Standis

a už to je velmi zajímavé :-(((

Škoda Yeti II, ČR 2005 Dvoudveřový čtyřmístný vůz, část střechy odnímací a část stahovací. Prototyp vozu Yeti II byl představen na frankfurtském autosalonu na podzim 2005. Vznikl úpravou uzavřeného prototypu Yeti z jarního ženevského autosalonu ze stejného roku. Yeti II měl variabilní střešní systém. Přední část střechy byla odnímatelná a dala se uložit do zavazadlového prostoru, zadní plátěný díl střechy se dal svinout nebo zcela vyjmout. Sklopením zadních sedadel se vůz změnil na pick-up.

Škoda Joyster, ČR 2006 Třídveřový čtyřmístný vůz , motor vpředu a pohon předních kol. Technické parametry výrobce nezveřejnil. Koncepční studie (prototyp) vozu sportovního charakteru. Vůz byl poprvé veřejnosti představen na pařížském podzimním autosalonu 2006. Výklopná zadní sedačka Horizontálně dělené zadní dveře představují inovativní řešení. V jejich spodním dílu je zabudována vyklápěcí sedačka pro dvě osoby.

Škoda Fabia II, ČR 2006 Pětidveřový čtyř až pětimístný hatchback, motor vpředu a pohon předních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem DOHC, objem 1598 cm³, vrtání 76,5 mm a zdvih 86,9 mm, komprese 10,5, čtyřventil, výkon 77 kW (105 koní) při 5700 ot/min, točivý moment 155 Nm při 3500 ot/min. Pětistupňová převodovka, vnější rozměry přibližně 3990x1640x1500 mm, hmotnost asi 1100 kg, maximální rychlost asi 190 km/h. Prototyp budoucí Fabie II, uvedeny pouze předběžné technické údaje. Na snímcích z léta 2006, posbíraných na internetu, jsou zkušební prototypy Fabie II. Proti prvním oficiálním fotografiím (z prosince 2006) mají vozy na prvních dvou snímcích jiné světlomety, nárazníky a jinak tvarované prahy. Vůz na posledním snímku se blíží finální verzi, má ale jiný přední nárazník

Škoda Octavia Green E Line, Česká republika 2010 Pětidveřový čtyř až pětimístný vůz kombi, elektromobil, motor vpředu a pohon předních kol. Elektromotor s trvalým výkonem 60 kW, maximální výkon 85 kW (115 koní) při 12000 ot/min, točivý moment 270 Nm. Jednostupňová převodovka, rozvor 2578 mm, rozchod 1541/1514 mm, vnější rozměry 4569x1769x1468 mm, hmotnost 1535 kg, maximální rychlost omezena na 135 km/h, zrychlení na stovku za 12,0 s. Prototyp elektromobilu na bázi vozu Octavia Combi. Akumulátor Li-Ion ze 180 článků o hmotnosti 315 kg měl kapacitu 26,5 kWh a zajišťoval dojezd vozu až 140 km. Prototyp byl vystaven na podzimním pařížském autosalonu 2010, na rok 2011 plánovala škodovka výrobu ověřovací série.

Pětidveřový pětimístný hatchback, motor vpředu. Na jarním ženevském Škoda koncepční studii Vision D. Vůz měl dvacetipalcová pětipaprsková kola a pneumatiky 235/35ZR20.Technické údaje výrobce neuvedl. Výrobce o voze uváděl: Designová studie si vybírá charakteristické prvky designu značky Škoda a posouvá je směrem do budoucnosti. Dlouhý rozvor a krátké převisy karoserie jsou základem úspěšné architektury vozu. Obojí umožnilo vytvořit nadprůměrný vnitřní prostor a propůjčit vozu ve spojení s dynamickou linií střechy vysokou dávku optické suverenity. Plynulé napojení pátých dveří signalizuje promyšlenou funkčnost celého automobilu. Vysoká užitná hodnota při každodenním použití a výrazná variabilita interiéru jsou klasickými Auto.

Škoda Citigo je miniautomobil vyráběný českou automobilkou Škoda Auto od roku 2011. Karosářsky je to malý třídveřový nebo pětidveřový hatchback. Jedná se o sesterský model Seatu Mii a Volkswagenu up!, z něhož oba celkově vycházejí. Koncern těmito třemi modely zavádí skupinu zvanou New Small Family. Citigo je vyráběna spolu se sesterskými modely na Slovensku v Bratislavě. Vůz disponuje bezpečnostními prvky, jako jsou například boční airbagy, nebo systém City Safe Drive, který řidiče upozorní na blížící se překážku. Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2011–dodnes Místa výroby Slovensko Příbuzné vozy VW up!, Seat Mii Konkurence Citroën C1, Fiat Panda, Renault Twingo Karoserie 3dv/5dv hatchback Třída Mini Platforma MQB Technické údaje Délka 3563 mm Šířka 1641 mm Výška 1478 mm Rozvor 2420 mm Rozchod 1428/1424 mm Objem zavaz. prostoru 251–951 l Pohotovostní hmotnost 929 kg Celková hmotnost 1365 kg Užitečná hmotnost 436 kg Objem nádrže 35 l Motor vpředu Převodovka MQ100

Škoda Fabia je malý osobní automobil, vyráběný společností Škoda Auto. Byl oficiálně představen na 58. autosalonu ve Frankfurtu 14. září 1999 s karoserií pětidvéřového hatchbacku. Byl představen jako nástupce modelu Škoda Felicia, ale rok a půl se oba vozy vyráběly souběžně. Necelý rok po hatchbacku byla představena Fabia s karoserií Combi a paletu karoserií v roce 2001 uzavřela karoserie sedan. Roku 2007 byla na jarním ženevském autosalonu představena druhá generace s karoserií hatchback, což znamenalo konec výroby pro hatchback první generace. Combi druhé generace bylo představeno o půl roku později. Tímto definitivně končí výroba combi a sedanu první generace. S karoserií sedan už se v druhé generaci nepočítá. Vozy jsou vyráběny v Mladé Boleslavi. V dubnu roku 2007 byl vyroben dvoumiliontý vůz Škoda Fabia. Škoda Fabia II. generace (2007-2010) Škoda Fabia I Škoda Fabia I. generace Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 1999 - 2007 Místa výroby Česká republika Modernizace 2004 Předchůdce Škoda Felicia Nástupce Škoda Fabia II Generace I. a II. Příbuzné vozy VW Polo IV, Seat Ibiza III, Audi A2 Konkurence Opel Corsa, Ford Fiesta Karoserie hatchback, kombi, sedan Designér Raul Pirezo, Dirk van Braeckel Koncepce pohonu pohon předních kol Platforma A04 Technické údaje Délka 3960 mm Šířka 1646 mm Výška 1451 mm Rozvor 2462 mm Rozchod 1419/1408 mm Světlá výška 135 mm Objem zavaz. prostoru 260 l Pohotovostní hmotnost 1060 (s motorem 1.2 HTP) kg Užitečná hmotnost 515 (motor 1.2 HTP) kg Počet míst 5 Objem nádrže 47 l EuroNCAP (2000) Prodej byl na českém trhu zahájen 4. prosince 1999 s cenou od 249 000 Kč za vůz s motorem o objemu 1,0 litru o výkonu 37 kW. V roce 2000 prošla Fabia crash testem EuroNCAP s výsledkem čtyř hvězdiček za ochranu dospělé posádky. Karoserie Combi byla představena na podzim roku 2000. V roce 2001 na ženevském autosalonu varianta sedan.8. dubna 2004 opustila výrobní linku miliontá Fabia a v létě, téhož roku se začala prodávat také sportovní varianta RS. 9. srpna 2004 prošla první generace faceliftem (modernizací), dostala nový přední nárazník s kulatými mlhovkami a na zadních lampách se objevilo škodovácké C, na zadních sedadlech přibyla třetí opěrka hlavy a tříbodový bezpečnostní pás pro zadní prostřední sedadlo, nový volant z druhé generace Octavie, nové potahové látky a jiné drobnosti. Výroba první generace hatchbacku byla ukončena 13. dubna 2007, výroba ostatních karosářských verzí ještě nějakou dobu probíhala souběžně. Karosářské verze Hatchback (od 12/1999) Combi (od 2000) Sedan (od 2001) Praktik - užitkový vůz Výbavy Junior - nejnižší stupeň výbavy, představen v roce 2001, nabízen s karoserií hatchback, vůz měl pouze litrový motor (po necelém čtvrt roce nahrazen motorem 1,2), třináctipalcová kola, neměl posilovač řízení a hlavním poznávacím znamením byly nelakované nárazníky. Fabia Classic Comfort/Ambiente Flash Elegance RS Praktik - „nákladní“ verze fabie s karoserií kombi, představena v lednu 2002 měla pouze dvě sedadla, za kterými byla mříž. Zadní okna byla zaplechovaná. Měla nelakované nárazníky jako Junior. Motory Zážehové Motor 1,4 MPI 1,0 MPI (37 kW/50 koní) - 2002 1,2 HTP (40 kW/54 koní) - 2002 1,2 12V HTP (47 kW/64 koní) - 2003 1,4 MPI (44 kW/60 koní) - 2000-2003 1,4 MPI (50 kW/68 koní) - 1999-2003 1,4 16V (55 kW/75 koní a 74 kW/100 koní) - 1999 2,0 MPI (85 kW/115 koní) - 2000-2006 1,2 TSI (66 nebo 77 kW ) - 2010 až dodnes Vznětové 1,4 TDI-PD (55 kW/75 koní) - od 2003 do 2005 (Euro 3), (51 nebo 59 kW/69 nebo 80 koní) - od 2005 (Euro 4) 1,9 SDI (47 kW/64 koní) - 1999 1,9 TDI-PD (74 kW/100 koní) - 1999 1,9 TDI (96 kW/130 koní) - 2003-2006, pro verzi RS Škoda Fabia RS Škoda Fabia RS je varianta odvozená z verze hatchback a svou světovou premiéru měla v březnu 2003 na autosalonu v Ženevě. O tom, že se jedná o sportovní vůz, jednoznačně vypovídal již design vozu. Například přední nárazník s integrovaným spoilerem je vysunut dopředu a tvarován ve stylu vozů WRC. Pozadu nezůstal ani interiér Fabie RS se sportovními sedadly s typickým bočním vedením a dalšími prvky sportovní výbavy. Fabia RS měla pod kapotou výkonný přeplňovaný dieselový motor 1,9 TDI-PD (96kW/130 koní) s technologií vstřikování čerpadlo-tryska. V kombinaci se 6stupňovou manuální převodovkou byl zajištěn nejen výkonný pohon, ale i vyšší hospodárnost provozu. Výrobní období: 2003 - 2007 Počet vyrobených kusů: 21 551 Motor čtyřdobý, vznětový přeplňovaný, s nastavitelnou geometrií lopatek turbodmychadla (VGT), kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHC, přímé vysokotlaké vstřikování paliva Pumpe-Düse (Čerpadlo-Tryska) umístěný napříč před přední nápravou, poháněl přední kola. Objem motoru: 1896 cm³ Výkon: 96 kW při 4000 ot./min. Točivý moment: 310 Nm při 1900 ot./min. Převodovka mechanická šestistupňová, plně synchronizovaná Další technické parametry Rychlost: 206 km/h Zrychlení: 9,5 s Spotřeba (město - mimo město - kombinovaná): 7,1 - 4,5 - 5,4 litru/100 km Podvozek: bezrámová konstrukce Rozměry: 4002 mm x 1646 mm x 1441 mm Váha: pohotovostní 1245 kg až 1315 kg; celková 1720 kg Karoserie: pětidveřová; pětimístná dvouprostorová; samonosná ocelová; pozinkovaná Škoda Fabia Praktik Fabia Praktik Škoda Praktik je užitkový automobil, který měl ve výrobním programu Škoda Auto nahradit model Felicia Pickup. Jako náhrada za Pickup se ale neosvědčil. Jedná se o upravenou verzi vozu Škoda Fabia Combi. Oproti osobní Fabii má jen dvě místa za kterými je mříž, místo zadních sedaček je úložný prostor. Dalšími rozdíly jsou zaplechovaná okna a nelakované nárazníky. Vůz se vyráběl od roku 2002 do roku 2006, celkem se vyrobilo 5821 kusů. Motory zážehové 1,2 HTP 40 kW/54 k 1,2 12V HTP 47 kW/64 k 1,4 MPI 50 kW/68 k vznětový 1,9 SDI 47 kW/64 k

Škoda Rapid je automobil vyráběný v Indii od roku 2011. Jedná se o čtyřdveřovou kompaktní limuzínu s velikostí mezi modely Fabia a Octavia. Zatím se vyrábí pouze pro indický trh a v roce 2012 bude uvedena na trhy v Evropě, Rusku a Číně. Na délku indická verze měří 4,39 m, na šířku 1,7 m, na výšku 1,47 m a rozvor je 2,55 m. Verze pro evropské trhy by se však od tohoto modelu měla výrazně lišit. V prosinci 2011 byl zvolen profesionálními řidiči a novináři v Indické verzi Top Gear Magazinu titulem: Rodinné auto roku

Škoda Octavia je automobil nižší střední třídy vyráběný automobilkou škoda od roku 1996. V modelovém roce 2001 prošla Octavia faceliftem. V roce 2004 byla na trh uvedena druhá generace vozu, která modernizací prošla na sklonku roku 2008. První generace byla po představení následníka dále úspěšně prodávána pod názvem Octavia Tour. V závěru roku 2010 byla její výroba ukončena a pod názvem Octavia Tour se do nabídky dostala Octavia druhé generace. Technicky je totožná s modernizovaným provedením, ale vnější vzhled odpovídá stavu před modernizací v roce 2008. Kromě klasického liftbacku se Octavie prodává i jako kombi (Octavia Combi), kombi s náhonem všech kol (Octavia combi 4x4 I. a II. generace a oplastovaná verze Scout II. generace), liftaback s náhonem všech kol (Octavia 4x4 I. generace) nebo designově mírně odlišená sportovní verze s výkonnějším motorem (Octavia RS). První generace Škoda Octavia I Octavia 1. generace z let 1996 - 2000 Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Další jména Škoda Octavia Tour (od 2004) Roky produkce 1996 - 2010 Místa výroby Česká republika Modernizace 2000, vydávaný jako modelový rok 2001 Nástupce Škoda Octavia II Generace 1. Příbuzné vozy Volkswagen Golf, Volkswagen Bora, Volkswagen New Beetle, Audi A3, Audi TT, Seat Leon, Seat Toledo ll Konkurence Renault Mégane, Fiat Brava, Citroen Xsara Karoserie 5D liftback, 5D kombi Druh pohonu přední náprava nebo 4x4 (pomocí spojky Haldex) Třída nižší střední Platforma VW Golf A4 (PQ34) Technické údaje Rozvor 2512 mm Objem zavaz. prostoru 528 (liftback) 548 (kombi) l Počet míst 5 nebo 4 pro kategorii N1 Objem nádrže 55 l EuroNCAP (2001) Motor Objem 1.4–2.0 l Počet válců 4 Převodovka 5°, 6° manuální nebo 4° automatická Škoda Octavia z let 1996-2000 Práce na voze začaly již v roce 1992, kdy vznikly první studie vozu kompaktní třídy na bázi Golfu lll. Od prvního návrhu se uvažovalo o větším typu, jemuž v roce 1993 přisoudili namísto podlahové části Golfu III novou koncernovou platformu určenou pro Golf IV, která se stala základem i pro Audi A3. Tehdy začal skutečný vývoj Octavie. V roce1994 byly postaveny a odzkoušeny první prototypy. Prvními, kdo se oficiálně seznámili s novým vozem Škoda Octavia vyráběným v právě dokončené nové hale, byli 4.dubna 1996 členové poroty souteže Evropské auto roku. Značka si velmi přála a potřebovala, aby vůz uspěl na mezinárodním fóru. Byl to po letech opět zcela nový typ (model Felicia vycházel stále ještě z jí předcházejícího Favorita) a byl vnímán jako významný mezník. Za vzhled vozu odpovídalo oddělení vývoje automobilky. Původní italský návrh byl podstatně přepracován a jeho konstrukci provedl tým v Česaně. Velký důraz byl kladen na bezpečnost, takže se počítalo nejen s předními, ale také s bočními airbagy, které byly do té doby běžné pouze ve vozech vyšších tříd. Nový závod pro Octavii otevřel prezident Václav Havel š.září 1996. A téhož dne byla i oficiálně zahájena montáž automobilu. Robustní maska chladiče vyjadřovala solidnost a luxus a předznamenávala všechny budoucí vozy Škoda. V prestižní anketě „Car of the year“ 1997 skončil model na 4. místě z 29 nominovaných kandidátů. Faceliftovaná Škoda Octavia ve verzi RS V únoru 1998 byla představena oficiálně Škoda Octavia Combi. V roce 1999 se začala vyrábět Octavia Combi ve verzi 4×4 a v roce 2001 i liftback (přiřazení zadní nápravy obstarává spojka Haldex, která se uvádí v činnost při prokluzu přední nápravy). V roce 2000 proběhla modernizace, která upravila vzhled vozu. Zároveň se představila nejvyšší výbava „Laurin & Klement“ (do faceliftu v roce 2000 se lišila od běžných verzí hlavně čirou optikou předních světlometů a světlým interiérem). V roce 2000 byl uveden i model RS, který měl motor 1.8T s výkonem 132 kW (180 koní). V roce 2002 verzi RS doplnilo i kombi. Dne 17. února 2004 byla vyrobena miliontá Octavia a od tohoto roku byla první generace prodávána pod názvem Octavia Tour. Poslední modernizace proběhla v roce 2009. Omezila se na nové potahové látky Eminent a Graham z modelu Octavia druhé generace a dále zpětná zrcátka či nový volant z modelu Roomster/Fabia II a poté i jiný způsob otevírání víčka palivové nádrže (nově se víčko otevíralo manuálně zvenčí oproti dřívějšímu elektrickému ovládání pomocí tlačítka z palubní desky). Vedle druhé generace Octavie vydržela první generace v prodeji ještě dalších více než šest let a s celkovým počtem 1 442 126 kusů skončila její výroba 10. listopadu 2010. V tento den bylo vyrobeno „dalších posledních“ zhruba 40 kusů, ačkoli již den předem byl prezentován konec výroby s kyticí na jiném automobilu. Motory Benzinové motory 1.4 MPI 44 kW 1.4 16V 55 kW 1.6 MPI 55 kW 1.6 MPI 74 kW 1.6 MPI 75 kW 1.8 20V 92 kW 1.8 T 110 kW 1.8 T 132 kW (pro RS) 2.0 MPI 85 kW Dieselové motory Vznětové motory TDI nebo SDI dokázaly v provozu spotřebovat 5–6 litrů nafty na 100 km jízdy. 1.9 SDI 50 kW 1.9 TDI 66 kW 1.9 TDI-PD 74 kW 1.9 TDI 81 kW 1.9 TDI-PD 96 kW Výbava Do modelového roku 2001: LX GLX SLX Laurin & Klement Od modelového roku 2001: Classic Ambiente Elegance Laurin & Klement RS Po uvedení Octavie druhé generace: Tour

jj, koukám na to, ale do konce je ještě hodně času

hráli jste dobře, ale po faulu, jsem přál Slovákům, aby postoupili

Škoda Superb je osobní automobil střední třídy z produkce automobilky Škoda Auto vyráběný od roku 2001. roce 2009 byl vyhlášen anglickým Top Gear Magazinem titulem Luxury Car of the Year (Luxusní auto roku) Škoda Superb 1. generace Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2001 - 2008 Místa výroby Kvasiny - ČR Modernizace 2006 Nástupce Škoda Superb II Generace 1. Příbuzné vozy VW Passat Konkurence Mercedes C-Class, Citroen Cř, BMW 3 Karoserie 4D sedan Druh pohonu přední náprava Koncepce pohonu motor vpředu podélně Třída střední/vyšší třída Platforma VW Passat B5 (PQ45) Technické údaje Délka 4803 mm Šířka 1765 mm Výška 1469 mm Rozvor 2803 mm Rozchod 1515 mm Objem zavaz. prostoru 462 l Počet míst 5 EuroNCAP (2003) Motor Objem 1.8-2.8 l Počet válců 4 nebo 6 Výkon 74-142 kW První generace (B5/Typ 3U) (2001-2008) Faceliftovaná záď vozu Sedan Superb byl představen na ženevském autosalonu v roce 2001 pod názvem Škoda Montreux a v prosinci téhož roku se začal prodávat. K dispozici byly jediná karosářská verze a tři stupně výbavy. První generace se vyráběla ve výrobním závodě Kvasiny, ale i na Ukrajině, v Indii, v Bosně a Kazachstánu. Byla postavena na podvozkové platformě B5, kterou sdílela například s vozem Volkswagen Passat, oproti němu měla o 10 cm delší rozvor. Prodloužený podvozek byl původně určen pro Čínu. V roce 2002 byl (opět v Ženevě) představen koncept Škoda Tudor, sportovní kupé, které ze Superbu vychází, ale do výroby se nikdy nedostalo. Superb jako taxi 14.srpna 2006 prošla Superb facelift. K výbavám Classic, Comfort a Elegance přibyla luxusní výbava Laurin & Klement.přibyla luxusní výbava edition 100 Facelift se dotkl také předních a zadních světlometů, masky chladiče. Do zpětných zrcátek byly zapuštěny blikače. Změny se dotkly také interiéru. Ve výbavě vozu čtyřmi benzinovými motory s výkony 85 kW – 142 kW a čtyřmi dieselovými motory s výkony 77 kW – 120 kW. Zákazníkům bylo dodáno 133 955 vozů, přičemž hranice 100 000 vyrobených vozů byla překročena 17. srpna 2006 Volkswagen Passat Lingyu V roce 2005 Volkswagen v Číně uvedl na trh Volkswagen Passat Lingyu, který karosářsky i technikou vycházel z první generace Škody Superb, pouze přední a zadní část vozu byla změněna v duchu ostatních modelů vyráběných pod značkou Volkswagen. Passat Lingyu se dočkal modernizace v roce 2009, ale i po ní, zůstali v nabídce motory a další součásti shodné s první generací Superbu. Druhá generace (B6/Typ 3T) (2008-současnost) V březnu roku 2008 byla představena druhá generace, v dubnu pak byla zahájena výroba v Kvasinách a postupně se výroba rozšiřovala také do Indie a na Ukrajinu. Nejedná se o klasický tříprostorový sedan, ale o kombinaci liftbacku a sedanu s využitím technologieTwindoor. V roce 2009 představila Škoda druhou generaci Superbu v čínském Šanghaji pod názvem Superb Hao Rui.V létě se Superb Hao Rui začal prodávat, od evropské verze se ta čínská liší například chromovanou maskou chladiče. Zatímco druhá generace v základní verzi nabídla oproti předchozí o 42 mm menší rozvor (2761 mm) a do jisté míry přestala konkurovat sedanům vyšší střední třídy, již na podzim roku 2009 se představila Škoda Superb Combi, která svými rozměry a především prostorem pro zavazadla své konkurenty ve střední třídě bezpečně poráží. Superb se stal také největším kombi koncernu Volkswagen (porazil Volkswagen Passat Variant i Audi A4 Avant). Kombi je 4838 mm dlouhé, 1817 mm široké a se standardně montovaným střešním nosičem 1510 mm vysoké (1481 mm bez nosiče), rozvor je stejný jako u liftbacku. Objem yavazadelníku činí 633 l, při sklopení zadních sedadel až 1 865 l. Škoda Superb 3,6 FSI 4x4 je v současné době nejrychlejší sériově vyráběná Škoda, s maximální rychlostí 250km/h a akcelerací 0-100km/h za 6,5 sekund. Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Další jména Škoda HaoRui - Čína Roky produkce 2008 - dosud Místa výroby Kvasiny - ČR Předchůdce Škoda Superb I Generace 2. Příbuzné vozy VW Passat, Audi A4, Audi A6 Konkurence Mercedes C-Class, Peugot 508, BMW 3, Volvo S60 Karoserie 5D liftback, 5D kombi Druh pohonu přední náprava nebo 4x4 Koncepce pohonu motor vpředu napříč Třída střední/vyšší třída Platforma VW Passat B6 (PQ46) Technické údaje Délka 4838 mm Šířka 1817 mm Výška liftback - 1462 mm kombi - 1510 mm Rozvor 2761 mm Rozchod vpředu - 1545 mm vzadu - 1518 mm Světlá výška 139 mm Objem zavaz. prostoru liftback - 595 l kombi - 633 l Pohotovostní hmotnost 1500 - 1740 kg Celková hmotnost 2045 - 2285 kg Počet míst 5 Maximální rychlost od 190 (1.9 TDI-PD) až 250 (3.6 V6 FSI 4x4) km/h Zrychlení z 0-100 km/h od 6,5 (3.6 V6 FSI 4x4) až 12,5 (1.9 TDI-PD) s Objem nádrže 60 l Spotřeba od 5,6 (1.9 TDI-PD) až 9,8 (3.6 V6 FSI 4x4) l/100 km EuroNCAP (2009) Motor Objem 1.4-3.6 l Počet válců 4 nebo 6 Výkon 77-191 kW Škoda Superb zezadu Škoda Superb Combi Interiér Škody Superb

Škoda Roomster je automobil z produkce firmy Škoda Auto. Jedná se o kompaktní rodinný vůz, někdy také označovaný jako MPV. Na českém trhu se vůz začal prodávat 1.června 2006. Sériový model Škoda Roomster, který byl představen v březnu 2006 na Ženevském autosalonu vychází ze stejnojmenné studie, která byla představena na podzim 2003 na frankfurtském autosalonu (IAA). V případě Roomsteru Škoda Auto upustila od platformové koncepce, zavedené s výběhem modelu A02 - Škoda Felicia, což byla koncepce, která razila heslo „jedna platforma pro více vozů“. Typickým příkladem je například platforma A4 ze Škody Octavia první generace, která se montovala i na VW Golf lV, Seat Toledo ll, Audi A3, atd. Cílem je podle vnitrokoncernové politiky zvětšit míru odlišení jednotlivých koncernových vozů v rámci třídy. Od roku 2007 je v nabídce kromě přepážky N1 také užitková verze Roomsteru s názvem Škoda Praktik V roce 2010 vůz prošel faceliftem Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Další jména Škoda Praktik (N1) Roky produkce 2006 - dodnes Místa výroby do 2011 Kvasiny - Česko od 2011 Vrchlabí - Česko Modernizace 2010 Příbuzné vozy Škoda Fabia ll Koncepce pohonu pohon předních kol Třída malý rodinný vůz, MPV Technické údaje Délka 4205 mm Šířka 1684 mm Výška 1607 mm Rozvor 2617 mm Rozchod 1436 / 1500 mm Světlá výška 140 mm Pohotovostní hmotnost 1150 - 1260 / 1200 - 1322 kg Celková hmotnost 1665 - 1775 / 1655 - 1777 kg Užitečná hmotnost 530 kg Počet míst 5 Maximální rychlost 158 - 184 km/h Zrychlení z 0-100 km/h 15,9 - 10,9 s Aerodynamický odpor 0,33 Cx EuroNCAP (2006) Motor 1,2 12V HTP (51 kW) 1,2 TSI (63/77 kW) 1,4 16V (63 kW) 1,6 16V (77 kW) 1,2 TDI CR (55 kW) 1,4 TDI PD (51/59 kW) 1,6 TDI CR (66/77 kW) 1,9 TDI PD (77 kW) Převodovky Převodovka MQ200 / Tiptronic (Aisin) / DQ200 Druh manuální pětistupňová / automatická šestistupňová / automatická sedmistupňová (DSG) Počet převodových stupňů 5 / 6 / 7 Výroba Vůz Škoda Roomster je vyráběn ve výrobním závodě v Kvasinách. V současné době se vyrábí ve dvou směnách a každých 7 minut vyjede z linky jeden vůz - denně 120 vozů. Do konce roku se mělo vyrábět ve třech směnách a cílem je jedno auto za 3,7 minuty - denně 350 vozů. Počítá se s prodejem 80 000 vozů ročně. Za první měsíc prodeje (červen 2006) bylo zákazníkům dodáno 843 vozů. V roce 2011 byla výroba přesunuta do Vrchlabí. Rozměry Vnější rozměry Délka: 4 205 mm Šířka: 1 684 mm Výška (pohotovostní zatížení) 1 607 mm Rozvor: 2 617 mm Světlá výška: 140 mm Rozchod vpředu: 1 436 mm Rozchod vzadu: 1 500 mm Vnitřní rozměry Šířka v loktech na předních sedadlech: 1 380 mm Šířka v loktech na zadních sedadlech: 1 400 mm Míra pohodlí vpředu (max./min.): 1 063/843 mm Míra pohodlí vzadu (max./min.): 945/700 mm Efektivní prostor pro hlavu vpředu: 1 029 mm Efektivní prostor pro hlavu vzadu: 1 009 mm Objem zavazadlového prostoru do výše zadního plata: 450-530 l Objem zavazadlového prostoru při sklopených zadních sedadlech: 1 555 l Objem zavazadlového prostoru po vyjmutí zadních sedadlech: 1 780 l Zadní sedadla jsou dělená a odnímatelná v poměru 40 - 20 - 40 % Barvy Unibarvy Bílá Candy Červená Corida Modrá Dynamic Modrá Pacific Metalické Béžová Capuccino metalíza Černá magická s perleťovým efektem Červená Flamenco metalíza Červená Rosso Brunello metalíza Hnědá Mocca metalíza Modrá Aqua metalíza Modrá Ocean metalíza Modrá Miami metalíza Modrá Polar metalíza Modrá Storm metalíza Stříbrná diamantová metalíza Šedá Anthracite metalíza Šedá Platin metalíza Šedá Satin metalíza Zelená Amazonian metalíza Zelená Olive metalíza Zelená Highland metalíza Výbavy Roomster Easy Style Sport Comfort Atractive Scout Motory Žážehové 1.2 12V 47kW, později 51kW (68hp) - od 2006 1,2 TSI 63kW (86hp) - od 2010 1,2 TSI 77kW (105hp) - od 2010 1.4 16V 63kW (86hp) 2006 - 2010 1.6 16V 77kW (105hp), 2006 - 2010 184 km/h Vznětové 1,2 TDI 55kW (75hp) Greenline, od 2010 1.4 TDI 51kW (68hp), 2006 - 2010 1.4 TDI 59kW (79hp), 2006 - 2010 1.6 TDI 66kW (90hp, od 2010 1.6 TDI 77kW (105hp), od 2010 1.9 TDI 77kW (105hp), 2006 - 2010 K dispozici také s automatickou převodovkou K dispozici také s automatickou převodovkou DSG K dispozici i s filtrem pevných částic (DPF)

Škoda Yeti je crossover SUV, který je vyráběn ve výrobním závodě Škody v Kvasinách od května 2009. V roce 2009 byl vyhlášen anglickým Top Gear Magazinem titulem Family Car of the Year (Rodinné auto roku) Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2009 - dodnes Místa výroby Česká republika Příbuzné vozy VW Tiguan Konkurence Dacia Duster, Nissan Qashqai Druh pohonu 4x2, 4x4 Třída Crossover Platforma A5 Technické údaje Délka 4 223 mm Šířka 1 793 mm Výška 1 691 mm Rozvor 2 578 mm Rozchod 1541 vpředu , vzadu 1537 mm Světlá výška 180 mm Objem zavaz. prostoru 416/1580/1760 l Počet míst 5 Objem nádrže 55l-60 l EuroNCAP (2009) Motor Objem 1,2-2,0 l Počet válců 4 Výkon 77-125 kW Převodovky Převodovka 5 stupnová manuální / 6 stupnová manuální / 7 stupnová automatická DSG Historie Koncept Škoda Yeti I Koncept Škoda Yeti II Koncepty Studii tohoto vozu představila roku 2005 společnost Škoda Auto na ženevském autosalonu. Koncept tohoto automobilu byl představen ve dvou variantách – Yeti I (modré SUV) a Yeti II (oranžový kabriolet s kombinací pevné a plátěné střechy, představen v roce 2005 na autosalonu ve Frankfurtu). Zajímavostí je, že designeři při výrobě modrého konceptu zapomněli na vnitřní zpětné zrcátko. Ještě týden před představením nového modelu se na internetu objevily fotky pořízené při zkouškách. Představení Škoda s modelem Yeti pustila na část trhu, na které měl už nějakou dobu zavedené jméno Volkswagen Tiguan. Přestože se spolupráce v rámci koncernu nabízela, avizovala Škoda, že v případě Yetiho půjde o samostatný automobil. Eckhard Scholz, šéf vývoje Škody Auto, vysvětlil postup při vývoji Yetiho takto: „ Vlastně jsme neudělali nic jiného, než že jsme využili platformu Octavia Scout, koncepční nevýhody jsme eliminovali, tím myslím hlavně zkrácení převisů a zvětšení nájezdových úhlů, postarali jsme se o odpovídající světlou výšku (180 mm) a z této stavebnice, která je z hlediska koncernu vyráběna ve velkých počtech, stavíme levnější auto než je Tiguan.“ — Eckhard Scholz, šéf vývoje Škody Počátek výroby Model určený pro výrobu byl oficiálně představen na autosalonu v Ženevě a prodává se od léta roku 2009. K dispozici je se třemi benzinovými motory 1,2 TSI/77 kW, 1.4 TSI/90 kW a 1,8 TSI/118 kW a dvěma naftovými motory 1,6 TDI/77 kW (pouze pro Greenline) a 2,0 TDI CR DPF o výkonu 81 kW, 103 kW a 125 kW

Škoda a Nový Zéland Na novém Zélandu se montovaly vozy Škoda mezi lety 1963 a 1976. Dovoz nových vozů byl zatížen vysokým clem a proto společnost Motor Lines (vlastník Phil Andrew) prováděla konečnou montáž Octavie, 1000 MB (podávené na temnějším trhu pod jménem Sabre) a 100 / 110. Trekka Novozélandská společnost Motor Holdings (majitel Noel Turner) se mimo jiných aktivit věnovala i výrobě automobilů. Na zkrácených podvozcích Škoda Octavia vznikaly vozy připomínající Land Rovery se snímací plátěnou nebo laminátovou střechou. Od roku 1966 do 1973 tak vzniklo kolem 2500 automobilů. Vozy se vyvážely také do Austrálie a na Fuji. Skopak Firma Haron Industrie LTD byla hlavním dovozcem Škodovek do Pakistánu (od 1968 1000 MB a 1969 110 L) vyráběla od roku 1968 užitkový vůz Skopak (Skoda-Pakistan) na podvozku Octavie Combi a vlastní laminátovou karosérií s kovovou kostrou. Vůz se vyráběl do roku 1971, kdy byl pro válečné přípravy ukončen dovoz českých dílů. Škoda Turecko V roce 1966 zakázala turecká vláda dovoz kompletních aut a proto začala firma Celik Montaj, později přejmenovaná na Anadolu Otomotiv Sanaci s montáží pikapů Škoda 1202 z dovážených dílů. O pět let později se začali montovat vlastní hranaté karosérie – vůz dostal jméno Kamyonetleri. Výroba těchto užitkových vozidel pokračovala do roku 1982, bylo vyrobeno na 33 tisíc kusů. Do roku 1986 pak společnost stavěla Kamyonety na podvozku TAZ Škoda 1203. V polské Poznani se vozy Škoda (Felicia) montovaly do roku 2000.

Škoda je asi nejznámější českou firmou, ale vozy s okřídleným šípem vyjíždí z bran továren i jinde ve světě. V Česku se škodovky vyrábějí v Mladé Boleslavi (nová Octavia, Fabia) na ploče o rozloze 2,5 km2. Továrna se nachází kousíček od místa, kde stály první výrobní haly, na jejichž místě nyní stojí Škoda Auto museum. Naproti areálu je i sídlo vedení firmy. A pobočných závodech v Kvasinách (Superb a připravuje se výroba Roomsteru) a ve Vrchlabí, které nyní prošlo velkou modernizací (Octavia Tour a speciální verze nové Octavie jako 4 x 4). Eurocar Solomonovo, Ukrajina v Zakarpadské oblasti se vyrábí celá modelová paleta vozů Škoda společně s dalšími koncernovými modely (VW Passat, Bora, Golf V, Audi A4 a A6) od prosince 2001. Skoda Auto India Ltd. Na indický trh vstoupila Škoda roku 2000 a výroba nových vozů zde byla zahájena v pronajaté hale v druhé polovině roku 2001 nejprve modelem Octavia, později přišel i Superb. Do závodu se komponenty prozatím dovážejí, ale značka počítá se zapojením místních dodavatelů. Ve všech důležitých městech Indie také již funguje vlastní síť prodejních a servisních míst pro vozy Škoda. V roce 2001 bylo v Indii prodáno 189 vozů, v roce 2002 již 4 401 vozidel, v roce 2003 celkem 4451 automobilů Škoda Octavia a v loňském roce Škoda umístila na indickém trhu již více jak 8000 Octavií a jako novinku i 300 luxusních modelů Superb. Do závodu ve městě Aurangabad nedaleko východoindické Bombaje, jehož výrobní kapacity činí 15 000 vozů ročně, značka investovala již přes 100 miliónů eur a plánuje jeho využití jako regionální výrobní základny, jenž má sloužit k expanzi na další trhy jižní Asie. VW Sarajevo, Bosna a Hercegovina nejprve se zde montovaly Felicie, později Octavia a od roku 2000 i Fabie. Továrna produkuje i další koncernové vozy (VW Passat, Golf, Polo, Audi A4 a A6). Azia – Avto, Kazachstán Z výrobní linky ve východokazachstánském Usť-Kamenogorsku sjela první Octavia ověřovací nulté série v červnu 2005, od září už by měla plně naběhnou sériová výroba. Nový předseda představenstva Škoda Auto Detlef Wittig (který od 1. října 2004 nahradil dlouholetého šéfa Vratislava Kulhánka) dostal za úkol rozšířit výrobu, což se má projevit již za rok (v roce 2006), kdy má automobilka vyrábět přes půl milionu vozů ročně a růst produkce má pokračovat, proto je nezbytný další rozvoj firmy především na nové trhu. Podle Detlefa Wittiga se má uzavřít smlouva o montáži aut v Rusku. V roce 2007 by se mohla rozjet licenční výroba Octavií (později Fabia a Superb) v Číně ve společnosti Shanghai Volkswagen Automotive Company Ltd. a vyloučena není ani spolupráce s automobilkou Proton v Malajsii.

Závod ve Vrchlabí navazuje na historii firmy Petera a synové, továrna na vozy a anglické sedlářství, založenou v roce 1864 Ignácem Theodorem Peterou. Byly tam vyráběny postroje na koně, později kočáry, vozy všeho druhu a saně. K rozšíření firmy došlo v letech 1904 - 1906, kdy byl postaven nový závod ve středu města, který slouží automobilové výrobě doposud. S nástupem motorismu se podobně jako další kočárovky přeorientovala i vrchlabská firma na stavbu automobilových karoserií. Už v roce 1908 tu vznikla první automobilová karoserie. V počátečních letech 20. století spolupracovala továrna velmi úzce s libereckou automobilkou RAF, na jejichž podvozcích stavěla i autobusové karoserie pro Vídeň. Ve Vrchlabí byla dokonce roku 1911 vyrobena karoserie na podvozku RAF pro osobní automobil císaře Františka Josefa I. Petera se brzy vypracoval mezi přední karosáře v zemi a jeho jméno bylo spojeno především s uměřenými, elegantními tvary. V průběhu 1. světové války přešla vrchlabská továrna částečně na válečný program - vyráběly se sanitní vozy, podstavce na pušky, žebřiňáky, jednoduché saně atd. Zkušebně se začalo i s výrobou letadel. Po roce 1920 se závod už plně specializoval na výrobu automobilových karoserií, včetně omnibusových a užitkových verzí. Mezi největší odběratele patřilo i lázeňské město Karlovy Vary a krkonošská horská střediska pro dopravu svých hostů a bohatá šlechta u osobních vozů. V letech 1930-35 dosáhla firma největšího rozkvětu výrobou kabrioletů vlastní konstrukce, stavěných na podvozcích Škoda, Tatra, Walter, ale i firem německých, italských, anglických a amerických. Za 2. světové války byl závod přebudován na zbrojní výrobu (pancéřové vozy, výroba kluzáků a částí letadel). V tomto období byly objekty rozšířeny v podstatě do současné rozlohy. Po 2. světové válce bylo ustaveno krátce družstvo SEVKAR (Severočeská karosárna). V roce 1946 byla karosárna znárodněna a přičleněna k AZNP Mladá Boleslav. Závod převzal montáž speciálních užitkových automobilů Škoda 1101. Na vývojových pracích tohoto vozu se již převážně podíleli vrchlabští konstruktéři. V této době byla také v závodě poprvé zavedena linková výroba. V roce 1948 následovaly roadster - kabriolety Škoda 1101 a od roku 1951 modely s karoserií STW (Station-Wagon). V roce 1952 byla zahájena výroba vozů Škoda 1200 s celokovovou karoserií, narozdíl od předchozích typů, které měly ještě dřevěný rám. Tyto vozy byly poprvé ve větší míře exportovány. Počínaje rokem 1954 vznikl samostatný Automobilový závod Vrchlabí (AZV), k němuž byl připojen i závod Karosa v Chlumci nad Cidlinou. Došlo ke snížení objemu montáže osobních automobilů a byla zavedena vojenská výroba - montáž skříňových nástaveb na nákladní terénní Pragu V3S. Přesto byla v roce 1955 v závodě zahájena výroba nového typu vozu Škoda 1201. Již v roce 1958 byl vrchlabský závod znovu přičleněn k AZNP Mladá Boleslav. V následujících letech se Vrchlabí orientovalo na výrobu lehkých užitkových variant osobních automobilů Škoda. Řemeslná zručnost a tvůrčí přístup se pak mohly uplatnit na různých prototypech a později při výrobě menších sérií nejlépe vybavených automobilů Škoda. V šedesátých letech následoval ve výrobě typ Škoda 1202 v provedení STW a dodávka a postupně v celé řadě dalších modifikací, dále Škoda 1203 a rozložené vozy Pick up pro Turecko. V této době byla také vybudována lisovna a probíhala rozsáhlá rekonstrukce většiny výrobních provozů. V polovině 70. let začala úzká spolupráce s podnikem v Mladé Boleslavi při ověřování výroby vozu Škoda 120 a výrobě luxusnějších verzí tohoto typu. Značná část této výroby byla exportována. Koncem roku 1981 byl vyroben poslední vůz Škoda 1203 a tím byla ukončena etapa výroby užitkových vozů ve Vrchlabí, která trvala téměř nepřetržitě od roku 1946. Závod vyráběl pouze vozy řady Škoda 742, Škoda 105 a Škoda 120. V roce 1987 byla jako v prvním závodě podniku zahájena ověřovací výroba vozu Škoda Favorit a v roce 1990 Škoda Forman. Se zahájením výroby Favorita souvisí modernizace montážní linky i dalších výrobních provozů. V roce 1991 se stala Škoda Mladá Boleslav součástí koncernu Volkswagen a Škoda Vrchlabí zůstalo jedním z výrobních závodů Škoda, automobilová a.s. V této době se ve Vrchlabí vyráběly akční modely vozů Favorit a Forman a od září 1994 vozy Škoda Felicia a Felicia combi . Na počest 100. výročí založení mladoboleslavské automobilky byl ve Vrchlabí připravován akční model Felicia Laurin & Klement. V současné době závod zabezpečuje výrobu vozů třídy AO pro oficiální prezentace značky na autosalonech a zaměřuje se především na výrobu vozů "pro volný čas" - Felicií Fun, dále vozů Škoda Felicia Face lift a rozložených vozů SKD Octavia pro Polsko.

V podhůří Orlických hor se nachází jeden ze závodů mladoboleslavské automobilky. Jeho historie spadá do počátku dvacátých let tohoto století, kdy si ing. František Janeček, majitel motocyklové továrny JAWA, koupil část Solnického panství, jehož součástí byla pila, bednárna a cihelna v Kvasinách. Tyto provozy přeměnil Janeček na karosářské dílny. V nich se od roku1934 vyráběly karoserie pro automobily Jawa 700 (v licenci firmy DKW). Vyrobené karoserie se po železnici převážely do závodů JAWA v Týnci nad Sázavou a Brodcích, kde probíhala finální montáž. Již v roce 1938 byl pro výrobu připraven vůz vlastní konstrukce firmy JAWA - pod názvem Jawa Minor I s obsahem motoru 600 ccm. První typy byly sportovní cabriolety s plátěnou střechou, poté speciální sportovní dvousedadlový roadster a nakonec limusiny v několika obměnách. Jako poslední typ před vypuknutím války byla vyvinuta vojenská verze vozu Jawa Minor I, vyrobená v počtu cca 400 kusů. Výroba vozů pro armádu byla dokladem Janečkových tendencí a aktivit v oblasti zbrojního průmyslu ČSR. Za celou dobu bylo vyrobeno asi 3.700 karoserií při průměrném stavu 270 pracovníků. Celkový denní průměr dosáhl 4 kusů a v době výroby vojenských karoserií 7 až 8 kusů. Během druhé světové války byla výroba karoserií zastavena a výrobní program se musel přizpůsobit potřebám zbrojařského průmyslu. Byl často měněn a sortiment vyráběného byl velmi široký - od pouzder na kulometné hlavně, beden pro munici, až po hračky. Po celou dobu války byla v provozu i výroba barev a laků, kterou zavedl ing.Janeček již v roce 1936. V průběhu války byl však v Kvasinách ilegálně připravován nový typ vozu Jawa Minor II (známější později pod názvem AERO - Minor). Bylo zhotoveno několik prototypů lišících se především v detailech karoserie. Později vzniklo pět předváděcích vozů. Hned na jaře 1945 probíhaly na kvasinském zámku zkušební jízdy za války vyvinutých prototypů vozu Jawa Minor II. Nově vyrobený automobil byl dokonce ještě v průběhu války tajně zajížděn ve vojenských krycích barvách pod firemní značkou BMW. Od května 1945 do konce roku 1947 bylo z uschovaného materiálu z války vyrobeno cca 500 karoserií Jawa Minor I, od roku 1946 byla montáž vozů převedena z Brodců nad Sázavou do Kvasin a tím se kvasinská automobilka stala finálním výrobcem typu Jawa Minor I. V tomtéž roce byla ale připravovaná výroba Jawa Minor II předána do Leteckých závodů v Letňanech a tímto rozhodnutím se kvasinský závod ocitl bez programu pro svoji hlavní výrobu a musel přejít k různorodé mozaikové výrobě v rámci Národního podniku Zbrojovka Brno, k němuž byl přičleněn po znárodnění počínaje dnem 27.10. 1945. V roce 1947 došlo k jednání se závodem AZNP Mladá Boleslav. Výsledkem byla dohoda o výrobě vozů značky Škoda v Kvasinách. V témže roce opoustily brány závodu první vozy Škoda Superb, čímž byla karosářská výroba v Kvasinách znovu obnovena. Charakterem se však zatím jednalo o maloseriovou výrobu probíhající souběžně s mnoha jinými aktivitami. Postupně byla proto výroba vyčišťována a závod mohl následně přebírat výrobu dalších typů z AZNP Mladá Boleslav, jehož součástí se stal 1.10. 1949. Následovala výroba vozů Škoda 1101 v provedení roadster a STW, dále pak vozů řady Škoda 1200 v provedení sedan, sanitní a pohřební verzi. 31.12. 1953 je listinou ministerstva strojírenství zřízen samostatný podnik AZNP se sídlem v Kvasinách. Později však dochází k opětovnému včlenění kvasinské automobilky do podniku AZNP Mladá Boleslav. Závod Kvasiny se postupně začal profilovat jako výrobce nestandardních náhradních dílů na karoserie a speciálních verzí základního typu, především sportovních, ale i užitkových. Koncem padesátých let a začátkem šedestátých let byla zahájena výroba vozů Škoda 450 Felicia a Škoda 445 Octavia combi, jichž bylo dohromady vyrobeno přes 65 tisíc kusů. Zejména sportovní Felicie byly velice úspěšným exportním artiklem a svým zdařilým designem byly považovány za jedny z nejhezčích poválečných škodovek. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let došlo k zásadnímu rozšíření výrobních ploch závodu. Výstavbou svařovny byly vytvořeny podmínky pro zavedení sériové výroby. V nových prostorách byla zahájena výroba velmi úspěšného a oblíbeného typu vozu Škoda 110 R Coupé. V polovině roku 1974 vyjel z bran závodu v Kvasinách stotisící automobil od roku 1945. V 70.letech se zde začaly vyrábět vozy řady Škoda 105, 120, 130 v provedení L, LS, GLS a GL. Tato výroba pokračovala až do poloviny 80. let. Nosným programem se pak stala sportovní verze vozů Škoda 105/120 - pod označením Škoda 120 Garde a následně Škoda 130 Rapid. Výroba tohoto vozu byla ukončena počátkem let devadesátých. V roce 1991 se stává Škoda Mladá Boleslav součástí německého koncernu Volkswagen Group. Škoda Kvasiny zůstává jedním z výrobních závodů Škoda, automobilová a.s. Po krátké etapě v letech 1990 a 1991, kdy byly v Kvasinách montovány vozy Škoda 781 Favorit, byla koncem roku 1991 zahájena výroba užitkové verze Škoda 787 Pick up. V roce1993 byly současně s tímto vozem vyráběny ještě verze Škoda 785 Forman, Forman VAN, Forman PLUS, včetně sanitní verze této řady. O tyto typy vozů byl především mezi podnikateli značný zájem, což vytvořilo závodu dobré perspektivy pro další léta. Vzhledem k poptávce o tyto vozy byla výroba postupně zvyšována ze 40ti vozů za den, při zahájení výroby, až na112 vozů denní produkce v době ukončení výroby. V roce 1995 byla zahájena výroba modernizované řady vozů Škoda 797 v provedeních Felicia, Pick up, VW Caddy, Vanplus. Od roku 1996 pak řadu vyráběných provedení rozšířily rozložené vozy (SKD) Pick up pro Polsko. Denní produkce dosahuje v současné době 180 ks ve dvou směnách.

V roce 2006 Škoda Auto vstoupila modelem Roomster do pro ní nové, ale na trhu rychle rostoucí kategorie kompaktních MPV. Design vozu je odvážný, ale atraktivní. S nástupem nového vedení koncernu VW se mění i jeho filozofie a tak se můžeme těšit na odvážnější mladší design. Dalším příkladam změny je nová generace Fabie (2007). Pořád se továrna snaží držet filozofie "za stejnou cenu jako konkurence více auta", tentokráte ovšem již neplatí, že nový model musí mít i nový podvozek, Fabia II má optimalizovaný osvědčený z předcházející generace. Š Roomster (2006) Š Fabia (2007)

Po politických změnách v listopadu 1989 začala mladoboleslavská firma hledat silného zahraničního partnera, který by prostřednictvím svých zkušeností a investic zajistil dlouhodobou mezinárodní konkurenceschopnost podniku a zvýšil objem výroby. 28. 3. 1991 byla proto zařazena do německého koncernu Volkswagen Group (VW, Audi, Seat, Lamborghini, Bentley, Bugatti). Tímto získala přístup k moderním technologiím. Roku 1991 dostala firma i nový název "Škoda, automobilová akciová společnost". To byl počátek dlouhé těžké cesty zpět na vrchol automobilového světa. Jména továrny se změnilo ještě jednou a nyní zní "Škoda Auto". Felicia, uvedená na trh roku 1995, byla ještě postavena na základu "revolučního Favorita". I tak si ovšem získala značnou oblibu zejména díky ceně a užitné hodnotě i kvalita poskočila mílovými kroky ku předu. V roce 1994 získala továrna certifikát kvality výroby motorů a dalších agregátů ISO 2002. V roce 1995 oslavila firma stoleté výročí založení otevřením muzea, první internetové stránky byly spuštěny v dubnu roku 1996, před tím byly od prosince dostupné na vnitřní síti - intranetu. V roce 1996 byl představen zcela nový hatchback střední třídy - Octavia. Již i náročná západní Evropa začala objevovat kvality vozů s okřídleným šípem ve znaku, však taky dvě třetiny produkce šly na export. Nástupce Felicie - Fabia - se vyrábí od roku 1999, ale zákazníci se od stále populárnější Felicie ani v závěrečných letech neodvrátili, a tak se tento sympatický automobil vyráběl až do roku 2001. Od roku 2000 se o webové stránky stará Škoda internet tým. Webová prezentace patří k nejnavštěvovanějším českým stránkám na internetu a stihla již posbírat řadu cen, mimo jiné i za aplikaci Konfigurátor (dříve Auto na přání). Škoda Superb, navazující na tradici velkých luxusních limuzín, sjíždí z výrobních pásů od roku 2002. V první polovině roku 2004, po velkém očekávání a dlouhých diskusí, byla představena nová Octavia, vedle které se bude ještě nějakou dobu starší verze vyrábět. Š Felicia (1994) Š Felicia combi (1995) Š Pick - up (1995) Š Octavia (1996) Š Felicia FUN (1997) Š Felicia (1998) Š Octavia combi (1998) Š Fabia (1999) Š Fabia combi (2000) Š Octavia RS (2000) Š Fabia sedan (2001) Š Superb (2001) Š Octavia II (2004) Š Octavia combi II (2004)

Na samém konci války (9. 5. 1945) se nad továrnou přehnalo devět letounů bez výsostných znaků a jejich bomby neomylně zasáhli město a nejvíce poničili právě automobilku. Přesto byl již na konci června vyroben první „mírový“ automobil. Zdá se, že automobilku a celý český průmysl čeká nový rozkvět. Ovšem zkušenosti války otevírají cestu ke znárodnění a politickému plánování hospodářství a změně názvu továrny na "Automobilové závody, národní podnik, Mladá Boleslav (AZNP)" (1946). Rezortní ministerstvo povolilo vyrábět jen Škodu 1101, její výroba se pomalu rozbíhá i v nově přičleněných závodech v Kvasinách (roadstery) a Vrchlabí (sanitky). Následoval typ 1102, který byl v roce 1952 nahrazen Škodou 1200. V Mladé Boleslavi se přechodně vyráběly i Tatra 600 a 805 (v kopřivnické továrně došlo k rozšíření zbrojní výroby). Drtivá většina produkce byla určena na vývoz (např. roadsterů 1101 bylo vyrobeno 1886, doma zůstali pouze 3, čtyřmístné verzí zůstalo 53 z 3553!). Škoda napáchané centrálním plánováním se komunistická vláda snažila napravit měnovou reformou – okrádáním obyčejných lidí v roce 1953. Kvalitní automobil byl vítaným zdrojem potřebným deviz, proto bylo nutné vyvinout nový typ. V továrně pracovala celá řada schopných konstruktérů a výsledkem jejich snahy byla z Š 1102 vycházející Škoda 440 (1954) Spartak a roadster 450 (1957). O několik let později došlo k modernizaci, typ Š 440 dostal jméno Octavia (1959), Š 445 (1957) jméno Octavia super (1959) a roadsteru Š 450 se začalo říkat Felicia (1959). Posledním typem s koncepcí centrální roury byla Octavia combi (1961). Továrna vyvážela do mnoha zemí, ze západní Evropy to byla například Anglie, Belgie a Dánsko. V Chile dokonce vznikla linka na kompletaci škodovek. Přelomem ve výrobě je rok 1964, kdy byla dokončena výstavba nového závodu a rozjíždí se (po velkém počtu zkoušek různým návrhů s motory vpředu i vzadu) velkosériová výroba automobilu se samonosnou karosérií s motorem vzadu a pohonem zadních kol - typu 1000 MB, který významně ovlivnil motorizaci země. Vůz byl na svoji dobu velmi moderní a o zasloužené uznání ho připravila železná opona. V roce 1969 došlo k drobným úpravám a přejmenování na Škoda 100 a výkonnější 110. Následující rok se v Kvasinách začalo s výrobou 110 R Coupé. Až do roku 1971 se souběžně vyrábí Octavia combi. Roku 1973 sjel z montážní linky poprvé v historii československého automobilového průmyslu milióntý vůz Škoda 1000 MB / 100. Modelová řada 1000 MB, 100 / 110, 105 / 120 / 130 se, i přes velký počet moderních prototypů s italským designem a motorem vpředu, jejichž výrobu nedovolila politická moc, po několika inovacích vyráběla až do roku 1988 v celkovém počtu 3,5 milionu vozů. I přes technické nedostatky se vozy dobře prodávali v Anglii, severských státech, Belgii, Nizozemsku, Řecku a na Kostarice. Závodní verze 130 RS je jedním z nejúspěšnějších závodních vozů na světě. Jméno "Automobilové závody, oborový podnik" přijala automobilka v roce 1986, tedy krátce před uvedením modelu Favorit (byl představen na brněnském veletrhu 1987 a vyráběl se od 1988). Ten znamenal zásadní změnu ve výrobním programu automobilky, která do té doby vyráběla auto koncepčně vycházejících ještě ze šedesátých let. Favorit byl první vůz Škoda se samonosnou karosérií a motorem uloženým vpředu s pohonem předních kol. Š 100 Standard (1973) Š 105 / 120 (1976) Škoda Garde / Rapid (1983) Š 130 (1984) Š Favorit 136 (1988) Š Forman 135 (1991) Š Pick - up (1991)

Po skončení první světové války, která značně omezila výrobu (vyráběly se jen vojenské sanitky, nákladní vozy a zbylou kapacitu pokrývala zbrojní výroba), byla veškeré obchodní styky zpřetrhány, země kam před válkou směřovala většina výrobků byly válkou vyčerpané. Složité období pomohly překlenout motorové pluhy Excelsior, které vyhrávaly soutěže v Evropě a vyvážely se tak kromě Francie i do Alžírska, či Jižní Ameriky. Na plné obrátky běžela i jejich licenční výroba v Rakousku. Dobře se prodávaly i nákladní auta a autobusy. Rozjela se výroba leteckých dvanáctiválců Lorraine – Ditrich na základě zakoupené licence. Hlavní výrobní program – osobní automobily – však stagnoval a velké luxusní typy S a M stěží hledají zákazníky. Navrch v tomto segmentu mají konkurenti Praga a Tatra s malými a levnými automobily. Požár v červnu 1924 byl asi posledním impulsem, který přesvědčil pány Laurina a Klementa k prodeji firmy největšímu československému strojírenskému koncernu. Firma Laurin & Klement v následujícím roce přechází pod koncern Škodových závodů v Plzni (samostatná činnost od 1869, výroba např. lokomotivy, mostní konstrukce, zbraně, parní vozy Sentinel…) a 20. července 1925 firma získává jméno "Škoda". Došlo k celkové modernizaci výrobních prostor, mj. nová karosárna a hala mechaniky. Bylo rozhodnuto o velkosériově strategii a typizaci výrobků. Vozy navržené před rokem 1925 nesly na chladičích označení Škoda i L & K. Typová označení se změnila na číselná. Nové unifikované typy 4R a 6R však na trhu neuspěly. V lednu 1930 dochází opět k přejmenování na "Akciová společnost pro automobilový průmysl (ASAP)" , které se po odeznění světové hospodářské krize opět podařilo uspět na mezinárodním automobilovém trhu tzv. jednotnou řadou typů Škoda 422 a 420 Popular, 430, 645 / 650, 633 / 637, a 860 (první číslo udává počet válců a následující dvojčíslí výkon v koních). Základem konstrukce byl lehký tuhý centrální rám vpředu rozvidlený na motor, na němž spočívala karosérie. Značka L & K se naposledy objevuje na chladiči nákladního vozu typu 505 roku 1933. Konec třicátých let je pro továrnu úspěšný - výroba Popularů, Rapidů, Favoritů a Superbů jede na plné obrátky. V roce 1937 bylo vyrobeno téměř 7000 vozů (přes 50 % jich šlo na export) a automobilka se tak stala českou jedničkou. Dobrou reklamou bylo mnoho úspěšně absolvovaných mezinárodních závodů a velké výpravy (například cesta manželů Škulinových Afrikou, cestování F. A. Elstnera po Mexiku a Argentině). Vše přerušila druhá světová válka, jež narušila civilní program a výrobu zaměřila plně na vojenské potřeby. Rok 1939 až 1945. Smutná kapitola v historii firmy, kdy se Škoda stala součástí německého koncernu Hermann - Göring - Werke a musela se plně orientovat na válečnou výrobu. Vedle přípravy různých součástí zbraní se v Mladé Boleslavi vyráběly během války zejména různé druhy terénních vozidel, jako například těžké tahače RSO (návrh Ferdinand Porche). Š Hispano Suiza (1924) Š 450 (1924) Š 422 (1929) Š Popular 420 (1934) Š Rapid (1935) Š Popular MC (1936) Š Favorit 938 (1937) Š Super B (1938) Š Rapid 1500 OHV (1938) Š 1101 (1946) Š 1200 (1952) Š 440 (1954) Š Felicia (1959) Š 1000 MB (1964)

Kromě osobních automobilů vyráběla firma L & K autobusy, nákladní vozy, motorové pluhy i stacionární motory. Slavia (1894) L & K Slavia L & K Slavia L & K Slavia L & K Voituretta A (1905) L & K B (1906) L & K Voituretta B2 (1907) L & K F (1907) L & K G (1908) L & K FC (1908) L & K L (1910) L & K SE (1913) L & K RK (1913) L & K MH (1920)

ŠKODA AUTO a.s. navazuje na společnost Laurin & Klement, založenou roku 1895. Ta byla v letech 1925–1945 součástí koncernu Škoda, v letech 1945–1990 působila pod názvem AZNP Mladá Boleslav (stále však užívala značku Škoda) a od roku 1990 je pod názvem Škoda Auto součástí koncernu Volkswagen Group Od Laurin & Klement ke Škoda Auto Více než stoletá historie mladoboleslavské automobilky je spjata s dějinami nejen československého, českého, ale i světového automobilismu. Nyní je Škoda opět, po letech politicky vynucené stagnace, na vrcholu a znak s okřídleným šípem znovu znají lidé po celém světě. Za celou bohatou historii značky vyjela z Mladé Boleslavi celá řada zajímavých automobilů, které mnohdy zaujaly laickou veřejnost svým vzhledem a praktičností i odborníky svoji originální konstrukcí a technickou vyspělostí. V létě 1894 se porouchalo mladoboleslavskému knihkupci Václavu Klementovi (1865 - 1930) jeho kolo, poslal jej tedy na reklamaci německé firmě s česky psaným dopisem, ten se mu však vzápětí vrátil zpět s německy připsanou větou, že chce – li odpověď, ať píše ve srozumitelném jazyce. Klement jim již neodpověděl. Mechanik Václav Laurin (1868 - 1938) se právě rozešel se svým společníkem s nímž v Turnově vyráběl jízdní kola a chtěl zkusit totéž v Mladé Boleslavi. Obával se ale zkušeného tamějšího obchodníka o němž se říkalo, že chce zkusit podnikat ve stejném oboru. Oba pánové se brzy sešli a dohodli se na vzniku firmy Laurin & Klement. Oba bez řádného vzdělání, zato plni odvahy, píle a důvěry v sebe a své schopnosti. V roce 1895 začali v pronajaté dílničce o 120 m2 opravovat a záhy vyrábět jízdní kola. Podnikání šlo výborně a tak byla v roce 1898 postavena malá továrna. V témž roce si Klement přivezl z Paříže malou motocykletu Werner, kterou se oba nadšenci snažili překonstruovat. Pochopili, že chybou je vtěsnat motor do rámu, že naopak musí kolem motoru postavit rám. Nespolehlivé zapalování nahradili elektromagnetickým (za pomoci korespondence s Robertem Boschem). Už v roce 1899 nabízela továrna dva typy motorových dvoukolek, jak se tehdy říkalo motorkám, které úspěšně vyvážela do Německa a Velké Británie. Motocykly Slavie se licenčně vyráběly dokonce i ve Francii a Německu (tam je vyráběla firma, která nevyhověla Klementově česky psané reklamaci). Po zkušenostech a sportovních úspěších motocyklů, se firma Laurin & Klement představila v roce 1905 veřejnosti s prvním automobilem, či spíše vozítkem, nazvaným Voituretta, která se hned stává prodejním úspěchem. Tento malý automobil měl všechny tehdejší moderní konstrukční prvky, jako byl kapalinou chlazený čtyřdobý dvouválcový motor (1005 cm3, 5,2 kW), manuální převodovka (3 + Z), pérování listovými pery a pohon zadních kol nejprve řetězem a o rok později kloubovým hřídelem. Firma L & K zavádí výrobu sportovních vozů, které dobývají slávu po celém světě. Přestože se Voiturett v různých modifikacích neprodalo pravděpodobně více jak 500 kusů, továrna se úspěšně rozvíjí. Již v následujícím roce byl představen čtyřsedadlový typ B. První čtyřválec se objevil v typu D (1906). Laurinky jezdily mimo jiné na Novém Zélandu, v Japonsku, Rusku, Německu, Anglii, Mexiku. V roce 1907 byla zrušena výroba motocyklů, firmy se změnila na akciovou společnost a došlo k r ozšíření závodu. Tajemství úspěchu se skrývali mimo jiné i v úspěšném účinkování na závodech a soutěžích. V roce 1910 byla už firma největší automobilkou v rakousko – uherské monarchii. O dva roky později byla k firmě připojena liberecká automobilka RAF, firma tím získala licenci na výrobu složitých šoupátkových motorů typu Knight.