Přejít na obsah

3.brzdové světlo (jak docílit toho, aby svítily jen krajní žárovky stabilně při světlech)


houmr

Doporučené příspěvky

Samozřejmě, že vo LED v brzdovejch světlech.

Co tady sou možnosti, tak to je buď porucha nebo LED v brzdovejch světlech, což znamená, že "hlavní" brzdový nebudou svítit.

By se mi líbilo, kdybych měl 4 koncový a zároveň 5 brzdovejch světel jak OII. Ale jak to udělat, aby to šlapalo jak má.

Brzdový světlo u koncovýho je snadný- je tam dvouvláknovka, ale u brzdovýho to udělat jak? Dopasovat tam dvouvlánovku nebo pouštět slabý napětí?

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • o 1 rok později...

no nevím chlapi co tady řešíte, vykuchám světlo ven a upravím si ho podle potřeby,oddělit krajní LED diodama a přes další diodu připojit na koncový... víc práce dá sundat/nandat tapec pátých dveří...já to mám udělaný tak že po sešlápnutí brzdy 3x bliknou dvě krajní LED a pak se klasicky rozsvítí celé světlo na TK bez problému...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • o 7 měsíců později...

Pro všechny co si něco myslí, ale neví to jistě napíšu jak to je u F1 kombi SDI 2002. Třetí brzdové světlo má 14 diod rozdělených do 4 obvodů. Za přívodem napětí je běžná usměrňovací dioda, pak krajní sekce jsou po 3 LED a středové 2 sekce po 4 LED. Krajní LED jsou chráněny cca 120Ω a středové cca 85Ω. Jelikož na krajích jsou jen 3 LED stačí menší proud k jejich rozsvícení, takže, když je někde poškozené el. vedení a dostává se slabý proud do třetího světla může to stačit na rozsvícení krajních sekcí, ale už ne na střední sekce, které mají o 1 LED více a tím potřebují víc proudu. Ty předřadné odpory nejsou na krajích tolik velké, aby srazily proud na stejnou hodnotu jako na středu. Pro tunery je to tedy jednoduché si řídit jednotlivé sekce podle vkusu. Samozřejmě je možné rozsvěcet jen jednotlivé diody, ale je to mírně složitější, jelikož celé sekce jdou snadno oddělit přerušením vodivých cest na desce plošného spoje a napojit přídavné řídící vedení na rozsvěcení jednotlivých sekcí.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • o 3 týdny později...

Pro všechny co si něco myslí, ale neví to jistě napíšu jak to je u F1 kombi SDI 2002. Třetí brzdové světlo má 14 diod rozdělených do 4 obvodů. Za přívodem napětí je běžná usměrňovací dioda, pak krajní sekce jsou po 3 LED a středové 2 sekce po 4 LED. Krajní LED jsou chráněny cca 120Ω a středové cca 85Ω. Jelikož na krajích jsou jen 3 LED stačí menší proud k jejich rozsvícení, takže, když je někde poškozené el. vedení a dostává se slabý proud do třetího světla může to stačit na rozsvícení krajních sekcí, ale už ne na střední sekce, které mají o 1 LED více a tím potřebují víc proudu. Ty předřadné odpory nejsou na krajích tolik velké, aby srazily proud na stejnou hodnotu jako na středu....

Kurva, teď to bouchlo! Asi půjdu vrátit všechny svoje elektrikářský vysvědčení, když tohleto čtu - že sériově zapojená čtveřice LED potřebuje k rozsvícení větší proud než sériová trojice, to je objev minimálně na státní cenu Klémy Gottwalda, dost možná i na Nobelofku, čoveče!!! Asi bych se měl vrátit zpátky do školy, protože celej svůj elektrikářskej život existuju v přesvědčení, že sériovou kombinací LED se zvyšuje NAPĚTÍ potřebný k jejich rozsvícení, zatímco tys objevil, že to je PROUD...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Ametysta v záruce už ne, ale pamatuju se že děda měl Mánesa (4102U), kterýmu furt utíkala vertikální synchronizace a u nás doma byl vrcholným výkřikem techniky mýho ranýho dětství Jasmín (4224U) a pod ním Humoreska (1122A) ...

 

Ale to už jsme hoodně daleko od LEDek ve 3. brzdovým světle a brzo nás sežere Pawouk nebo někdo jemu podobnej ...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

  • o 2 týdny později...

Nejsem elektrikář. Bral jsem to z pohledu odporu, který omezuje proud pokud je jeden v obvodu. Když jsou dva může se dělit napětí mezi nima pokud jako druhý odpor neberete diody.. "Důvodem pro zařazení rezistoru do obvodu je obvykle snížení velikosti elektrického proudu nebo získání určitého úbytku napětí. Wiki"

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Prosím tě, radši nech elektriku těm, kteří o ní něco vědí - ty to zjevně nejseš, protože nevím jak bys třeba dělil napětí mezi dva odpory zařazený v jednom obvodu PARALELNĚ (mají navzájem spojený konce a jsou připojený na STEJNÝ napětí viz třeba http://cs.wikipedia.org/wiki/Paralelní_zapojení

 

 Takže vždycky když se o něco pokusíš, vyrobíš spíš botu. Já se taky neseru do řemesla chovatelům bource morušovýho nebo pěstitelům kaktusů...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Jo díky za vysvětlení něčeho jinýho než o čem je řeč. Vím, že jsi odborník, ale spíš bys měl vysvětlit problém jednou než 5x někomu říkat, že je "amatér" a nechat to být. I amatér se může chtít poučit. A mluvil jsem samozřejmě o děliči napětí, takže seriově řazené. Což jsem pochopil, že mezi dvěma odpory stejných parametrů je poloviční napětí (seriově) a změnou jednoho se to projeví v bodě mezi oběma velikostí napětí.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Ať už nejsme tolik OT, najdi si na netu knížky od Jiřího Vlčka nebo Václava Maliny, to jsou oba dva středoškolští učitelé elektriky, mají v nich všecko hodně dobře a přehledně vysvětleno pro naprostý začátečníky - a pak můžeš pokračovat rovnou nějakou středoškolskou učebnicí elektrotechniky a elektroniky. Bez základních znalostí se ale radši nepouštěj do takovýho vysvětlování, jaký jsi tady předvedl vejš.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Není OT pokud to vysvětlíme na příkladu toho světla. Nepotřebuju hledat knížky na netu mám doma několik knížek od Maliny a přečtených. Psal jsem, že na krajní sekce je potřeba k rozsvícení menší proud než na středu, kde je o jednu LED víc. Když dám příklad 1 LED potřebuje např. 100mA a 3 LED 300mA  vkrajní sekci a 4 LED na středu = 400mA. Psal jsem jako o spotřebě proudu celé sekce. Krajní 300mA středová 400mA. Tak pořád nechápu co jsem napsal špatně, když 300mA je menší proud než 400mA. Když jsi žil v domění, že LED rozsvěcí napětí, tak ji napoj na zdroj předepsaného napětí ale nedostatečného proudu např zdroj 3,5V 50mA a co ti teoreticky chybí? Ampéry. Chápu, že po připojení LED na ten zdroj už na LED nenaměříš 3,5V. Je potřeba napětí i  proud. Takže co je špatně, když jedna sekce potřebuje zdroj s 300mA a druhá s 400mA a já napíšu, že jedna sekce potřebuje větší proud než druhá? Studování el. teorie vynech. Stačí konkrétní odpověď na proud 300 vs. 400 jestli je jeden větší než druhý potřebný k rozsvícení krajní nebo středové sekce děkuji.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Jestliže jsou v sérii 3 ledky a každá z nich potřebuje cca 2,5V tak tam bude cca 7,5V . Z toho vyplívá, že 4 sériové led potřebují cca 10V samozřejmě při stejném proudu-cca 20-50 mA. Proto je jasné, že pří třeba 9ti V se ty 4 ani trochu nerozsvítí a ty 3 budou zářit jako vzteklý. Vše je jasné z výpočtu-R´= U:I kde U je napětí zdroje mínus 4x2,5 pro 4led ´= cca 3v:0,03A = 100ohmů

3x2,5 pro 3led ´= cca 5,5V:0,03= 183ohmů Ještě jedna důležitá věc. V sériovém zapojení teče proud všude STEJNÝ v jakémkoliv místě.

Editováno: , autor: misumi
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Není OT pokud to vysvětlíme na příkladu toho světla. Nepotřebuju hledat knížky na netu mám doma několik knížek od Maliny a přečtených. Psal jsem, že na krajní sekce je potřeba k rozsvícení menší proud než na středu, kde je o jednu LED víc. Když dám příklad 1 LED potřebuje např. 100mA a 3 LED 300mA  vkrajní sekci a 4 LED na středu = 400mA. Psal jsem jako o spotřebě proudu celé sekce. Krajní 300mA středová 400mA. Tak pořád nechápu co jsem napsal špatně, když 300mA je menší proud než 400mA. Když jsi žil v domění, že LED rozsvěcí napětí, tak ji napoj na zdroj předepsaného napětí ale nedostatečného proudu např zdroj 3,5V 50mA a co ti teoreticky chybí? Ampéry. Chápu, že po připojení LED na ten zdroj už na LED nenaměříš 3,5V. Je potřeba napětí i  proud. Takže co je špatně, když jedna sekce potřebuje zdroj s 300mA a druhá s 400mA a já napíšu, že jedna sekce potřebuje větší proud než druhá? Studování el. teorie vynech. Stačí konkrétní odpověď na proud 300 vs. 400 jestli je jeden větší než druhý potřebný k rozsvícení krajní nebo středové sekce děkuji.

Pak Džone Radiči ty knížky máš na hovno, nebo je neumíš číst. (U některejch lidí to jsou vskutku vyhozený peníze).

Najdi si laskavě rozdíl mezi sériovým a paralelním zapojením a srovnej, jak se v nich definuje společnej proud a společný napětí - a jak jsou mezi nima definovaný rozdíly. Pak možná pochopíš, jak daleko od pravdy svoje "elektronický" teorie konspiruješ.

 

Pro ty, co nemají tyhle knížky k dispozici, základní výklad:

To třetí brzdový světlo se skládá ze 4 sekcí skládajících se z několika LED a jednoho odporu každá - a ty sekce jsou zapojený navzájem PARALELNĚ = všechny jsou napájený stejným napětím, ale protože nemají všecky stejnej počet LED, neteče všema sekcema stejnej proud. Proč ne vyjde najevo dál. 

 

Každá sekce se přitom skládá z předřadnýho odporu a 3 nebo 4ks LED - všecko je spojeno SÉRIOVĚ, takže celá větev má stejnej proud a napětí na každým elementu je určený jeho vlastním odporem - sériový zapojení se tak chová jako vejš chybně interpretovanej dělič napětí. 

 

U LEDek je ale problém, že to nejsou lineární součástky = nechovají se při průchodu proudu stejně jako třeba obyčejnej odpor. To znamená, že při různě velkým napětí přímo připojeným na přechod LEDky skrz ni poteče různě velkej proud, kterej se ale nebude zdánlivě chovat "přesně podle ohmova zákona" - je to tím, že polovodičovej materiál LEDky stručně (a velice, velice nepřesně) řečeno "zmenšuje vlastní odpor při připojení vyššího napětí". U polovodičů se tomu říká, že mají "dynamickej odpor" = proměnlivej podle okamžitejch hodnot v zapojení, ve kterým se nacházejí.

 

Tím je daný, že do určitýho napětí LEDkou prakticky neteče proud, po dosažení určitýho PRAHOVÝHO napětí se přechod jakoby otevře, LEDka se tím rozsvítí, ale taky nastane jiná fáze chování LEDky - od tohoto bodu sebemenší zvednutí napětí vyvolává mnohonásobně vyšší změnu procházejícího proudu, než vyvolalo před dosažením prahovýho napětí. Oblast samotnýho otevření přechodu a těsně za ním je tzv "pracovní oblast" součástky - její definice je velice pružná, každej výrobce si ji určuje jinak, obecně u polovodičů je ale pracovní oblast nejvíc ze všeho omezená tepelným ztrátovým výkonem, kterej se vyvíjí na přechodu (přechodech) součástky - a kterej se nepovede odvést. Jakmile se totiž nedaří vznikající teplo odvádět, polovodič se "protaví" a přestane fungovat - takže dokud bude odvod tepla naopak nekonečnej, součástka může fungovat teoreticky s nekonečně velkým výkonem. 

Až na některý ojedinělý výjimky (přesně daný výrobní technologií) je přitom u všech polovodičů daný, že ohřívající se polovodič se stává "vodivější" = jeho dynamickej odpor se zmenšuje, takže pokud by se napájel ze zdroje napětí, jak Džon Radič navrhuje, vlastním ohřevem se zmenší jeho vnitřní dynamickej odpor natolik, že proud a jím vyvolanej úbytek napětí vytvoří tolik tepla, že se přechod protaví a znefunkční. 

 

Polovodiče se proto v drtivý většině napájejí ze zdrojů se zvýšeným vnitřním odporem neboli ZE ZDROJŮ PROUDU - minimálně se do série musí zapojit přímo REZISTOR = součástka s vlastností "elektrickej odpor", kterým se provede omezení proudu přesně podle popisu, kterej tady vyvěsil vejš kolega Misumi - od napájecího napětí se odečte právě to tzv. PRAHOVÝ NAPĚTÍ LED, u sériovýho zapojení se sečte hodnota napětí všech LED v řetězci a od napájecího napětí se odečte celkovej součet - a z toho, co zbyde, se podle Ohmova zákona vypočítá hodnota toho předřadnýho odporu, kterej "spálí" to nadbytečný napětí a na LEDky pustí jen tolik voltů, aby skrz ně tekla bezpečná hodnota proudu daná jejich výrobcem.

 

A pokud si někdo pořád ještě myslí, že sériově spojená sekce s 1 odporem a 3ks LED potřebuje k rozsvícení menší PROUD, než sekce s 1 odporem a 4ks LED STEJNÝHO TYPU, tomu nabízím osobní předvedení experimentu, kdy mu na pokusnou desku zapojím zdroj, příslušný měřáky a uvedený součástky, aby sám viděl, kolik napětí a proudu který zapojení potřebuje. Vskutku, není nad to takovou věc sám vidět...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Díky, tak nějak jsem si představoval fundovanou odpověď. Až na ty pošklebky s Radičem by to tak mohlo být. Na experimentu se domluvíme SZ. Základ bude zdroj napětí 3V pak měnič na 12V a měření spotřeby proudu ze zdroje s každou sekcí ze světla zvlášť. Tam se ukáže kolik proudu která sekce odebírá:). Pls. lock, už na toto téma zde nereagujte, ať se to víc nezasírá jen SZ.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zapojit se do konverzace

Nyní můžete odeslat příspěvek a zaregistrovat se později. Pokud máte účet, přihlaste se nyní a zveřejněte příspěvek pomocí svého účtu.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Vložili jste obsah s formátováním.   Odebrat formátování

  Je povoleno maximálně 75 smajlíků.

×   Z vašeho odkazu byl automaticky vytvořen náhled..   Odstranit náhled a nechat pouze odkaz

×   Předchozí vložený obsah byl obnoven.   Vyčistit editor

×   Nemůžete vložit obrázky přímo. Aktualizujte nebo vložte obrázky z URL.

×
×
  • Vytvořit nový...