Standis

a nakonec se vše vyřeší :-)

to snad ani není možný :-)))) to musíme napravit

číst jí němusíš, nic zajímavýho tam není :-)

škoda :-)))) třeba, či máš na mysli něco jinýho?? :-)

jj, pravda. ted to bude jiný??

to by se ti líbilo :-) páč změna je život :-) a co je dobrý,může být nový ještě lepší :-)

tady ne, to já vím, musíme je krapet nalákat :-))))

koukám na to :-) asi tu dlouho nikdo nic kloudnýho nenapsal :-)

děkuji. copak??copak?? :-) dlouho jsem neviděl žádný fotky :-) je vidět, že jsi mladej kluk :-))) tak se neboj a přidej se :-)

to víš :-) chceš se přidat?? :-)

ahojky copak u tebe novýho??

gratuluji slovákům a zítra jim budu fanfit, aby získaly zlatou a my aspon bronz ( každá medaile se cenní ) je pravda, že Slováci dnes hrali líp jak my, aspon mě to tak připadalo, se Švédama jsme předvedli daleko, daleko hezčí hru

to víš, pátek večer :-)

Škoda 742 Transaxle, ČSSR 1980 Čtyřdveřový čtyř až pětimístný sedan, motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 1389 cm³, vrtání 75,5 mm a zdvih 78 mm, komprese 9,5, karburátor Jikov výkon 55 kW (75 koní) při 5500 ot/min, točivý moment 120 Nm při 2750 ot/min. Čtyřstupňová převodovka vzadu v bloku s rozvodovkou, rozvor 2500 mm, rozchod 1400/1350 mm, vnější rozměry 4160x1595x1400 mm, hmotnost 881 kg, maximální rychlost 158 km/h. Prototyp Škoda 742 T s motorem vpředu a převodovkou vzadu u poháněné nápravy byl postaven koncem sedmdesátých letech přímo v továrně Škoda. Toto uspořádání pohonu, zvané transaxle, používaly v sedmdesátých letech dvacátého století například vozy Alfa Romeo Alfetta nebo Porsche 924. Ve vozech Škoda se objevilo již ve třicátých letech u typu Popular. Jediný postavený exemplář byl prodán soukromému majiteli, kteý s vozem jezdil ještě po roce 2000. Vůz měl řadu dílů společných s tehdy vyráběnou řadou Škoda 105/120. Z pohledu na vůz je vidět odlišné provedení přední části (maska, světlomety, nárazník). Také zadní část vozu byla pozměněna mohutným nárazníkem

Škoda 120 Furgonette, Československo 1982 Čtyřdveřová dvoumístná dodávka (furgon), motor vzadu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 1174 cm³, vrtání 72 mm a zdvih 72 mm, komprese 9,5, karburátor Jikov, výkon 40 kW (55 koní) při 5200 ot/min, točivý moment 85 Nm při 3000 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2750 mm, rozchod kol 1320/1345 mm, vnější rozměry 4450x1620x1750 mm, hmotnost 1000 kg, nosnost 485 kg, maximální rychlost 130 km/h a zrychlení na stovku za 26 s. Dodávkový vůz "Furgonette" byl postaven v BAZ (Bratislavské automobilové závody) na bázi vozu Škoda 120 s prodlouženým rozvorem. Přední část vozu byla standardní, pocházela ze sériového modelu Škoda 120. Zadní nákladová část byla nově postavena. Nákladní prostor byl omezen vzadu místěným motorem, byl přístupný bočními dveřmi po pravé straně vozu a zadní vyklápěcí stěnou. Bylo postaveno několik prototypů, do sériové výroby se nedostal. BAZ Furgonet nebo také Škoda Furgonette byl sériově nevyráběný malý dodávkový automobil BAZ Furgonet - první prototyp Výrobce BAT Další jména BAZ Furgonet Roky produkce 1982 – 1983 Vyrobeno 3 kusy Místa výroby Bratislava (ČSSR) Předchůdce Škoda 1202 Nástupce Škoda Pick-up Příbuzné vozy Škoda 742 Karoserie skříňová dodávka Druh pohonu zadní kola, motor vzadu Technické údaje Délka 4450 mm Šířka 1620 mm Výška 1750 mm Rozvor 2750 mm Rozchod 1320/1345 mm Objem nákl. prostoru 3 m3 Celková hmotnost 1255 až 1290 kg Užitečná hmotnost 480 kg Počet míst 2 Maximální rychlost 120 km/h Objem nádrže 38 l Kapacita akumulátoru 12 V Ah Motor vodou chlazený čtyřdobý zážehový čtyřválec OHV Objem 1,046 nebo 1,174 l Počet válců 4 Výkon 33 až 42 kW Převodovka manuální, řazení na podlaze Počet převodových stupňů 4+1 Technický popis Karosérie je samonosná celokovová uzavřená, čtyřdveřová, v základu vycházející z klasického sedanu Škoda 105/120. S ním má společnou celou přední část karosérie až po B-sloupek, tedy včetně přední nápravy, vpředu umístěného chladiče s elektrickým větrákem, předního zavazadelníku s víkem odklápěným do strany a pod ním umístěným rezervním kolem, které tvoří účinnou součást přední deformační zóny. Přední brzdy jsou čtyřpístkové, shodné s brzdami pro kupé Škoda Garde. Podlaha karosérie má vyztužený rošt, který je nastaven o 350 mm a o stejnou hodnotu je tedy prodloužen i rozvor náprav. Zadní část kabiny je nahrazena skříňovou nástavbou, jejíž linie zdařile navazují na linie základního sedanu. Nástavba má vnitřní objem cca 3 kubické metry, vnitřní délka činí zhruba 2000 mm a výška 1200 mm, takže umožňuje přepravu i značně rozměrného nákladu, samozřejmě s omezením kvůli motorovému prostoru. Do nástavby je pak přístup jednak 800 mm širokými a 1100 mm vysokými bočními dveřmi otevíranými po směru jízdy (po odjištění aretace je lze otevřít až o 180°), jednak zadní stěnou, jejíž horní část je výklopná vzhůru a otevírá pouze nákladový prostor - otvor o světlosti 800 mm a s prahem ve výši 900 mm nad vozovkou. Spodní část zadního čela se sklápí dolů a umožňuje přístup k motoru (dokonce o něco lepší, než standardní sedan). V tomto spodním víku se také nachází poznávací značka. Koncové svítilny (z valníkové verze Škody 1203) jsou v souladu s předpisy EHK umístěny na pevném zadním příčníku, do kterého se horní dveře i dolní víko uzamykají. Motor i převodovka vozu jsou standardní sériové výrobky, zadní náprava je však upravena s pomocí sériových dílů trnavské dodávky Škoda 1203 (zejména brzdy a polonápravy) pro dosažení požadované nosnosti. Historie Furgonet č. 1 - první funkční vzorek, odvozený od běžného vozu Škoda 120 L, byl postaven v létě 1982. Byl světle zelené barvy a měl masku se čtveřici předních světlometů, převzatou z verze 120 LS. Nákladový prostor byl od prostoru posádky oddělen pouze polostěnou (od podlahy po úroveň ramen zaplechováno, nad ním pružná síť). Na přední části nástavby se nalézalo okénko. Později byl vůz přestříkán na šedomodrou barvu. Furgonet č. 2 - první prototyp byl postaveny v roce 1983. Byl červený a měl celoplechovou nástavbu (bez okének na čele i na bocích a s neprůhledným zadním čelem), dvojici velkých kulatých reflektorů (shodných s typem Škoda 105 S) a motor nejprve Škoda 742.12 (1174 ccm / 38 kW, shodný s motorem pro vozy Škoda 120 L), později Škoda 742.10 (1046 ccm / 33 kW, shodný s motorem pro vozy Škoda 105 L). Stěna oddělující osobní a nákladový prostor byla zvýšena až ke stropu kabiny a vybavena malým okénkem, čímž došlo k lepšímu tepelnému i hlukovému oddělení obou prostorů. Furgonet č. 3 - druhý prototyp byl postaven rovněž roku 1983, byl žlutohnědé barvy a měl prosklené boční dveře po obou stranách nástavby, tj. měl karosérii dokonce pětidvéřovou a uvnitř vyjímatelnou druhou řadu sedadel, byl tedy alternativně pětimístný, ale mezi přední a zadní řadou sedadel byla pevná příčka stejně jako u červeného prototypu. Zadní čelo bylo opět prosklené, přední část nástavby však bez okénka nad střechou kabiny. Na čele vozu byly dva oválné světlomety (shodné s typem Škoda 120 L) a v zádi motor Škoda 742.12X (1174 ccm / 42 kW, shodný s motorem pro vozy Škoda 120 LS). Furgonet č. 4 - třetí prototyp, údajně zelené barvy, měl být postaven pro vnitropodnikovou potřebu BAZ. Neexistují však o tom věrohodné informace, všechny oficiální podklady hovoří jen o třech vozech, proto sice vůz č. 4 mohl, ale nemusel existovat. Uváděn je jen pro úplnost. V průběhu zkoušek byly oceňovány zejména výborné jízdní vlastnosti, díky prodloužení rozvoru i zadního rozchodu měl automobil proti běžnému sedanu mnohem lepší jízdní stabilizu. Problémem však bylo chlazení motoru, které sice v běžném provoze postačovalo, ale nedokázalo vyhovět nárokům příslušné ČSN (s výjimkou červeného prototypu s motorem Škoda 742.10). Vývoj vozu byl však násilně zastaven na podzim 1983 s poukazem na probíhající vývoj vozu Škoda 781, který měl mít také dodávkovou variaci. Nakonec tedy vznikly jen tři Furgonety, se všechny do dnešních dnů dochovaly - červený prototyp sloužil v JZD Hustopeče a okolo roku 2000 byl pečlivě zrenovován, žlutý prototyp i šedý funkční vzorek na renovaci teprve čekají.

Škoda 760 ID, ČSSR 1973 Čtyřdvéřový čtyř až pětimístný sedan, motor vpředu a pohon předních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC, objem 1100 cm³, výkon asi 44 kW (60 koní). Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost asi 135 km/h. V letech 1972 až 1979 bylo postaveno několik prototypů řady Škoda 760. Vozy vznikly jako společný československo-východoněmecký projekt. Základní typ 760 měl pohon předních kol a italskou karosérii, kterou navrhl Giugiaro (Ital Design). Prototypy měly motory 1100 (na snímku), 1300, 1500, 1600 a 1700 cm³.

Škoda 761, Československo 1976 Třídveřový čtyř až pětimístný vůz (hatchback), motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC, objem 1100 cm³, maximální rychlost asi 130 km/h. Jeden z prototypů řady Škoda 760

Škoda 762, ČSSR 1977 Čtyřdvéřový čtyř až pětimístný sedan, motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC, objem 1498 cm³, vrtání 80 mm a zdvih 74,5 mm, komprese 9,0, karburátor Weber, výkon 63 kW (85 koní) při 5300 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, hmotnost asi 1100 kg, maximální rychlost asi 150 km/h. Ve druhé polovině sedmdesátých let bylo postaveno několik prototypů řady Škoda 760. Vozy vznikly jako společný československo-východoněmecký projekt. Základní typ 760 měl pohon předních kol. Další modely 761 (hatchback), 762 (sedan), 763 (kupé), 764 (kombi) a 765 (kombi s delším rozvorem) měly motor vpředu a pohon zadních kol.

Škoda 762, Československo 1977 Čtyřdvéřový čtyř až pětimístný sedan, motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC, objem 1498 cm³, vrtání 80 mm a zdvih 74,5 mm, komprese 9,0, karburátor Weber, výkon 63 kW (85 koní) při 5300 ot/min, točivý moment 125 Nm při 4000 ot/min. Automatická převodovka, maximální rycholost asi 150 km/h. Na snímku je zřejmě jeden z prototypů řady Škoda 760, sedan typu 762. Vůz byl vybaven automatickou převodovkou

Škoda 763, ČSSR 1977 Třídvéřové čtyřmístné kupé, motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC, objem 1498 cm³, vrtání 80 mm a zdvih 74,5 mm, komprese 9,0, karburátor Weber, výkon 63 kW (85 koní) při 5300 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, hmotnost asi 1100 kg, maximální rychlost asi 160 km/h. Ve druhé polovině sedmdesátých let bylo postaveno několik prototypů řady Škoda 760. Vozy vznikly jako společný československo-východoněmecký projekt. Základní typ 760 měl pohon předních kol. Další modely 761 (hatchback), 762 (sedan), 763 (kupé), 764 (kombi) a 765 (kombi s delším rozvorem) měly motor vpředu a pohon zadních kol

Škoda 764 Combi, Československo 1977 Pětidvéřový čtyř až pětimístný vůz kombi, motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC, objem 1498 cm³, vrtání 80 mm a zdvih 74,5 mm, komprese 9,0, karburátor Weber, výkon 63 kW (85 koní) při 5300 ot/min, točivý moment 125 Nm při 4000 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, maximální rycholost asi 150 km/h. Jeden z prototypů řady Škoda 760. Vozy vznikly jako společný československo-východoněmecký projekt. Základní typ 760 měl pohon předních kol. Další modely 761 (hatchback), 762 (sedan), 763 (kupé), 764 (kombi) a 765 (kombi s delším rozvorem, postavené v závodě ve Vrchlabí) měly motor vpředu a pohon zadních kol.

Škoda 765 Combi 1.5 TL, Československo 1977 Pětidveřový čtyř až pětimístný vůz kombi, motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC, objem 1498 cm³, vrtání 80 mm a zdvih 74,5 mm, komprese 9,0, karburátor Weber, výkon 63 kW (85 koní) při 5300 ot/min, točivý moment 125 Nm při 4000 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, vnější rozměry 4310x1640x1420 mm, hmotnost 930 kg, nosnost 450 kg, maximální rychlost asi 150 km/h. Jeden z prototypů řady Škoda 760. Kombi typu 765 mělo proti základní verzi (kombi typu 764) prodloužený rozvor. Jediný postavený exemplář byl prodán soukromé osobě. Snímky tohoto, poněkud zchátralého vozu, byly převzaty z webu Škoda, umístěného na stránkách klatovské firmy Unicos.

Škoda 120 Coupé, ČSSR 1980 Dvoudvéřové čtyřmístné kupé, motor vzadu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 1174 cm³, vrtání i zdvih 72 mm, komprese 9,5, výkon 43 kW (58 koní) při 5200 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2400 mm, hmotnost 920 kg, maximální rychlost 150 km/h. Prototyp kupé, uvažovaného nástupce modelu Škoda 110 R. Vůz měl chladič vpředu před zavazadlovým prostorem a výstup chladicího vzduchu vzhůru štěrbinou před víkem zavazadlového prostoru. Sériové kupé Škoda Garde z roku 1982 mělo jinou příď a nárazníky, tvary karosérie zhruba odpovídaly tomuto prototypu.

Škoda 130 RS ÚVMV, typ 739, Československo 1978 Dvoudvéřové dvoumístné kupé, motor vzadu a pohon zadních kol. Prototyp soutěžního vozu s modifikovanou aerodynamickou karosérií Š 130 RS. Vůz byl vyvíjen v letech 1977 až 1981 v ÚVMV Praha, ale pro změnu předpisů skupiny A nebyl zařazen do výroby a nedošlo k jeho sportovnímu nasazení. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 1289 cm³, vrtání 75,5 mm a zdvih 72 mm, komprese 10,5, dva dvojité karburátory Weber, výkon 74 kW (100 koní) při 6500 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2400 mm, vnější rozměry 4100x1620x1230 mm, hmotnost 827 kg, maximální rychlost 191 km/h a zrychlení na stovku za 9,3 s.

BAZ Škoda 743 Locusta, Československo 1982 Třídveřové čtyřmístné kupé, motor vpředu a pohon předních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC a objemem 1116 cm³, vrtání 80 mm a zdvih 55,5 mm, komprese 8,8, karburátor Weber, výkon 40 kW (55 koní) při 6000 ot/min, točivý moment 78 Nm při 3000 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, hmotnost asi 900 kg, maximální rychlost asi 145 km/h. Prototyp Škoda 743 Locusta vyvinuli ve VÚMV a BAZ Bratislava. Vůz měl modifikovanou karosérii kupé Škoda Garde s výklopnou zádí. Pod přední kapotou byl motor Fiat 128, který poháněl přední kola. Motor a převodovka z budoucího typu.