ze zivota...
Přijde za otcem pětiletý synáček a ptá se, co je to politika.
"Jak bych ti to vysvětlil", přemýšlí otec. "Podívej se, to je jako u nás
doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů.
Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek
přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta
pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby
dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno
všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná
budoucnost.
Rozumíš tomu?"
Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne:
"Zatím ješte nevím, nechám si to projít přes noc hlavou".
V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal.
Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit.
Chlapec jde tedy do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si
se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšimne.
Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se
zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne.
Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se ho tatínek ptá: "Tak
už víš, co je to ta politika?" A chlapec smutně odpoví:
"Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera".
"A jak, prosím tě?"
"No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně
přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná
budoucnost leží ve sračkách".