nenadělá.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Jojo, snad ty zapisovace najdou.. Co jsem zatim cetl na netu, tak se mi nejpravdepodobnejsi zda nejaky zkrat kvuli blesku, zrejme ?docasna? ztrata elektriny, tudiz vypadek i meteo radaru. No a stacilo vlitnout do jadra bourky s opravdu silnou turbulenci a bylo..

Podle Brazilcu pry doslo na palube take k dekompresi (to odeslala automaticka zprava, stejne jako udaje o zkratech). To by nejspis znamelo silne poskozeni trupu..

Jen se obavam, ze zapisovace stejne nenajdou, maji na to jen tech 30 dni (a to za podminky, ze baterky v nich byly uplne nove, plne nabite atd...). Z te hloubky je potreba, aby lode se sonary byly dostatecne blizko...

No a bez zapisovacu se nejspis nepodari zjistit, co se ve skutecnosti stalo..

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

ne ne dneska jsme se dival na nejakej porad a lita se nad bourkou ale doslo k selhani nekolika systemu zaraz aby se toto vubec mohlo stat .. no co se da delat stoji to zahovno ale stalo se to ...

No ne vzdy se da letet nad bourkou...

Treba turbovrtulova letadla vystoupaji do vysky kolem 25000 stop (cca 7,5km), coz na preleteni bourky zdaleka nestaci. V tom maji vyhodu proudova letadla, ktera jsou schopna vystoupat do hladin kolem FL350-FL400 (35000-40000 stop, 10,5-12km). Ale ani tam to neni tak jednoduche. Jednak bourky mohou dosahovat vysokych vysek, treba az 16-18km v rovnikovych oblastech. Navic i kdyz ma letadlo psany nejvyssi dostup treba 12km, neznamena to automaticky, ze do teto vysky vystoupa vzdy a za vsech okolnosti. Zalezi na hmotnosti letadla, na meteorologickych podminkach (cim je vzduch teplejsi, tim hure letadlo stoupa).

Zajimavy clanek ohledne preletani bourek ... tady

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

No ne vzdy se da letet nad bourkou...

Treba turbovrtulova letadla vystoupaji do vysky kolem 25000 stop (cca 7,5km), coz na preleteni bourky zdaleka nestaci. V tom maji vyhodu proudova letadla, ktera jsou schopna vystoupat do hladin kolem FL350-FL400 (35000-40000 stop, 10,5-12km). Ale ani tam to neni tak jednoduche. Jednak bourky mohou dosahovat vysokych vysek, treba az 16-18km v rovnikovych oblastech. Navic i kdyz ma letadlo psany nejvyssi dostup treba 12km, neznamena to automaticky, ze do teto vysky vystoupa vzdy a za vsech okolnosti. Zalezi na hmotnosti letadla, na meteorologickych podminkach (cim je vzduch teplejsi, tim hure letadlo stoupa).

Zajimavy clanek ohledne preletani bourek ... tady

jojo ten clanek jsem sem uz daval rano, je to tam celkem jasne napsane

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

No ne vzdy se da letet nad bourkou...

Treba turbovrtulova letadla vystoupaji do vysky kolem 25000 stop (cca 7,5km), coz na preleteni bourky zdaleka nestaci. V tom maji vyhodu proudova letadla, ktera jsou schopna vystoupat do hladin kolem FL350-FL400 (35000-40000 stop, 10,5-12km). Ale ani tam to neni tak jednoduche. Jednak bourky mohou dosahovat vysokych vysek, treba az 16-18km v rovnikovych oblastech. Navic i kdyz ma letadlo psany nejvyssi dostup treba 12km, neznamena to automaticky, ze do teto vysky vystoupa vzdy a za vsech okolnosti. Zalezi na hmotnosti letadla, na meteorologickych podminkach (cim je vzduch teplejsi, tim hure letadlo stoupa).

Zajimavy clanek ohledne preletani bourek ... tady

......a pak jsi nejklidnější,když už jsi na ILESU 3 000 ft a za chvilku slyšiš sierra brava,nebo delta brava . dobrý den pane :):):)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Par dalsich informaci k bourkam (kouknul jsem do svych ucebnic ;))

Bourky jsou celkove hodne nebezpecny meteorologicky jev, hrozi zde velka rada jevu:

1) Turbulence - v jadrech opravdu silnych bourek jsou obrovske strihy vetru (zmeny rychlosti a smeru). Uprostred bourkoveho oblaku vzduch stoupa, kdezto v zadni casti bourky naopak klesa. Ve strednich vyskach jsou stoupave proudy az 10000 stop za minutu (50 m/s, 180 km/h), kolem vrcholku oblaku mohou stale zustavat proudy o vertikalni rychlosti 5000 ft/min (25 m/s, 90 km/h). Naopak klesave proudy mohou dosahovat rychlosti az 2500 ft/min (12 m/s, 45km/h). Pro predstavu - normalni stoupaci/klesaci rychlost dopravnich letadel je mezi 500-2000 ft/min!. Tato obrovska zmena ve vertikalni rychlosti pritom probehne na velmi kratke vzdalenosti. Dovedete si predstavit, co to musi delat s letadlem. Opravdu extremni bourky pry dokazi prevratit i velka dopravni letadla.

2) Srazky - v bourkach je srazkova cinnost opravdu silna, vyskytuje se jak prudky dest, tak predevsim kroupy. A pokud pisu kroupy, nemyslim tim to, co se objevuje na zemi, kdyz padaji kroupy. Princip vsech srazek je v tom, ze v mraku vznikaji ledove krystalky, ktere kdyz jsou dostatecne velke (=tezke), stoupajici vzduch uz je nedokaze udrzet a krystalky zacnou padat. Nabiraji rychlost, tim se ohrivaji, taji, a od urcite vysky se pak meni v destove kapky. Stejne je to s kroupami, jenze v podstatne vetsim meritku. Takze si zase dovedete predstavit, jak velke musi byt kroupy ve vysce, kdyz na zem dopadou stale jako ledova zrna. Samozrejme takove kusy ledu letadlum nesvedci ;) A takoveto krupobiti se muze vyskytovat az do vysek 45000 stop (13,5km).

Ale ani samotny dest neni nic prijemneho. To se tyka spis bourek kolem letist, kdy letadla uz jsou dost nizko. Pokud je dest opravdu silny (spis hodne poradny lijak), muze byt mnozstvi vody ve vzduchu takove, ze zahlti motory, ktere mohou zhasnout nebo se dokonce poskodit. Samozrejme i hodne silny dest motory normalne vydrzi, mluvim o extremnich pripadech. Krom toho se muze v takovem extremnim pripade dostat voda do snimacu tlaku, takze posadka prijde o udaje o rychlosti a vysce.

3) Blesky - jak uz jsem psal, blesk sam o sobe neni tolik nebezpecny. Pokud ho vsak piloti necekaji, mohou jim byt docasne oslepeni. Diky silnemu elektromagnetickemu poli muze byt ovlivnen kompas (i kdyz to je take vec docasna, spis chvilkova). Pokud se jedna o kulovy blesk, muze dojit i k poskozeni letadla (ruzne prohnuti apod).

4) Namraza - se srazkami jeste souvisi jeden jev, a to namraza. Letadla jsou samozrejme proti namraze chranena - kridla jsou vyhrivana, pripadne maji nafukovaci gumove "polstarky" na nabeznych hranach, kterymi porusi namrazu a ta odpadne, snimace tlaku jsou vyhrivane atd. V silnych bourkach ale muze byt rychlost namrzani takova, ze ani vyse uvedena opatreni nemusi byt dostatecne vykonna. Namrzle kridlo je pak dost neprijemna vec - namraza ma velky odpor, porusi se aerodynamicnost, tudiz letadlo ma nizsi vztlak, muze dojit k zamrznuti ovladacich ploch atd.

5) Staticka elektrina - sama o sobe neni nebezpecna, muze rusit vysilani a radionavigaci.

6) Rychle zmeny tlaku - v bourkach se hodne meni tlak, objevuji se mista o malem horizontalnim rozsahu s velkymi rozdily tlaku. Ty mohou zpusobit chybnou indikaci vysky letadla az o 1000 stom (300m). To je opet nebezpecne predevsim v nizkych vyskach, tj pri vzletu nebo pristani.

Z toho, co jsem napsal, je videt, ze bourky jsou opravdu nebezpecne, proto se jim pokud to jde vyhybame. Hlavni zbrani je meteoradar, ktery dokaze zobrazovat mnozstvi srazek. Tam, kde je hodne srazek, je velka pravdepodobnost turbulenci a/nebo bourek. Diky radaru jsme schopni bourku lokalizovat a take obletet. Ve dne samozrejme koukame i z oken ;)

Take je pravda, ze konstrukteri letadel s vyse uvedenymi jevy pocitaji a navrhuji letadla tak, aby jim byla co nejvic odolna. Proto se toho vseho, co jsem napsal, nemusite bat. Popsal jsem nejhorsi mozne nasledky, vetsinou se tyto jevy v takovem roszahu nevyskytuji, jedna se o extremy. V Evrope jsou bourky malokdy takto extremni, spise se vyskytuji prave v oblastech kolem rovniku, kde jsou meteorologicke podminky hodne "zajimave" :)

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

myslím, že je kolem toho takovej povyk, jen proto, že se ztratil z ničeho nic z radarů a že ho nemohli dlouho najít, když vemete kolik letadel spadlo a o žádném se tak dlouho nepovídalo

Mala poznamka - vsude v mediich to prezentuji jako "letadlo se ztratilo z radaru" :) To je docela usmevne hlavne z toho duvodu, ze nad Atlantikem samozrejme radarove pokryti neni :) To je jen do nejake vzdalenosti myslim 300km od pobrezi, dal radary "nedosahnou". Takze nas mily airbus zmizel z radaru uplne regulerne, jen se proste neobjevil u druheho pobrezi ;)

Nad oceany (a taky treba nad poustemi) funguje sledovani letadla tak, ze sami piloti hlasi nad urcenymi body cas, kdy ho preleteli. Ridici ("dispeceri", Zitny promine) pak upravuji pilotum rychlosti tak, aby na urcitem bode v urcite vysce mela po sobe letici letadla urcity casovy rozestup, rekneme 15min. Takze piloti doleti nad urcity bod, zapisi si cas a letouvou hladinu, spocitaji v kolik budou nad dalsim bodem, a tohle vsechno ohlasi ridicimu.

Navic je to o to zajimavejsi, ze v techto oblastech neni pokryti VKV (VHF) radiem, ktere se normalne pouziva pro komunikaci (klasicke vysilacky). Zde se pouziva kratkovlnne vysilani (KV, HF). Vtipne je to v tom, ze zatimco na VHF komunikuji piloti primo s ridicimi, na HF mluvi jen s operatorem. Ten zapise zpravu/pozadavek pilotu a preda ho ridicim. Ti na to nejak reaguji (povoli pozadavek apod), svoji odpoved predaji operatorovi a ten ho vysila zpatky pilotum. Nevyhodou HF spojeni je i to, ze nejsou pouzivany stale stejne frekvence, zavisi na tom, jestli je den, noc, zima, leto... To totiz ovlivnuje dosah a kvalitu vysilani na ruznych frekvencich. HF spojeni je jeste neprijemne v tom, ze hodne sumi, takze v praxi maji piloti vysilacku vypnutou, zapinaji ji jen kdyz chteji neco vysilat. A pokud jim neco chce sdelit ridici pres operatora, ten vysle pres HF urcity signal ("adresu"), ktery systemy v danem letadle vyhodnoti. Pokud je urcen tomuto letadlu, objevi se na pristrojich upozorneni, ze jsou piloti volani na HF :) Ti pak zapnou vysilacku a operator jim preda zpravu.

V soucasne dobe se stale vice zacina prosazovat system satelitnich telefonu a datoveho spojeni (coz mel i zmineny airbus), kdy udaje o poloze letadla nad danymi body, pozadavky pilotu atd se mohou prenaset ve forme datove zpravy pres satelit. Takto byly odeslany zpravy o tom, ze doslo k dekompresi nebo ze doslo ke zkratu..

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zapojit se do konverzace

Nyní můžete odeslat příspěvek a zaregistrovat se později. Pokud máte účet, přihlaste se nyní a zveřejněte příspěvek pomocí svého účtu.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Vložili jste obsah s formátováním.   Odebrat formátování

  Je povoleno maximálně 75 smajlíků.

×   Z vašeho odkazu byl automaticky vytvořen náhled..   Odstranit náhled a nechat pouze odkaz

×   Předchozí vložený obsah byl obnoven.   Vyčistit editor

×   Nemůžete vložit obrázky přímo. Aktualizujte nebo vložte obrázky z URL.

×
×
  • Vytvořit nový...