1967 – Škoda 720, Škoda 1100 MB de Luxe (715), 1100 MBX de Luxe (723 T)

[Standis]

Škoda 720 byl prototyp vozu střední třídy s klasickým uspořádáním pohonu (motor uložený vpředu podélně, pohon zadních kol), který se vyvíjel v letech 1967–72 v automobilce AZNP v Mladé Boleslavi a který měl přijít do sériové výroby v roce 1973.

Škoda 720 s karoserií kupé

Výrobce AZNP Mladá Boleslav

Roky produkce pouze prototypy 1967–72

Místa výroby Československo

Karoserie 2, 4, 5

Třída střední

Technické údaje

Délka sedan: 4373

kombi: 4420

kupé: 4360 mm

Šířka 1653 mm

Výška 1465 mm

Rozvor 2550 mm

Objem zavaz. prostoru sedan: 360 l

Hmotnost pohotovostní

• kupé: 1061
  
• kombi: 1065
  

celková

• sedan: 1525 kg
  

Motor řadový čtyřválec OHC

Převodovka 4

Začátek vývoje

Původním impulsem byl projekt tehdejšího ředitele AZNP Ing. Josefa Šimona „Rozvoj integrované výroby osobních vozů v ČSSR“, který mimo jiné předpokládal dvě nosné modelové řady Škoda – jednak větší vozy typové řady 720 (s motory 1250 a 1500 cm³), jednak menší vozy typové řady 740 (s motory 900 a 1100 cm³). Obě řady měly být vyráběny jako sedany, tudory, kombi a řada 720 navíc i jako kupé.

Technické a estetické řešení řady 720 měla na starosti řada špičkových odborníků (na rozdíl od velmi skromného týmu řešitelů řady 740). První funkční vzorek navrhl karosář AZNP Kvasiny Ing. Josef Brokeš v roce 1967, jeho pětidvéřový sedan se splývavou zádí byl evidentně inspirován slavným Renaultem 16, avšak trpěl mizernou odolností ve zkrutu. Druhým karosářem byl Ing. Jan Žáček, který v letech 1968 a 1969 zkonstruoval sedan, kupé i kombi s původním pontonovým tvarem karosérie a obrovskou zasklenou plochou (a tedy vynikajícím výhledem do všech stran). Na popud tehdejšího hlavního konstruktéra AZNP Ing. Stanislava Sajdla však automobilka vstoupila do jednání s italskými designérskými společnostmi a tak Žáčkovy linie definitivně doladil v letech 1969 a 1970 již tehdy uznávaný italský designér Giorgetto Giugiaro.

Podvozkové skupiny zajišťovali konstruktéři Ing. Ivan Roček, motorář Ing. František Fidrmuc a jako hlavní projektant Ing. František Uhlíř. Při návrzích se údajně uvažovalo i o pokrokových prvcích, jakými byla automatická převodovka, klimatizace, posilovač řízení, ABS a prý i airbagy – pravděpodobnost těchto údajů ale musíme porovnat i s tehdejší realitou jak mezi subdodavateli, tak mezi konkurencí. Jak již bylo zmíněno, Š 720 měla být vybavena dvěma druhy motorů: slabší 1250 cm³ a silnější s objemem 1500 cm³, přičemž hlavním rozpoznávacím znakem mezi oběma verzemi měla být přední maska – slabší vůz měl mít pouze dva reflektory, zatímco verze se silnějším motorem měla mít vpředu čtveřici světlometů. Stejným způsobem se později lišily vozy Škoda 110 od slabších Škoda 100, resp. silnější Škoda 120 LS a 120 GLS od slabších verzí Škoda 105/120.

Ukončení projektu

K sériové výrobě však nikdy nedošlo. Jako hlavní důvod pro zastavení projektu se často udává nezájem sovětských průmyslových tajemníků, kteří měli strach, že by Š 720 konkurovala jejich ladám. Vzhledem k tomu, že objem výroby Š 720 měl být o řád nižší než výroba „žigulíků“, že v SSSR byl obrovský neukojitelný hlad po osobních automobilech a že Sovětský svaz sám nabádal své satelity k samostatnosti v automobilizaci, lze tuto lidovou pověst označit za smyšlenku. Příčina tkví jinde: obě řady byly totiž vyvíjeny jako zcela nové auto, avšak bez jakékoliv vzájemné provázanosti (720 – hliníkový motor, převodovka jako skříň s víkem; 740 – litinový motor; převodovka svisle půlená) a tak by záměnnost dílů byla minimální, navíc zde chyběla i jakákoliv technologická návaznost na dosavadní výrobu.

Na vybudování zcela nových výrobních areálů a pořízení zcela nových výrobních technologií tedy chyběly spíše miliardy Kčs, jenže v té době automobilka stále ještě splácela úvěry za nové technologie pro výrobu „embéček“. Finalistou se měla stát automobilka BAZ v Bratislavě – o jejím zřízení se sice rozhodlo v polovině roku 1971, už v listopadu 1972 ale vydala vláda ČSSR zákaz dalšího vývoje Š 720 a 740 v AZNP, ovšem základní kámen BAZ byl položen dokonce až v roce 1974 (tato automobilka nakonec nikdy plnohodnotně nefungovala, až v 80. letech vyráběla malé série vozů Škoda Garde a Škoda Rapid) a vozy typové řady 720 se zde vyrobily jen jako tři funkční vzorky pod novým typovým označením 731 sedan a 732 kombi.

Do 30. 6. 1971, kdy byla podepsána převodní smlouva mezi AZNP a BAZ, byly celkové náklady na projekt Š 720 vyčísleny na 37 372 870, – Kčs, přičemž 483 tisíc Kčs činila nevratná státní dotace a dalších 26,7 milionu Kčs byla nevratná dotace z oborového fondu Generálního ředitelství Československých automobilových závodů (to byl, moderně řečeno, holding veškerých československých podniků činných v segmentu automotive).

Dochované vozy

Z původních vozů Š 720 se dochoval nejméně jeden vůz Š 720 se Žáčkovou karosérií – jde o pětidvéřový vůz s karosérií typu kombi, žluté barvy, který na podzim 2009 jezdil na registračních značkách Plzeňského kraje. V depozitáři Škoda Auto je snad i zmíněný Brokešův sedan. Dále dodnes existuje několik prototypů s Giugiarovou karosérií: jsou známé dva červené sedany s motorem 1500 (jeden je registrován v Praze, druhý je v muzeu Volkswagenu), jeden modrý sedan se slabším motorem 1250 v modré barvě (v depozitáři Škoda Auto) a červené kupé 1250 v rukou soukromého majitele – tento vůz má již karosérii zcela odlišnou od předchozích typů a jsou na něm evidentní rysy budoucí typové řady 742, známé jako Škoda 105/120. Druhé červené kupé, tentokrát s motorem 1500 se nachází v brněnském Technickém muzeu.. Na Slovensku se nachází jeden exemplář červeného sedanu s motorem o 1500 v rukou soukromého majitele registrovaný v Krupině.

Technické údaje

Karosářské verze

• Sedan
  
• Kombi
  
• Tudor
  
• Kupé
  

Motor

řadový čtyřválec OHC

• 1498 cm³ (80×61,5 mm); 62,5 kW / 87 koní při 5300 1/min; 125 Nm při 4000 1/min
  
• 1236 cm³ (80×74,5 mm); 48,5 kW / 66 koní při 5500 1/min; 98 Nm při 4000 1/min
  

Spotřeba

• motor 1500 cm³ – 11,8 l / 100 km
  
• motor 1250 cm³ – 11,5 až 13,3 l / 100 km
  

Maximální rychlost

• motor 1500 cm³ – 152 km/h
  
• motor 1250 cm³ – 136 km/h
  

Zrychlení z 0 na 100 km/h

• motor 1500 cm³ – 18,8 s
  
• motor 1250 cm³ – 24,2 s
  

Předpokládaná cena v roce 1974: od 35.000 Kčs (průměrná mzda v roce 1975 byla 2313 Kčs).

[Standis]

Zašlapané projekty

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10209988352-zaslapane-projekty/409235100061009-zapomente-na-skodovku/video/

[Standis]

Škoda 1100 MB je model automobilu, který byl produkován českou firmou Škoda v Mladé Boleslavi v roce 1968 - 1969.

Š1100 MB modely se neliší od těch z řady Š1000 MB. Jediný rozdíl byl v silnější motory o objemu 1107 ccm a výkonem 52 koní při 4800 ot / min, na 81,5 Nm při 3000 ot / min. nejvyšší rychlost 127 km / h, průměrná spotřeba paliva ze dne 7. , 9 l/100km.

Škoda 1100 MB de Luxe

Výrobce Škoda Auto

Výrobní období 1968 - 1969 - typ 715

Místo původu Československa, Mladá Boleslav

Předchůdce: Škoda 1000 MB

Nástupce Škoda 110

Technické údaje segmentu C

Karoserie: 4-dveřový sedan

Motor OHV

1107 cm ³, 52 KM/81, 5 Nm typ 715,723

Převodovka 4-stupňová manuální

Pohon typu Zadní

Technické údaje

Délka 4170 mm

Šířka 1620 mm

Výška 1390 mm

Rozvor: 2400 mm

Pohotovostní hmotnost 800 kg ~~~HEAD=dobj

Kapacita. Palivová nádrž 32 l

Počet 4/5

Objem zavazadlového prostoru 340 l.

Kapacita 350-375 kg

Škoda 1100 MBX de Luxe

Škoda 1100 MBX de Luxe v muzeu Škoda v Mladé Boleslavi

Premiéra výrobce Škoda Auto 1968

Výrobní období 1968 - 1969 - typ 723

Místo původu Československa, Kvasiny

Předchůdce: Škoda 1000 MBX de Luxe

Nástupce Škoda 110 R Coupe

technických data segmentu C

Karoserie: kupé 2-dveře

benzinové motory R4 OHV 1107 ccm, 52 kW

Převodovka 4-stupňová manuální

Pohonem zadní

Technické údaje

Délka 4170 mm

Šířka 1620 mm

Výška 1390 mm