McMatej

Nešlo by napnout řetěz mechanicky? Tak kam se šroubuje měřák na měření vytažení řetězu namontovat nějaký mechanický (šroubovací) napínák? Nevím jak je to na TSI dělané, jen mě to napadlo.

Samožřejmně že v první řadě zkroutit. Když budeš sledovat pohyb stěrače po skle, tak v době kdy stěrače skáčou tak tlaří břit před sebou, jako "proti srsti". V okamžiku kdy se břit překlopí, tak skákání přestane.

To je "problém" v kolmosti stírátka ke sklu. Říká se tomu "úhel náběhu vzduchu" (i když nevím proč, protože to jistě dělá i když stojíš, tak to s nějakým náběhem vzduchu má asi málo společného) Ohýbat (zkrucovat) - pokus - omyl. viz příloha úhel náběhu vzduchu-fabia.pdf

Hydrostavy by do dělat mohly viz můj dřívější příspěvek tady.

Jak už jsem psal dříve, natlakováním bych si nebyl tak jistý. V napínáku je pružina. Někdo zkoušel a tady jsou i fotky, že tlačí na napínák silou až 14 kg. A k tomu tlačí olej tlakem (cca 2 až 6 kg/cm2) na píst o průměru odhadem 8 mm (tj. 0,5 cm2). Takže silou 1 až 3 kg a to bych řekl, že nestojí (zejména při volnoběhu) skoro za řeč. Bojím se, že tlakem oleje v napínáku to nebude. Podle mého to bude souviset s tím, jak se motor zastaví. Když vypneme motor, tak před tím, než se úplně zastaví, tak se o kousek otočí v opačném směru otáčení - kousek se vrátí. (když už je setrvačnost tak malá, že píst nepřekoná kompresi a nedojde do horní úvrati). Když se točí proti původnímu směru, tak ve válci, kde byla (měla být) expanze je (při opačném směru točení) komprese. Tuto komprsesní sílu píst zase nepřekoná (horní úvrať) a zase se "odrazí". Takhle si může zakmitat několikrát a záleží na tom v kterém kmitu se opravdu zastaví. Při opačném směru otáčení tlačí řetěz napínák dovnitř a tím dojde k uvolnění napnutí řetězu. Při správném směru točení k tomu nedochází.

Jak už jsem jednou psal výše, že se přebržďuje předek na mokru a sněhu je normální. Když bude zadek brzdit moc, tak to (na suchu) bude jako když vezmeš za jízdy za ruční brzdu.

Podle tabulky v příloze to reguluje tlak do zadních od 54 do 47 % tlaku předních. Na zkoušku zkusit pružinu odpojit a páku zajistit tak, aby držela píst v regulátoru pořád plně zatlačený. Ale nevím, jestli úpravy na brzdách nejsou na rozbití huby. :-)

S těma bonusama to není tak horké. Když máš dost bezeškodních měsíců a pojišťoťovna ti nějaký měsíc odešte, tak se do vyššího pojistného nedostaneš. Alespoň u mně to takhle nějak probíhalo.

A co spáchat pojišťovací podvod? Od auta před tebou odlétl kamínek a rozbil ti sklo. A že jel před tebou zrovna kamarád, to je náhodička .... :-) Nakonec by to asi ani tolik podvod nebyl, protože od nějakého auta opravdu odlétl.

Jo jo, taky to tak chápu (šroub dolů) i když mi není moc jasné, jak to pak funguje.

Nepomohlo by pomaleji do zatáček? Znám lidi co umí ojezdit i "písmena na boku" pneu. :-)

Ale zátěžový regulátor snižuje tlak v zadních brzdách, když se auto při brzdění předkloní (nadzvedne se zadek). K tomu dochází při intenzivním brzdění na suché vozovce. Při zhoršených adhezních podmínkách (např. na mokré nebo zledovatělé silnici) k výraznému nadzvednutí nedochází a proto zadní brzdy brzdí "naplno". Brzdy (rozdělení brzných sil) je dělané pro suchou silnici (kdy se auto předkloní a přední kola se zatíží), proto je normální, že za zhoršených adhezních podmínek se přední brzdy přebržďují. V dílenské příručce (na fábii) píší: Když je tlak v zadních brzdách malý, tak utáhněte pružinu na zatěžovém regulátoru. viz příloha zatěžový regulátor.pdf

Jo jo, nevejdou se mezi vnitřní bok pneumatiky a McPherson (tlumič). http://s1.blomedia.pl/autokult.pl/images/2011/01/mcpherson.jpg

Široké pneumatiky mají obecně proti užším jednu nevýhodu a to větší sklon k akvaplaninku. Při jízdě ve sněhové břečce je nebezpečí akvaplaninku ještě horší, protože břečka má větší viskozitu (horší tekutost) než voda, takže z podpneumatiky špatně odtéká. Ostatní důvody jsou malichernosti.

Co přitlačuje běhoun k vozovce? Vzduch v pneumatice, protože v pneumatice nic jiného není. Když budeš vypouštět vzduch z pneu, tak uvidíš jak se mění plocha (délka plochy) dotýkající se vozovky. Není na tom nic složitého a nepochopitelného.

S tou plochou bych si nebyl tak jistý. Řekl bych, že širší pneu bude mít užší (ve směru jízdy) stykovou plochu a naopak. Tlak mezi pneumatikou a vozovkou bude závislý na tlaku vzduchu v pneumatice.

Jak píše Wittmann, nenech se vyděsit. Osobně bych taky v první řadě udělal jen hlavu. 1) je to méně práce (motor nemusí ven z auta) a za 2) když se potvrdí problém s kroužky (jako že tomu moc nevěřím) tak se dá vytrhnou motor z auta a udělat jen kroužky, hlavu už nechat tak jak je. ;-)

Není to tak. Psal jsem o síle vycházejíci ven z motoru a o silách uvnitř motoru. Například, část klikového hřídele, které pohání ojnici pístu při sacím zdvihu je namáhána úplně stejně při brždění motorem jako při normální práci motoru. Opačný směr kroutícího momentu je jen na konci klikové hřídele na kterou je připevněn setrvačník. A je opačný trvale, po celou dobu brždění (nemění se cyklicky) Píst a válec ve kterém je expanzní zdvih pohání ostatní písty a celé auto. Ale to už bylo výše uvedeno několikrát. Howgh.

Není to tak. Vzhledem k motoru dodávajícímu výkon se změní pouze orientace síly vycházející z motoru. Uvnitř motoru jsou směry sil pořád stejně orientované. Sání komprese a výfuk pořád energii spotřebovává, expanze sílu vydává.

Nechci se vám do toho moc motat, protože jsem toto téma zakládal z jiného důvodu (jestli brzdí komprese nebo tření). ale přesto si neodpustím připomínku. Kliková soustava je namáhána cyklicky v průběhu každé otáčky, respektive pracovního cyklu. Při sání, kompresi a výfuku výkon spotřebovává, výkon dodává pouze při expanzním zdvihu. A tomu odpovídají s směry působících sil. Takže střídavého namáhání bych se nebál. P.S. Motosman byl rychlejší.

Odklon 0,5 stupně u 16 palcového disku dělá 3,5 mm. Od oka se to asi nepozná, ale podle olovnice by to mělo jít změřit spolehlivě. ;-)

To si udělal dobře s tím dobíjením přes noc. Já bych ji nechal dobíjet i déle, když byla vybitá, že nenatočila motor. Dobíjení by chtělo změřit při zvýšených otáčkách (např. 3000) jestli se napětí drží do 14,7 V a při zatížení (rosvícených světlech atd) jestli je napětí přes 12 a něco V.

Pravděpodobně ano. Každopádně kontrolou hladiny a případným dolitím nic nezkazíš. Možná by stálo za to zjistit příčinu ztráty elektrolitu, takže preventivně změřit dobíjení (napětí), kdyby byl špatný regulátor a baterie se přebíjela, tak se to projeví ztrátou (vyvařením) elektrolitu.

Ten indikátor je v podstatě hustoměr, když je baterie vybitá, elektrolit je méně hustý, kulička se potopí a to je vidět jako změna barvy indikátoru (viz soubor v příloze) A z toho je zřejmé, že tvoje baterie má klasický elektrolit, takže není gelová. Pokud máš nabíječku s nabíjecím napětím do 14,7 V, tak se otevírat nemusí, protože články plynují až při vyšším napětí. Pokud je v článku málo elektrolitu, tak by se měl (musí se) dolít. kuličkový hustoměr.pdf

Ale kdepak. Do výfukového potrubí se nevyfukuje stlačený vzduch. Výfukový ventil se otevírá před dolní úvratí, kdy už je vzduch nad pístem opět vyexpandovaný. To co myslíte dělá takzvaná dekompresní brzda "Jake Brake" http://cs.wikipedia.org/wiki/Motorová_brzda