Standis

Škoda Superb je osobní automobil střední třídy z produkce automobilky Škoda Auto vyráběný od roku 2001. V roce 2009 byl vyhlášen anglickým Top Gear Magazinem titulem Luxury Car of the Year (Luxusní auto roku) Škoda Superb 1. generace Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2001 - 2008 Místa výroby Kvasiny - ČR Modernizace 2006 Nástupce Škoda Superb II Generace 1. Příbuzné vozy VW Passat Konkurence Mercedes C-Class, Citroën C5, BMW 3 Karoserie 4D sedan Druh pohonu přední náprava Koncepce pohonu motor vpředu podélně Třída střední/vyšší střední Platforma VW Passat B5 (PQ45) Technické údaje Délka 4803 mm Šířka 1765 mm Výška 1469 mm Rozvor 2803 mm Rozchod 1515 mm Objem zavaz. prostoru 462 l Počet míst 5 EuroNCAP (2003) Motor Objem 1.8-2.8 l Počet válců 4 nebo 6 Výkon 74-142 kW První generace (B5/Typ 3U) (2001-2008) Faceliftovaná záď vozu Sedan Superb byl představen na Ženevském autosalonu v roce 2001 pod názvem Škoda Montreux a v prosinci téhož roku se začal prodávat. K dispozici byly jediná karosářská verze a tři stupně výbavy. První generace se vyráběla ve výrobním závodě Kvasiny, ale i na Ukrajině, v Indii, v Bosně a Kazachstánu. Byla postavena na podvozkové platformě B5, kterou sdílela například s vozem Volkswagen Passat, oproti němu měla o 10 cm delší rozvor. Prodloužený podvozek byl původně určen pro Čínu. V roce 2002 byl (opět v Ženevě) představen koncept Škoda Tudor, sportovní kupé, které ze Superbu vychází, ale do výroby se nikdy nedostalo. Superb jako taxi 14. srpna 2006 prošla Superb facelift. K výbavám Classic, Comfort a Elegance přibyla luxusní výbava Laurin & Klement.přibyla luxusní výbava edition 100 Facelift se dotkl také předních a zadních světlometů, masky chladiče. Do zpětných zrcátek byly zapuštěny blikače. Změny se dotkly také interiéru. Ve výbavě vozu čtyřmi benzinovými motory s výkony 85 kW – 142 kW a čtyřmi dieselovými motory s výkony 77 kW – 120 kW. Zákazníkům bylo dodáno 133 955 vozů, přičemž hranice 100 000 vyrobených vozů byla překročena 17. srpna 2006 Volkswagen Passat Lingyu V roce 2005 Volkswagen v Číně uvedl na trh Volkswagen Passat Lingyu, který karosářsky i technikou vycházel z první generace Škody Superb, pouze přední a zadní část vozu byla změněna v duchu ostatních modelů vyráběných pod značkou Volkswagen. Passat Lingyu se dočkal modernizace v roce 2009, ale i po ní, zůstali v nabídce motory a další součásti shodné s první generací Superbu. Druhá generace (B6/Typ 3T) (2008-současnost) V březnu roku 2008 byla představena druhá generace, v dubnu pak byla zahájena výroba v Kvasinách a postupně se výroba rozšiřovala také do Indie a na Ukrajinu. Nejedná se o klasický tříprostorový sedan, ale o kombinaci liftbacku a sedanu s využitím technologie Twindoor. V roce 2009 představila Škoda druhou generaci Superbu v čínském Šanghaji pod názvem Superb Hao Rui. V létě se Superb Hao Rui začal prodávat, od evropské verze se ta čínská liší například chromovanou maskou chladiče. Zatímco druhá generace v základní verzi nabídla oproti předchozí o 42 mm menší rozvor (2761 mm) a do jisté míry přestala konkurovat sedanům vyšší střední třídy, již na podzim roku 2009 se představila Škoda Superb Combi, která svými rozměry a především prostorem pro zavazadla své konkurenty ve střední třídě bezpečně poráží. Superb se stal také největším kombi koncernu Volkswagen (porazil Volkswagen Passat Variant i Audi A4 Avant). Kombi je 4838 mm dlouhé, 1817 mm široké a se standardně montovaným střešním nosičem 1510 mm vysoké (1481 mm bez nosiče), rozvor je stejný jako u liftbacku. Objem zavazadelníku činí 633 l, při sklopení zadních sedadel až 1 865 l. Škoda Superb 3,6 FSI 4x4 je v současné době nejrychlejší sériově vyráběná Škoda, s maximální rychlostí 250km/h a akcelerací 0-100km/h za 6,5 sekund. Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Další jména Škoda HaoRui Roky produkce 2008 - dosud Místa výroby Kvasiny - ČR Předchůdce Škoda Superb I Generace 2. Příbuzné vozy VW Passat, Audi A4, A6 Konkurence Mercedes C-Class, Peugeot 508, BMW 3, Volvo S60 Karoserie 5D liftback, 5D kombi Druh pohonu přední náprava nebo 4x4 Koncepce pohonu motor vpředu napříč Třída střední/vyšší střední Platforma VW Passat B6 (PQ46) Technické údaje Délka 4838 mm Šířka 1817 mm Výška liftback - 1462 mm kombi - 1510 mm Rozvor 2761 mm Rozchod vpředu - 1545 mm vzadu - 1518 mm Světlá výška 139 mm Objem zavaz. prostoru liftback - 595 l kombi - 633 l Pohotovostní hmotnost 1500 - 1740 kg Celková hmotnost 2045 - 2285 kg Počet míst 5 Maximální rychlost od 190 (1.9 TDI-PD) až 250 (3.6 V6 FSI 4x4) km/h Zrychlení z 0-100 km/h od 6,5 (3.6 V6 FSI 4x4) až 12,5 (1.9 TDI-PD) s Objem nádrže 60 l Spotřeba od 5,6 (1.9 TDI-PD) až 9,8 (3.6 V6 FSI 4x4) l/100 km EuroNCAP (2009) Motor Objem 1.4-3.6 l Počet válců 4 nebo 6 Výkon 77-191 kW Škoda Superb zezadu Škoda Superb Combi Interiér Škody Superb

Škoda Yeti je crossover SUV, který je vyráběn ve výrobním závodě Škody v Kvasinách od května roku 2009. V roce 2009 byl vyhlášen anglickým Top Gear Magazinem titulem Family Car of the Year (Rodinné auto roku) Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2009 - dodnes Místa výroby Česká republika Příbuzné vozy VW Tiguan Konkurence Dacia Duster, Nissan Qashqai Druh pohonu 4x2, 4x4 Třída Crossover Platforma A5 Technické údaje Délka 4 223 mm Šířka 1 793 mm Výška 1 691 mm Rozvor 2 578 mm Rozchod 1541 vpředu , vzadu 1537 mm Světlá výška 180 mm Objem zavaz. prostoru 416/1580/1760 l Počet míst 5 Objem nádrže 55l-60 l EuroNCAP (2009) Motor Objem 1,2-2,0 l Počet válců 4 Výkon 77-125 kW Převodovka 5 stupnová manuální / 6 stupnová manuální / 7 stupnová automatická DSG Historie Koncept Škoda Yeti I Koncept Škoda Yeti II Koncepty Studii tohoto vozu představila roku 2005 společnost Škoda Auto na ženevském autosalonu. Koncept tohoto automobilu byl představen ve dvou variantách – Yeti I (modré SUV) a Yeti II (oranžový kabriolet s kombinací pevné a plátěné střechy, představen v roce 2005 na autosalonu ve Frankfurtu). Zajímavostí je, že designeři při výrobě modrého konceptu zapomněli na vnitřní zpětné zrcátko. Ještě týden před představením nového modelu se na internetu objevily fotky pořízené při zkouškách Představení Škoda s modelem Yeti pustila na část trhu, na které měl už nějakou dobu zavedené jméno Volkswagen Tiguan. Přestože se spolupráce v rámci koncernu nabízela, avizovala Škoda, že v případě Yetiho půjde o samostatný automobil. Eckhard Scholz, šéf vývoje Škody Auto, vysvětlil postup při vývoji Yetiho takto: „Vlastně jsme neudělali nic jiného, než že jsme využili platformu Octavie Scout, koncepční nevýhody jsme eliminovali, tím myslím hlavně zkrácení převisů a zvětšení nájezdových úhlů, postarali jsme se o odpovídající světlou výšku (180 mm) a z této stavebnice, která je z hlediska koncernu vyráběna ve velkých počtech, stavíme levnější auto než je Tiguan.“ — Eckhard Scholz, šéf vývoje Škody Počátek výroby Model určený pro výrobu byl oficiálně představen na autosalonu v Ženevě a prodává se od léta roku 2009. K dispozici je se třemi benzinovými motory 1,2 TSI/77 kW, 1.4 TSI/90 kW a 1,8 TSI/118 kW a dvěma naftovými motory 1,6 TDI/77 kW (pouze pro Greenline) a 2,0 TDI CR DPF o výkonu 81 kW, 103 kW a 125 kW

Škoda Citigo Škoda Citigo je miniautomobil vyráběný českou automobilkou Škoda Auto od roku 2011. Karosářsky je to malý třídveřový nebo pětidveřový hatschback. Jedná se o sesterský model Seatu Mii a Volkswagen up!, z něhož oba celkově vycházejí. Koncern těmito třemi modely zavádí skupinu zvanou New Small Family. Citigo je vyráběna spolu se sesterskými modely na Slovensku v Bratislavě. Vůz disponuje bezpečnostními prvky, jako jsou například boční airbagy nebo systém City Safe Drive, který řidiče upozorní na blížící se překážku. Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2011–dodnes Místa výroby Slovensko Příbuzné vozy VW up!, Seat Mii Konkurence Citroën C1, Fiat Panda, Renault Twingo Karoserie 3dv/5dv hatchback Třída Mini Platforma MQB Technické údaje Délka 3563 mm Šířka 1641 mm Výška 1478 mm Rozvor 2420 mm Rozchod 1428/1424 mm Objem zavaz. prostoru 251–951 l Pohotovostní hmotnost 929 kg Celková hmotnost 1365 kg Užitečná hmotnost 436 kg Objem nádrže 35 l Motor vpředu Převodovka MQ100

Škoda Rapid (2011) Škoda Rapid je automobil vyráběný v Indii od roku 2011. Jedná se o čtyřdveřovou kompaktní limuzínu s velikostí mezi modely Fabia a Octavia. Zatím se vyrábí pouze pro indický trh a v roce 2012 bude uvedena na trhy v Evropě, Rusku a Číně. Na délku indická verze měří 4,39 m, na šířku 1,7 m, na výšku 1,47 m a rozvor je 2,55 m. Verze pro evropské trhy by se však od tohoto modelu měla výrazně lišit. V prosinci 2011 byl zvolen profesionálními řidiči a novináři v Indické verzi Top Gear Magazinu titulem: Rodinné auto roku

Každá automobilka má zvláštní oddělení, které je i pro samotné zaměstnance tak trochu tajemné. Běžně se mu říká vývoj a pod tímto označením se skrývají designéři, konstruktéři, modeláři a lidé mnoha dalších profesí, kteří za přísných bezpečnostních podmínek připravují prototypy nových vozů. Řada návrhů skončí ještě na papíře a řada prototypů je vyrobena jen v jednom nebo několika exemplářích. Zelený český džíp je prototypem vojenského terénního vozu Š 937 z roku 1953. Pod kapotou se skrývá motor o obsahu 1490 ccm a výkonu 52 koní, díky němuž mělo sympatické vozítko jezdit rychlostí až 80 km/h. Ze zcela jiného soudku jsou prototypy osobních automobilů Škoda z šedesátých a sedmdesátých let. Sedan 720 byl vyroben v neblahém roce 1968 v bratislavských automobilových závodech BAZ; sedan typu 760 pochází z Ml. Boleslavi z roku 1973. Rozdíl pěti let je na těchto vozech patrný na první pohled. Černý bourák je velice atypickým prototypem, protože nebyl vyvíjen s cílem masového nasazení na silnicích, ale pro potřeby barrandovských filmařů, jde o krvežíznivý automobil z filmu Upír z Feratu, tedy o Š 724 z roku 1971 s motorem o výkonu 75 koní. V roce 1956 začala práce na několika prototypech, ze kterých nakonec vznikla Škoda 1000 MB (ve výrobě od roku 1964). V roce 1956 přišel na svět koncept Škoda 976 s motorem vpředu s objemem 988 ccm o výkonu 41 koní. V roce 1957 byl hotový další kus: Š 977 s motorem vzadu (988 ccm, výkon 37 koní, max. rychlost 110 km/h). Následoval model s označením Š 978 opět s motorem vpředu (988 ccm, 41 koní), v roce 1958 následoval prototyp Š 989 (motor vzadu 988 ccm, 37 koní). V roce 1962 byl vyroben prototyp s názvem Škoda 990 Favorit s motorem vzadu, objem motoru 988 ccm, výkon 42 koní. Škoda 763 z roku 1977 je svým způsobem odnoží Š 120 s poněkud protaženým čumákem. Jednalo se o třídveřové koupé s OHC motorem o objemu 1500 ccm.

Škoda 932, Československo 1932 Dvoudveřový čtyřmístný vůz s aerodynamickou karosérií, motor uprostřed před zadní nápravou a pohon zadních kol. Vzduchem chlazený plochý čtyřválec (boxer) s rozvodem SV, objem 1498 cm³, vrtání 72 mm a zdvih 92 mm, výkon 22 kW (30 koní) při 3500 ot/min. Přední i zadní kola zavěšena na dvojici příčných listových per. Třístupňová převodovka, rozvor 2750 mm, rozchod kol 1250/1340 mm, vnější rozměry (dxš) 3800x1550 mm, hmotnost 900 kg, maximální rychlost asi 110 km/h. V roce 1932 byly vyrobeny dva vozy typu Škoda 932. Byly to první vozy Škoda s motorem vzadu, nepřekročily však stádium prototypu. snímek z knihy "Škoda, auta známá i neznámá" ukazuje vůz Škoda "932 Tudor". Na fotografii z knihy "Škoda, let okřídleného šípu" je vůz, který je obvykle označován jako typ 932. Vzhledem k tomu, že se oba vozy liší svým vzhledem, není jasné který z nich je skutečně prototypem Škoda 932.

Škoda 935, Československo 1937 Čtyřdveřový pěti až šestimístný vůz s aerodynamickou karosérií, motor uprostřed před zadní nápravou a pohon zadních kol. Plochý kapalinou chlazený čtyřválec (boxer) s rozvodem OHV, objem 1995 cm³, vrtání 84 mm a zdvih 90 mm, dva karburátory Zenith, výkon 40 kW (55 koní) při 3500 ot/min. Vpředu příčné závěsy, vzadu kyvadlové poloosy, vpředu i vzadu příčné listové pero. Čtyřstupňová elektromagnetická převodovka Cotal, rozvor náprav 2580 mm, rozchod kol 1250/1300 mm, vnější rozměry 3800x1670x1500 mm, hmotnost 1170 kg, maximální rychlost asi 130 km/h. Prototyp aerodynamického vozu s motorem vzadu a chladičem vpředu byl zkoušen v letech 1935 až 1937. Zřejmě byly vyrobeny dva vozy a tři motory. Vůz byl pokusem o reprezentační vůz, do sériové výroby ale nebyl zaveden. Snímky jsou z CD "100 let Škoda" a knihy "Škoda - Let okřídleného šípu".

Škoda Sagitta, typ 911 Období výroby: 1936-1938 Motor: čtyřdobý, zážehový, vzduchem chlazený, vidlicový Dvouválec SV, umístěný podél před přední nápravou Vrtání x zdvih: 80 x 84 mm Zdvihový objem: 845 cm3 Výkon: 11 kW (15 k) při otáčkách 3000 za minutu Převodovka: třístupňová se zpětným chodem Maximální rychlost: 70 km/h Počet vyrobených kusů: 7 Opožděný spartanský prototyp velmi levného modelu, který se nedostal do výroby.

Škoda 1101 Taub, Československo 1947 Dvoudveřový čtyřmístný vůz, motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 1089 cm³, vrtání 68 mm a zdvih 75 mm, komprese 6,5, karburátor Solex, výkon 24 kW (32 koní) při 4000 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, hmotnost 760 kg, maximální rychlost 110 km/h. Plánovaný prototyp československého lidového automobilu podle plánů Američana dr. Alexe Tauba, měl mít motor Škoda 1101 a zadní pohon. Druhý navrhovaný vůz měl mít přední pohon a plochý čtyřválec 1,2 litru. Prototyp byl zřejmě postaven pouze jako nepojízdný model

Škoda 950, Československo 1948 Čtyřdveřový čtyř až pětimístný vůz, motor vpředu a pohon předních kol. Plochý kapalinou chlazený čtyřválec (boxer) s rozvodem IOE, objem 1206 cm³, vrtání 80 mm a zdvih 60 mm, výkon 28 kW (38 koní). Prototyp tzv. národního vozu podle návrhu amerického poradce Dr.A.Tauba. Vůz měl netradiční plochý čtyřválec s rozvodem IOE (F-hlava, sání OHV, výfuk SV), ten poháněl přední kola. Motor vyrobila Praga, vůz postavili v roce 1947 v Leteckých závodech praha za použití některých dílů z automobilu Aero Minor. V roce 1948 byl vůz předán k jízdním zkouškám do Mladé Boleslavi a dostal označení Škoda typ 950. Byl postaven jediný exemplář, k sériové výrobě nedošlo. Na horním snímku je skutečné provedení vozu typu 950. Vůz údajně existoval do roku 1991, kdy jej jeho třetí majitel dal pro pokročilou korozi sešrotovat. Tento snímek je z knihy "Sedan a jeho příbuzní". Na snímcích z firemního časopisu Škodamobil je jeden z modelů prototypu "národního vozu".

Škoda 440 Karosa, Československo 1956 Dvoudveřový 2+2 místný roadster, snímatelná střecha hardtop, motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV a objemem 1089 cm³, vrtání 68 mm a zdvih 75 mm, komprese 7,0, karburátor Jikov, výkon 29 kW (40 koní) při 4200 ot/min, točivý moment 70 Nm při 2800 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2400 mm, rozchod 1210/1250 mm, vnější rozměry 4070x1600x1320 mm, hmotnost 825 kg, maximální rychlost 120 km/h. V roce 1956 postavili v Karose Vysoké Mýto (dříve karosárna Sodomka) prototyp sportovního vozu na podvozku Škoda 440 (Spartak). Polotovar laminátové karosérie dodal podnik Kovona Karviná, konečná úprava a montáž se uskutečnila v Karose. Vůz neměl textilní střechu, byl však vybaven snímací plastovou průhlednou střechou, připomínající kabinu letadla. Byl postaven jediný exemplář a byl to poslední osobní vůz postavený bývalou karosárnou Sodomka

Škoda 976, Československo 1956 Dvoudvéřový čyřmístný vůz, motor vpředu a pohon předních kol. Kapalinou chlazený řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, komprese 7,5, karburátor Jikov, výkon 30 kW (41 koní) při 4600 ot/min, točivý moment 67 Nm. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2250 mm, rozchod 1250/1250 mm, hotnost 781 kg, maximální rychlost 111 km/h a zrychlení na 80 km/h za 18,8 s. V roce 1955 byly na základě požadavku ministerstva všeobecného strojírenství zahájeny práce na vývoji nového osobního vozu, který by nahradil stávající model Škoda 440 (Spartak, od roku 1959 Octavia ). Škodovka vyrobila tři prototypy různých koncepcí, typ 976 měl přední pohon a jeho karosérii zhotovila Karosa Vysoké Mýto. Do výroby se nakonec dostal vůz s motorem vzadu, od roku 1964 vyráběný jako Škoda 1000 MB

Škoda 977-1, Československo 1956 Dvoudveřový čyřmístný vůz, motor vzadu a pohon zadních kol, prototyp lidového vozu. Vzduchem chlazený řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 1016 cm³, vrtání 70 mm a zdvih 68 mm, komprese 7,0, výkon 23 kW (31 koní) při 4000 ot/min, točivý moment 68 Nm. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 113 km/h a zrychlení na 80 km/h za 17,2 s. V roce 1955 byly na základě požadavku ministerstva všeobecného strojírenství zahájeny práce na vývoji nového osobního vozu, který by nahradil stávající model Škoda 440 (Spartak, od roku 1959 Octavia). Škodovka vyrobila tři prototypy různých koncepcí, typ 977 měl motor vzadu a byl vyroben ve dvou verzích (motor chlazený vzduchem a motor chlazený kapalinou). Do výrobyse nakonec dostal vůz s motorem vzadu (chlazeným kapalinou), od roku 1964 vyráběný jako Škoda 1000 MB.

Škoda 977-2, Československo 1957 Dvoudvéřový čyřmístný vůz, motor vzadu a pohon zadních kol. Pokusný prototyp budoucího lidového vozu. Kapalinou chlazený řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, komprese 7,0, výkon 27 kW (37 koní) při 4200 ot/min, točivý moment 62 Nm. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 109 km/h a zrychlení na 80 km/h za 18,4 s. V roce 1955 byly na základě požadavku ministerstva všeobecného strojírenství zahájeny práce na vývoji nového osobního vozu, který by nahradil stávající model Škoda 440 (Spartak, od roku 1959 Octavia). Škodovka vyrobila tři prototypy různých koncepcí, typ 977 měl motor vzadu a byl vyroben ve dvou verzích (motor chlazený vzduchem a motor chlazený kapalinou). Do výroby se nakonec dostal vůz s motorem vzadu (chlazeným kapalinou), od roku 1964 vyráběný jako Škoda 1000 MB.

Škoda 978, Československo 1956 Dvoudveřový čyřmístný vůz, motor vpředu a pohon zadních kol. Jeden z pokusných prototypů budoucího lidového vozu. Kapalinou chlazený řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, komprese 7,5, výkon 30 kW (41 koní) při 4600 ot/min, točivý moment 67 Nm. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 110 km/h a zrychlení na 80 km/h za 18,5 s. V roce 1955 byly na základě požadavku ministerstva všeobecného strojírenství zahájeny práce na vývoji nového osobního vozu, který by nahradil stávající model Škoda 440 (Spartak, od roku 1959 Octavia ). Škodovka vyrobila tři prototypy různých koncepcí, typ 978 měl klasickou koncepci (motor vpředu a pohon zadních kol). Do výroby se nakonec dostal vůz s motorem vzadu, od roku 1964 vyráběný jako Škoda 1000 MB

Škoda 989, Československo 1958 Čtyřdvéřový čtyřmístný vůz, motor vzadu a pohon zadních kol. Kapalinou chlazený řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, komprese 7,0, výkon 31 kW (42 koní) při 4700 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, maximální rychlost 110 km/h. Po pokusech s různými koncepcemi pohonu byla zvolena verze s motorem vzadu a bylo rozhodnuto, že budoucí vůz bude mít čtyřdveřovou karosérii.

Škoda 990 Favorit, Československo 1962 až 1963 Čtyřdvéřový čtyřmístný vůz, motor vzadu a pohon zadních kol, prototyp budoucího vozu Škoda 1000 MB. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, komprese 8,3, výkon 31 kW (42 koní) při 4650 ot/min, točivý moment 70 Nm při 2800 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2400 mm, hmotnost 775 kg, maximální rychlost 120 km/h. Na horním snímku je jedno z posledních provedení prototypu Škoda 990 před náběhem sériové výroby modelu Škoda 1000 MB. Tento prototyp byl označován jménem Favorit. Na dolním snímku je obdobný prototyp, ovšem s pravostranným řízením a otevíratelnou střechou

Škoda 990 Tudor, Československo 1962 Dvoudvéřový čtyřmístný vůz, motor vzadu a pohon zadních kol, prototyp budoucího vozu Škoda 1000 MBX. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, komprese 8,3, výkon 31 kW (42 koní) při 4650 ot/min, točivý moment 70 Nm při 2800 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2400 mm, hmotnost 775 kg, maximální rychlost 120 km/h. Prototyp budoucího modelu Škoda 1000 MBX. Ten byl do výroby zaveden až v roce 1966.

Škoda 1000 MB, typ 990 Roadster, ČSSR 1962 Dvoudvéřový 2+2 místný roadster-kabriolet, motor vzadu a pohon zadních kol. Prototypová karosérie budoucí řady Škoda 1000 MB. Vůz se nedostal do sériové výroby, jeho karosérie neměla dostatečnou tuhost. Vůz na snímku má vyjmuté sedadlo řidiče. Řadový hliníkový čtyřválec OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, výkon 33 kW (45 koní) při 4650 ot/min. Rozvor 2400 mm a maximální rychlost asi 125 km/h. Snímek z knihy Let okřídleného šípu poskytl v březnu 2002 pan Jan Kohout.

Škoda 1000 MB, typ 991 Hardtop, ČSSR 1962 Dvoudveřový 2+2 místný roadster s pevnou střechou hardtop, motor vzadu a pohon zadních kol. Řadový hliníkový čtyřválec OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, výkon 33 kW (45 koní) při 4650 ot/min. Rozvor 2400 mm a maximální rychlost asi 125 km/h. Prototypová karosérie budoucí řady Škoda 1000 MB. Vůz se nedostal do sériové výroby, jeho karosérie neměla dostatečnou tuhost. Vůz na snímku je vybaven snímatelnou pevnou střechou hard-top a má jiný tvar bočních mřížek a nárazníků, než měly sériové vozy. Snímek je z knihy Století motorismu

Škoda 1000 MB, typ 991 Roadster, ČSSR 1963 Dvoudvéřový 2+2 místný roadster, motor vzadu a pohon zadních kol. Prototypová karosérie budoucí řady Škoda 1000 MB. Vůz se nedostal do sériové výroby, jeho karosérie neměla dostatečnou tuhost. Vůz na snímku je vybaven snímatelnou pevnou střechou hard-top a pravostranným řízením. Řadový hliníkový čtyřválec OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, výkon 33 kW (45 koní) při 4650 ot/min. Rozvor 2400 mm a maximální rychlost asi 125 km/h. Otevřený vůz řady 1000 MB se nedostal do výroby, jeho samonosná karosérie neměla potřebnou tuhost. Jeden z prototypů se při jízdních zkouškách rozlomil na železničním přejezdu. Snímek z knihy Let okřídleného šípu poskytl v březnu 2002 pan Jan Kohout.

Škoda 990 STW, Československo 1962 Pětidvéřový čtyřmístný vůz kombi, motor vzadu a pohon zadních kol, vývojový prototyp. Řadový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, komprese 8,3, výkon 31 kW (42 koní) při 4650 ot/min, točivý moment 70 Nm při 2800 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2400 mm, maximální rychlost 115 km/h. Prototyp vozu kombi měl motor položený pod zadním zavazadlovým prostorem (vůz byl nazýván "hajaja"). Pro malou tuhost karosérie nebyl zaveden do sériové výroby.

Škoda 1000 MB Combi, typ 990 STW, ČSSR 1963 Pětidvéřový čtyř až pětimístný vůz, karosérie kombi, motor vzadu a pohon zadních kol. Prototyp, který se nedostal do sériové výroby. Motor byl uložen pod podlahou zavazadlového prostoru, v tovární hantýrce se vůz nazýval hajaja. Řadový hliníkový čtyřválec OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, kompresní poměr 8,3 a výkon 31 kW (42 koní) SAE při 4650 ot/min. Rozvor 2400 mm, maximální rychlost 115 km/h.

Škoda 990 Combi, ČSSR 1963 Pětidvéřový čtyř až pětimístný vůz kombi, motor vzadu a pohon zadních kol. Řadový hliníkový čtyřválec s rozvodem OHV, objem 988 cm³, vrtání i zdvih 68 mm, komprese 8,3, výkon 31 kW (42 koní) při 4650 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2400 mm, hmotnost asi 850 kg, maximální rychlost 115 km/h. Prototyp kombi na bázi budoucí Škody 1000 MB. Motor byl uložen na plocho pod podlahou zavazadlového prostoru, v tovární hantýrce se vůz nazýval hajaja. Do sériové výroby se vůz nedostal. Nad ležatým motorem se nacházel zavazadlový prostor, který se dal zvětšit sklopením zadních sedadel.

Škoda 720, Československo 1967 Škoda 720 byl prototyp vozu střední třídy s klasickým uspořádáním pohonu (motor uložený vpředu podélně, pohon zadních kol), který se vyvíjel v letech 1967-72 v automobilce AZNP v Mladé Boleslavi a který měl přijít do sériové výroby v roce 1973 Pětidveřový čtyř až pětimístný vůz (hatchback), motor vpředu a pohon zadních kol. Řadový čtyřválec s rozvodem OHC, objem 1498 cm³, vrtání 80 mm a zdvih 74,5 mm, komprese 9,0, karburátor Weber, výkon 63 kW (85 koní) při 5300 ot/min, točivý moment 125 Nm při 4000 ot/min. Čtyřstupňová převodovka, rozvor 2550 mm, hmotnost 1150 kg, maximální rychlost 150 km/h a zrychlení na stovku za 17,5 s. V roce 1967 byly postaveny první prototypy řady Škoda 720. Pětidveřovou karosérii navrhl Josef Brokeš. Pro vozy typu 720 byl připraven také motor 1236 cm³ s výkonem 66 koní. Žádný z prototypů typu 720 se nedočkal sériové výroby. Začátek vývoje Původním impulsem byl projekt tehdejšího ředitele AZNP Ing. Josefa Šimona „Rozvoj integrované výroby osobních vozů v ČSSR“, který mimo jiné předpokládal dvě nosné modelové řady Škoda – jednak větší vozy typové řady 720 (s motory 1250 a 1500 cm³), jednak menší vozy typové řady 740 (s motory 900 a 1100 cm³). Obě řady měly být vyráběny jako sedany, tudory, kombi a řada 720 navíc i jako kupé. Technické a estetické řešení řady 720 měla na starosti řada špičkových odborníků (na rozdíl od velmi skromného týmu řešitelů řady 740). První funkční vzorek navrhl karosář AZNP Kvasiny Ing. Josef Brokeš v roce 1967, jeho pětidvéřový sedan se splývavou zádí byl evidentně inspirován slavným Renaultem 16, avšak trpěl mizernou odolností ve zkrutu. Druhým karosářem byl Ing. Jan Žáček, který v letech 1968 a 1969 zkonstruoval sedan, kupé i kombi s původním pontonovým tvarem karosérie a obrovskou zasklenou plochou (a tedy vynikajícím výhledem do všech stran). Na popud tehdejšího hlavního konstruktéra AZNP Ing. Stanislava Sajdla však automobilka vstoupila do jednání s italskými designérskými společnostmi a tak Žáčkovy linie definitivně doladil v letech 1969 a 1970 již tehdy uznávaný italský designér Giorgetto Giugiaro. Podvozkové skupiny zajišťovali konstruktéři Ing. Ivan Roček, motorář Ing. František Fidrmuc a jako hlavní projektant Ing. František Uhlíř. Při návrzích se údajně uvažovalo i o pokrokových prvcích jakými byla automatická převodovka, klimatizace, posilovač řízení, ABS a prý i airbagy – pravděpodobnost těchto údajů ale musíme porovnat i s tehdejší realitou jak mezi subdodavateli, tak mezi konkurencí. Jak již bylo zmíněno, Š 720 měla být vybavena dvěma druhy motorů: slabší 1250 cm³ a silnější s objemem 1500 cm³, přičemž hlavním rozpoznávacím znakem mezi oběma verzemi měla být přední maska – slabší vůz měl mít pouze dva reflektory, zatímco verze se silnějším motorem měla mít vpředu čtveřici světlometů. Stejným způsobem se později lišily vozy Škoda 110 od slabších Škoda 100, resp. silnější Škoda 120 LS a 120 GLS od slabších verzí Škoda 105/120. Ukončení projektu K sériové výrobě však nikdy nedošlo. Jako hlavní důvod pro zastavení projektu se často udává nezájem sovětských průmyslových tajemníků, kteří měli strach, že by Š 720 konkurovala jejich ladám. Vzhledem k tomu, že objem výroby Š 720 měl být o řád nižší než výroba „žigulíků“, že v SSSR byl obrovský neukojitelný hlad po osobních automobilech a že Sovětský svaz sám nabádal své satelity k samostatnosti v automobilizaci, lze tuto lidovou pověst označit za smyšlenku. Příčina tkví jinde: obě řady byly totiž vyvíjeny jako zcela nové auto, avšak bez jakékoliv vzájemné provázanosti (720 – hliníkový motor, převodovka jako skříň s víkem; 740 – litinový motor; převodovka svisle půlená) a tak by záměnnost dílů byla minimální, navíc zde chyběla i jakákoliv technologická návaznost na dosavadní výrobu. Na vybudování zcela nových výrobních areálů a pořízení zcela nových výrobních technologií tedy chyběly spíše miliardy Kčs, jenže v té době automobilka stále ještě splácela úvěry za nové technologie pro výrobu „embéček“. Finalistou se měla stát automobilka BAZ v Bratislavě – o jejím zřízení se sice rozhodlo v polovině roku 1971, už v listopadu 1972 ale vydala vláda ČSSR zákaz dalšího vývoje Š 720 a 740 v AZNP, ovšem základní kámen BAZ byl položen dokonce až v roce 1974 (tato automobilka nakonec nikdy plnohodnotně nefungovala, až v 80. letech vyráběla malé série vozů Škoda Garde a Škoda Rapid) a vozy typové řady 720 se zde vyrobily jen jako tři funkční vzorky pod novým typovým označením 731 sedan a 732 kombi. Do 30. 6. 1971, kdy byla podepsána převodní smlouva mezi AZNP a BAZ, byly celkové náklady na projekt Š 720 vyčísleny na 37 372 870, – Kčs, přičemž 483 tisíc Kčs činila nevratná státní dotace a dalších 26,7 milionu Kčs byla nevratná dotace z oborového fondu Generálního ředitelství Československých automobilových závodů (to byl, moderně řečeno, holding veškerých československých podniků činných v segmentu automotive). Dochované vozy Z původních vozů Š 720 se dochoval nejméně jeden vůz Š 720 se Žáčkovou karosérií – jde o pětidvéřový vůz s karosérií typu kombi, žluté barvy, který na podzim 2009 jezdil na registračních značkách Plzeňského kraje. V depozitáři Škoda Auto je snad i zmíněný Brokešův sedan. Dále dodnes existuje několik prototypů s Giugiarovou karosérií: jsou známé dva červené sedany s motorem 1500 (jeden je registrován v Praze, druhý je v muzeu Volkswagenu), jeden modrý sedan se slabším motorem 1250 v modré barvě (v depozitáři Škoda Auto) a červené kupé 1250 v rukou soukromého majitele – tento vůz má již karosérii zcela odlišnou od předchozích typů a jsou na něm evidentní rysy budoucí typové řady 742, známé jako Škoda 105/120. Druhé červené kupé, tentokrát s motorem 1500 se nachází v brněnském Technickém muzeu. Na Slovensku se nachází jeden exemplář červeného sedanu s motorem o 1500 v rukou soukromého majitele registrovaný v Krupině.