Brácha mně zařídil projižďku s novým SII FL Combi 2.0 TDI CR 103 kW Ambition (plus nějaký paket výbavy). Byl to můj první jízdní kontakt se Supem. Takže ho porovnám s mojí OII a budu se zabývat spíš nedostatky. Začnu motorem a převodovkou - kromě spotřeby docela zklamání. Motor a hlavně nesmyslné zpřevodování, se hodí tak na dálniční přesuny v rámci rychlostních limitů, jízda po městě podle předpisů je utrpení. Může mi někdo s tímto motorem a manuálním šestikvaltem říct, jak s tím jezdí po městě? Na trojku motor nechutně vrčí, na čtyřku zase duní... Ještě při 80 km/h se nedá jet na šestku bez těchto nepříjemných zvukových kulis. Děs běs u auta této třídy. Zklidnění a ztišení přichází až skoro ve 100 km/h, pak se vůz změní na tichého společníka na dlouhé dálniční štreky. Utlumení valivého hluku od kol a podvozku je, na rozdíl od OII, na velmi slušné úrovni. Taktéž obtékající vzduch není příliš slyšet. Protáhnul jsem ho podhorským terénem v okolí Semil,Vysokého n.Jizerou, Jablonce atd. Není to žádná raketa, ale dynamika na druhý a třetí převodový stupeň je při obsazení 2x dospělí a 1x dítě vyhovující. Na tachometru bylo 7500 km, tak se to třeba ještě zlepší? Netuším ovšem, jak by se to chovalo v naloženém stavu. V těch zatáčkách se držel dobře, nebylo to sice žádné rally, ale jen trochu ostřejší jízda, než obvykle. Několik poznámek k elektronice - dešťový senzor programoval nějaký jouda. Jeho funkčnost je zmatená. Setkal jsem se s tím již ve čtvrtek i u bráchovy OII FL. Funguje, resp. nefunguje, to tam stejně. Stírá suché sklo, když se víc rozprší, zmateně stírá kdy se mu zachce - někdy zbytečně několikrát po sobě, pak vynechá, že není vidět... Můžu manipulovat s citlivostí sem tam, výsledek stále není kloudný. Světelný senzor také nic moc, v tunelu si docela dlouho rozmýšlí, zda rozsvítit,či ne. Taktéž spoléhat se na něj v temném lese a dešti je problematické. Všimnul jsem si také, že podsvícení budíků je funkční i bez rozsvícených světel (to nekritizuji, jen konstatuji - netuším, jestli to je už i na předfaceliftu). Interiér - z pohledu řidiče - na moji figuru (174 cm/78 kg) příliš široké opěradlo a tím pádem nijaké boční vedení (s tímto problémem jsem se potýkal i u nové OIII). V tomto mně nejvíc vyhovuje opěradlo OII. Zato elektricky stavitelná bederní opěrka si u mě zaslouží jedničku. To se ovšem nedá říct o loketní opěrce na dveřích řidiče - i při relativně nízkém nastavení výšky sedadla je příliš nízko, takže třeba za jízdy na dálnici jsem si o ni nemohl opřít loket a zároveň držet volant. A když už jsem u volantu - tento nový je hódně příjemný na držení, ten bych do Octy bral hned. - z pohledu cestujícího vzadu - když jsem si sednul dozadu, mezera mezi kolenem a předním opěradlem byla na délku mého předloktí, takže jsem si mohl v pohodě natáhnout nohy. Na toto nemá snad žádné jiné auto. Chtělo by to přidat jen nějaký ten cenťák na šířku. Že je i kufr obrovský, je taktéž jasná věc. Jeho elektrické ovládání víka je velmi příjemná záležitost, člověk se nemusí špinit o víko kufru. Dále mně přišlo příliš lehké řízení kolem středové polohy. Spojkový pedál měl také docela lehoučký chod, zato brzdový pedál byl docel tvrdý. Toto je tedy přímé srovnání s mojí OII. Ve výbavě bylo i vyhřívané přední okno - bohužel, toto je pro mě problematická věc, já tam ty drátky prostě pořád vidím a dost mně to vadí. Znám to už Fordu Mondeo, tam je to vidět snad ještě víc. Abych jen nehanil - příjemným detailem je osvětlení kliček dveří, taktéž osvětlení zrcátek ve slunečních clonách, dále obligátní deštník v zadních dveřích (ten tam tedy nebyl, asi aby ho někdo nečornul? nebo už čornul?), vyjímatelné svítilna v kufru zaslouží také plus.