Manuál, nebo automat?
Klimatizace se dají rozdělit na tři druhy: manuální, poloautomatické a plně automatické. V inzerátech se často můžete setkat i s termínem "digitální klimatizace", což ovšem neznamená prakticky nic víc než to, že není manuální a že má displej se zobrazením teploty. Neznamená to však, že je plně automatická.
Nejjednodušší manuální klimatizace se zapínají pouze stisknutím tlačítka s nápisem A/C (air condition) nebo symbolu sněhové vločky. "Systém pak začne do kabiny vpouštět ledový vzduch, intenzita chlazení se dá regulovat pouze tím, že do něj z topení přimícháváte vzduch teplý," vysvětluje Oldřich Vacek ze servisu Auto Staiger.
U poloautomatických klimatizací si teplotu nastavíte na displeji (nebo otočením ovladače s zobrazenými teplotami), a systém sám proudící vzduch namixuje. Ovšem pozor – dál už teplotu v kabině nehlídá.
To je výsadou automatických klimatizací.
"Většinou je poznáte podle tlačítka s nápisem Auto nebo i podle toho, že po nastartování začnou hodně foukat, a pak po dosažení požadované teploty samy ztichnou. Tady už se řidič nestará vlastně o nic – systém díky čidlům hlídá teplotu v kabině. Klimatizace se zapíná samočinně, což poznáte na zvuku motoru," popisuje Oldřich Vacek.
Lepší modely aut disponují také kontrolou kvality vzduchu – když třeba pojedete za čoudící dodávkou, přepne se klimatizace na vnitřní okruh. Ve střední třídě jsou také běžné dvouzónové nebo čtyřzónové klimatizace – tady si buď spolujezdec, nebo i pasažéři vzadu sami nastaví, jak studený vzduch na ně má foukat. Samozřejmě, že i plně automatická klimatizace jde vypnout, většinou tlačítkem On/Off, případně ubráním síly ventilátoru na nulu.
Zdroj: www.idnes.cz