Přejít na obsah

Moravskoslezský kraj - Co takhle uspořádat nějaký sraz?


Kjuba

Doporučené příspěvky

Musím se TOMUS-e zastat. On je polák a píše tím stylem, že kombinuje Google translator s jeho (polskou) mluvnicí, potom to tak vypadá. Takže prosím trochu schovívavosti v jeho případě.

Taky dost pochybuji o tom, že tu Tvoji poznámku s trakařem a o původu nicku pochopil tak jsi ji myslel Ty sám.

Neboj, my už jsme si to vysvětlili.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Bando, zajímalo by mne, kdo z vás by v rámci nějakýho srázku by chtěl absolvovat prohlídku pevnostní tvrze Bouda - nejzachovalejší tvrz z těch, který ČSR postavila v letech 1936 - 38 na obranu svý severní hranice před Ádou Čalouníkem a jeho výbojnýma eskapádama.

 

Upozorňuju předem, že to není pro slečinky, dole v podzemí je trvale kolem 10-12°C, spousta schodů nahoru dolů, stane se, že provozovatelům vyplivne generátor a prohlídka se koná s petrolejkama a baterkama - svoji baterku pro případ nouze každopádně s sebou, na sebe teplou bundu a dobrý obutí - teplota dole je trvalá, i když na povrchu praží pupenec o sto šest a je 30 ve stínu. 

 

Myslím to takhle - na sobotu 4.6. nebo 11.6. se smlouváme na srázek - dopoledne by se mohla konat rozhledna, hospůdka, gáblíček, odpoledne klidně i ta Mladějovská úzkorozchodka, ale ten Mladějov, to je otázka tak na 3 hodiny minimálně. Jsem schopnej se tady poptat, kolik by stál nocleh na železničních nocležnách - a v neděli ráno by se mohlo vyrazit na tu Boudu. Je to slabá 3/4hodina jízdy, ale pak pěší tůra. Většina ostatních tvrzí totiž prošla po válce nějakým stupněm "přestavby" na objekty určený k umístění jinejch věcí, než k obraně, protože byly snadno přístupný po silnici  - Boudě nejbližší 3 tvrze byly překopaný úplně, na východ ležící Hůrka je předělaná na zbrojní a muniční sklad ČSLA/AČR a fungovala tak až do roku 2008, na západě sousedící Adam je předělanej na armádní archív ještě teď a o kousek dál na západ ležící Hanička (už nespadající do Králickýho úseku opevnění) byla v 70. letech přebudovaná na protiatomovej bunkr pro komančérský hlavouny. Jediná špatně dostupná, protože k ní nevedla žádná asfaltka, zůstala Bouda - to ji asi zachránilo. Z obou míst, odkud je dostupná ofiko cestou, je to ke vstupnímu objektu minimálně na hodinku pěšourem - to hodně omezuje případný zájemce o prohlídku z větší dálky, proto jsem myslel až na neděli a ten nocleh ...

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Bouda není jen takovej nějakej bunkr. Bouda je sice možná nejmenší z postavenejch, ale do dnešní doby nejlíp zachovaná TVRZ = byla plánovaná jako soustava několika betonovejch objektů vysoký třídy odolnosti = stěny a stropy ze železobetonu tloušťky až 3,5 metru a s hlavňovou výzbrojí o vysoký palebný síle = lehký a těžký kulomety, protitankový kanóny ráže 40mm a rychlopalný houfnice ráže 100mm. Byly projektovaný i speciální zezadu nabíjený minomety pro pevnostní účely ráže 120mm - ale vůbec se nedostaly do výroby ani v prototypech.  Nadzemní objekty byly zásobovaný systémem podzemních chodeb a prostor, kde byly vyrubaný a vybetonovaný spojovací chodby, muniční skladiště a kasárenský ubikace, energetický hospodářství, vzduchotechnika včetně filtrovny vzduchu pro nucenou tlakovou ventilaci všech objektů, vodohospodářství včetně kanalizace, ošetřovnou atd. Posádka měla bejt v takový tvrzi schopná boje až několik tejdnů, protože mužstvo se ve službě střídalo a bylo počítaný i s rezervama. K zásobování sloužil vstupní bunkr, umístěnej na odvráceným svahu, napojenej na silniční síť a určenej k zásobování i v boji = měl dvojitý vstupní vrata, takže se daly použít i jako určitá "přechodová komora" v případě chemickýho útoku atp. Dovnitř se dalo přímo zajet s nákladním autem a vykládka se děla až uvnitř = v bezpečí pro posádku. O bezpečnosti může vypovědět i to, že v nejhlubším místě je hlavní chodba vyrubaná v hloubce přes 60m pod povrchem kopce.

 

Podobnejch tvrzí bylo vyprojektováno celkem 15 na linii opevnění od Bohumína po Krkonoše, stavět se začalo jen několik z nich - z toho 5 bylo při obsazení pohraničí stavebně plně hotovejch, 4 byly rozestavěný a zbytek staveb úřady těsně před okupací buď zrušily, nebo taky vůbec nezahájily. Výzbroj nebyla nikde kompletní, instalace čítala jen kulometnou výzbroj a protitankový kanóny - těžký dělostřelectvo v podobě houfnic 100mm a minometů 120mm nestihly zbrojovky do října 1938 vyrobit. Během okupace pak Němci na těch dostavěnejch objektech jednak cvičili jejich dobejvání, druhak na nich zkoušeli munici určenou k ničení podobnejch objektů - i to lze na Boudě vidět (na Hůrce a na Haničce taky). Po válce pak tvrze většinou chátraly, některý obsadila armáda a některý vnitro - pak si je porůznu přebudovávaly, takže v původním stavu z roku 1938 není prakticky ani jediná - a nejblíž dobovýmu stavu je právě Bouda.

 

To co si může návštěvník prohlídnout třeba v pěchotním srubu u Opavy, na Cihelně nebo U potoka, na Březince a v jinejch pěchotních srubech arabskýho i římskýho typu, po desítkách roztroušenejch po celý severní hranici bejvalýho Československa, se vůbec nedá s tím co je na tvrzích srovnávat - tvrze jako jediný objekty měly mít těžkou dělostřeleckou výzbroj s dosahem víc než na přímej dohled - stavěly se tam, kde bylo potřeba palbou bránit nepříteli v přiblížení k průsmykům, hromadit vojenský prostředky pro průlom a celkově mu škodit i v jeho vnitrozemí, nejen přímo na linii boje. Prostě TVRZ je něco jako "bunkr na druhou" - a kdo někdy v nějaký tvrzi byl, ví o čem tady smolím romány.

 

A finální překvápko na konec - mám předběžně rozjednaný s příslušnou institucí, že zatímco drtivá většina návštěvníků usilujících o prohlídku tvrze Bouda k ní musí dorazit po svejch (nanejvejš na kole) z Těchonína, ze Suchýho vrchu anebo z Lichkova, což dělá minimálně hodinu až dvě pěšího pochodu lesem od nějakýho běžně dostupnýho parkoviště, tak my bychom mohli na základě písemný žádosti obsahující registrační značky zúčastněnejch vozidel a základní nacionále držitele/provozovatele obdržet jednorázový povolení až ke vstupnímu objektu nazvanýmu K-S-22a KROK hezky pohodlně DOJET PO OSE. Jedná se o tenhle úsek cesty:

 

https://mapy.cz/s/CRg0

 

Cesta je štěrkopísková, válcovaná, sjízdná se zvýšenou pozorností i pro osobák, bunkráci po ní jezdí ke vstupnímu bunkru taky. Tím by se pro nás celodenní štreka změnila na velice solidní vejlet - hlavně pro ty z větší dálky si myslím že by to bylo přijatelnější, že by se po několikakilometrovým štrachání se lesem a betonový prohlídce nemuseli zase vláčet lesem zpátky k autu - a teprve pak jet domů. Co je k tomu nejdůležitější - death-time pro podání žádosti je pátek 20. květence pro víkend 4-5. června, nebo pátek 27. květence pro víkend 11-12. června. Od pana starosty Těchonína vím i kde si můžeme předem zamluvit obědovou zastávku, takže i tohle by bylo v rámci možností zajištěno.

 

Kdo by se skutečně chtěl na Boudu podívat, dávám tady možnost. Konkrétní termín, místo kde se sejdem = odkud pojedem jako vláček a další detaily musíme ještě dořešit, ale základní věc je daná - pokud se dohodneme a včas požádáme, můžeme až ke vstupnímu bunkru dojet svýma autama. Prohlídka není vhodná pro malý děti (řekněme pod 10 let) a lidi s omezenou pohyblivostí (schody), taky klaustrofobici by se jí měli vyhnout. Je potřeba počítat s tím, že dole je mokro (ne všecka voda jde hned do odvodnění) a taky je tam celoročně stálá teplota 10-12°C - takže ZIMA. Na sebe proto solidní obutí (nejlepší jsou asi KANADY), dlouhý kalhoty a aspoň nějakou teplejší bundu. Jinak je to ZÁŽITEK, obzvlášť když hochům bunkrákům vypadne agregát nebo jim v něm dojde nafta - pak se jde "dolů" jen s baterkama a s petrolejkama. Zažil jsem před pár lety a bylo to NĚCO. 

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zni to velice lakavě , hlavne ze ten tyden mezi tim mi zena nic neodmitne bo slavim kulatinky :) ... Kluci nejaka moznost ubytovani v okoli ?

 

Drážní nocležny v Český Třebový - pokoje po 2 nebo po 3 postelích, styl "svobodárna". Cenu noclehu můžu zjistit, rezervace je možná na telefon. jinak tu jsou samozřejmě i nějaký ty hotely, ale to už jde dost do peněz.

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Obdivuju Ekkara v délce psaných textů :D Nicméně výklad lepší jak na nějakém zámku,hradě  :kol-28:

Víš co - tyhle betonový obludky a obludy jsou tady v příhraničí skoro všude - v lese, u cesty nebo uprostřed pole. Celkem se jich postavilo nějakejch 12 000 a když jsem zjistil, k čemu měly sloužit a že na jedný z nich sloužil v osmatřicátým jako mobilizovanej záložák i můj děda, začalo mě to zajímat ... Bohužel dědy už se nezeptám, kde to přesně bylo a kterej konkrétní bunkr, ani ho tam nemůžu vzít, aby se po X letech podíval kde číhali na Skopčáky - umřel v únoru 2003 ... Ale vím, že to bylo "někde na Králicku"  ....

Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Malto,abych pravdu řekl,tak po dechberoucím Ekkarově výkladu vlastně nikam nemusím.

Ještě by tady mohl popsat výhled z rozhledny a zážitky z úzkokolejky a jsem spokojený.

Udělám si puntík do mapy " TADY JSEM BYL !" a mám splněno. :kol-48: :kol-48: :kol-48:

Leda velký prd... To se musí vidět na vlastní bulvy, povídání je srovnatelný s desetkrát vylouhovaným čajem ... Třeba vidět na vlastní oči kousek od samotný Boudy jeden "řopík" vyvalenej po jedný německý zkoušce výbuchem předimenzovaný nálože ze země a ležící na boku VCELKU = bez zřetelnýho poškození, nebo mít možnost se podívat zvenku a při zvláštních prohlídkách i zevnitř do schodišťový šachty pěchotního srubu K-S-24 Libuše, kterej Němci výbuchem speciální nálože utrhli od základů jako celek, takže došlo k rozdrcení (ne proražení, jen k rozdrcení betonu, výztuž to udržela vcelku) jedný 3,5m silný stěny a k posunu celýho tělesa vážícího víc jak 5 tisíc tun zhruba o půl metru, to nejde zprostředkovat, to se musí vidět (při prohlídce se návštěvník doví i o jakou výbušninu šlo)...

Editováno: , autor: Ekkar_z_Bastlírny
Odkaz ke komentáři
Sdílet na ostatní stránky

Zapojit se do konverzace

Nyní můžete odeslat příspěvek a zaregistrovat se později. Pokud máte účet, přihlaste se nyní a zveřejněte příspěvek pomocí svého účtu.

Návštěvník
Odpovědět na toto téma...

×   Vložili jste obsah s formátováním.   Odebrat formátování

  Je povoleno maximálně 75 smajlíků.

×   Z vašeho odkazu byl automaticky vytvořen náhled..   Odstranit náhled a nechat pouze odkaz

×   Předchozí vložený obsah byl obnoven.   Vyčistit editor

×   Nemůžete vložit obrázky přímo. Aktualizujte nebo vložte obrázky z URL.

×
×
  • Vytvořit nový...