Ekkar_z_Bastlírny

Je to bohužel daný objemem motoru a tím i dosažitelným krouťákem versus otáčky. HTP jede jak vzteklý na nedálničních komunikacích, při příměstským provozu má jen málo konkurence - a to i na delší trasy, ale prostě tam, kde se jede pod dálničníma rychlostma. Tam zase má problémy BXW, protože má převody poskládaný tak debilně, že v optimálních točkách pro motor jede přes běžný limity rychlostí - například po městě 50 tacho prakticky nelze jet na 4.Q, protože v tý chvíli je motor pod 2000rpm a přestává táhnout. Musí se řadit 3.Q a vyhnat otáčky nad 2700, kde ale zas vyletí spotřeba. O 5.Q a otáčkách kolem 1500rpm vůbec nemá cenu uvažovat, protože v tu chvíli motor BXW umí jen brzdit (například při sjíždění táhlýho kopce) - ale akcelerovat ne.

Leda velký prd... To se musí vidět na vlastní bulvy, povídání je srovnatelný s desetkrát vylouhovaným čajem ... Třeba vidět na vlastní oči kousek od samotný Boudy jeden "řopík" vyvalenej po jedný německý zkoušce výbuchem předimenzovaný nálože ze země a ležící na boku VCELKU = bez zřetelnýho poškození, nebo mít možnost se podívat zvenku a při zvláštních prohlídkách i zevnitř do schodišťový šachty pěchotního srubu K-S-24 Libuše, kterej Němci výbuchem speciální nálože utrhli od základů jako celek, takže došlo k rozdrcení (ne proražení, jen k rozdrcení betonu, výztuž to udržela vcelku) jedný 3,5m silný stěny a k posunu celýho tělesa vážícího víc jak 5 tisíc tun zhruba o půl metru, to nejde zprostředkovat, to se musí vidět (při prohlídce se návštěvník doví i o jakou výbušninu šlo)...

Víš co - tyhle betonový obludky a obludy jsou tady v příhraničí skoro všude - v lese, u cesty nebo uprostřed pole. Celkem se jich postavilo nějakejch 12 000 a když jsem zjistil, k čemu měly sloužit a že na jedný z nich sloužil v osmatřicátým jako mobilizovanej záložák i můj děda, začalo mě to zajímat ... Bohužel dědy už se nezeptám, kde to přesně bylo a kterej konkrétní bunkr, ani ho tam nemůžu vzít, aby se po X letech podíval kde číhali na Skopčáky - umřel v únoru 2003 ... Ale vím, že to bylo "někde na Králicku" ....

Kolik vydrží haťapka se optej Malty, ten je na ně specialista. A k "utahanosti" - jeli jsme minulej víkend právě s Maltou společně do Czeszina a Bialska-Bialej, po dálnici od Olomouce a přes Frýdek-Místek. Malta jede s 51kW HTP tacho 120 na skoro 4000rpm - vejš už se bojí, aby mu to nezačalo ožírat svodidla u cesty - v tý samý rychlosti Drobek s BXW 1,4 točí maximálně 3600-3700 a spotřeba je těsně kolem 7 litrů ... A když přijde kopec, musí se HTP přišlápnout přasky, aby udržela těch 120 tacho i do kopečka - občas i podřadit na 4.Q. Já musel na čtyřku jen jednou za celou cestu - abych prudce předjel náklaďák, kterej se tam motal. Malta měl v autě jen svoji polovici, já celou rodinku - mou polovičku a 2 puboši, 13 a 16 let. Takže suma sumárum - haťapku do roomstera klidně, ale pokud to nebude facelift s novější verzí převodovky s delším stálým převodem, bude na dálnici neštěstím. Po městě a na okreskách v rychlostech pod 90-100kmh je schopná natrhnout prdel i vyšším kubaturám - právě díky zpřevodování, kdy rychle akceleruje, ale bohužel ve vyšších rychlostech ztrácí dech.

Nabízím možnou účast na setkání na tvrzi Bouda buď první, nebo druhej víkend června. Všecko podstatný je popsáno zde: http://forum.skodahome.cz/topic/119176-moravskoslezský-kraj-co-takhle-uspořádat-nějaký-sraz/?p=2154339 a zde: http://forum.skodahome.cz/topic/119176-moravskoslezský-kraj-co-takhle-uspořádat-nějaký-sraz/?p=2154552

Tome, tohle jsou hory na hranicích mezi bývalým Východním Pruskem a tehdejším Československem - dneska je to hranice Česko - Polsko ... Na Vysočinu je to ještě kurwa daleko ...

Drážní nocležny v Český Třebový - pokoje po 2 nebo po 3 postelích, styl "svobodárna". Cenu noclehu můžu zjistit, rezervace je možná na telefon. jinak tu jsou samozřejmě i nějaký ty hotely, ale to už jde dost do peněz.

Bouda není jen takovej nějakej bunkr. Bouda je sice možná nejmenší z postavenejch, ale do dnešní doby nejlíp zachovaná TVRZ = byla plánovaná jako soustava několika betonovejch objektů vysoký třídy odolnosti = stěny a stropy ze železobetonu tloušťky až 3,5 metru a s hlavňovou výzbrojí o vysoký palebný síle = lehký a těžký kulomety, protitankový kanóny ráže 40mm a rychlopalný houfnice ráže 100mm. Byly projektovaný i speciální zezadu nabíjený minomety pro pevnostní účely ráže 120mm - ale vůbec se nedostaly do výroby ani v prototypech. Nadzemní objekty byly zásobovaný systémem podzemních chodeb a prostor, kde byly vyrubaný a vybetonovaný spojovací chodby, muniční skladiště a kasárenský ubikace, energetický hospodářství, vzduchotechnika včetně filtrovny vzduchu pro nucenou tlakovou ventilaci všech objektů, vodohospodářství včetně kanalizace, ošetřovnou atd. Posádka měla bejt v takový tvrzi schopná boje až několik tejdnů, protože mužstvo se ve službě střídalo a bylo počítaný i s rezervama. K zásobování sloužil vstupní bunkr, umístěnej na odvráceným svahu, napojenej na silniční síť a určenej k zásobování i v boji = měl dvojitý vstupní vrata, takže se daly použít i jako určitá "přechodová komora" v případě chemickýho útoku atp. Dovnitř se dalo přímo zajet s nákladním autem a vykládka se děla až uvnitř = v bezpečí pro posádku. O bezpečnosti může vypovědět i to, že v nejhlubším místě je hlavní chodba vyrubaná v hloubce přes 60m pod povrchem kopce. Podobnejch tvrzí bylo vyprojektováno celkem 15 na linii opevnění od Bohumína po Krkonoše, stavět se začalo jen několik z nich - z toho 5 bylo při obsazení pohraničí stavebně plně hotovejch, 4 byly rozestavěný a zbytek staveb úřady těsně před okupací buď zrušily, nebo taky vůbec nezahájily. Výzbroj nebyla nikde kompletní, instalace čítala jen kulometnou výzbroj a protitankový kanóny - těžký dělostřelectvo v podobě houfnic 100mm a minometů 120mm nestihly zbrojovky do října 1938 vyrobit. Během okupace pak Němci na těch dostavěnejch objektech jednak cvičili jejich dobejvání, druhak na nich zkoušeli munici určenou k ničení podobnejch objektů - i to lze na Boudě vidět (na Hůrce a na Haničce taky). Po válce pak tvrze většinou chátraly, některý obsadila armáda a některý vnitro - pak si je porůznu přebudovávaly, takže v původním stavu z roku 1938 není prakticky ani jediná - a nejblíž dobovýmu stavu je právě Bouda. To co si může návštěvník prohlídnout třeba v pěchotním srubu u Opavy, na Cihelně nebo U potoka, na Březince a v jinejch pěchotních srubech arabskýho i římskýho typu, po desítkách roztroušenejch po celý severní hranici bejvalýho Československa, se vůbec nedá s tím co je na tvrzích srovnávat - tvrze jako jediný objekty měly mít těžkou dělostřeleckou výzbroj s dosahem víc než na přímej dohled - stavěly se tam, kde bylo potřeba palbou bránit nepříteli v přiblížení k průsmykům, hromadit vojenský prostředky pro průlom a celkově mu škodit i v jeho vnitrozemí, nejen přímo na linii boje. Prostě TVRZ je něco jako "bunkr na druhou" - a kdo někdy v nějaký tvrzi byl, ví o čem tady smolím romány. A finální překvápko na konec - mám předběžně rozjednaný s příslušnou institucí, že zatímco drtivá většina návštěvníků usilujících o prohlídku tvrze Bouda k ní musí dorazit po svejch (nanejvejš na kole) z Těchonína, ze Suchýho vrchu anebo z Lichkova, což dělá minimálně hodinu až dvě pěšího pochodu lesem od nějakýho běžně dostupnýho parkoviště, tak my bychom mohli na základě písemný žádosti obsahující registrační značky zúčastněnejch vozidel a základní nacionále držitele/provozovatele obdržet jednorázový povolení až ke vstupnímu objektu nazvanýmu K-S-22a KROK hezky pohodlně DOJET PO OSE. Jedná se o tenhle úsek cesty: https://mapy.cz/s/CRg0 Cesta je štěrkopísková, válcovaná, sjízdná se zvýšenou pozorností i pro osobák, bunkráci po ní jezdí ke vstupnímu bunkru taky. Tím by se pro nás celodenní štreka změnila na velice solidní vejlet - hlavně pro ty z větší dálky si myslím že by to bylo přijatelnější, že by se po několikakilometrovým štrachání se lesem a betonový prohlídce nemuseli zase vláčet lesem zpátky k autu - a teprve pak jet domů. Co je k tomu nejdůležitější - death-time pro podání žádosti je pátek 20. květence pro víkend 4-5. června, nebo pátek 27. květence pro víkend 11-12. června. Od pana starosty Těchonína vím i kde si můžeme předem zamluvit obědovou zastávku, takže i tohle by bylo v rámci možností zajištěno. Kdo by se skutečně chtěl na Boudu podívat, dávám tady možnost. Konkrétní termín, místo kde se sejdem = odkud pojedem jako vláček a další detaily musíme ještě dořešit, ale základní věc je daná - pokud se dohodneme a včas požádáme, můžeme až ke vstupnímu bunkru dojet svýma autama. Prohlídka není vhodná pro malý děti (řekněme pod 10 let) a lidi s omezenou pohyblivostí (schody), taky klaustrofobici by se jí měli vyhnout. Je potřeba počítat s tím, že dole je mokro (ne všecka voda jde hned do odvodnění) a taky je tam celoročně stálá teplota 10-12°C - takže ZIMA. Na sebe proto solidní obutí (nejlepší jsou asi KANADY), dlouhý kalhoty a aspoň nějakou teplejší bundu. Jinak je to ZÁŽITEK, obzvlášť když hochům bunkrákům vypadne agregát nebo jim v něm dojde nafta - pak se jde "dolů" jen s baterkama a s petrolejkama. Zažil jsem před pár lety a bylo to NĚCO.

Bando, zajímalo by mne, kdo z vás by v rámci nějakýho srázku by chtěl absolvovat prohlídku pevnostní tvrze Bouda - nejzachovalejší tvrz z těch, který ČSR postavila v letech 1936 - 38 na obranu svý severní hranice před Ádou Čalouníkem a jeho výbojnýma eskapádama. Upozorňuju předem, že to není pro slečinky, dole v podzemí je trvale kolem 10-12°C, spousta schodů nahoru dolů, stane se, že provozovatelům vyplivne generátor a prohlídka se koná s petrolejkama a baterkama - svoji baterku pro případ nouze každopádně s sebou, na sebe teplou bundu a dobrý obutí - teplota dole je trvalá, i když na povrchu praží pupenec o sto šest a je 30 ve stínu. Myslím to takhle - na sobotu 4.6. nebo 11.6. se smlouváme na srázek - dopoledne by se mohla konat rozhledna, hospůdka, gáblíček, odpoledne klidně i ta Mladějovská úzkorozchodka, ale ten Mladějov, to je otázka tak na 3 hodiny minimálně. Jsem schopnej se tady poptat, kolik by stál nocleh na železničních nocležnách - a v neděli ráno by se mohlo vyrazit na tu Boudu. Je to slabá 3/4hodina jízdy, ale pak pěší tůra. Většina ostatních tvrzí totiž prošla po válce nějakým stupněm "přestavby" na objekty určený k umístění jinejch věcí, než k obraně, protože byly snadno přístupný po silnici - Boudě nejbližší 3 tvrze byly překopaný úplně, na východ ležící Hůrka je předělaná na zbrojní a muniční sklad ČSLA/AČR a fungovala tak až do roku 2008, na západě sousedící Adam je předělanej na armádní archív ještě teď a o kousek dál na západ ležící Hanička (už nespadající do Králickýho úseku opevnění) byla v 70. letech přebudovaná na protiatomovej bunkr pro komančérský hlavouny. Jediná špatně dostupná, protože k ní nevedla žádná asfaltka, zůstala Bouda - to ji asi zachránilo. Z obou míst, odkud je dostupná ofiko cestou, je to ke vstupnímu objektu minimálně na hodinku pěšourem - to hodně omezuje případný zájemce o prohlídku z větší dálky, proto jsem myslel až na neděli a ten nocleh ...

Neboj, my už jsme si to vysvětlili.

Bez toho "ř", prosím - nejsem ekkař jako trakař. Můj nick má původ odlišnej. Tudíž stačí "r" bez háčku. Dík. A back k věci - ani Andrlák, ani Mladějov na Vysočině nejsou - to bys musel dojet dál, až za Poličku, někam do okolí Hlinska, Havlíčkova Brodu nebo Jihlavy = dalších cca 60-80 kilometrů od nás dál na jih. Tam je to teprve VYSOČINA (což bys poznal už během cesty po silnici č.I/34 - to jsou už od Poličky jen vršky a kopečky, lítáš jenom nahoru dolu jako na pouťový horský dráze nebo jako nudle v bandasce ......). Srázek dobrej, prostředí príma - akorát náladu dost zkazilo zpoždění kuchyně, kdy jim doslova víc jak hodinu trvalo, než nám donesli objednanou baštu. To jste tam ještě nebyli. Obsloužení jsme se dočkali teprve, až když jsem se tý starší servírky na férovku nahlas na celej lokál zeptal, jestli náhodou na ty bramboráky teprve nesázejí erteple - protože o stůl vedle se už jiní hosti stihli nejenom najíst, ale i zaplatit a odejít a po nich už tam seděli a jedli další ...!!!!! Přitom pro obě děcka jsme měli objednanou "rychlovku" - synátor měl smažák s hranolkama (záležitost směšná na 15-20 minut) a holka dokonce HOTOVKU = ovocný knedlíky s jahodama ... Objednávali jsme si ještě před 13 hodinou a donesli nám to asi 5 minut po 14 ... Na rovinu říkám, že nečekat tam s Maltou na setkání, tak jsem se sebral a bez zaplacení bych se odebral do pryč - protože nebylo málem ani za co platit ... Jen doufám, že to tam není pravidlem.

Docela bych se přimlouval, aby dnešní soudruzi konstruktéři und designéři aut šmahem od těch nejmenších taky dostali za úkol se svejma výtvorama POVINNĚ nějakou dobu jezdit - pak by si sami uvědomovali, co u nich chybí nebo co je na nich blbě. Příklad - naprosto debilně nastavená horní hrana čelního skla u fábule II a hlavně u rooma vzhledem k vejšce sedačky řidiče (kdo stojí na semaforech jako první v pruhu, ze kterýho nevidí na semafor bočním oknem, musí se buď zkroutit jak §, nebo si zastavit o 5 metrů před čárou = nevidí na semafory nad pruhem), naprosto nepřehledný boční výhledy, kdy pohledu kolmo do stran překážejí B sloupky dveří nebo nesmyslně tvarovaný dveřní plechy kolem oken, obecně přes všecky třídy aut - naprosto hanebnej výhled dozadu a to i zadníma bočníma oknama - nejen že to právě nutí používat různý technický berličky, ale kdo si je nemůže dovolit, ten je vysloveně omezovanej v bezpečnosti, třeba při couvání z příčný řady ...

Bacha, v Mladějově je problém s tím, že tam mají jen bufet v rámci Muzea úzkorozchodný dráhy - není to regulérní hospoda, kde by se dala učunit rezervace míst. Navíc s párou jezdí i v jiný víkendy a když mají závadu, vytáhnou z remízy "dýzla" bez ohledu na datum. A zase - v nahlášený dny tam bejvá docela nátřesk lidí s malýma dětma a cykloturistů, protože tenhle historickej technickej exponát už je docela profláknutej mezi lidma. Ale v případě zájmu - je to jen asi 35 kiláků od Andrláku = cca půlhodinka jízdy, když si uděláme sami "vláček" ... Nejbližší "slušná" restaurace s posezením je pak ale až v Lanškrouně = cca 15 kiláků daleko, ty místní "vesnický" jsou dost těžko srovnatelný i jen se Sedlišťským kulturákem ...

Viděl bych to zase na nějakou sobotu, ale spíš v první půlce června - buď 4.6. nebo 11.6. Prostřední víkend 18.6. by zůstal náhradní - ty poslední soboty ve školním roce už bude jednak moc velkej letní masakr na silnicích, druhak už zas vícero lidí bude mít programově naplánovanou i svoji dovču. Já zkusím vyzvědět, jestli nemají na Andrláku na tyhle termíny nějakou rezervaci už teď, aby to nedopadlo jako s tou horkou adeptkou na průlet komínem krematoria v Sedlišti ... Ten westerňák v Boskovicích je moc profláknutej, tam nebude žádný soukromí, a o nějaký ploše, kde by se daly seřadit autí na focení ani nemluvím - tam se jezdí na školní vejlety a podobně...

Manželé přijedou na dovolenou na safari a pozorují, jak gepard honí antilopu. Manželce je antilopy líto a říká manželovi: "Jestli to ta antilopa přežije, budu Tě denně pouštět na pivo ......." A jak to nakonec dopadlo...? Sledujte video ... VID-20150606-WA0002.rar

Jak zabránit kočkám chcát mi na auto? Jednoduše ... A nejlepší jsou ty stopy na betonu dvora - čas videa 8:08 - 8:10 ....

No a protože jsme to měli domů opravdu KUS cesty, tak jsme s Maltou jeli radši dřív, než za tmy - my dorazili domů v půl 7 večer ... Jinak v tom červnu se můžem sjet taky do hospůdky - už jsem to tady o kus vedle nabízel ve východočeský sekci - u "Chaty na Andrlově Chlumu" je parkoviště, ocelová rozhledna odkud je v případě příznivýho počasu vidět až na Sněžku a přímo v hospodě jde pojíst i popít. Poslední "třešinkou" je, že komunikace z nejbližšího města (Ústí nad Orlicí alias "Údolí Opic") až na vršek kopce ještě před pár rokama každoročně sloužila jako trať MR a ME závodů do vrchu jak současnejch tříd, tak i "historikům", takže nebylo zvláštností potkat tam v příslušným termínu Mirka Adámka nebo Otu Krakonoše Krámskýho (R.I.P. + 25.dubna 2015 Rechberg, Rakousko - jo, zejtra to bude přesně rok ...), jak "brousí" rovinky a "pilujou" zatáčky ... Fotka jak to vypadá na vršku je tady: https://mapy.cz/s/Ck1y a trasa z UO tady: https://mapy.cz/s/Ck3z .

Jo, tohle mám dost často chuť udělat, naposledy včera během cesty někde těsně za Olmíkem, kdy jsem z pravýho sedadla obdržel otázku, jakým směrem jedem (minuli jsme právě dálkovou dálniční návěstní tabuli) - odpověděl jsem že na Frýdek-Místek, načež následovala nasraná odezva proč ne na Ostravu (nejvzdálenější cíl uvedenej na ceduli...). Vysvětlovat, že směr Ostrava by znamenal zajížďku, že si má radši všímat směru na Frýdek, protože to ji včas upozorní na odbočku z D1 už po 25letech manželství fakt nemám sílu ... Protože se to opakuje (skoro) cestu co cestu - jasně že z Prahy se cestou na Vysočinu vyjíždí směrem na Brno, ale taky je potřeba si hlídat odbočku, aby se včas sjelo - jenže tohle vysvětlovat (některým) ženským je nad lidský síly ... Tomu chlapovi z "cedníka" se proto vůbec nedivím. A pár fotek - taky Jozziho "dotankování" Galvimu a včetně posledních 3 - ty jsou na porovnání Maltových couvacích "vypalovaček vočí" (tzv. "80W" LED) s jinýma LED zpátečkama (Jozziho) ...

Já už léta neplánuju - žiju ze dne na den. Nikdy totiž nevím, co se kdy za jakou vulvovinu vylíhne v hlavě těch, co mi organizujou život ... Tudíž oni plánujou za mne a mou úlohou je se s tím nějak poprat. Je to pak čistě pudová záležitost - buďto to pude, nebo to nepude ...

Tak to teda musel bejt zanedbanej jak nechtěný mimino v cigánským ghettu, protože u "ohavy" jsem rozvoďák (poctivej, válečkovej dvouřaďák) škubnutej neviděl nikdy - skočenej jo, zvlášť když byl už měněnej a montér nenasadil správně kola na klínek, takže se obrousily zuby a řetěz, kterej neměl napínák, po čase usoudil, že už je dost starej a že zkusí gymnastiku. Ale furt mu to rozmejšlení trvalo aspoň 40 - 50 tisíc km, než se odhodlal aspoň rachtat na volnoběh - když to srovnáš s "proslulým" řetězem u TSI, který u prvních sérií skákaly jak blechy často ještě před ujetím 10 000km, tak to u tý "ohavy" byl skutečně nesmrtelnej systém pohonu rozvodu ...

Jo, to rozmezí min. 2000 až max. dejme tomu 3500rpm je v poho, přičemž se nelze vyhejbat ani pomalýmu brblání kolem těch 1500rpm, když jedeš z kopce a úplně bez plynu na co možná nejvyšší kvalt necháš auto "kutálet" tak, že brzdnej efekt motoru právě kompenzuje gravitaci a autí se nerozjíždí nad limit i bez aktivního použití brzd, a obráceně ani momentům když třeba při rozjezdu na křižovatce roztáhneš jedna-dvě klidně až k červenýmu poli někde u 5500rpm, abys vypálil pokud možno co nejrychlejc pryč a nezacláněl dalším, nebo prostě proto že chceš "chytnout díru", která se v souvislým proudu na hlavní vytvořila před přijíždějícím kamiónem. Ale trvale jezdit pod 2000rpm je doslova vražda páchaná na nevinným tvoru ...

Jo - a já mu na to odpovídám, že ty 1,6 jsou rozežraný jak ruskej důstojnickej sbor ...

Umíš používat vnitřek toho kulatýho chlupatýho, co ti narostlo nahoře na krku, nebo to používáš jen v zimě na čepici a v létě na to, aby ti do toho krku nepršelo? Na netu je tolik sraček, že by to votrávilo celou populaci Země minimálně 1 000x. To rozmezí otáček cos uved snesou jen starý dlouhozdvihový dýzly a s určitým omezením ještě tak starší turba jak v naftě, tak v benzínu - a ty modernější už taky ne. Jedna věc je teorie zasranejch ekoteroristů, ale věc druhá je nezpochybnitelná fyzika a termodynamika. Prostě abys jel s nějakou váhou dopravního prostředku na nějakou vzdálenost s jistou dynamikou a nemusel se přitom loudat jako šnek nebo furt vypínat motor kvůli mrtvý spotřebě při jízdě setrvačností a taky abys na normální rychlost nezrychloval půl hodiny jako sluneční plachetnice, prostě MUSÍŠ SPÁLIT NĚJAKÝ TO PALIVO - a vzhledem k tomu, že většina pomůcek pro čistší vejfukový plyny už dneska nestíhá fungovat bez toho, aby se do nich vnášela další energie v podobě nespálenýho paliva, tak paradoxně nelze využívat ty nejekonomičtější režimy chodu motoru = spalování chudý směsi nebo chod v minimálních točkách. Prostě v takovejch režimech, i když žerou málo paliva, moderní motory začnou uvolňovat daleko vyšší podíl škodlivin, než když jedou na ideální stechiometrickou směs - a nikdo tomu zatím neumí zabránit. Navíc svoje si žádá i samotná dynamika jízdy = energie spotřebovaná pro samotnej pohyb a pro překonání jízdních odporů v režimu, kde stejně každou chvíli stojíš a dáváš přednost nějakýmu chodci nebo musíš zpomalit v omezení. Proto v dohledný době (minimálně ještě takovejch 20-30 let) nebude na trhu auto BĚŽNEJCH ROZMĚRŮ = minimálně pro 4 lidi plus nějakou bagáž, který by bez dalších příšerně drahejch vyfikundací v podobě třeba jinýho než Ottova spalovacího cyklu (Atkinsonův) spojenýho s elektrickým přenosem výkonu a veeeelikým akumulátorem dokázalo naprosto běžně a za všech okolností jezdit se spotřebou pod 5 litrů. Něco jinýho je spotřeba měřená v labáku, něco jinýho je praxe - a Economy Run se nedá jezdit vždycky a všude. U nafty je ta hranice níž, tam to jsou běžně ty 3-4 litry. Fyzika je ale neúprosná (naštěstí) a nedá se ojebávat donekonečna - zákon zachování energie se zrušit nedá a prostě co velkej motor utáhne velkým objemem válců, který pak můžou pracovat s menším počtem cyklů za časovou jednotku, aby dosáhly požadovanej výsledek v podobě mechanický práce na kolách, to musí mrňavej prcek dohnat otáčkama - při kterejch zase začne žrát jak německej zájezd, protože tohleto a tamto, musí se chladit jeho katalyzátor aby se nevypálil a taky jeho pidiminiturbo, aby se nepřehřálo při těch půl miliónu otáčkách, který mu nadiktovali konstruktéři pod diktátem ekofašounů atd. Prostě dokud nezačnem používat motorový jednotky úplně jiný koncepce s razantně zvýšenou účinností, nebo nezačnem používat auta s radikálně sníženým jízdním odporem, tak se nižších spotřeb dočkáme jen v labáku a u normálních produkčních aut jedině na papíře (ten snese všechno).

Jenže to není 1,4, ale 1,6 - a ty krom toho že velice slušně jedou, jsou profláknutý tím, že taky žerou i chodce z krajnice nebo trávu z pankejtu ...

No vzhledem k tomu, že FII předface má CAN 1.6 a facelift už dostal CAN 2.0, tak si myslím, že tam nějakej rozdíl určitě bude - a nejenom v čísle dílu ...