
Tonda-B
Uživatel-
Počet příspěvků
1172 -
Registrace
-
Poslední návštěva
Typ obsahu
Profil
Fórum
Galerie
Obchod
Stahování
Articles
Vše zveřejněné uživatelem Tonda-B
-
Věřím. Kromě kvality povrchu hraje pochopitelně roli nejen rozměr (a o tom přednostně takhle diskuze je), ale i kvalita (výrobce, typ, hloubka vzorku) použitých pneumatik a samozřejmě i to, kdo sedí za volantem a jak je šikovný. Statistika není nic špatného, řekne člověku, co může očekávat - co je pro dané období typické. Ale je samozřejmé, že pokud je v Praze k očekávání z 15% sníh a led, že úplně stačí i 1 jediný den sněhu a ledu a můžu mít auto zlomené v podlaze, pokud do toho vyrazím na letních gumách nebo udělám nějakou fatální chybu i na vzorně obutém autě.
-
Nevím jak tam vypadá typická statistika zimního období, asi bude menší podíl sucha a větší mokra a sněhu a ledu. A asi sis za ty 3 roky povšiml toho jak rychlé jsou Fábie (které poměrně často používají 165 široké zimáky) na čerstvém sněhu.
-
Pokud jsi z Prahy a máš letní 225-ky, jezdi zimáky klidně 205 široké, ale připrav se na to, že když pojedeš po dálnici přes Vysočinu a bude 5 cm čerstvého sněhu, tak budeš při 80 km/h bojovat o holý život. A kdyby sis to chtěl opravdu užít, musel bys tam dát něco jako 125 široké zimní gumy (nevím kde bys je vzal a kde bys vzal tak úzké ráfky, na které bys ty gumy namontoval). A pokud má někdo Fábii, tak ať klidně jezdí 185-ky v létě i v zimě (myslím stejně široké zimní gumy i letní gumy, ne jedny a tytéž celý rok). Díky většímu měrnému tlaku a snazším samočistícím schopnostem bude takhle obutá Fábie na té Vysočině na sněhu rychlejší, než ty se Superbem.
-
To ale jednoznačně říct nejde. Záleží na tom, jestli bydlím v Obersdorfu nebo v Praze. Pokud jezdím většinu zimy na pár cm sněhu, je lepší mít gumu úzkou, protože budu mít větší měrný tlak na podklad a tedy i lepší adhezi. Ovšem v Praze je, podle statistiky z Komořan, 45% zimního období k absolvování na suchu, 40% na mokru a jen 15% na sněhu a ledu. Pokud na suchu a mokru použiji úzkou gumu, strašně se okradu na brzdné dráze, při akceleraci i na bočním vedení. Takže asi užší než na léto (kvůli snazšímu odvodu vody a sněhové břečky), ale ne o moc. Na horách jednoznačně co nejužší guma na čerstvém sněhu (velký měrný tlak, snadné čištění vzorku od sněhu). Ovšem od cca 10 cm čerstvého sněhu je zimní guma málo. To už musím stejně použít řetězy. Jinak je to ovšem na ujetém a zledovatělém sněhu - tady už zase fungují dobře širší gumy, protože víc gumy na ledě znamená taky víc adheze a samočistící vlastnosti gumy nehrají roli - není moc co čistit, volného sněhu je na povrchu málo. Hodně úzké gumy se používají i tam, kde jsou používané hroty: ale to s nás netýká.
-
Jako cesta k úspoře paliva to nefunguje, protože každý kůň chce svoje palivo. Myslím koně skutečně používané, ne jen koně disponibilní. Pokud teď pojedeš na rovině a za bezvětří 120 km/h, potřebuješ na to tak 35 k. Ty ale budeš potřebovat i po úpravě, tak kde by měla vzniknout jaká úspora? Jestli má motor maximální výkon 50 kW nebo po úpravě 53 kW nehraje roli. Ale pokud budeš trvale a beze zbytku využívat 53 kW namísto 50 kW, tvoje spotřeba se odpovídajícím způsobem zvýší. Ne sníží.
-
To potvrzuji. U Š Favorit s karburátorem a automatickým sytičem měla manželka spotřebu 27 l / 100 km v zimním období. Při srovnatelné trase jakou udává tazatel.
-
Zasmát se tomu dá. Dá se s tím dokonce i nesouhlasit. Ale na věci to nic nemění...
-
Určitě si ale tu nálepku před sebe dej. Kdysi jsem si na BMW 325i Coupé koupil Dunlop Wintersport M2 s konstrukční rychlostí 190 km/h. Říkal jsem si, že budou měkčí než s vyšší konstrukční rychlostí a že to je na sníh a led jen dobře a že v zimě stejně rychleji nepojedu, ale nenalepil jsem si nikam nic. No a pak jsem se jednou o půlnoci z Mnichova-Freimanu vypravil domů. Bylo docela zima na džíny a lehkou bundičku, které jsem měl, ale pořád to bylo +13 st.C a silnice byla suchá, nikde žádná louže. Provoz moc nebyl a tak jsem byl v Regensburgu za 3/4 hodiny, projel jsem tunel, pak doprava, kulaťák a zase ven na státní. Asi ve 160 jsem se podíval do vnitřního zpětného zrcátka a myslel jsem, že jsem oslepl - neviděl jsem v zrcátku nic. V autě byly od zadních gum takové vibrace (ve volantu nic), že se zrcátko roztřepalo a byla z něj jen světlá skvrna. Zadní gumy jsem zahodil, protože z nich vznikly mnohoúhelníky a vyvážit to nešlo. Předky to kupodivu přežily. Pak mi gumaři vysvětlili, že jsem udělal několik chyb: 1) Teplota přes 10 st.C je pro zimní gumy vedro a začnou se přehřívat - kdyby byla mokrá silnice a voda gumy ochlazovala, nebylo by to tak zlé. Ale bohužel, cestou nebyla ani louže. 2) Pokud jsem jel 3/4 hodiny průměrnou rychlostí 200 km/h (z Freimanu do Regensburgu je to 150 km) a prakticky kde to šlo 220 až 230 km/h, když z toho vylezl tenhle průměr, podrobil jsem gumy tvrdšímu testu, než to dělají gumaři. Jejich postup je, že namontovanou gumu podle zatížení nafouknou, nastaví jí nějaký odklon a sbíhavost a rozjedou na konstrukční rychlost. Pokud to guma 30 minut vydrží a nerozletí se (a tím prokáže, že plní to, jak je označená), zvýší rychlost o 10 km/h a nechají dalších 10 minut, pak zase 10 km/h a zase 10 minut až do doby, kdy se guma rozpadne. Jejich doporučení bylo, na suchu a za tak vysoké venkovní teploty (relativně - pro zimní gumy vysoké) nepřekračovat konstrukční rychlost vůbec. Ty vibrace už prý byly projevem toho, že se začal v několika místech separovat běhoun od kostry a byla prý záležitost krátké doby, než by se odseparoval úplně. Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale mám vyzkoušeno, že nalepit si na rychloměr nálepku o maximální konstrukční rychlosti gum může být velmi účelné.
-
Zřejmě se jedná o 2 věci: 1) problikávání dobíjení za jízdy obvykle svědčí o poškození některé z diod v alternátoru 2) nesvítící žárovka kontrolky dobíjení znamená, že alternátor nemá žádné buzení a tak ani dobíjet nemůže - ať už je v jakémkoliv stavu Vyměň žárovku ale připrav se na to, že bude třeba ještě opravit alternátor.
-
Já bych zadek nechal 2,2 a jen předek dohustil na 2,4. Platí to, co sám uvádíš - není důvod mít na méně zatížené nápravě vyšší tlak v gumách.
-
Já sice znám jen ty v Česku, ale mohl bys mi říct, co si od toho slibuješ a kolik to stojí? Co má za sebou tvůj motor?
-
Já si pořád myslím, že důvodem může být nízký kompresní tlak v jednom válci: - v nízkých otáčkách jsou emise nejhorší, s rostoucími otáčkymi se se zlepšují, - po startu je to 3-válec, když se ohřeje, zlepší se to, - vzrostla spotřeba Obecně - s jedním válcem bývá problém v oblasti zapalování (ovšem svíčky jsi vyměnil a lištu taky) nebo vstřikování (vstřik nebo O-kroužek kolem vstřiku - ovšem tobě stoupla spotřeba, takže se mi to nezdá pravděpodobné), ale taky může být problém mechanický stav motoru. Kdo by ti na teplém motoru změřil tlaky?
-
Ano, při stejné pořizovací ceně a obsahu (z hlediska pojištění a poplatků) najeté kilometry nehrají roli. Nižší spotřeba a o korunu nižší cena nafty (teď, taky už to bylo obráceně a jak to bude ze pár let nikdo neví) je fakt, ale možná ne o tolik jak si myslíš. Vyšší servisní náklady určitě plus riziko nákladné opravy (po skončení záruční lhůty). Takže pokud máš diesely rád a nevadí ti horší akcelerace, jdi tím směrem. Je hodně rozumné, že se chceš s naftou i benzínem svézt. Myslím, že u nafty zjistíš následující: - napřed se neděje nic, pak se dostaví plnící tlak a zátah, ovšem ta nadílka rychle skončí a je třeba řadit Velmi úzké pásmo použitelných otáček - jak u závodního motoru. U benzínu je ten zátah stabilní a v podstatně širším pásmu otáček. Zjistíš, že v městském provozu je to díky tomu příjemnější svezení. A pokud se svezeš s naftou až po benzínu, už se nezbavíš dojmu, že nafta je sice fajn, ale prostě to není ono.
-
Katalyzátor neřeš - jedině kdyby byl ucpaný. Jak dlouho tam máš svíčky a jaké? Můžeš si na ohřátém motoru změřit kompresní tlaky?
-
Emisní normy nepředepisují emise CO2 pro jednotlivé automobily, to mají stanovené výrobci dle průměrných vah jimi vyrobených automobilů. EU-2 a EU-4 (nevím jaký motor máš - má 1 lambdu nebo 2 lambdy?) stanoví pouze obsah CO, HC a NOx. Pokud máš 9,2% CO ve výfukových plynech, běží motor na volnoběh hodně bohatý, nebo je navíc nefunkční katalyzátor pokud máš opravdu 9,2% CO2, je to obecně příznak špatného spalování, ale příčin může být mnoho - od nízké komprese v jednom válci, přes vynechávající svíčku nebo zapalovací lištu.
-
Taky řešení, protože nové auto každý rozumný člověk kupuje až po první celozávodní dovolené. Takže OIII je třeba koupit vyrobenou v září 2013 nejdřív.
-
To je dobrá připomínka. Při typickém obsazení 2+dítě není důvod s sebou pořád vozit tolik vzduchu navíc. Přitom OII je obrovské auto - ještě si pamatuji ty problémy všech novinářů s čím ji srovnat, protože rozměry patřila do střední třídy, ale cenou do nižší střední.
-
Ano, utrpení to je, výběr opravdu není moc dobrý. Nevybral bych si naftu. Při uvedených kilometrech se nemá šanci vyplatit. Krátké jízdy dokáží hodně rychle zaplnit filtr pevných částic a díky plnění EU-5 už to ani tak moc úsporné motory nejsou (ta regenerace filtru stojí naftu navíc, tak si ji přičti). K poruchovosti neřeknu nic, ono to bude jak pán Bůh dá a když nebudeš měnit motorový olej po nesmyslných kilometrech a nebudeš tankovat naftu od zemědělců, asi to nic zvláštního nebude. Takže můj názor je benzín.
-
Mýlíš se. Kdyby řetězová kola nebyla v rovině a řetěz se příčil, neslyšel bys nic moc. Jen opotřebení řetězu je pak enormní.
-
Možné to je, pokud jsi nezkontroloval, jestli jsou malé a velké řetězové kolo v zákrytu. Ovšem vytažený řetěz chrastí nejvíc na volnoběh, ale ne když je v tahu.
-
Hm, zajímavá otázka, kolik na jednu nádrž. Zajímavější mi ale připadá, kde berete peníze na plnou nádrž? Když se rozsvítí oranžová na přístrojové desce, říkám tomu porucha za 1400 ...
-
Tak až vyměniš i tu lambdu - pokud se píše, tak asi OK nebude - tak ještě zkontroluj ten hadinec před motorem. Určitě něco najdeš. Viz: http://forum.skodahome.cz/topic/62275-pro-vsechny-18t-motor-problemy-chodu/
-
Je klepání a klepání. Pokud jsi vyloučil že je to detonační spalování, může to být od pístu (pístů). Pokud byl přidřený, může se klopit kolem pístního čepu a klepat. Máš možnost se podívat do válců Stortzem nebo něčím jiným, co by ti umožnilo prohlédnout stěny válců? Stopy zadření a hliník namazaný ve válcích bys viděl.
-
A oč vlastně usiluješ? Přeješ si změnit data v ŘJ svého auta zdarma? Kdybys měl odpovídající HW i SW vybavení a potřebné znalosti, už bys to měl hotové, ne? Já nerad jiným beru iluze, ale obávám se, že to neklapne...