McMatej

Podle mého je jedním z rozumných důvodů například to, že skladovatelnost oleje v uzavřeném originálním obalu je 6 let. Proto myslím, že životnost v provozu nebude větší.

Mezi ledničkou a autem je zásadní rozdíl v tom, že 1) lednička má uzavřený okruh s chladicím médiem a za 2) pracuje v pokojové teplotě. Olej v servu je ohrožen minimálně stykem se vzdušnou vlhkostí. Preventivní a třeba i zbytečná výměna po např. 6 letech nikoho nezabije a dobrý pocit ...... k nezaplacení. :-)

Já bych nevěřil všemu co uvidím na youtube. :-)

Zapojil jsem do serie 4 kusy 10 mikroF kondenzátorů. Rosvícení se viditelně zkrátilo, ale stejně je to pořád ze začátku tma a pak se žárovka rozsvítí. Čekal jsem, že ze začátku se vlákno temně rudě "rozzáří" a z toho plynule přejde do plného svitu. Ale nevadí, start (zapnutí) je zpomalený a o to jde. Neměřil jsem to, usuzuji z toho, že po zapnutí se tranzistor na krátkou dobu zahřeje, při plném svitu netopí. Do finální verze koupím asi 2,2 mikroF.

To je rychlost, díky. Zkusím to. Ale v článku u schematu se píše 100 k pro 6 V nebo 470 k pro 12 V. Tranzistor netopí, jen při zapnutí se nakrátkou chvilku lehce zahřeje (měřeno prstem), když už žárovka svítí - podle oka svítí normálně, tak tranzistor nehřeje. Zkoušel jsem to s vypnutým motorem, takže napětí jen okolo 12 V (neměřil jsem ho).

Prosím pomoc. Zbastlil jsem zapojení podle Ekarovo schématu. Zafungovalo snad bez problémů hned napoprvé, ale nějak moc pomalu. Po zapnutí se přibližně 1 s nic neděje a až pak dojde k asi pozvolnému rozsvícení žárovky. Součástky jsem použil BUZ 11, C1 10 mikro, R1 470 k a R2 1M. Mám zmenšit hodnotu C1 nebo i nějaký R? Nebo jsem udělal někde chybu v zapojení? Na co májí jednotlivé hodnoty vliv? Dík.

Řekl bych, že to přirozené a pochopitelné. V chladicí soustavě je tlak asi 1,5 baru. Tímto tlakem se nafouknou zejména gumové hadice a tím pádem klesne hladina. Když tlak vypustíš, tak se hadice stahnou a hladina stoupne. Mně se to stalo taky.

Ale my jsme řešily sílu v řetězu, čili F = Mk / r. To je jedno, já jsem rád, že mně to konečně došlo.

Finley: Máš pravdu, (na větším kole je větší Mk) ale ten výpočet v příspěvku 13:09 je špatně. Síla je Mk / rameno. Ne součin, celej den mně to vrtalo v hlavě.

Prostě tomu nevěřím, ani milionům kuličkových ložisek, ani tomu, že vysoce prevyšuje výkonové specifikace. A neveřím ani tomu, že bych poznal rozdíl při použití. Je to o tom, že každý věří tomu, čemu chce věřit. ;-) Věřím například tomu, že je lepší koupit olej za poloviční cenu a vyměnit ho 2 x častěji. Dneska to víc vypadá, že typický Čech skočí na kdejakou marketinkovou masáž a když zjistí, že to není tak úplně ono, tak řve jak tygr, že ho ty "Šmejdi" zase převezli. :-)

Já vím, že dělají i nano oleje s kvalitními výkonovými kvalifikacemi. Ale pokud by byl nano takový zázrak, tak by tyto kvalitní výkonové kvalifikace musely mít všechny nano oleje a to jaksi nemají. viz tady

A proč když vysoce převyšuje VW 502.00 / 505.00, proč nemá 505.01?? Promiň, ale tohle tě nežeru. A ohledně funkce nanočástic, cituji: .... působí jako miliardy kuličkových ložisek zaplnit mezery .... Jak už jsem psal výše, koule se roviny dotýká v jednom bodě, takže zatížení v tomto bodě musí být mnohonásobně vyšší, než když se dotýkají dvě rovné plochy o ploše shodné s průměrem koule. Ale za ty prachy to přece musí být skvělý olej. :-)

To je právě ono, maže tak jak má, ale výkonové kvalifikace mají stejné jako jiné (obyčejné) oleje.....

Ano, zaměnil jsem průměr a poloměr. Ale na tom, o čem diskutujeme s Fynleiem to nic nemění.

Jsem z toho volaký zmetěný. :-) Tah je řekněme 100. Velké kolo má poloměr 20, malé kolo má poloměr 10. U velkého kola je 100 = 20 x 5, u malého 100 = 10 x 10. oprava: zaměnil jsem průměr a poloměr

Ne, že by na tom z pohledu diskutovaného problému nějak extra záleželo, ale na to, aby menší kolo vytvořilo stejnou sílu (napětí řetězu), musí být větší kroutící moment (na klice).

Tady nejde o hledání chyby v konstrukci, ale o to, aby majitel nějakými dobře myšlenými opatřeními (např. jiný než doporučovaný olej) nezpůsobil ještě větší škody.

Já tomu moc nevěřím. Neveřím, že cokoliv co přilne na povrch součástí bude tak pevné, aby to vydrželo dotyk pohybujících se součástí. To už měl dělat kdysi dávno umět např. Slick 50 a podobná aditiva a žádný zázrak se nekonal. Pokud by to mělo fungovat jako odvalující se koule mezi dvěma pohybujícími se součástmi, tak by zatížení pohybujících se ploch bylo větší. Když se dotýkají dva rovné povrchy, tak se dotýkají celou plochou, kdežto koule se rovného povrchu dotýká v jednom bodě, takže když bude řada koulí vedle sebe, tak styk bude řadou bodů a mezi nima bude mnohem větší plocha, kde nebude dotyk.

Nevím, školy nemám. :-) Nezafunguje to jako samostav. Buď zlobí ten kuličkový ventilek (netěsní) nebo je píst v napínáku vyběhaný, olej vyteče touto velkou vůlí a než tam doteče nový, tak samostav nefunguje.

Lhotak 21:49: Když vypneš motor, tak se otočí o kousek zpátky a taky tah za řetěz není rovnoměrný, napříkald když sjíždí vahadlo po vačce dolů, tak se řetěz "natahuje" na straně u napínáku.

Já bych vyloučil i tlak oleje. V napínáku je pružina, která tlačí asi 14 kg. (někdo to tady zkoušel, teď se mi to nepovedlo najít). Proti tomu je síla vzniklá tlakem oleje na píst napínáku zanedbatelná (při volnověhu je tlak malý, řekněmě 1 kg/cm2 a plocha pístu o průměru 8 mm je 0,5 cm2, takže síla 0,5 kg. Podle mého názoru, napínák funguje jako samostav. V napínáku je kuličkový ventil, který pouští olej do napínáku, ale brání odtoku z napínáku zpět do olejového kanálu. Píst se může posuvout ven, ale už se nemůže vrátit zpátky.

Lhotak: já myslím, že k přespočení dochází na kole u klikového hřídele. Má menší průměr takže jsou na něm větší síly.

Já bych řekl, že to máš na obrázku znázorněné a popsané dobře.

Pokud mohu přispět svým názorem, tak asi takto. Když chce někdo lepší olej pro svého miláčka, tak hledá olej s vyšší viskozitou. Tento přístup je je vcelku pochopitelný (i když já s ním moc nesouhlasím - nepřeceňuju ho), protože olej s vyšší viskozitou má větší rezervu při mazání za vysokých provozních teplot. Čím vyšší teplota, tím vyšší rezerva. A podle stejné logiky lze postupovat i při výběru viskozity pro nízké teploty. Olej s nižší viskozitou má větší rezervu při mazání za nízkých teplot, čím nižší teplota, tím větší rezerva. A teď zálaží na "vkusu každého soudruha", kterou rezervu bude využívat častěji. Pro mně (krátké městské jízdy) je výhodnější nižší viskozita za studena, protože tu využiju při každém studeném startu, ať už je teplota -10 nebo +10.

Jen taková malá technická poznámka, hydrodynamická ložiska nepotřebují pro správnou funkci (vznik mazacího klínu) tlak oleje (stačí přítomnost oleje) Tlak oleje potřebují hydrostatická ložiska. ;-)