camillio

Ona ta spotřeba na dálnici vyjíždí úplně exponenciálně - rozdíl mezi stovkou a 130 je doslova propastný, i při stejných podmínkách. Když se k tomu přidá kopeček a/nebo vítr, tak to zamává ještě víc, hlavně při té vyšší rychlosti. Já většinou jezdím volně 110-120, a na stejné dálnici jsem schopný to mít od 5.2 do 6.5l/100km, přičemž při těch 110km/h to tolik citlivé není, ale u 120 je variabilita veliká.

Petr: jo, dvě naturálie si za chvíli pojedu vyzvednout do školky

pobr74, měls jim vynadat, že ti poškodili nárazník tou montáží panelu SPZ Ale jsou to dobří šmejdi. Už vím, kolik naúčtuju ženě při vyndání koberců.

To je méně než polovina, co platím já. Gratuluju :-)

Naředění benálu při ředění 1:1000 je zanedbatelné. Celkově bude (dle mého názoru) vliv aditiva na všechno velmi malý s výjimkou těch čistících schopností, kde bude sice v okamžitém měřítku taky malý, ale v dlouhodobém výhledu se zřejmě pozitivně projeví. Skoro bych se vsadil, že když bys teď jel za stejných podmínek bez aditiva, tak budeš mít stejnou přístrojovou spotřebu jako s ním.

To víš, to byla reakce na "filosofské pindy" odborníků na laminární a turbulentního proudění. Budu skeptik, je to moje povolání, tak řeknu, že to bude žrát stejně. Já taky včera jel 100km ze Šumavy za 4.6l/100km, což je můj nový rekord na téhle trati. A v nádrži taky VIF. Ale v autě jen já sám, rodina zůstala na Šumavě, takže o metrák méně :-)

A pak fouklo do zad a spotřeba prozměnu spadla o půl litr dolů Neber mě moc vážně, ale byl bych v tomhle skeptik. Používání nějakého aditiva nedokáže ani při nejlepší vůli upravovat průběh mezní vrstvy mezi turbulentním a laminárním prouděním, bod odtrhu atd. Reynoldsovo číslo se vlivem viskozity aditiva sice změní, ale nepatrně, a na průběh proudění to vliv mít nebude. Utržení karbonového nánosu vlivem čistících vlastností aditiva proudění samozřejmě ovlivní, ale motor to ovlivní jinou cestou než skrze proudění. Dej těch plných knedlíků při stejných podmínkách aspoň 100 a můžeme se na to podívat statisticky. Z jednoho měření ale bohužel nelze poznat nic. Vlastně bohudík, to bych přišel o práci.

Zmizíš v první zatáčce do sněhovýho vantu, že tě vytáhnou až na jaře, jak ten bílý rapid do té doby nikdo neuvidí

Neber(me|te) to zas tak vážně, je to tu takový filozofický koutek. Ta naše zima se dá odjezdit i na slikách, když má člověk auto "v zadku" a dává pozor.

Taky bych eshopu nevěřil. Podobně hromada zdrav. eshopů má u izotermické fólie kecy typu "zlatá chladí, stříbrná hřeje" (blbost jaxviň). Pěkně to napsal tgfh, ze života je to nad 1000 slov. Podobně bych souhlasil s Rypicongem. Pro srovnání: * V cyklistice se na silničkách vozí tenké galusky - nižší valivý odpor. Brždění v nouzi na suchu je masakr. Sněhem to naopak projede pěkně. * Na bajkách (MTB) se jezdí často kombinace široká přední a užší zadní. Přední má za cíl zabránit smyku, protože ten jde blbě ustát, a v slušných podmínkách (sucho, vlhko, ne úplné mokro) se brzdí předním kolem, takže výhoda plochy. Zadní má naopak mít co nejlepší trakci, takže se musí zaříznout do bláta/mokra/sněhu a ne po tom klouzat a házet to za sebe. Jízda na balonech na sněhu je mazec, protože se kolo napropadne na podklad. U auta to bude stejný. Ty hrany nebudou hrát (podle mě) skoro žádnou roli. Na okrajích jich je stejně, ty uvnitř se během chvíle ucpou. Kdo jezdil s traktorem/V3S se šípáky ví, že dát příležitost hranám znamená couvat. Široká guma v louži má logicky problém s odvodem vody, protože ty radiální kanálky (nezubatý zářez v pneu) to všechno nepoberou, voda je tedy vytlačována pod pláštěm a kolo bude náchylnější k aquaplaningu. Na suchu a vlhku, kdy není potřeba něco někam odvádět, bude mít ale výhodu ve větší styčné ploše.

Chtělo by to něco udělat s tím zadním stěračem, na té fotce je trochu jak pěst na oko.

LE: u chrochtadla bude možná hrát roli i vyšší hmotnost, ale to jen tipuju, protože kg nevím. Kdyžtak můžeš na školení k naší sousedce, ta jezdí 70. Teda, jako, všude 70, na dálnici i v obci

Jj, když rychlost kola klesne pod referenční rychlost počítanou většinou z jiných kol. Z toho systém usoudí na ztrátu adheze a povolí tlak v brzdě.

Já mám někdy pocit, že když někomu napíšu, že se snad pos.al, tak si začne kontrolovat trenky Je tu fórum o autech, nebo se tu čeká rigorozita? ABS tedy nezačne kopat okamžitě, to bych musel mít nekonečně velké zrychlení při stlačení brzdového pedálu a tekutina v brzdovém systému by nesměla být stlačitelná, stejně tak vedení by nesmělo být pružné atd. ABS začne kopat v okamžiku, kdy rychlost otáčení kola klesne pod referenční rychlost. Samozřejmě tedy na povrchu (vozovce), kde je nižší součinitel smykového tření, začne kopat dříve. Součinitel budiž v této aplikaci myšlen ve vztahu pneu-vozovka, a v tom prvním se projevuje mj. způsobem odvádění vody (v mém případě). Logika (elementární) ale říká, že pokud hned po iniciaci ABS "okamžitě" auto stálo, tak to s tím součinitelem nebude tak zlé. A vůbec, byla to reakce na chování rapida, ne na gumy. Ať si každý jezdí na čem chce, pokud se s tím případně zabije sám. :-) Update: Dušan to vystihl, ač už to tu párkrát zaznělo. Neexistuje "nejlepší" univerzální guma. Sava Eskimo je skvělá do sněhu, to se o ní ví. Do jiných podmínek už se o tom dá polemizovat. A řidič prase se zabije i s hřebama na traktoru.

Včera večer mi cestou z bazénu moc pěkně hustě pršelo, tak jsem zkoušel Rapida (na Conti WinterContact 185/60) utrhnout a nepodařilo se. V padesáti na brzu, okamžitě ABS a auto stálo. Zkusil jsem pak ještě trochu ostřeji zatáčku, nicméně to bylo v celkem nízké rychlosti tady za městem (přece si kvůli vám nerozbiju auto ) a taky držel. Led/sníh jsem letos ozkoušet moc nemohl, buď nebyl, nebo se silničáři snažili. Celkově horší chování proti předchozím autům nepozoruju, ale je fakt, že za normálních okolností jezdím hodně volně.

V tom rozmoklém sajrajtu klouže bohužel úplně všechno a není z toho cesty ven. Takový humus pár let nepamatuju (a asi ani příroda, protože aby po jednom sněžení padaly stromy jak sirky...)

Jednak, a jednak je couvání celkem často spojeno i s nějakými manévry směrem vpřed, např. při podélném parkování. Pak je fajn vidět na všechny strany (dokonce i když se necouvá) a navíc to odstraní stroboskop u neumětelů (cuk sem, cuk tam, cuk sem... ) nebo při zajíždění do malé škvíry.

Bakelit se nehodí k žádnému autu. Škoda, že jsem na Islandu nevyblejskl vedle sebe 2 stejné jeepy (možná toyota či co to bylo, už je to pár let). Jeden s německou RZ, oplastovaný, druhý s islandskou, poctivá ocel. Že by ti Islanďani nevěděli, co se patří do terénu?

Já se bojím, že se snažíš mít auto trvale přepínatelné mezi režimy "ekologický dle EU" a "neekologický". To druhé je z pohledu Bruselu téměř synonymum k "zbraň hromadného ničení", takže pochybuju, že uspěješ

Tohle je poissonovský proces, svoji smůlu si nevybereš

To už je takový malý extrémismus. Když napíšu, že zelený auto je pěkný, tak se najde někdo, kdo bude oponovat, že zelený rafičky na budících by nemohl Moje myšlenka byla o tom, že pokud auto jezdí normálně, tak mu ty 3km párkrát denně neuškodí. Rovněž je pravdou, že tu pár lidem přibýval benzín v oleji. Taky tu pár lidem zachrastily rozvody. Tohle fórum je totiž pro ty, co svá auta z nějakého důvodu, dobrého i zlého, řeší. Proto se tu vyskytuje enormně větší zastoupení lidí s problémy (spec. požadavky...), než je tomu v populaci. Z bike fóra by si člověk také odnesl pocit, že každý, kdo jezdí na kole, je amatérský závodník. A není :-)

Tak my máme roční nájezd cca 20 tisíc km, tedy zdaleka ne vše jsou ty 2km, naopak je dost cest nad 30km (zpravidla 2x30, tam a zpět). Já jen, aby si tu pak někdo neudělal obrázek, že do 3km má chodit pěšky, nebo (což už tu taky bylo) to vzít 10km oklikou, aby se motor trochu ohřál.

To riziko zatékání jsi neminimalizoval, neb to není riziko, ale vlastnost a poteče tam s jistotou :-) Potřebuješ jen, aby to zase odteklo do pryč.

Chudák moje manželka, budu jí muset zakázat vozit děti do školky. Jedno za ruku, druhé na koně a marš pěšky. Nedělal bych z toho takovou vědu. Auto má sloužit a při troše ohledů sloužit bude, navzdory těm 3km, hodně let.