Ekkar_z_Bastlírny

Zkus pojistkovou desku a pak samozřejmě dráty - bezdrátově uměl elektriku přenášet jen Nikola Tesla...

Pokud tam měl studeňák nebo nedokonalej kontakt v konektoru, mohly se i ty patice roztavit - i když to nebylo teplem od LEDek, ale od nedokonalýho kontaktu...

Co prosím tě LEDkám může vadit na startech? LEDkám vadí nejvíc teplo - ať už stálé přehřívání z nedostatku chlazení, nebo mžikové přehřátí vinou nadměrného proudu. Protože navíc při startování napětí v palubní síti KLESÁ a tím při běžném napájení přes pouhý předřadný odpor i klesá proud tekoucí do LED, docela by mne zajímalo, jakým myšlenkovým postupem jsi dospěl k názoru, že LEDkám škodí STARTY...

Vzhledem k tomu, že na těch 17" budeš mít pořád stejnou šířku běhounu (205) a nižší profilový číslo (40 proti dosavadním 45), nemělo by se to nijak krom vzhledu lišit. Asi to bude mít o maličko menší valivý odpor, protože pneu s nižším bokem musíš fučet na vyšší tlak - jenže daleko větší vliv na ty jízdní odpory bude mít značka a typ té gumy včetně směsi, druhu a hloubky dezénu.

Flintstones, meet the Flintstones... YABBA-DABBA-DOOOOOOO!!!!

Spíš bych to viděl na problém s klapkou nebo s palivem - kdyby to byla reakční vzpěra, bude to bouchat při rozjezdu libovolným směrem, při zrychlování nebo při zpomalování už ne. Kolega má 1,4MPI v sedanu a taky si na to stěžuje. Přední nápravu přitom kompletně zgenerálkoval (je vyučený automechanik). Doporučuju vyčistit nádrž, vyměnit filtr paliva, vyčistit vstřikovače a vyčistit škrticí klapku plus udělat nové základní nastavení. Pokud bude problém přetrvávat, zaměřil bych se na elektronickou část ovládání plynu - jak v pedále, tak v klapce jsou dvojdráhové "průmyslové" potenciometry, které ač mají deklarovanou velmi vysokou životnost, nesmrtelné rozhodně nejsou - tam by mohl být zakopaný čokl i s chlupama...

Prochy - bohužel i ty čínský LEDky se hřejou - a některý až tak, že po pár stovkách hodin svícení odlítnou do křemíkovýho nebe - viz třeba vlákno ZDE NA BASTLÍRNĚ ...

Nemyslí třeba Pechy ventily u kompresoru klimy? Tam by mohl být zakopaný čokl, kdyby chvilkově zůstávaly viset a nárazově by se měnilo zatížení motoru právě kompresorkem... Uvidíme (řekl slepej) s čím přijde...

Ondr4 - už jsme ti to tady všecko řekli. 1) LED není žárovka, musí se zapojovat správně orientovaná k + a - napájecího napětí (když ji otáčíš, jednou na stejnosměrné napětí svítí, podruhé ne). 2) LED si sama neumí omezit odebíraný proud, takže potřebuje nějakou součástku nebo složitější elektronický obvod, který jí zvenčí omezí proud, aby se nespálila. Prochy tady spočítal na ukázku, jak se takový odpor vypočítá - já to poupravil, protože při přesném dodržení Prochyho předpokladů by ty LEDky neměly žádnou životnost a hořely by jak papírovej čert. 3) Stejně tak si musíš vymyslet sám, kam kterou LEDku dáš, jakou použiješ barvu a jak na tom kterém místě LEDku upevníš, protože jen tak pohodit naletovanou na drátech ji nemůžeš - lítala by jak nudle v bandasce. 4) Musíš taky vědět, jakou LED budeš používat - barvu i typ, protože podle toho se bude odvíjet další práce i nákup součástek. Barva LED poměrně dost přesně vymezuje její otevírací napětí (barvu světla LED určuje materiál, ze kterého je vyrobený čip - a podle materiálu se mění i pracovní napětí), takže se dá říct, že podle barvy se mění i počet LED, které lze najednou napájet z autosítě v sériovém zapojení. Velikost a typ LED určuje, jestli se budou muset pájet na nějakou malou destičku a tu pak upevňovat(plošné auto-LED), nebo jestli bude stačit vstrčit je do nějakého vyvrtaného otvoru a v něm případně zalepit (obvyklý tvar LED s drátovými vývody). 5) Napájení všech LED se musí vyřešit až potom, co se určí jejich umístění - možná bude jednodušší napájet každou LED přes vlastní a přímo těsně k ní umístěný předřadný odpor (nebo případně zdroj proudu), protože snažit se mermomocí napájet diody v sérii, i když by byly od sebe vzdálené půl metru a víc (aby se ušetřily součástky a případně i trochu elektriky) povede spíš jen k tomu, že v autě vznikne nepřehledná změť drátů, ve které bude problém se i při nejmenší závadě vyznat. Z důvodů přehlednosti a svým způsobem i "blbovzdornosti" zapojení pak bude zřejmě výhodnější většinu světýlek zapojovat a napájet paralelně (ke každé LEDce samostatný předřadný odpor) - minimálně tak bude potřeba udělat tam, kde nebudeš chtít umisťovat víc LEDek na jedno místo. Až budeš mít přesné odpovědi na ty hlavní otázky (kam kolik a jakých LED chceš umístit), můžeš teprve řešit otázku napájení - odkud "tahat" napájení a jak vše zapojit.

Ondr4 - ono to je opravdu jednoduché, ale je k tomu potřeba aspoň ty základní znalosti mít. Ohmův zákon je to nejzákladnější, co je k elektronice OPRAVDU NUTNÉ ZNÁT - a opravdu se probírá už na základce. LED přitom ale není žárovka, aby svítila při pouhém připojení dvěma dráty ke zdroji se shodným napětím, jaké je nominální napětí žárovky. LED je polovodič, který vyžaduje zvenčí řízené (omezované) napájení, aby se téměř okamžitě nezničil nadměrným proudem a z něj plynoucím přehřátím. Je to asi jako bys chtěl štelovat motor dnešní fábule stejným způsobem, jakým se šteloval motor ve staré stovce nebo stodvacítce - tedy popadnul bys nějaký šroubovák a hledal bys karburátor, trysky a vzdušníky. Přičemž by ti zcela uniklo, že haťapka i ostatní do fábule používané motory mají vícebodové nepřímé vstřikování řízené elektronikou... Jestli chceš realizovat svépomocí nějaké svícení pomocí LED, jednoduše se o nich a o jejich napájení MUSÍŠ NEJDŘÍV NĚCO NAUČIT - bez znalostí si vyrobíš leda tak hodně drahý generátor čmoudu neboli smradistor... EDIT: Prochy, i ty LED-pásky musí umět správně připojit, minimálně co se týče polarity... V opačném případě opět čmoudy čmoudy...

Ty 55W Osramácké Night Breakery Plus (Plus 90%) mám v projektorech taky asi 14 dní - v noci na tlumená světla rozpoznatelný rozdíl, světelný "jazyk" = BEAM je hustší, hranice světla je jasněji vyrýsovaná, v osvícené ploše nejsou tmavší šmouhy = méně osvětlená místa. V dálkovém režimu velice zřetelný rozdíl, auto svítí jako by dostalo další přídavná světla. Původní žárovky byly sériové Osram H7U 12V/55W - žádné výstřelky. Navíc jsem si všimnul že na Night Breakery osazené světlomety reagují i kamionéři - těm je často jedno, že vás v protisměru oslňují a na zablikání obyčejnými žárovkami osazenými dálkovými serou jak na placák = oni sedí o metr a půl až dva metry výš a nějaký osobák nemá šanci na ně nahoru dosvítit. Na zablikání Night Breakery kupodivu reagují bezpečně všichni... A ještě jeden postřeh - známý, co mne nedlouho po výměně potkal v protisměru na silnici (a nevěděl o nových žárovkách) se mne hned při nejbližším osobním setkání ptal, kolik jsem dal za ty HIDy, se kterýma mne dva dny předtím potkal ...

To Wojnar - já spíš než na Tebe reagoval na příspěvek Pajdy, s tím odporem je to samozřejmě v principu správně, akorát že když takovéhle lamě napíšeš "pro jednoduchost" údaj 12V, bude s tím počítat jako s Evangeliem a bude se následně divit, proč mu to po natočení motoru odletí do křemíkovýho nebe - protože samozřejmě se spolehne na "radu zkušenýho" a nic si nezměří, protože "dávat 150 kaček za měřák od číňanů jsou vyhozený peníze, když už ho stejně na nic jinýho nebudu potřebovat". Samozřejmě, po natočení motoru bude mít v hlavním napájení 14,4V a ten proud mu s odporem vypočítaným pro 12V vylítne na dvojnásobek. Je naopak potřeba vypočítávat tyhle předřadný odpory (když už se nepoužijou tranzistorový zdroje proudu) PRO PŘÍPAD NAPÁJENÍ 14,4V - pak bude vypočtená hodnota bezpečná pro LEDky i za chodu motoru, obzvlášť když se ještě použije odpor vybraný z normalizované řady s odporem vyšším než je vypočtený. Po zastavení motoru se napájecí napětí sníží a jas LEDek poklesne - což není na závadu, na životě je to neohrožuje. Pro Tebou nadhozený případ 3LED v sérii s odporem mi pro 14,4V napájecího napětí vychází následující hodnoty: 3 x 3,2V (napětí na LED v sérii) = 9,6V 14,4V (napětí v autě s motorem v chodu) - 9,6V = 4,8V (úbytek napětí, který je potřeba "spálit" na předřadném odporu) Pro proud LEDkami 20mA = 0,02A pak Ohmův zákon určuje hodnotu odporu rovnou 4,8V : 0,02A = 240R (Ohmů). Tato hodnota je běžně dostupná, pokud není v obchodě na skladě, je vhodnější použít hodnotu 270R - proud LEDkami se tím sníží na asi 17,5mA. V okamžiku, kdy se zastaví motor a napětí na baterii se sníží na klidových přibližně 12,3V, poteče takto navrženým řetězcem proud rovný (12,3V - 9,6V) : 240R = 11,25mA - na tento proud budou LEDky ještě stále svítit, ale s podstatně sníženým jasem - jejich pohasnutí bude zřetelně viditelné. A ještě jedna věc: pokud by si nějaký šťoural povšimnul, že v případě natočeného motoru na předřadném odporu "pálím" úbytek napětí větší, než 3,2V a tím pádem by šlo dát nikoliv 3, ale 4 kusy LED do série a zmenšit hodnotu předřadného odporu = tím výkon zmařený na předřadníku na minimum, tak právě po zastavení motoru by celé podsvícení zhaslo - "otevírací" napětí samotných 4 kusů LED neboli napětí při kterém se LEDky rozsvěcují (zde tedy předpokládám bílé s úbytkem napětí v propustném směru kolem 3,2V, ostatní barvy LED mají úbytek menší = lze jich řadit do série více kusů) je vyšší, než napětí na akumulátoru při zastaveném motoru... Z posledního faktu vyplývá větší vhodnost zapojení s tranzistory - i když jsou složitější a nedají se tak snadno ubastlit bez potřebných znalostí. Jsou totiž mnohem šetrnější k LEDkám (ani ty nemají neomezenou životnost a jsou zvlášť choulostivé na přetížení nadměrným proudem) a pokud se aspoň trochu správně navrhnou, garantují svítivost LED nezávislou na okamžité velikosti palubního napětí ve všech režimech, do kterých se palubní síť může dostat. Když se to ještě trochu "potáhne", dá se říct že lze udělat i tyto zdroje proudu v určitém rozmezí regulovatelné a tím měnit jas podsvícení...

Nejlepší by asi bylo oslovit někoho, kdo si s elektronikou tyká víc a častěji - jednak palubní napětí v autě je 12V jen ve výjimečných případech (běžně je to v klidu motoru asi 12,3V, za chodu motoru napětí kolísá v blízkém okolí 14,4V, při zatížení spotřebičem o velkém odběru může poklesnout i na hodnotu nižší) a druhak podsvěcovací LEDky je opravdu dobré napájet aspoň jednoduchým zdrojem proudu - vůbec to nemusí být nějaký extra "LED driver" - stačí na to i obyčejný NPN tranzistor a tři odpory... Ten hlavní napájecí bod se dá najít poměrně jednoduše u pojistek, stačí na to "blbej voltmetr"... V návodu k vozidlu (pokud ho nemáš, příručka v pdf formátu se dá stáhnout i na webu Škoda Auto - podle typu a modelového ročníku) je tabulka rozmístění jednotlivých pojistek. Já osobně bych volil připojení na bod, na kterém se napětí objeví až po zapnutí zapalování - aby se tím dalo předejít skleróze a baterce vybité osvětlením zapomenutým v zapnutém stavu.

To není dobrej nápad, to je jen uplatnění jedné náhody, kdy jsem podobnou diagnózu udělal kámošovi na jeho felině - pořád bádal, proč mu žere snad i trávu u cesty a přitom mizerně jede a blbě startuje. Bylo to začátkem zimy, právě napadl čerstvý sníh. Vycouval jsem s autem na cestu před barák a nechal blafat motor - a šel jsem měřit hustotu elektrolytu a napětí na baterce, protože jsem si myslel, že mu blbne dobíjení. Samozřejmě jsem motoru několikrát "prohrábnul rošty" zatažením za plynový táhlo, abych zjistil, jak reaguje dobíjení. Všecko bylo OK, ale když jsem zajel zpátky, našel jsem na místě kde jsem testoval na sněhu flekanec od sazí - a nebylo to na konci auta u ústí vejfuku, ale v místě pod předními sedadly...

Kup si rolu balicího papíru bez potisku, rozbal ji na cestu nebo na parkovišti, po okrajích zatěžkej třeba dlažebkama nebo cihlama. Najeď nad ten pruh autem tak, abys měl pokud možno celý vejfukový potrubí nad papírem. Na papír si označ, kde máš jednotlivá kola. Nech blafat motor na volnoběh cca 5 - 10 minut a občas mu protáhni faldy do 3-4 tisíc prudším přidáním plynu. Pak opatrně poodjeď abys papír neshrnul ani neroztrhal a podívej se, kde všude jsou stopy od sazí. V zimě se to dá krásně udělat na sněhu, v létě je na to holt potřeba navštívit papírnictví...

Nevím jestli budou ledový, ale sulfidky se kupujou v drogérii. Můžeš mít různý, měďnatý, železnatý nebo třeba i zinečnatý - říká se jim SKALICE (modrá, zelená, bílá). Pokud ale sháníš žárovky ve tvaru různě velké trubičky s podélným vláknem a vývody na obou koncích, musíš shánět SUFITKY . Třeba i s ledem... Něco najdeš třeba tady: http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka.htm http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka-1.htm http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka-2.htm http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka-3.htm http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka-4.htm http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka-5.htm http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka-6.htm http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka-7.htm http://www.flajzar.cz/led-zarovky/sufitka-12v-38mm-bila-2x0-5w-30lm.htm Ale pokud to dáš někam jinam, než do osvětlení interiéru, připrav se na to, že ne každýmu PaChovi se to bude zamlouvat - i na té SPZetce...

Spíš něco vyhnilého v kabeláži. Sežeň si člověka znalého elektrické problematiky, velice často jen stačí očistit kontakty mezi paticí ve svítilně a samotnými žárovkami. Jinak je samozřejmě nejideálnější takovou chybu vyhledávat měřením napětí na určitých bodech instalace - zní to jednoduše, ale jako každá principiálně jednoduchá věc je to značně komplikovaný problém a s laickým přístupem se nedá obstát.

Čalouničinu občas taky praktikuju - doslova z donucení, protože třeba textilní potah na kuchyňský židli nebo na taburetce v obýváku v domácnosti s malýma dětma vydrží tak 3-4 roky a dávat přečalounit kuchyňskou lavici každý 3 roky bych asi finančně vykrvácel - takže vím, o čem je řeč, když se řekne "kůže" nebo "vinyl" (alias koženka = měkčené PVC na textilní podložce). Dělat věci do auta bych si ale asi bez speciálního vercajku nelajznul - ono už jen použít správný lepidlo, aby umožnilo posun a doladění polohy a napnutí potahu před plným vytvrzením - a zároveň aby uschlý drželo jak helvítská víra je samo o sobě dost umění... Nemluvě o potřebě nastříhat správně dílce před lepením, případně je vytvarovat prošíváním a po položení díly dotvarovat tak, aby nikde nebyly faldy nebo mezery...

Koukám, že aktualizace se v posledních letech nějak zastavila... Co kdybych se chtěl taky přidat - červená corrida, viz podpis?

Zkontrolovat "klínový" řemen, jak je napnutý a jestli neklouže - nebo jestli ho případně není potřeba vyměnit. Další možností je závada napínáku s napínací kladkou. Pokud je řemen vytahaný nebo opotřebovaný a prokluzuje, případně jestli je přidřené ložisko napínací kladky, bude to fest cukat motorem, jak se mění síla potřebná k otáčení tím řemenovým převodem. Oprava řemenového převodu je na pár stovek za materiál plus něco za práci. Další možností je závada kompresorku klimy. To už by byla dražší závada...

Na kastli. Prostě hledej drát, který je "natvrdo" spojený s karosérií auta - je to u žároviček ten druhý, než na kterém se objevuje +12V po zapnutí světel... Pokud není uzavřený elektrický obvod, járofčičky mžourají jak Bludička Júlie...

Vada je s velmi vysokou pravděpodobností v samotném přístrojovém štítu, buď tam je přerušený spoj, nebo je vadný odpor - obojí v cestě proudu z napájecí větve +12V vedoucí od pojistky č.2 ("klíčkem spínané plus" - objeví se po zapnutí zapalování, napájí přístroje, ventilátor, blinkry, stěrače....). Na odstranění této závady je dobré buď sám být slušným elektrikářem, nebo mít někoho s takovými znalostmi a schopnostmi v dosahu. Je potřeba vyndat z palubky celý přístrojový štít (práce pro vraha, dělal jsem to několikrát a je tam přístup jak k penězům, hlavně k mechanickému náhonu rychloměru - ten je nutno odpojit), opatrně ho rozdělat a ze zadní strany propájet všecky letované spoje - ale OPRAVDU VŠECKY. V 99,9% případů to pomůže - v těch zbývajících je vada v součástce, kterou je nutno vyměnit - je to ten zmíněný odpor, přes který normálně teče proud "od klíčku" do měřáčku teploty.

Všude ne, jen "řidičsky odchovanej" autím s okřídleným šípem ve znaku a přestože už jsem v životě jezdil s X různýma značkama, těm tuzemským jsem "nejvěrnější"...

Myslím že když navštívíš nějaké to vrakoviště, určitě nějaký seženeš, Aleši...

Jestli to "žvejká" podle rychlosti jízdy, bude to buď ložisko, nebo homo-kloub - a ten kloub je daleko pravděpodobněji, protože může být prasklý jen na jedné straně, takže při opačném směru působení síly (bez tahu = v momentě kdy se brzdí motorem) ta lomová hrana může zapadnout zpátky na místo a škroustat nemusí. Kdyby to byly silentbloky ramenou, bude to dávat jednu ránu při rozjezdu a druhou při zabrždění = vždycky když se obrátí směr síly, která na to rameno působí. Uložení tlumičů ("misky") nebo pružin by zase dělaly paseku při otáčení rejdem na místě - prudké změny odporu volantu provázené drnčivým lupnutím, jak horní konec pružiny přeskočí a podobně. Jestli s tím autem někdo "nakoupil" šutr nebo obrubník a jel přitom víc jak 40km/h, je to ten kloub jak vyšitej - feliny na tohle dost trpívaly...