McMatej

Zátěžový voltmetr má málo kdo. Možná by posloužilo změřit napětí při startování a tady porovnat naměřené hodnoty. ;-) Ohledně oživování polomortvé baterky, nabíjení přes noc na oživení nestačí. Lepší je dlouhé nabíjení malým proudem.

Já to tak dělal a myslím, že to šlo. Nejlépe byly kružnice vidět proti světlu.

Porovnávat jednotli výkonové specifikace lze tady Rozdíl mezi 505.00 a 505.01 je zejména v ochraně proti opotřebení a podle grafů dost výrazný. Porovnání specifikací je i tady (přeložil google)

Funguje to tak jak má. Buď rád. Nebo si myslíš, že olej má vydržet 30 000 km za jakých koliv podmínek? Řídicí jednotka vyhodnocuje znehodnocení oleje např. podle teploty motoru, spotřeby paliva, polohy plynového pedálu atd. Z těchto údajů určí termín výmeny oleje. viz příloha 44-Prodloužené-servis.-intervaly.pdf

Tak to by se mně moc nelíbilo. To že nespňuje žádné WV není dobré, ale to by nebylo to nejhorší, (jednu výměnu by motor přežil), ale to že tam nalili olej ACEA A5/B5, který má sníženou HTHS viskozitu a proto se smí používat jen v motorech, které jsou na to konstruhované, tak to je vážný nedostatek! Takže jedno to není, já bych to raději nechal vyměnit.

Neviděl bych to tak tragicky. Preventivně zkontrolovat hladinu elektrolitu (pokud to jde). Nějak tápu v tom, jaký problém se řeší, ale pokud problémy začaly po připojení palubního voltmetru, tak bych problém viděl v první řadě v něm.

Spotřeba se počítá podle délky otevření vstřikovače.

Já sleduju co se ve vypuštěném oleji usadí na dně nádoby, vypuštěný olej nechám třeba týden odstát, pak opatrně sleju olej a sleduji to "husté od spodu". (tvrdé částečky karbonu, měkké kousky rosolu, lesklé šupinky otěrových kovů .... ) Zatím jsem tam nenašel nic co by stálo za řeč (nepatrné částečky karbonu o velikosti maximálně 1 mm)

Podle mého je jedním z rozumných důvodů například to, že skladovatelnost oleje v uzavřeném originálním obalu je 6 let. Proto myslím, že životnost v provozu nebude větší.

Mezi ledničkou a autem je zásadní rozdíl v tom, že 1) lednička má uzavřený okruh s chladicím médiem a za 2) pracuje v pokojové teplotě. Olej v servu je ohrožen minimálně stykem se vzdušnou vlhkostí. Preventivní a třeba i zbytečná výměna po např. 6 letech nikoho nezabije a dobrý pocit ...... k nezaplacení. :-)

Já bych nevěřil všemu co uvidím na youtube. :-)

Zapojil jsem do serie 4 kusy 10 mikroF kondenzátorů. Rosvícení se viditelně zkrátilo, ale stejně je to pořád ze začátku tma a pak se žárovka rozsvítí. Čekal jsem, že ze začátku se vlákno temně rudě "rozzáří" a z toho plynule přejde do plného svitu. Ale nevadí, start (zapnutí) je zpomalený a o to jde. Neměřil jsem to, usuzuji z toho, že po zapnutí se tranzistor na krátkou dobu zahřeje, při plném svitu netopí. Do finální verze koupím asi 2,2 mikroF.

To je rychlost, díky. Zkusím to. Ale v článku u schematu se píše 100 k pro 6 V nebo 470 k pro 12 V. Tranzistor netopí, jen při zapnutí se nakrátkou chvilku lehce zahřeje (měřeno prstem), když už žárovka svítí - podle oka svítí normálně, tak tranzistor nehřeje. Zkoušel jsem to s vypnutým motorem, takže napětí jen okolo 12 V (neměřil jsem ho).

Prosím pomoc. Zbastlil jsem zapojení podle Ekarovo schématu. Zafungovalo snad bez problémů hned napoprvé, ale nějak moc pomalu. Po zapnutí se přibližně 1 s nic neděje a až pak dojde k asi pozvolnému rozsvícení žárovky. Součástky jsem použil BUZ 11, C1 10 mikro, R1 470 k a R2 1M. Mám zmenšit hodnotu C1 nebo i nějaký R? Nebo jsem udělal někde chybu v zapojení? Na co májí jednotlivé hodnoty vliv? Dík.

Řekl bych, že to přirozené a pochopitelné. V chladicí soustavě je tlak asi 1,5 baru. Tímto tlakem se nafouknou zejména gumové hadice a tím pádem klesne hladina. Když tlak vypustíš, tak se hadice stahnou a hladina stoupne. Mně se to stalo taky.

Ale my jsme řešily sílu v řetězu, čili F = Mk / r. To je jedno, já jsem rád, že mně to konečně došlo.

Finley: Máš pravdu, (na větším kole je větší Mk) ale ten výpočet v příspěvku 13:09 je špatně. Síla je Mk / rameno. Ne součin, celej den mně to vrtalo v hlavě.

Prostě tomu nevěřím, ani milionům kuličkových ložisek, ani tomu, že vysoce prevyšuje výkonové specifikace. A neveřím ani tomu, že bych poznal rozdíl při použití. Je to o tom, že každý věří tomu, čemu chce věřit. ;-) Věřím například tomu, že je lepší koupit olej za poloviční cenu a vyměnit ho 2 x častěji. Dneska to víc vypadá, že typický Čech skočí na kdejakou marketinkovou masáž a když zjistí, že to není tak úplně ono, tak řve jak tygr, že ho ty "Šmejdi" zase převezli. :-)

Já vím, že dělají i nano oleje s kvalitními výkonovými kvalifikacemi. Ale pokud by byl nano takový zázrak, tak by tyto kvalitní výkonové kvalifikace musely mít všechny nano oleje a to jaksi nemají. viz tady

A proč když vysoce převyšuje VW 502.00 / 505.00, proč nemá 505.01?? Promiň, ale tohle tě nežeru. A ohledně funkce nanočástic, cituji: .... působí jako miliardy kuličkových ložisek zaplnit mezery .... Jak už jsem psal výše, koule se roviny dotýká v jednom bodě, takže zatížení v tomto bodě musí být mnohonásobně vyšší, než když se dotýkají dvě rovné plochy o ploše shodné s průměrem koule. Ale za ty prachy to přece musí být skvělý olej. :-)

To je právě ono, maže tak jak má, ale výkonové kvalifikace mají stejné jako jiné (obyčejné) oleje.....

Ano, zaměnil jsem průměr a poloměr. Ale na tom, o čem diskutujeme s Fynleiem to nic nemění.

Jsem z toho volaký zmetěný. :-) Tah je řekněme 100. Velké kolo má poloměr 20, malé kolo má poloměr 10. U velkého kola je 100 = 20 x 5, u malého 100 = 10 x 10. oprava: zaměnil jsem průměr a poloměr

Ne, že by na tom z pohledu diskutovaného problému nějak extra záleželo, ale na to, aby menší kolo vytvořilo stejnou sílu (napětí řetězu), musí být větší kroutící moment (na klice).

Tady nejde o hledání chyby v konstrukci, ale o to, aby majitel nějakými dobře myšlenými opatřeními (např. jiný než doporučovaný olej) nezpůsobil ještě větší škody.