Standis

Škoda Felicia je osobní automobil, který v letech 1994–2001 vyráběla automobilka Škoda Auto. Automobil se vyráběl jako pětidveřový hatchback, pětidveřové kombi, užitkový pick-up, větší užitkový Vanplus a vůz Felicia FUN, vyráběný spolu s pickupem ve Vrchlabí, který byl určen pro volný čas. Jednalo se o model, na kterém se velmi projevilo začlenění automobilky do koncernu Volkswagen, např. zavedením výrobních specifikací, definovaných bázovým modelem a systémem indexů mimořádných výbav. Koncepčně vůz vycházel z předchozího modelu Škoda Favorit, jeho design byl však pokročilejší, vůz byl osazován různými typy motorů a byl výrazně spolehlivější. Oproti modelu Favorit byly zavedeny do vybraných verzí některé nové prvky jako ABS, posilovač řízení aj. Jméno Felicia továrna převzala od předchozího sportovního modelu Felicia vyráběného v 60. letech 20. století ve verzích s pevnou nebo skládací střechou. Varianty byly dle vybavení označovány zkratkami LX, LXi, GLX, GLXi, přičemž písmeno "i" označovalo motor 1.3 s výkonem 50 kW. Hatchback byl veřejnosti představen v říjnu 1994 v Praze a v červnu 1995 na autosalonu v Brně se představil vůz s karoserií kombi. Od roku 1995 se vyráběla varianta Pickup. V roce 1998 proběhl facelift, změnil se např. tvar masky chladiče, barva a tvar nárazníků (z černé na barvu konkrétního auta, později se takto změnila barva klik a zrcátek), nápis Felicia a tvar předních světel a mlhovek. Výroba byla ukončena 20. června 2001 vozem s číslem karosérie 7 367 379, následníkem modelu se stala Škoda Fabia. Celkem bylo vyrobeno 1 420 441 vozů. V Kvasinách, kde se model vyráběl po skončení montáže v Mladé Boleslavi, byla linka následně přestavěna pro výrobu modelu Superb. Deset let po ukončení výroby byla Felicia stále nejčastějším vozem na českých silnicích. Škoda Felicia před faceliftem Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 1994–2001 Místa výroby Česká republika Modernizace 1998 Předchůdce Škoda Favorit Nástupce Škoda Fabia Příbuzné vozy Škoda Pickup Konkurence Renault Clio, Ford Fiesta, Fiat Punto Karoserie hatchback, kombi Koncepce pohonu pohon předních kol Třída malé automobily Platforma A02 Technické údaje Délka hatchback 3855/3883 kombi 4205/4237 (před/po faceliftu) mm Šířka 1635 mm Výška 1415 mm Rozvor 2450 mm Rozchod 1420/1380 mm Světlá výška 105–115 mm Objem zavaz. prostoru 272 (447)/967 (1366) l Pohotovostní hmotnost 935–985 (975–1025) kg Celková hmotnost 1420 (1460) kg Užitečná hmotnost 485–435 kg Počet míst 5 Objem nádrže 42 l Aerodynamický odpor 0,35 Interiér Vývoj a výroba Model byl vyvíjen částečně na papíře a částečně na počítači. Vývoj vozu s karoserií hatchback začal již v roce 1991 a o rok později byla vyrobena první testovací série. Ve stejné době probíhal i vývoj nového motoru o objemu 1.6 a výkonu 73kW (Typ 790.16), ale dostal se pouze do několika prototypů Favoritů, v sériové výrobě byl nahrazen litinovou 1.6MPI od Volkswagenu. V roce 1993 se vyráběla ověřovací série a od 5. září 1994 začala sériová produkce. Současně byl zahájen vývoj závodních vozů Kit-Car s objemy motorů do 1300 a 1500 cm³. Užitkové verze se vyráběly od roku 1995, kdy ve výrobě nahradily modely založené na vozu Favorit. V Mladé Boleslavi se vyráběly vozy s karoserií hatchback a combi až do roku 2000, kdy byla výroba přesunuta do Kvasin. V Kvasinách se mezi lety 1995 až 2001 vyráběly vozy Pickup, Vanplus a Fun. Ve Vrchlabí se vyráběly akční edice vozů Felicia a vozy Pickup, Vanplus a Fun. Vozy Felicia se montovaly i v zahraničí, v Srbsku a v polské Poznani, kde byly vozy montovány z montážní sady vyrobené v Česku. Dělo se tak kvůli dovoznímu clu. Felicia (i Favorit) byla pro Škodovku důležitým vozem, protože jeho prodej získával konstruktérům čas na vývoj moderních vozů pod taktovkou Volkswagenu. Hatchback Felicia hatchback Hatchback se vyráběl pouze pětidveřový a svými rozměry v době vzniku patřil do segmentu malých automobilů. V dané třídě patřil díky svým rozměrům (délka – 3855 mm (po faceliftu 3883 mm), šířka – 1635 mm, výška – 1415 mm, rozvor – 2450 mm) mezi největší a nejprostornější. Poprvé byl představen v Praze v druhé polovině roku 1994. Kompletní design vozu včetně faceliftu je dílem automobilky Škoda, ale je v něm patrný konstrukční základ předchozí Škody Favorit. Automobil získal titul Auto roku 1994 v České Republice. Pohotovostní hmotnost vozu byla zpočátku pouhých 935 kg, později v kombinaci s nejtěžším vznětovým motorem až 1020 kg. Automobilka Volkswagen dbala na kvalitu zpracování a celkové zlepšení automobilu a s její pomocí byly do výbavy zahrnuty nové prvky. V roce 1995 přibyly v nabídce motorů zážehový 1,6 a vznětový 1,9. Na oslavu stého výročí automobilky se začala prodávat luxusní verze Laurin & Klement. V roce 1996 proběhla homologace závodní verze s motorem do 1600 cm³ a od prázdnin byla započata výroba motorů s vícebodovým vstřikováním. O rok později prošel model Felicia výrazným faceliftem a jeho vzhled byl podobný většímu modelu Octavia. V roce 1999 započala výroba nastupujícího modelu Fabia, v březnu 2000 byla ukončena výroba modelu Felicia v Mladé Boleslavi a byla přesunuta do závodu Kvasiny, kde pokračovala až do června roku 2001, a jejich prodej byl podpořen akčními edicemi. Celkem se vyrobilo 915 853 vozů s karoserií hatchback. Combi Felicia Combi Karosářská varianta Combi měla většinu karosářských dílů shodných s hatchbackem a to včetně zadní části. Combi bylo představeno na brněnském autosalonu v roce 1995. Auto mělo delší zadní převis s třetím bočním oknem. Také většina rozměrů, včetně rozvoru zůstala stejná. Zvětšila se pouze délka na 4205 mm. Objem zavazadlového prostoru se zvýšil na 0,447 m3 (1,366 m3 při sklopených sedadlech). Hned v následujícím roce se combi, stejně jako hatchback, dočkalo rozšíření nabídky pohonných jednotek o motory z produkce VW – 1,6 MPI a 1,9 D. O rok později se nepřímé vícebodové vstřikování MPI objevilo i u motorů o objemu 1,3. V pozdějších letech se i na bázi vozů combi objevilo několik limitovaných edicí, které byly shodné s hatchbackem (Color Line, Mystery, Family). Speciální edicí byla Felicia Space Line, která se vyráběla pouze jako Combi a oplývala velkým množstvím úložných prostor a pomůcek pro přepravu nákladu. Výroba byla ukončena v červnu 2001 společně s hatchbackem, celkem se vyrobilo 351 895 vozů s karoserií kombi. Užitkové verze Pickup Škoda Pickup Na základě Škody Felicia byla stavěna druhá generace vozu pickup. Je označována názvem Pickup (bez pomlčky) nebo Škoda Felicia Pickup (číselným názvem 797). Má mnoho součástí a tvar z Felicie. Zadní náprava byla oproti osobním verzím vyztužená. Nabízel nákladový prostor o velikosti 2 015 m2 a užitečnou hmotnost 605 kg. Vůz se vyráběl od října 1995 do února 2001 v závodech Kvasiny a Vrchlabí, celkem se vyrobilo 127 595 kusů. Současně s Felicií Pickup se do roku 1996 vyráběla i exportní verze nazývaná Volkswagen Caddy – lišila se znakem na přední masce chladiče a plechovými disky kol z koncernového Volkswagen Polo III (Volkswagen Polo 6N vyráběný v letech 1994–1999). Ve výrobě nebyl nahrazen žádným typem. Do nástupu vozu Praktik, založeného na Fabii combi I. generace a poté na Roomsteru se jednalo o poslední užitkový vůz se značkou Škoda (výroba Vanplus i Fun byla ukončena dříve). Felicia Vanplus Felicia Vanplus byla větší užitková verze, která byla odvozena z modelu Combi. Byla pětidveřová a dvou až pětimístná. Na voze byla namontována plastová nástavba se zvýšenou střechou. Objem nákladového prostoru je 2176 litrů. Vyráběl se v závodech Kvasiny a Vrchlabí, celkem se vyrobilo 5168 kusů. Felicia Fun Škoda Felicia Fun (typ 796) byl dvoumístný pick-up s otevřenou korbou. Stěna kabiny se dala posunout vzad na korbu, čímž vznikla další dvě místa. Vyráběla se od roku 1997 do roku 2000. Vyrobilo se 3992 kusů. Na přání mohl být vůz vybaven laminátovou nástavbou.Vyráběl se pouze ve třech barevných variantách - žluté, zelené a oranžové. Vůz byl celý žlutý, barevná varianta se týkala pouze nárazníků a doplňků. Felicia N1 (Praktik) Škoda Felicia N1 (často také nazývaná Praktik podle předchůdce z řad Favorita) byla užitkovou verzí osobního automobilu. Jednalo se o přestavbu běžné Felicie prováděnou značkovými servisy. Přestavba byla dílem firmy Metalex RS, která také dodávala komponenty k těmto přestavbám. Sestávala z demontáže zadních sedadel, dosazení překližkové podlahy s gumovou podlážkou, zadní okna verze kombi byla zaplechována a okna zadních dveří zaslepena fólií. Levé zadní dveře byly natrvalo zablokovány. Úprava se prováděla u vozů hatchback i kombi. Modernizace První modernizace První modernizací prošla Felicia v roce 1996. Tehdy byla stávající karoserie upravena a vyztužena pro použití airbagů. Nejvýznamnější změny se ale týkaly motorů s objemem 1,3 l. U nich bylo změněno časování vačkové hřídele a tvar vaček. U motoru bylo také použito vícebodové vstřikování od firmy Siemens. Motor dostal nový vzduchový filtr, který byl méně hlučný. Celkově byl agregát odlehčen a odhlučněn. Modernizován byl i startér a zapalovací modul. Kromě toho se pod kapotu dostaly koncernové motory 1.6 MPI a 1.9 D. Změny byly i v interiéru a výbavě. Lampička zavazadlového prostoru měla nově automatický spínač ve dveřích. Otevírání pátých dveří bylo již standardně z místa řidiče. Osvětlení interiéru verze GLX bylo dodáváno se zpožďovačem. Do vzorníku přibyly nové odstíny laku a nové vzory potahových látek interiéru. Změněn byl i vzhled okrasných krytů kol, takzvaných poklic. U verze Pickup byla nově mezi sedadla montována úložná schránka. Navíc pro všechny vozy s motory 1,6 l byla nově možnost dovybavit vůz posilovačem řízení. Facelift Faceliftové provedení Felicie Po necelých čtyřech letech od představení původní Felicie byl 12. února 1998 v Mladé Boleslavi představen facelift. Nejvýraznější změnou byla změna přední části vozu – masky, nárazníku a kapoty, ve stylu vozu Škoda Octavia a byla zároveň zlepšena antikorozní ochrana. Vůz měl standardně lakované nárazníky v barvě vozu. Při faceliftu se také měnily rozměry, vůz narostl do délky. Verze s karoserií hatchback byla prodloužena o 28 mm na 3883 mm, verze combi narostla na délku 4237 mm. Přibyly také nové možnosti výbavy a nové laky. Vůz byl propagován jako „Felicia s novou tváří“. Tato modernizace se netýkala užitkových verzí ani verze Fun. Provoz Policejní Škoda Felicia Škoda Felicia byla častou složkou vozových parků různých firem a institucí. Ve velkých počtech je používala například Česká pošta, SPT Telecom (pozdější Český Telecom) ale Felicie sloužily i jako poslanecké vozy Poslanecké sněmovny ČR, vozidla taxislužeb a autoškol. Mezi významné uživatele Felicií patřila i česká policie, u které sloužilo více než 5500 kusů těchto vozidel. O velkém rozšíření Felicií v České republice svědčí i fakt, že v roce 2008 se s 405 927 kusy jednalo o nejčastější vozidlo v českém vozovém parku. K 31. prosinci 2010 se stále jedná o nejrozšířenější automobil, s 393 189 vozidly tvoří 8,74% českého vozového parku.

Škoda Octavia je automobil nižší střední třídy vyráběný automobilkou škoda od roku 1996. V modelovém roce 2001 prošla Octavia faceliftem. V roce 2004 byla na trh uvedena druhá generace vozu, která modernizací prošla na sklonku roku 2008. První generace byla po představení následníka dále úspěšně prodávána pod názvem Octavia Tour. V závěru roku 2010 byla její výroba ukončena a pod názvem Octavia Tour se do nabídky dostala Octavia druhé generace. Technicky je totožná s modernizovaným provedením, ale vnější vzhled odpovídá stavu před modernizací v roce 2008. Kromě klasického liftbacku se Octavie prodává i jako kombi (Octavia Combi), kombi s náhonem všech kol (Octavia combi 4x4 I. a II. generace a oplastovaná verze Scout II. generace), liftaback s náhonem všech kol (Octavia 4x4 I. generace) nebo designově mírně odlišená sportovní verze s výkonnějším motorem (Octavia RS). První generace Škoda Octavia I Octavia 1. generace z let 1996 - 2000 Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Další jména Škoda Octavia Tour (od 2004) Roky produkce 1996 - 2010 Místa výroby Česká republika Modernizace 2000, vydávaný jako modelový rok 2001 Nástupce Škoda Octavia II Generace 1. Příbuzné vozy Volkswagen Golf, Volkswagen Bora, Volkswagen New Beetle, Audi A3, Audi TT, Seat Leon, Seat Toledo ll Konkurence Renault Mégane, Fiat Brava, Citroen Xsara Karoserie 5D liftback, 5D kombi Druh pohonu přední náprava nebo 4x4 (pomocí spojky Haldex) Třída nižší střední Platforma VW Golf A4 (PQ34) Technické údaje Rozvor 2512 mm Objem zavaz. prostoru 528 (liftback) 548 (kombi) l Počet míst 5 nebo 4 pro kategorii N1 Objem nádrže 55 l EuroNCAP (2001) Motor Objem 1.4–2.0 l Počet válců 4 Převodovka 5°, 6° manuální nebo 4° automatická Škoda Octavia z let 1996-2000 Práce na voze začaly již v roce 1992, kdy vznikly první studie vozu kompaktní třídy na bázi Golfu lll. Od prvního návrhu se uvažovalo o větším typu, jemuž v roce 1993 přisoudili namísto podlahové části Golfu III novou koncernovou platformu určenou pro Golf IV, která se stala základem i pro Audi A3. Tehdy začal skutečný vývoj Octavie. V roce1994 byly postaveny a odzkoušeny první prototypy. Prvními, kdo se oficiálně seznámili s novým vozem Škoda Octavia vyráběným v právě dokončené nové hale, byli 4.dubna 1996 členové poroty souteže Evropské auto roku. Značka si velmi přála a potřebovala, aby vůz uspěl na mezinárodním fóru. Byl to po letech opět zcela nový typ (model Felicia vycházel stále ještě z jí předcházejícího Favorita) a byl vnímán jako významný mezník. Za vzhled vozu odpovídalo oddělení vývoje automobilky. Původní italský návrh byl podstatně přepracován a jeho konstrukci provedl tým v Česaně. Velký důraz byl kladen na bezpečnost, takže se počítalo nejen s předními, ale také s bočními airbagy, které byly do té doby běžné pouze ve vozech vyšších tříd. Nový závod pro Octavii otevřel prezident Václav Havel š.září 1996. A téhož dne byla i oficiálně zahájena montáž automobilu. Robustní maska chladiče vyjadřovala solidnost a luxus a předznamenávala všechny budoucí vozy Škoda. V prestižní anketě „Car of the year“ 1997 skončil model na 4. místě z 29 nominovaných kandidátů. Faceliftovaná Škoda Octavia ve verzi RS V únoru 1998 byla představena oficiálně Škoda Octavia Combi. V roce 1999 se začala vyrábět Octavia Combi ve verzi 4×4 a v roce 2001 i liftback (přiřazení zadní nápravy obstarává spojka Haldex, která se uvádí v činnost při prokluzu přední nápravy). V roce 2000 proběhla modernizace, která upravila vzhled vozu. Zároveň se představila nejvyšší výbava „Laurin & Klement“ (do faceliftu v roce 2000 se lišila od běžných verzí hlavně čirou optikou předních světlometů a světlým interiérem). V roce 2000 byl uveden i model RS, který měl motor 1.8T s výkonem 132 kW (180 koní). V roce 2002 verzi RS doplnilo i kombi. Dne 17. února 2004 byla vyrobena miliontá Octavia a od tohoto roku byla první generace prodávána pod názvem Octavia Tour. Poslední modernizace proběhla v roce 2009. Omezila se na nové potahové látky Eminent a Graham z modelu Octavia druhé generace a dále zpětná zrcátka či nový volant z modelu Roomster/Fabia II a poté i jiný způsob otevírání víčka palivové nádrže (nově se víčko otevíralo manuálně zvenčí oproti dřívějšímu elektrickému ovládání pomocí tlačítka z palubní desky). Vedle druhé generace Octavie vydržela první generace v prodeji ještě dalších více než šest let a s celkovým počtem 1 442 126 kusů skončila její výroba 10. listopadu 2010. V tento den bylo vyrobeno „dalších posledních“ zhruba 40 kusů, ačkoli již den předem byl prezentován konec výroby s kyticí na jiném automobilu. Motory Benzinové motory 1.4 MPI 44 kW 1.4 16V 55 kW 1.6 MPI 55 kW 1.6 MPI 74 kW 1.6 MPI 75 kW 1.8 20V 92 kW 1.8 T 110 kW 1.8 T 132 kW (pro RS) 2.0 MPI 85 kW Dieselové motory Vznětové motory TDI nebo SDI dokázaly v provozu spotřebovat 5–6 litrů nafty na 100 km jízdy. 1.9 SDI 50 kW 1.9 TDI 66 kW 1.9 TDI-PD 74 kW 1.9 TDI 81 kW 1.9 TDI-PD 96 kW Výbava Do modelového roku 2001: LX GLX SLX Laurin & Klement Od modelového roku 2001: Classic Ambiente Elegance Laurin & Klement RS Po uvedení Octavie druhé generace: Tour

Škoda Pick-up nebo Škoda Pickup je pick-up, který byl vyráběn automobilkou Škoda Auto od roku 1991 do roku 2001. Výrobce Škoda Auto a. s. Další jména Škoda Pickup Roky produkce 1991 — 2001 Místa výroby Kvasiny Předchůdce Škoda 1202, Škoda 1203 Nástupce Škoda Fabia Praktik Příbuzné vozy Škoda Pickup Škoda Favorit Škoda Forman Škoda Felicia Karoserie dvoudveřový pick-up Designér Nuccio Bertone Třída lehké užitkové vozy Objem nádrže 47 l Motor zážehový čtyřválec OHV 1289 cm3 nebo 1598 cm3 OHC vznětový atmosferický čtyřálec 1896 cm3 Převodovka manuální 5° + zpětný chod První generace Škoda Pick-up Výrobce Škoda Auto Rok výroby 1991 - 1995 Továrna Kvasiny Předchozí model Škoda 1202 , Škoda 1203 Nástupnický model Škoda Pickup (užitková verze modelu Felicia) Třída lehké užitkové vozy Karoserie Pick-up Motory zážehový čtyřválec OHV 1289 cm3 Převodovka manuální 5° + zpětný chod Podobná auta Škoda Pickup (užitková verze modelu Felicia) Konkurenční auta Fiat Strada Designér Nuccio Bertone První generace je označována jako Škoda Pick-up nebo Škoda Favorit Pick-up (číslo typu je 787). Má motor, převodovku a většinu součástí z Favoritu. Vyráběla se od roku 1991 do roku 1995. Objem zavazadlového prostoru je 820 až 2380 litrů. Celkem bylo vyrobeno 70 900 kusů. Technické údaje Maximální rychlost 150 - 160 km/h Objem 1289 cm³ Točivý moment 43 kW při 5000 ot./min Motor Typ zážehový Typ OHV Forman Plus Škoda Forman Plus Typ Forman Plus vycházel z provedení Forman Praktik. Měl zvýšenou střechu s vyvýšeným bílým laminátovým krytem. MTX Pick-up D. C. MTX Pick-up D.C. přestavěný podomácku na sedan MTX Pick-up D. C. byl lehký užitkový vůz typu Pick-up, který vyráběla společnost Metalex. Byl určen výhradně pro vývoz do afrických zemí. Konstrukčně vycházel z kombi Forman. To měl zachovaný prostor pro posádku, ovšem hned za ním byla kabina ukončena a celý prostor kufru měl odříznutou střechu a byl uzpůsoben jako korba. Škoda Eltra 151 Pick-up Jednalo se o užitkové vozy Pick-up s nástavbou. K jejich pohonu sloužil stejnosměrný elektromotor o výkonu 15,5 kW (21 koní) při 5000 ot/min. Vozy dosahovaly maximální rychlosti 80 km/h. Vůz měl 14 olověných akumulátorů 6 V/180 Ah a dojezd činil 80 km. Výroba probíhala v závodě Škoda Elcar Ejpovice (pobočný závod plzeňské Škody) od roku 1991. Celkem bylo do roku 1993 postaveno 1100 vozů. Převážná většina z nich byla exportována do švýcarska a byla využita v poštovních službách. Několik jich používala i Česká pošta. Jejich nástupcem se stal vůz Tatra Beta. Prototypy Škoda 784 Savana Jednalo se o třídveřový čtyř až pětimístný vůz se zvýšenou střechou v zadní polovině vozu. Koncepce i motor byly shodné s klasickým hatchbackem. Vnější rozměry jsou 4065x1620x1870 mm. Bylo vyrobeno několik prototypů této verze. Prvním bylo pětimístné kombi, které mělo zadní boční panely prosklené. Verze dodávky měla naopak zadní boční panely bez skel a uvnitř vozu byl zavazadlový prostor.Třetím typem byla Škoda 784 Savana Furgon. Zadní třetína střechy byla plastová a výklopná směrem nahoru, což mělo usnadnit nakládání předmětů. Tento typ byl jakýmsi prototypem sériového Pick-up s nástavbou. Škoda 788 Sanita Dvoumístný čtyřdvéřový vůz vycházející z typu Pick-up. Rozvor byl prodloužen na 3100 mm a celková délka vzrostla na 4715 mm. Výška včetně výstražného majáku byla 2175 mm. Do sériové produkce se tento typ nakonec nedostal, ale údajně byla vyrobena malá serie. Škoda Favorit Fun Škoda Favorit Fun z roku 1993 byl pick-up určený pro volný čas. Jeho prototypy byly postaveny v oddělení Česana. Vyráběna byla až Škoda Felicia Fun od roku 1997. Druhá generace Škoda Pickup Výrobce Škoda Auto Rok výroby 1995 - 2001 Továrna Kvasiny Předchozí model Škoda Pick-up (užitková verze modelu Favorit) Nástupnický model Škoda Fabia Praktik Třída lehké užitkové vozy Karoserie dvoudveřový pick-up Motory zéžehový čtyřválec OHV 1289 cm3 (1.3i/1.3 MPI) zážehový čtyřválec OHC 1598 cm3 (1.6 MPI) vznětový atmosferický čtyřválec 1896 cm3 (1.9D) Převodovka 5° + zpětný chod Podobná auta Volkswagen Caddy 2 Konkurenční auta Fiat Strada Druhá generace je označovaná názvem Pickup (bez pomlčky) nebo Škoda Felicia Pickup (číselným názvem 797). Má mnoho součástí a tvar z Felicie. Vůz se vyráběl od října 1995 do roku 2001. Vyrobilo se 128 581 kusů. Vůz se vyráběl v pobočném závodě Kvasiny. Současně s Felicií Pickup se do roku 1996 vyráběla i exportní verze nazývaná Volkswagen Caddy - lišila se maskou chladiče, znakem a plechovými disky kol z koncernového Volkswagen Polo III (Volkswagen Polo 6N vyráběný v letech 1994-1999) Škoda Felicia Vanplus Vanplus byla větší užitková verze, která byla odvozena z modelu Combi. Byla pětidveřová a dvou až pětimístná. Na voze byla namontována plastová nástavba se zvýšenou střechou. Škoda Felicia Fun (typ 796) byl dvoumístný pick-up s otevřenou korbou, dalo se posunout zadní část kabiny tak, že vznikla další dvě místa. Vyráběla se do roku 2000. Vyrobilo se 4 016 kusů, ale podle registru přihlášených vozidel ke dni 21.2.2009 bylo v české republice dochovaných pouze 179 vozů. Na přání mohl být vůz vybaven plastovou nástavbou. Jelínek Laureta Jelínek Laureta, bývalá ambulance Jednalo se o pickup s rozvorem prodlouženým o 600 mm na konečných 3050 mm s nosností 560 až 580 kg. Výrobu nezajišťovala sama automobilka, ale jeden z dealerů Jaroslav Jelínek a jeho společnost Laureta Auto. Původně mělo být vyrobeno 300 vozů v letech 1999 až 2001. Vozy měly být nástupcem užitkových typů Škoda 1203 a Felicia Van Plus. Ale automobilka se od celé záležitosti distancovala, takže na vozech nesmělo být použito logo automobilky. Kromě klasických Pickupů bez nástavby se automobily dodávaly s uzamykatelnou nástavbou s křídlovými nebo výklopnými dveřmi. Dodnes některé slouží jako pohřební či sanitní vozy, nebo jako pojízdné dílny. Ve sportu Obě generace automobilu Škoda Pickup byly přestavěny na závodní vozy pro šampionát Pickup Freestyle. Jednalo se o jednomístné vozy určené pro závody na okruhu. Automobily měly zakrytý nákladový prostor. Vozy byly připravovány firmou Autospektrum 2000 s. r. o. Mariánské Lázně. Ve druhé generaci byl Pickup poháněn čtyřválcem o objemu 1490 cm³ o výkonu 95 kW a byl vybaven šestistupňovou převodovkou. Maximální rychlost byla 205 km/h a zrychlení na 100 km/h za 9 vteřin. Hmotnost vozu byla 780 kg.

Škoda Fabia je malý osobní automobil, vyráběný společností Škoda Auto. Byl oficiálně představen na 58. autosalonu ve Frankfurtu 14. září 1999 s karoserií pětidvéřového hatchbacku. Byl představen jako nástupce modelu Škoda Felicia, ale rok a půl se oba vozy vyráběly souběžně. Necelý rok po hatchbacku byla představena Fabia s karoserií Combi a paletu karoserií v roce 2001 uzavřela karoserie sedan. Roku 2007 byla na jarním ženevském autosalonu představena druhá generace s karoserií hatchback, což znamenalo konec výroby pro hatchback první generace. Combi druhé generace bylo představeno o půl roku později. Tímto definitivně končí výroba combi a sedanu první generace. S karoserií sedan už se v druhé generaci nepočítá. Vozy jsou vyráběny v Mladé Boleslavi. V dubnu roku 2007 byl vyroben dvoumiliontý vůz Škoda Fabia. Škoda Fabia I. generace Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 1999 - 2007 Místa výroby Česká republika Modernizace 2004 Předchůdce Škoda Felicia Nástupce Škoda Fabia II Generace I. a II. Příbuzné vozy VW Polo IV, Seat Ibiza III, Audi A2 Konkurence Opel Corsa, Ford Fiesta Karoserie hatchback, kombi, sedan Designér Raul Pirezo, Dirk van Braeckel Koncepce pohonu pohon předních kol Platforma A04 Technické údaje Délka 3960 mm Šířka 1646 mm Výška 1451 mm Rozvor 2462 mm Rozchod 1419/1408 mm Světlá výška 135 mm Objem zavaz. prostoru 260 l Pohotovostní hmotnost 1060 (s motorem 1.2 HTP) kg Užitečná hmotnost 515 (motor 1.2 HTP) kg Počet míst 5 Objem nádrže 47 l EuroNCAP (2000) Prodej byl na českém trhu zahájen 4. prosince 1999 s cenou od 249 000 Kč za vůz s motorem o objemu 1,0 litru o výkonu 37 kW. V roce 2000 prošla Fabia crash testem EuroNCAP s výsledkem čtyř hvězdiček za ochranu dospělé posádky. Karoserie Combi byla představena na podzim roku 2000. V roce 2001 na ženevském autosalonu varianta sedan.8. dubna 2004 opustila výrobní linku miliontá Fabia a v létě, téhož roku se začala prodávat také sportovní varianta RS. 9. srpna 2004 prošla první generace faceliftem (modernizací), dostala nový přední nárazník s kulatými mlhovkami a na zadních lampách se objevilo škodovácké C, na zadních sedadlech přibyla třetí opěrka hlavy a tříbodový bezpečnostní pás pro zadní prostřední sedadlo, nový volant z druhé generace Octavie, nové potahové látky a jiné drobnosti. Výroba první generace hatchbacku byla ukončena 13. dubna 2007, výroba ostatních karosářských verzí ještě nějakou dobu probíhala souběžně. Karosářské verze Hatchback (od 12/1999) Combi (od 2000) Sedan (od 2001) Praktik - užitkový vůz Výbavy Junior - nejnižší stupeň výbavy, představen v roce 2001, nabízen s karoserií hatchback, vůz měl pouze litrový motor (po necelém čtvrt roce nahrazen motorem 1,2), třináctipalcová kola, neměl posilovač řízení a hlavním poznávacím znamením byly nelakované nárazníky. Fabia Classic Comfort/Ambiente Flash Elegance RS Praktik - „nákladní“ verze fabie s karoserií kombi, představena v lednu 2002 měla pouze dvě sedadla, za kterými byla mříž. Zadní okna byla zaplechovaná. Měla nelakované nárazníky jako Junior. Motory Zážehové Motor 1,4 MPI 1,0 MPI (37 kW/50 koní) - 2002 1,2 HTP (40 kW/54 koní) - 2002 1,2 12V HTP (47 kW/64 koní) - 2003 1,4 MPI (44 kW/60 koní) - 2000-2003 1,4 MPI (50 kW/68 koní) - 1999-2003 1,4 16V (55 kW/75 koní a 74 kW/100 koní) - 1999 2,0 MPI (85 kW/115 koní) - 2000-2006 1,2 TSI (66 nebo 77 kW ) - 2010 až dodnes Vznětové 1,4 TDI-PD (55 kW/75 koní) - od 2003 do 2005 (Euro 3), (51 nebo 59 kW/69 nebo 80 koní) - od 2005 (Euro 4) 1,9 SDI (47 kW/64 koní) - 1999 1,9 TDI-PD (74 kW/100 koní) - 1999 1,9 TDI (96 kW/130 koní) - 2003-2006, pro verzi RS Škoda Fabia RS Škoda Fabia RS je varianta odvozená z verze hatchback a svou světovou premiéru měla v březnu 2003 na autosalonu v Ženevě. O tom, že se jedná o sportovní vůz, jednoznačně vypovídal již design vozu. Například přední nárazník s integrovaným spoilerem je vysunut dopředu a tvarován ve stylu vozů WRC. Pozadu nezůstal ani interiér Fabie RS se sportovními sedadly s typickým bočním vedením a dalšími prvky sportovní výbavy. Fabia RS měla pod kapotou výkonný přeplňovaný dieselový motor 1,9 TDI-PD (96kW/130 koní) s technologií vstřikování čerpadlo-tryska. V kombinaci se 6stupňovou manuální převodovkou byl zajištěn nejen výkonný pohon, ale i vyšší hospodárnost provozu. Výrobní období: 2003 - 2007 Počet vyrobených kusů: 21 551 Motor čtyřdobý, vznětový přeplňovaný, s nastavitelnou geometrií lopatek turbodmychadla (VGT), kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHC, přímé vysokotlaké vstřikování paliva Pumpe-Düse (Čerpadlo-Tryska) umístěný napříč před přední nápravou, poháněl přední kola. Objem motoru: 1896 cm³ Výkon: 96 kW při 4000 ot./min. Točivý moment: 310 Nm při 1900 ot./min. Převodovka mechanická šestistupňová, plně synchronizovaná Další technické parametry Rychlost: 206 km/h Zrychlení: 9,5 s Spotřeba (město - mimo město - kombinovaná): 7,1 - 4,5 - 5,4 litru/100 km Podvozek: bezrámová konstrukce Rozměry: 4002 mm x 1646 mm x 1441 mm Váha: pohotovostní 1245 kg až 1315 kg; celková 1720 kg Karoserie: pětidveřová; pětimístná dvouprostorová; samonosná ocelová; pozinkovaná Škoda Fabia Praktik Fabia Praktik Škoda Praktik je užitkový automobil, který měl ve výrobním programu Škoda Auto nahradit model Felicia Pickup. Jako náhrada za Pickup se ale neosvědčil. Jedná se o upravenou verzi vozu Škoda Fabia Combi. Oproti osobní Fabii má jen dvě místa za kterými je mříž, místo zadních sedaček je úložný prostor. Dalšími rozdíly jsou zaplechovaná okna a nelakované nárazníky. Vůz se vyráběl od roku 2002 do roku 2006, celkem se vyrobilo 5821 kusů. Motory zážehové 1,2 HTP 40 kW/54 k 1,2 12V HTP 47 kW/64 k 1,4 MPI 50 kW/68 k vznětový 1,9 SDI 47 kW/64 k

Škoda Fabia je malý osobní automobil, vyráběný společností Škoda Auto. Byl oficiálně představen na 58. autosalonu ve Frankfurtu 14. září 1999 s karoserií pětidvéřového hatchbacku. Byl představen jako nástupce modelu Škoda Felicia, ale rok a půl se oba vozy vyráběly souběžně. Necelý rok po hatchbacku byla představena Fabia s karoserií Combi a paletu karoserií v roce 2001 uzavřela karoserie sedan. Roku 2007 byla na jarním ženevském autosalonu představena druhá generace s karoserií hatchback, což znamenalo konec výroby pro hatchback první generace. Combi druhé generace bylo představeno o půl roku později. Tímto definitivně končí výroba combi a sedanu první generace. S karoserií sedan už se v druhé generaci nepočítá. Vozy jsou vyráběny v Mladé Boleslavi. V dubnu roku 2007 byl vyroben dvoumiliontý vůz Škoda Fabia. Škoda Fabia I. generace Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 1999 - 2007 Místa výroby Česká republika Modernizace 2004 Předchůdce Škoda Felicia Nástupce Škoda Fabia II Generace I. a II. Příbuzné vozy VW Polo IV, Seat Ibiza III, Audi A2 Konkurence Opel Corsa, Ford Fiesta Karoserie hatchback, kombi, sedan Designér Raul Pirezo, Dirk van Braeckel Koncepce pohonu pohon předních kol Platforma A04 Technické údaje Délka 3960 mm Šířka 1646 mm Výška 1451 mm Rozvor 2462 mm Rozchod 1419/1408 mm Světlá výška 135 mm Objem zavaz. prostoru 260 l Pohotovostní hmotnost 1060 (s motorem 1.2 HTP) kg Užitečná hmotnost 515 (motor 1.2 HTP) kg Počet míst 5 Objem nádrže 47 l EuroNCAP (2000) Prodej byl na českém trhu zahájen 4. prosince 1999 s cenou od 249 000 Kč za vůz s motorem o objemu 1,0 litru o výkonu 37 kW. V roce 2000 prošla Fabia crash testem EuroNCAP s výsledkem čtyř hvězdiček za ochranu dospělé posádky. Karoserie Combi byla představena na podzim roku 2000. V roce 2001 na ženevském autosalonu varianta sedan.8. dubna 2004 opustila výrobní linku miliontá Fabia a v létě, téhož roku se začala prodávat také sportovní varianta RS. 9. srpna 2004 prošla první generace faceliftem (modernizací), dostala nový přední nárazník s kulatými mlhovkami a na zadních lampách se objevilo škodovácké C, na zadních sedadlech přibyla třetí opěrka hlavy a tříbodový bezpečnostní pás pro zadní prostřední sedadlo, nový volant z druhé generace Octavie, nové potahové látky a jiné drobnosti. Výroba první generace hatchbacku byla ukončena 13. dubna 2007, výroba ostatních karosářských verzí ještě nějakou dobu probíhala souběžně. Karosářské verze Hatchback (od 12/1999) Combi (od 2000) Sedan (od 2001) Praktik - užitkový vůz Výbavy Junior - nejnižší stupeň výbavy, představen v roce 2001, nabízen s karoserií hatchback, vůz měl pouze litrový motor (po necelém čtvrt roce nahrazen motorem 1,2), třináctipalcová kola, neměl posilovač řízení a hlavním poznávacím znamením byly nelakované nárazníky. Fabia Classic Comfort/Ambiente Flash Elegance RS Praktik - „nákladní“ verze fabie s karoserií kombi, představena v lednu 2002 měla pouze dvě sedadla, za kterými byla mříž. Zadní okna byla zaplechovaná. Měla nelakované nárazníky jako Junior. Motory Zážehové Motor 1,4 MPI 1,0 MPI (37 kW/50 koní) - 2002 1,2 HTP (40 kW/54 koní) - 2002 1,2 12V HTP (47 kW/64 koní) - 2003 1,4 MPI (44 kW/60 koní) - 2000-2003 1,4 MPI (50 kW/68 koní) - 1999-2003 1,4 16V (55 kW/75 koní a 74 kW/100 koní) - 1999 2,0 MPI (85 kW/115 koní) - 2000-2006 1,2 TSI (66 nebo 77 kW ) - 2010 až dodnes Vznětové 1,4 TDI-PD (55 kW/75 koní) - od 2003 do 2005 (Euro 3), (51 nebo 59 kW/69 nebo 80 koní) - od 2005 (Euro 4) 1,9 SDI (47 kW/64 koní) - 1999 1,9 TDI-PD (74 kW/100 koní) - 1999 1,9 TDI (96 kW/130 koní) - 2003-2006, pro verzi RS Škoda Fabia RS Škoda Fabia RS je varianta odvozená z verze hatchback a svou světovou premiéru měla v březnu 2003 na autosalonu v Ženevě. O tom, že se jedná o sportovní vůz, jednoznačně vypovídal již design vozu. Například přední nárazník s integrovaným spoilerem je vysunut dopředu a tvarován ve stylu vozů WRC. Pozadu nezůstal ani interiér Fabie RS se sportovními sedadly s typickým bočním vedením a dalšími prvky sportovní výbavy. Fabia RS měla pod kapotou výkonný přeplňovaný dieselový motor 1,9 TDI-PD (96kW/130 koní) s technologií vstřikování čerpadlo-tryska. V kombinaci se 6stupňovou manuální převodovkou byl zajištěn nejen výkonný pohon, ale i vyšší hospodárnost provozu. Výrobní období: 2003 - 2007 Počet vyrobených kusů: 21 551 Motor čtyřdobý, vznětový přeplňovaný, s nastavitelnou geometrií lopatek turbodmychadla (VGT), kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHC, přímé vysokotlaké vstřikování paliva Pumpe-Düse (Čerpadlo-Tryska) umístěný napříč před přední nápravou, poháněl přední kola. Objem motoru: 1896 cm³ Výkon: 96 kW při 4000 ot./min. Točivý moment: 310 Nm při 1900 ot./min. Převodovka mechanická šestistupňová, plně synchronizovaná Další technické parametry Rychlost: 206 km/h Zrychlení: 9,5 s Spotřeba (město - mimo město - kombinovaná): 7,1 - 4,5 - 5,4 litru/100 km Podvozek: bezrámová konstrukce Rozměry: 4002 mm x 1646 mm x 1441 mm Váha: pohotovostní 1245 kg až 1315 kg; celková 1720 kg Karoserie: pětidveřová; pětimístná dvouprostorová; samonosná ocelová; pozinkovaná Škoda Fabia Praktik Fabia Praktik Škoda Praktik je užitkový automobil, který měl ve výrobním programu Škoda Auto nahradit model Felicia Pickup. Jako náhrada za Pickup se ale neosvědčil. Jedná se o upravenou verzi vozu Škoda Fabia Combi. Oproti osobní Fabii má jen dvě místa za kterými je mříž, místo zadních sedaček je úložný prostor. Dalšími rozdíly jsou zaplechovaná okna a nelakované nárazníky. Vůz se vyráběl od roku 2002 do roku 2006, celkem se vyrobilo 5821 kusů. Motory zážehové 1,2 HTP 40 kW/54 k 1,2 12V HTP 47 kW/64 k 1,4 MPI 50 kW/68 k vznětový 1,9 SDI 47 kW/64 k

Škoda Fabia je malý osobní automobil, vyráběný společností Škoda Auto. Byl oficiálně představen na 58. autosalonu ve Frankfurtu 14. září 1999 s karoserií pětidvéřového hatchbacku. Byl představen jako nástupce modelu Škoda Felicia, ale rok a půl se oba vozy vyráběly souběžně. Necelý rok po hatchbacku byla představena Fabia s karoserií Combi a paletu karoserií v roce 2001 uzavřela karoserie sedan. Roku 2007 byla na jarním ženevském autosalonu představena druhá generace s karoserií hatchback, což znamenalo konec výroby pro hatchback první generace. Combi druhé generace bylo představeno o půl roku později. Tímto definitivně končí výroba combi a sedanu první generace. S karoserií sedan už se v druhé generaci nepočítá. Vozy jsou vyráběny v Mladé Boleslavi. V dubnu roku 2007 byl vyroben dvoumiliontý vůz Škoda Fabia. Škoda Fabia I. generace Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 1999 - 2007 Místa výroby Česká republika Modernizace 2004 Předchůdce Škoda Felicia Nástupce Škoda Fabia II Generace I. a II. Příbuzné vozy VW Polo IV, Seat Ibiza III, Audi A2 Konkurence Opel Corsa, Ford Fiesta Karoserie hatchback, kombi, sedan Designér Raul Pirezo, Dirk van Braeckel Koncepce pohonu pohon předních kol Platforma A04 Technické údaje Délka 3960 mm Šířka 1646 mm Výška 1451 mm Rozvor 2462 mm Rozchod 1419/1408 mm Světlá výška 135 mm Objem zavaz. prostoru 260 l Pohotovostní hmotnost 1060 (s motorem 1.2 HTP) kg Užitečná hmotnost 515 (motor 1.2 HTP) kg Počet míst 5 Objem nádrže 47 l EuroNCAP (2000) Prodej byl na českém trhu zahájen 4. prosince 1999 s cenou od 249 000 Kč za vůz s motorem o objemu 1,0 litru o výkonu 37 kW. V roce 2000 prošla Fabia crash testem EuroNCAP s výsledkem čtyř hvězdiček za ochranu dospělé posádky. Karoserie Combi byla představena na podzim roku 2000. V roce 2001 na ženevském autosalonu varianta sedan.8. dubna 2004 opustila výrobní linku miliontá Fabia a v létě, téhož roku se začala prodávat také sportovní varianta RS. 9. srpna 2004 prošla první generace faceliftem (modernizací), dostala nový přední nárazník s kulatými mlhovkami a na zadních lampách se objevilo škodovácké C, na zadních sedadlech přibyla třetí opěrka hlavy a tříbodový bezpečnostní pás pro zadní prostřední sedadlo, nový volant z druhé generace Octavie, nové potahové látky a jiné drobnosti. Výroba první generace hatchbacku byla ukončena 13. dubna 2007, výroba ostatních karosářských verzí ještě nějakou dobu probíhala souběžně. Karosářské verze Hatchback (od 12/1999) Combi (od 2000) Sedan (od 2001) Praktik - užitkový vůz Výbavy Junior - nejnižší stupeň výbavy, představen v roce 2001, nabízen s karoserií hatchback, vůz měl pouze litrový motor (po necelém čtvrt roce nahrazen motorem 1,2), třináctipalcová kola, neměl posilovač řízení a hlavním poznávacím znamením byly nelakované nárazníky. Fabia Classic Comfort/Ambiente Flash Elegance RS Praktik - „nákladní“ verze fabie s karoserií kombi, představena v lednu 2002 měla pouze dvě sedadla, za kterými byla mříž. Zadní okna byla zaplechovaná. Měla nelakované nárazníky jako Junior. Motory Zážehové Motor 1,4 MPI 1,0 MPI (37 kW/50 koní) - 2002 1,2 HTP (40 kW/54 koní) - 2002 1,2 12V HTP (47 kW/64 koní) - 2003 1,4 MPI (44 kW/60 koní) - 2000-2003 1,4 MPI (50 kW/68 koní) - 1999-2003 1,4 16V (55 kW/75 koní a 74 kW/100 koní) - 1999 2,0 MPI (85 kW/115 koní) - 2000-2006 1,2 TSI (66 nebo 77 kW ) - 2010 až dodnes Vznětové 1,4 TDI-PD (55 kW/75 koní) - od 2003 do 2005 (Euro 3), (51 nebo 59 kW/69 nebo 80 koní) - od 2005 (Euro 4) 1,9 SDI (47 kW/64 koní) - 1999 1,9 TDI-PD (74 kW/100 koní) - 1999 1,9 TDI (96 kW/130 koní) - 2003-2006, pro verzi RS Škoda Fabia RS Škoda Fabia RS je varianta odvozená z verze hatchback a svou světovou premiéru měla v březnu 2003 na autosalonu v Ženevě. O tom, že se jedná o sportovní vůz, jednoznačně vypovídal již design vozu. Například přední nárazník s integrovaným spoilerem je vysunut dopředu a tvarován ve stylu vozů WRC. Pozadu nezůstal ani interiér Fabie RS se sportovními sedadly s typickým bočním vedením a dalšími prvky sportovní výbavy. Fabia RS měla pod kapotou výkonný přeplňovaný dieselový motor 1,9 TDI-PD (96kW/130 koní) s technologií vstřikování čerpadlo-tryska. V kombinaci se 6stupňovou manuální převodovkou byl zajištěn nejen výkonný pohon, ale i vyšší hospodárnost provozu. Výrobní období: 2003 - 2007 Počet vyrobených kusů: 21 551 Motor čtyřdobý, vznětový přeplňovaný, s nastavitelnou geometrií lopatek turbodmychadla (VGT), kapalinou chlazený, řadový čtyřválec OHC, přímé vysokotlaké vstřikování paliva Pumpe-Düse (Čerpadlo-Tryska) umístěný napříč před přední nápravou, poháněl přední kola. Objem motoru: 1896 cm³ Výkon: 96 kW při 4000 ot./min. Točivý moment: 310 Nm při 1900 ot./min. Převodovka mechanická šestistupňová, plně synchronizovaná Další technické parametry Rychlost: 206 km/h Zrychlení: 9,5 s Spotřeba (město - mimo město - kombinovaná): 7,1 - 4,5 - 5,4 litru/100 km Podvozek: bezrámová konstrukce Rozměry: 4002 mm x 1646 mm x 1441 mm Váha: pohotovostní 1245 kg až 1315 kg; celková 1720 kg Karoserie: pětidveřová; pětimístná dvouprostorová; samonosná ocelová; pozinkovaná Škoda Fabia Praktik Fabia Praktik Škoda Praktik je užitkový automobil, který měl ve výrobním programu Škoda Auto nahradit model Felicia Pickup. Jako náhrada za Pickup se ale neosvědčil. Jedná se o upravenou verzi vozu Škoda Fabia Combi. Oproti osobní Fabii má jen dvě místa za kterými je mříž, místo zadních sedaček je úložný prostor. Dalšími rozdíly jsou zaplechovaná okna a nelakované nárazníky. Vůz se vyráběl od roku 2002 do roku 2006, celkem se vyrobilo 5821 kusů. Motory zážehové 1,2 HTP 40 kW/54 k 1,2 12V HTP 47 kW/64 k 1,4 MPI 50 kW/68 k vznětový 1,9 SDI 47 kW/64 k

Škoda Superb je osobní automobil střední třídy z produkce automobilky Škoda Auto vyráběný od roku 2001. roce 2009 byl vyhlášen anglickým Top Gear Magazinem titulem Luxury Car of the Year (Luxusní auto roku) Škoda Superb 1. generace Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2001 - 2008 Místa výroby Kvasiny - ČR Modernizace 2006 Nástupce Škoda Superb II Generace 1. Příbuzné vozy VW Passat Konkurence Mercedes C-Class, Citroen Cř, BMW 3 Karoserie 4D sedan Druh pohonu přední náprava Koncepce pohonu motor vpředu podélně Třída střední/vyšší třída Platforma VW Passat B5 (PQ45) Technické údaje Délka 4803 mm Šířka 1765 mm Výška 1469 mm Rozvor 2803 mm Rozchod 1515 mm Objem zavaz. prostoru 462 l Počet míst 5 EuroNCAP (2003) Motor Objem 1.8-2.8 l Počet válců 4 nebo 6 Výkon 74-142 kW První generace (B5/Typ 3U) (2001-2008) Faceliftovaná záď vozu Sedan Superb byl představen na ženevském autosalonu v roce 2001 pod názvem Škoda Montreux a v prosinci téhož roku se začal prodávat. K dispozici byly jediná karosářská verze a tři stupně výbavy. První generace se vyráběla ve výrobním závodě Kvasiny, ale i na Ukrajině, v Indii, v Bosně a Kazachstánu. Byla postavena na podvozkové platformě B5, kterou sdílela například s vozem Volkswagen Passat, oproti němu měla o 10 cm delší rozvor. Prodloužený podvozek byl původně určen pro Čínu. V roce 2002 byl (opět v Ženevě) představen koncept Škoda Tudor, sportovní kupé, které ze Superbu vychází, ale do výroby se nikdy nedostalo. Superb jako taxi 14.srpna 2006 prošla Superb facelift. K výbavám Classic, Comfort a Elegance přibyla luxusní výbava Laurin & Klement.přibyla luxusní výbava edition 100 Facelift se dotkl také předních a zadních světlometů, masky chladiče. Do zpětných zrcátek byly zapuštěny blikače. Změny se dotkly také interiéru. Ve výbavě vozu čtyřmi benzinovými motory s výkony 85 kW – 142 kW a čtyřmi dieselovými motory s výkony 77 kW – 120 kW. Zákazníkům bylo dodáno 133 955 vozů, přičemž hranice 100 000 vyrobených vozů byla překročena 17. srpna 2006 Volkswagen Passat Lingyu V roce 2005 Volkswagen v Číně uvedl na trh Volkswagen Passat Lingyu, který karosářsky i technikou vycházel z první generace Škody Superb, pouze přední a zadní část vozu byla změněna v duchu ostatních modelů vyráběných pod značkou Volkswagen. Passat Lingyu se dočkal modernizace v roce 2009, ale i po ní, zůstali v nabídce motory a další součásti shodné s první generací Superbu.

Závodní verze Škoda Fabia posloužila jako základ několika závodním automobilů pro rallye. Na základě první generace byla postaven vůz Kit Car a WRC. Automobilka pořádala v rámci Mistrovství České republiky i vlastní Fabia Rallye Cup se shodnými vozy. Na základě druhé generace byl postaven speciál Fabia S2000, který startuje v šampionátu IRC s továrním týmem a v šampionátu SWRC v týmu Red Bull Škoda podporovaným továrním týmem a se soukromými jezdci. Další variantou z druhé generace je soutěžní Škoda Fabia R2. Škoda Fabia WRC Fabia WRC v roce 2005 Závodní verze WRC byla představena na Ženevském autosalonu v roce 2003. Jednalo se o jeden z prvních vozů v kategorii, který měl systém řízení diferenciálů UNIC, který dokázal pohánět každé kolo zvlášť. K pohonu sloužil stejně jako u Octavie WRC přeplňovaný dvacetiventilový motor od Audi. Vůz byl v polovině sezony nasazen do mistrovství světa v roce 2003, konkrétně na Německou rallye, kde ani jeden vůz nedokončil pro poruchu motoru. Vozy odstoupily i ve Finsku, kde ale Didier Auriol odstoupil ze zdravotních důvodů. První dokončenou soutěží se stala Australská rallye 2003, kde Toni Gardemeister skončil jedenáctý a Auriol dvanáctý. Na následující soutěží, Rallye San Remo 2003 získal Auriol poprvé bod do hodnocení značek a další dva přidal na Britské rallye Pro sezonu mistrovství světa v rallye 2004 se do týmu místo Auriola vrátil Armin Schwarz. Tým se účastnil jen sedmi soutěží. Na Acropolis rallye 2004 nedojel ani jeden vůz. Ve Finsku startovaly tři vozy a nejlépe dojel na šesté pozici Jani Paasonen, sedmý skončil Gardemeister a dvanáctý Schwarz. V Německu dojel Gardemeister sedmý a Schwarz jedenáctý. Velšskou rallye dokončil jen Gardemeister na 22. pozici. Na Sardínii nedokončil opět ani jeden vůz. Na Korsice byl Schwarz osmý a Gardemeister devátý, což zopakoval i v Katalánsku, kde Schwarz skončil jedenáctý. V sezoně mistrovství světa v rallye 2005 Gardemeister opustil tým a tak se na pozici týmově dvojky střídali Jani Paasonen a Janne Tuohino na šotolině, a Alex Bengue a Jan Kopecký na asfaltu. Na Rallye Monte Carlo 2004 dojel Bengue devátý a Schwarz havaroval a nemohl startovat ve Švédsku. Tam byl devátý Paasonen a desátý náhradník Mattias Ekström. Mexická rallye 2005 se stala premiérou pro verzi EVO 2. Schwarz dojel devátý a Paasonen třináctý. Na Rallye Nový Zéland dojel pouze Schwarz na desáté pozici. Na Sardinská rallye 2005 dojel Tuhino třináctý. Tuto pozici získal Schwarz na Kypru, kde byl Tuohino devátý. Opět třináctou pozici obsadil Tuhino v Turecku. V Argentině dojel Schwarz šestnáctý a ve Finsku jedenáctý za Tuohinem. Německou rallye nedokončil ani jeden vůz, ale v Británii skončil sedmý Colin McRae a třináctý Schwarz. Japonská rallye 2005 přinesla Schwarzovi desátou pozici. Na Korsice dojel šestý Bengue a dvanáctý Kopecký. V Katalánsku skončil Kopecký osmý a Schwarz jedenáctý. Australská rallye 2005 znamenala senzaci, když McRae byl s Fabii po první etapě třetí a po druhé druhý. Po nařízené preventivní výměně převodovky ze soutěže odstoupil. Dodnes se spekuluje, že se jednalo o záměr ze strany Dietmara Metricha, šéfinženýra týmu, který neúspěšnou výměnu převodovky nařídil. Armin Schwarz zde za osmé místo získal jediný bod v sezoně a oznámil ukončení kariéry. Z mistrovství se stáhl i tovární tým. V sezoně mistrovství světa v rallye 2006 se Fabie objevily v soukromém týmu Red Bull, kde startovali Andreas Aigner, Gilles Panizzi a Harri Rovanpera. Soukromě na deseti soutěžích startoval i Kopecký s vlastním týmem. Několik startů měl v plánu i Francois Duval v týmu First Motorsport. Mezi nejlepší umístění patří Kopeckého pátá pozice z Katalánska a šesté místo Duvala ze stejné soutěže. Dále Duvalovo osmé místo ze Sardinie, šesté místo v Německu pro Aignera a sedmé Kopeckého. Osmá pozice ve Finsku, kterou získal opět Kopecký a v Británii, kde jí vybojoval Duval. V sezoně mistrovství světa v rallye 2007 startoval Kopecký na jedenácti soutěžích a několikrát se objevil i Duval. Kopecký skončil osmý na Rallye Monte Carlo 2007 a v Norsku a sedmý na Acropolis rallye 2007 a na Korsice. Nejlepším výsledkem sezony byla pátá pozice z Německa. Tato sezona byla poslední, které se vůz účastnil pravidelně. Technické údaje Motor: Přeplňovaný o objemu 1999 cm³ Uložení: Vpředu napříč Typ rozvodu: DOHC Pohon: Pohon všech kol Počet válců: 4 Počet ventilů: 20 Maximální výkon / ot.: 300 koní (221 kW) při 5500 ot/min Maximální toč. moment / ot.: 600 Nm při 3000 ot/min Převodovka: 6 stupňů + 1 zpáteční, sekvenční a poloautomat pod volantem. Maximální rychlost: 210 km/h Zrychlení z 0 na 100: 4,6 sekund Rozměry Délka: 4002 mm Šířka: 1770 mm Výška: 1440 mm Rozvor: 2462 mm Váha: 1230 kg Škoda Fabia S2000 Tovární Škoda Fabia S2000 Verzi S2000 pohání zážehový atmosferický šestnáctiventilový čtyřválec o objemu 1996 cm3, který dosahuje výkonu 265 koní a točivého momentu 245 Nm. Elektronika je od firmy Magneti Marelli a spojka od AP Racing. Automobil má pohon všech kol a dva mechanické diferenciály. Sekvenční šestistupňová převodovka je typu Xtrac. Na šotolině používá vůz patnáctipalcové a na asfaltu osmnáctipalcové disky OZ s pneumatikami BF Goodrich. Brzdy jsou od firmy Brembo, tlumiče od Rieger Racing system. Zavěšení kol je typu McPherson Tým Škoda Motorsport poprvé startoval na Rallye Monte Carlo 2009, kde Juho Hänninen dokonce v soutěži vedl, ale po jezdecké chybě odstoupil. Jan Kopecký skončil čtvrtý. Kopecký pak získal druhá místa na Azorech, v Belgie a v Rusku. V Rusku vyhrál jeho týmový kolega Hänninen. Na Barum rallye 2009 zvítězil Kopecký a Hänninen byl třetí. Kopecký pak ještě vyhrál Rallye Principe de Asturias 2009 a skončil v šampionátu celkově druhý a stejně skončil i tým Škoda. Na konci sezony se vytvořil nový tým Škoda UK, kde se jezdcem stal Guy Wilks, který vyhrál ve Skotsku. V sezoně IRC 2010 tým několikrát obsadil kompletní stupně vítězů. Na Ypres rallye 2010 Škoda představila modernizovanou verzi Fabia S2000 EVO2, se kterou zvítězil Freddy Loix. Vůz byl rozšířen na 1820 mm. Byl změněn vzhled přední části, který byl podobnější faceliftové verzi. Navíc bylo upraveno sací a výfukové potrubí. Mistrem IRC se stal Hänninen a Škoda získala titul značek. V sezoně IRC 2011 vyhrál opět šampionát jezdec na tomto voze. Byl jím Andreas Mikkelsen z týmu britského importéra Škody Auto a automobilka opět vyhrála pohár konstruktérů. Škoda také zvítězila v mistrovství světa SWRC 2011, kde s tímto vozem vyhrál Hänninen a v mnoha národních šampionátech. Rozměry Délka - 3992 mm Šířka - 1820 mm Rozvor - 2486 mm Hmotnost - 1200 kg

Škoda Fabia II Škoda Fabia druhé generace (interní označení 5J) byla oficiálně představena na ženevském autosalonu v březnu 2007. Do prodeje byla uvedena v následujícím měsíci. Vůz je po A sloupek shodný s vozem Roomster. Vůz je postaven na stejné platformě jako první generace. Rozměrově se díky stejné platformě nijak zásadně neliší. Je o málo delší (+22mm), vyšší (+47mm), ale také o 4mm užší. Zavazadelník narostl o 40l na rovných 300. V září 2007 na autosalonu ve Frankfurtu byla představena karoserie kombi. V roce 2007 prošel vůz crash testem Euro NCAP se ziskem čtyř hvězdiček. Začátkem roku 2010 se představil faceliftovaný model Fabie II v obou karosářských verzích a Roomsteru současně. Škoda Fabia II. generace po faceliftu (2010-) Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2007 - dosud Místa výroby Česká republika Čína (od 2008) Rusko (od 2010) Modernizace 2010 Předchůdce Škoda Fabia I Generace II. Příbuzné vozy VW Polo, Škoda Roomster Konkurence Opel Corsa, Ford Fiesta Karoserie hatchback, kombi Koncepce pohonu pohon předních kol Platforma A04 Technické údaje Délka 3992 mm Šířka 1642 mm Výška 1498 mm Rozvor 2451 mm Rozchod 1436/1426 mm Objem zavaz. prostoru (hatchback) 300 l ,(hatchback bez rezervy) 315 l , (combi s rezervou) 480 l, (combi bez rezervy) 505 l Pohotovostní hmotnost (s motorem 1.2 HTP) 1125 kg Užitečná hmotnost (s motorem 1.2 HTP) 440 kg Počet míst 5 Objem nádrže 45 l EuroNCAP (2007) Fabia Scout Fabia Scout 2009-2010 Fabia Scout je po Octavii a Roomsteru třetí z crossoverové řady Scout. Představila se na autosalonu v Ženevě v roce 2009. Má jinak tvarovaný nárazník, střešní nosič ve stříbrné barvě, kola z lehkých slitin, speciální čalounění, pedály s nerezovými plochami, mlhovky s corner designem a tónovaná skla. Náhon bude pouze na přední kola, čímž zaostává za Octavií, která disponovala 4x4. V roce 2010 byla představena modernizovaná verze s kulatými mlhovými světly, místo hranatých a přibyla i Scout verze s karoserií hatchback. Fabia II RS Fabia II RS V roce 2010 se představila Fabia II v obou karosářských verzích. Pohonnou jednotkou se stala turbem a kompresorem přeplňovaná 1.4 TSI (132 kW/180 koní) spojená se 7stupňovou dvouspojkovou automatickou převodovkou DSG s možností sekvenčního řazení. Verze Easy Fabia (v základní výbavě například čtyři airbagy, ABS, posilovač řízení) Classic Ambiente Sport Elegance Greenline - ekologicky šetrnější vůz RS - sportovní hatchback nebo kombi Scout - vzhled terénního vozu, pohon pouze přední nápravy, karoserie Combi, od 2010 i hatchback Karosářské varianty Fabia Combi Fabia Combi, modelový rok 2010 Combi Hatchback Motory 1.2 HTP (44/51 kW) - od 2007 1.2 TSI (63/77 kW) - od 2010 1.4 16v (63 kW) - od 2007 1.4 TSI (132 kW) - od 2010, pro verzi RS 1.6 16v (77 kW) - 2007-2010 1.2 TDI CR (55 kW) - od 2010, pro ekologickou verzi GreenLine 1.4 TDI PD (51/59 kW) - 2007-2010 1.6 TDI CR (55/66/77 kW) - od 2010 1.9 TDI PD (77 kW) - 2007-2010

Škoda Praktik je lehký užitkový automobil, který vychází z modelu Roomster. Vyrábí ho mladoboleslavská automobilka Škoda Auto. Prodej byl zahájen v roce 2007. Oproti Roomsteru má vůz zaplechovaná zadní okna. Do úložného prostoru se vejde 36 krabic o rozměru 40×30×30. Jeho objem je 1900 l, délka 1555 mm, šířka 1016-1429 mm a výška 987 mm. Název Praktik používala automobilka již dříve pro užitkovou verzi odvozenou z modelu Fabia Combi, Škoda Felicia Combi a ještě předtím z modelu Škoda Forman. Jednalo se o automobily s karoserií kombi se zadními okny z plechu. Vyráběl se i Favorit Praktik bez zadních sedadel. Škoda Praktik Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Roky produkce 2007 - dodnes Místa výroby Česká republika Předchůdce Škoda Fabia Praktik Příbuzné vozy Škoda Roomster,Škoda Fabia Konkurence Citroen Berlingo Třída lehké užitkové automobily Technické údaje Délka 4213 mm Šířka 1684 mm Výška 1607 mm Rozvor 2620 mm Objem zavaz. prostoru 1900 l Hmotnost 1200 kg Objem nádrže 55 l Motor 1.2 HTP/ 51 kW 1.2 TSI 63 kW 1.6 TDI 66 kW

Druhá generace Škoda Octavia II Octavia Combi 2. generace po faceliftu v roce 2008 Výrobce Škoda Auto Koncern Volkswagen Group Další jména Škoda Laura (Indie), Škoda Octavia Tour II (od října 2010) , Škoda MingRui (Čína) Roky produkce 2004 - dosud Místa výroby Mladá Boleslav, Vrchlabí, Bratislava Modernizace 2008 jako modelový rok 2009 Generace 2. Příbuzné vozy Volkswagen Golf, Volkswagen Jetta, Audi A3 Karoserie 5D liftback, 5D kombi Druh pohonu přední nebo 4x4 (spojka Haldex) Třída Nižší střední Platforma VW Golf A5 (PQ35) Technické údaje Rozvor 2578 mm Objem zavaz. prostoru 585 l (liftback) 605 l (kombi) l Počet míst 5 (nebo 4 ve verzi N1) EuroNCAP (2004) Motor Objem 1.2-2.0 l Počet válců 4 Převodovka manuální nebo automatická (Tiptronic nebo DSG) Počet převodových stupňů 5, 6 nebo 7 (automat DSG) Představení Škoda Octavia II. generace z let 2004 - 2008 Druhá generace liftbacku se představila v roce 2004 na autosalonu v Ženevě. Oproti první generaci se vůz snažící se konkurovat i vozům střední třídy liší motorizací, modernější technikou i o něco robustnější karosérií. Design nové generace, především pak přední partie, vychází ze stylu generace první. K tomuto stylu neodmyslitelně patří mohutná přední maska chladiče, ta ale získala lichoběžníkový tvar. Nárazník více splývá s karoserií. Do vnějších zpětných zrcátek byly integrovány blikače. Přední a zadní boční skla vozu dělí široké B-sloupky. Zadní světlomety přesahují hrany zádi a zasahují do boků. Délka vozu je 4572 mm, šířka 1769 mm a výška 1462 mm, rozvor se zvýšil na 2578 mm. Zavazadlový prostor má objem 560 l, se sklopenými zadními sedadly je to dokonce 1350 l. Octavia se představila ve třech stupních výbavy – Classic, Ambiente a Elegance. Od počátku byly k dispozici tři základní a devět metalických barev, tři barevné koncepty interiéru a dvanáct verzí čalounění podle stupně výbavy. Mezi standardní výbavu patří například čtyři airbagy, kotoučové brzdy na všech kolech, elektromechanický posilovač řízení nebo ABS. Mezi výbavou na přání se objevují mimo jiné parkovací a dešťové senzory, ESP nebo dvouzónová klimatizace. Mezi motory se objevily zážehové agregáty 1,4 MPI/55 kW a 1,6 MPI/75 kW, dále 1,6 FSI/85 kW a 2,0 FSI/110 kW s přímým vstřikováním paliva. Kromě zážehových motorů doplnily nabídku i dva vznětové čtyřválce 1,9 TDI-PD/77 kW a 2,0 TDI-PD/103 kW. Další modely Od listopadu 2010 je po ukončení výroby první generace na trhu nová Octavia Tour. Jedná se o Octavii II vycházející ze základního výbavového stupně Prima s omezenou výbavou. Příď a záď mají vzhled verze vyráběné před faceliftem do roku 2008. Ostatní částí vozu (přístrojová deska, elektronika, zpětná zrcátka atd.) jsou shodné s modernizovanou verzí. Pro český trh je k dispozici pouze motorizace 1.6 MPI 75 kW, ale na jiných trzích je k mání i s 1.4 MPI 59 kW a na trzích mimo EU s 2.0 TDI-CR 81 kW. Škoda Octavia Combi Škoda Octavia RS Škoda Octavia RS Combi Škoda Octavia Scout Expanze na asijské trhy Škoda Octavia Ming Rui Na pekingském autosalonu v roce 2006 byla představena Octavia pro Čínu (Octavia – Octavia Ming Rui), v červnu 2007 se dostala do prodeje. Čínská verze se od té evropské na první pohled liší například lemem nárazníků nebo chromovanými žebry masky chladiče. Octavie pro Čínu se tam přímo vyrábí, licenční výroba probíhá v Šanghaji v závodě Shanghai Vokswagen (SVW). Kromě výroby v Mladé Boleslavi a licenční výroby v Šanghaj probíhá montáž také v Rusku, na Ukrajině, v Bosně a Indii. Verze automobilu pro indický trh se prodává pod názvem Škoda Laura. Facelift Škoda Octavia RS ve verzi Combi po faceliftu V modelovém roce 2009, čtyři roky po představení druhé generace Škody Octavia, došlo k faceliftu. Modernizace se dotkla přední masky a světlometů, blatníků, ale také interiéru a motorizace. Přibylo turbo 1,4 TSI o výkonu 90 kW, naopak ubyl motor 1,6 FSI (85 kW) s přímým vstřikováním paliva. Po půl roce prošly modernizací i modely Scout a RS. Verze RS se dočkala předních světlometů s xenonovými výbojkami s adaptivním svícením. Přepracované byly i nárazníky, přední pak se světly pro denní svícení z LED a výraznějším nasávacím otvorem. Vůz vybavený benzinovým motorem je o 20 kg lehčí (o 15 kg u vozů s dieselem). Octavie Scout se dotkly spíš jen kosmetické změny. Kromě designových změn společných pro všechny Octavie byly přepracovány plasty na náraznících, přibyla metalická barva Rosso Brunello a vůz dostal mlhovky s Corner funkcí umožňující nasvěcování zatáček. Rok 2010 byl ve znamení zavedení nejmenšího motoru, který Škoda v současnosti dodává do svých vozů - čtyřválec 1.2 TSI o výkonu 77 kW spojený se 6° manuální převodovkou (přesný objem 1197 cm3 je opravdu o 1 cm3 menší než tříválcové motory HTP ve Fabiích a Roomsterech!) Závodní verze Octavia byla ve specifikacích Kit Car a WRC nasazována do soutěží rallye. Je také pořádáno okruhové mistrovství Octavia Cup s identickými vozy. Škoda Octavia Kit Car Verze Kit Car byl dvoulitrový speciál postavený pro skupinu A7. Prvním startem byla Sardinská rallye 1997, kde s ní startoval Pavel Sibera. V sezoně mistrovství světa v rallye 1998 startovala na několika podnicích, ale kvůli nepravidelným startům nebodovala. Škoda Motorsport ale startoval v Mistrovství Evropy, kde byl Emil Triner celkově pátý a vyhrál Formuli 2. Zvítězil na Albena rallye a vyhrál svou kategorii na Kypru, kde byl celkově druhý. Octavia Kit Car se hlavně ale stala testovacím vozem pro komponenty specifikace WRC. Škoda Octavia WRC Škoda Octavia WRC při finské rally v roce 2001 Tým Škoda Motorsport se s vozy Škoda Octavia WRC zapojoval do závodů Mistrovství světa v rallye 1999, ale až v roce 2002 se tým zúčastnil celého čtrnáctidílného seriálu. Prvním startem byla Rallye Monte Carlo 1999, kde ani jeden vůz nedojel na start. Prvním domácím startem byla Rallye Bohemia 1999, kde Emil Triner zvítězil. V úvodní sezoně tým nasbíral tým šest bodů a nejlepším výsledkem bylo čtvrté místo, které získal Bruno Thiry. Sezona mistrovství světa v rallye 2000 byla pro tým úspěšnější. Ve Španělsku vyhrál Armin Schwarz poprvé rychlostní zkoušku. Nejlepším výsledkem bylo páté místo na Acropolis rallye 2000. Nejlepšího výsledku dosáhl tým v sezoně mistrovství světa v rallye 2001. Armin Schwarz skončil třetí na Safari rallye 2001 a vyhrál zde i rychlostní test. Následující sezona byla poslední kompletní pro Octavii. Nejlepším výsledkem bylo páté místo, které vybojoval Toni Gardemeister na Argentinské rallye. V sezoně mistrovství světa v rallye 2003 Octavii vystřídala Škoda Fabia WRC. Škoda Octavia byla jediným modelem Škody Auto, který splňoval minimální délku požadovanou specifikacemi WRC. Vůz byl poměrně robustní a dlouhý, což ho znevýhodňovalo oproti soupeřům především v úzkých a techničtějších etapách soutěže. Výhodou byla naopak dobrá stabilita. V roce 2000 si na Kyperské rally odbyla premiéru zlepšená verze závodního speciálu na bázi faceliftované Octavie.Technici týmu se zaměřili především na změny v oblasti aerodynamiky, výkonu motoru, distribuce hmotnosti a trakce. Celkem bylo vytvořeno okolo třiceti verzí vozů Octavia WRC. Finská rallye 2002 byla dějištěm premiéry třetí evoluce vozu. Ta bývá označovaná jako nejspolehlivější. Za volant Škody Octavie WRC usedli Armin Schwarz, Pavel Sibera, Emil Triner, Bruno Thiry, Luis Climent, Stig Blomqvist, Roman Kresta, Toni Gardemeister, Kenneth Eriksson, Jan Kopecký, Gabriel Pozzo, Matthias Kahle a Didier Auriol. Na vývoji vozu spolupracovala firma Prodrive. Dvacetiventilový agregát o objemu 1999 cm3 dosahoval výkonu 221 kW a točivého momentu 600 Nm. Převodovka byla sekvenční šestistupňová. Rozměry Délka - 4511 mm Šířka - 1770 mm Rozvor - 2512 mm Hmotnost - 1230 kg

Calendar of events tuning http://www.tuning-srazy.cz/

napiš uživateli Doli

přidána část historického vývoje značky Škoda http://forum.vw-scene.cz/forum/246-historie-vyrabenych-modelu/page__st__30

Škoda Furgonet - Malý a šikovný Usnesením předsednictva vlády ČSSR z roku 1982 byly Bratislavské automobilové závody pověřeny vývojem malých a středních nákladních automobilů. V té době bylo vývojové oddělení BAZ (VMV) třetí největší vývojovou základnou automobilového průmyslu ČSSR po Tatře Kopřivnice a Škodě Mladá Boleslav. S vývojem užitkových automobilů tam již zkušenosti měli. BAZ VMV zahájil vývoj nákladních automobilů v různých hmotnostních kategoriích, mezi nimi byl i malý dodávkový automobil na bázi osobního vozu s užitečnou hmotností asi 450kg. Takový vůz v tehdejší době v ČSSR chyběl. Výroba vozů Š 1202 STW byla již dávno ukončena. Jediný dostupný dodávkový vůz té doby byla Škoda 1203. Ta však se svojí užitečnou hmotnost 840 kg byla pro některé úkoly zbytečně velká a nebyla by řádně vytížena. Přitom na trhu dostupné osobní vozy s karoserií sedan a motorem vzadu nebyly vhodné - nakládat televizor či chladničku do sedanu bočními dveřmi bylo dosti problematické. Řešení, které navrhli v BAZ počítalo s maximálním využitím dílů tehdy vyráběných sériových vozů. To znamenalo vozy řady Š742 a koncepci s motorem vzadu. Bylo využito celé přední části osobního vozu až po střední sloupky, podlahová část a zadní náprava včetně hnacího agregátu. Podlaha byla prodloužena vevařením nového dílu (došlo tedy k znatelnému zvětšení rozvoru – o 346mm), zadní náprava byla zesílena s použitím dílů náprav Š1203 pro zajištění požadované nosnosti a byl u ní zvětšen rozchod kol. Brzdy byly použity ze Škody Garde (vpředu kotoučové čtyřpístové, vzadu bubnové). Nakládání bylo možné široce otevíratelnými bočními dveřmi, dlouhé předměty šlo naložit zadními nahoru vyklápěnými dveřmi nad motorem. V roce 1982 vznikl funkční vzorek a dva prototypy. Zelený funkční vzorek měl prosklenou nástavbu, vycházel ze sedanu Š120LS včetně výbavy, prodělal řadu zkoušek, při kterých najezdil celkem 78 223 km a byl vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Následující prototypy už neměly některé jeho nedostatky. Například mezistěna za předními sedadly byla u prototypů překonstruována, aby byla splněna norma pro geometrii sezení osádky, bylo provedeno odhlučnění pro splnění normy hluku. První prototyp (červený) vycházel ze sedanu Š120. Měl neprosklenou nástavbu, zkoušely se na něm drobné úpravy náprav a nástavba bez prolisů s vnitřními výztuhami. Vůz najel při zkouškách 23 946 km, z toho 17 033 km s motorem Škoda 105. Jako jediný vyhověl s tímto motorem zkoušce chlazení dle náročné ČSN, byl proto otypován jako Š105 Furgonet a takto odprodán po skončení zkoušek JZD Hustopeče u Brna. Tento kus byl také zkoušen s aerodynamickým spoilerem na střeše kabiny, což vedlo ke snížení spotřeby (až o 0,6l/100km). Druhý prototyp (žlutý) vycházel z vozu Š120LS, měl oválné světlomety, prosklenou nástavbu s prolisy a dveřmi na obou stranách nástavby. Při zkouškách najel 22 946 km. Náročné zkoušky ukázaly velmi příznivé vlastnosti z hlediska stability a ovladatelnosti vozu (díky značně většímu rozvoru a rozchodu v mnoha ohledech vozy předčily sériové sedany), splnění požadovaných parametrů (nosnost, výkony, spotřeba atd.) Problematické bylo chlazení (dědictví od sedanů), normu splnil pouze vůz s motorem 105. Koncem roku 1983 byl projekt zásahem z generálního ředitelství ČAZ v Praze zastaven, vzniklá trojice prototypů byla odprodána. Československý automobilový průmysl se připravoval na příchod vozu s motorem vpředu (Favorit) včetně jeho užitkových variant. Pro zajímavost uvádím některé parametry vozu Furgonet a jejich srovnání s parametry běžného sedanu: Do současné doby se dochovaly všechny tři vozy. Na následujících obrázcích vidíte červený prototyp, jediný, který měl neprosklenou nástavbu, plechy nástavby bez prolisů, motor 105 (Škoda 742.10) a jediný, který se dostal na území dnešní ČR. Po těžké práci v JZD Hustopeče (kde sloužil téměř 14 let) se dočkal renovace a odstranění dodatečných zásahů. Další dva vozy jsou stále na Slovensku a renovace (kterou také potřebují) je teprve čeká. Čas od času se vyskytne informace, že snad byl ještě po oficiálním ukončení projektu vyroben nějaký Furgonet pro soukromou potřebu zaměstnanců BAZ ze zbylých dílů. Tuto informaci se mi však nepodařilo potvrdit, všechny oficiální materiály hovoří jen o zmíněných třech vozech, na fotografiích se vyskytují jen tyto tři vozy.