McMatej

To je jasně netěsný posilovač, pravděpodobně zpětný ventil, který je v přívodní hadici. Vracení destiček s tím nesouvisí, ony se vracejí, ale tak málo, že to není okem vidět. Jestli jde točit kolem případně lehce utlačit auto, tak je to ok.

Podle mého názoru není mezi ultrazvukem a sprejem rozdíl. Prakticky jde o to rozprášit dezinfekční látku do vzduchu a samotná účinnost čištění je závislá na učinnosti dezinfekčního prostředku. Narozdíl od toho čištění při ozonem je samotný ozon velmi účinnou dezinfekcí. Hledal jsem jak se ozon vyrábí a vyrábí se např. VUV výbojkama u kterých je mnoho bezpečnostních opatření, mám pocit že by je prodávali nejraději na "zbrojní pas". :-) Takže za sebe, kdybych měl do něčeho investovat, tak do čistění ozonem. P.S. Vzpomínám si, jak jsem se jako malý chlapeček opaloval u "Horského sluníčka" a po tom byl pokoj taky pěkně provoněný ozonem. Jestli ho někde najdu, tak bych ho zkusil nechat svítit v autě při puštěné klimě. ;-)

Jednoduše, otočit doleva a vytáhnout směrem dozadu. viz příloha oprava: Ta příloha se někde zatoulala, tak druhý pokus. vypouštěcí.pdf

Já si podél auta natáhnu rovnoběžně dva provázky a od nich měřím a volant mám absolutně rovně. Stačí si s tím jen trochu pohrát. :-)

Já bych to hádal na spojkové ložisko. Protože za jízdy se převody točí pořád a když to po sešlápnutí spojky přestane, tak to musí souviset jen se spojkovým ložiskem. Tonda-B: Spojková lamela je na drážkovaném hřídeli, takže axiální síla ze spojky se na hřídel převodovky nepřenáší.

Ozon se neskladuje, protože je to tak nestabilní plyn, že skladovat ani nejde. To co se prodává budou pravděpodobně ionizátory.

Když to čerpadlo utlačilo na starých škodovkách z motorem vzadu a chladičem vpředu, tak to tady utlačí taky. A kdyby náhodou ne, tak menší řemenice a hned bude čerpadlo víc tlačit. ;-)

Tak v tomto případě je to divné. To by mohlo být to samé co pod tebou popisuje "Pusher...". To se mně ale zdá normální. Po startu, při zvýšených volnoběžných otáčkách, je škrtící klapka víc otevřená (tedy pokud máš benzín) a v sacím potrubí je proto menší podtlak. Hadice do posilovače jde jen jedna, tak nebude problém ji najít, ale v tuto chvíli si myslím, že pravděpodobnější je varianta "Pusher..."

A nebo by to mohla dělat netěsná podtlaková hadice k posilovači. Když se netěsnost zmenší (třeba chvěním nebo otřesem), udělá se větší podtlak v posílovači a posilovač víc "posílí" .... Hydraulický brzdový asistent (HBA) pomáhá brzdit při kritických situacích, ne při lehkém přibržďování.

ABS s tím nemá nic společného vzhledem k funkci, ale vzhledem ke konstrukci. V jednotce ABS je mimo nějakých ventilů a čerpadla atd. i "zásobník tlaku". A podle mého názoru se při velkém tlaku na pedál tlačí kapalina do něj.

Při vypnutém motoru a zařazené rychlosti nedrží auto "zabrzděné" komprese, ale tření v motoru. Komprese respektive tlak ve válcích žádný není - neudrží se tam. To je na velkém kopci normální. Zpátečka není víc do pomala než 1. (na Fábiích 1. 3,455, zpátečka 3,182) Při pootáčení se vypnutého motoru může přeskočit rozvodový řetěz, obzvlášť když se motor pootočí v proti směru správného směru otáčení.

Nejsem si tím úplně jistý, ale mám pocit, že mně se to chovalo podobně (na jiném autě, ale to je jedno) Auto brzdilo dobře, hodně dobře, nebyl by problém zastavit kola. Při vypnutém motoru když se vyšlapal podtlak z posilovače, tak šel pedál větší silou, ale jen do cca poloviny zdvihu. S běžícím motorem (a posilujícím posilovačem) šel pedál lehce na polovinu zdvihu, tam zarazil, ale "hovadskou" silou šel prošlápnout až na podlahu. Odhadoval bych to na ABS.

Bylo, ale je to výrazně víc práce. A zmenšení odporu otáčení volantem bylo až překvapivě velké.

Toho bych se nebál.

To je celé nějaké divné. Aby to prasklo od mrazu, tak by tam musela být čistá voda a dnes snad nikdo nedává. Když je jen malá koncentrace, tak to nezmrzne na kámen, ale udělá ledovou tříšť a ta nemá "trhací" účinky. A i kdyby, tak by to neprasklo jen z vody do oleje, ale praskl by celý blok, takže by tekla voda ven, nejspíš by vyskákaly zátky na hlavě. Olejový kanál s tlakovým olejem sousedí s vodou jen tam, kde jde olej z čerpadla do filtru a zpátky (levá přední svislá hrana bloku motoru). A že by to prasklo zrovna na tomhle kousku? To se mně nezdá. Mně se jako nejnebezpečnnější místo jeví těsnění pod hlavou, tam kde přechází olejový kanál z bloku do hlavy. Mělo by jít natlakovat (třeba jen vzduchem) olejové kanály a sledovat kde to bublá.

Hlavně z toho nedělejte vědu. Při měření na teplém nebo studeném jsem nezaznamenal rozdíl, který by stál za řeč. Když strčím měrku do motoru promáčknutím k sobě, tak naměřím jinou hodnotu (o cca 3 mm), myslím že proto, že měrka je ohnutá a nejde do oleje svisle (kolmo k hladině), za správnější beru vyšší naměřenou hladinu.

Mně se do 1,2 htp 47 kW, vešlo 3,2 l a na měrce to bylo na konec čtverečků.

Když už se pouštět takto do dezinfekce, tak jsou i bezchlorové a tím pádem vůči kovu neagresivní dezinfekční prostředky. např. dezisan. Taky jsem na podobný postup myslel, (chtěl jsem naplnit vnitřek odkapným otvorem, dokud to někde nepřeteče) ale nechávám to až jako nejposlednější řešení. Savo bych tam ale nelil.

Já taky už několikátý rok "bojuju" se zbytkovým smradem (po zapnutí a vypnutí to krátce zasmrdí). Myslím si, že zdroj smradu je někde kudy odtéké kondenzát, ale neproudí tudy vzduch, takže se to tam špatně vysouší a tím pádem plesniví a smrdí. Takže mám v plánu nastříkat pěnu do klimatizace otvorem kterým odtéká kondenzát.

Pawouk: Dobře Ty. ;-) Taky z toho vyplývá, že topením nevysušíme výparník.

Nemůže být výparník a topení paralelně (vedle sebe). Klapka by přepínala kudy má proudit vzduch. Vede mně k tomu to, že když vypnu klimu a zapnu topení, začne to topit skoro okamžitě. Kdyby bylo topení a výparník za sebou, tak by se vzduch napřed ochladil ve výparníku a pak ohřál v topení, takže by přepnutí muselo trvat déle. Obrázek by nebyl?

Proč by to nevydezinfikovalo výparník? Po vystříkání ze spreje se to vypaří do vzduchu a na studeném výparníku to zkondenzuje.

Tak ještě jednou, uvedu to jako příklad. Řekněme že hifi bere proud 10 A. Když budeš hrát 4 hodiny (s vypnutým motorem), vyžere z baterky 4 h x 10 A = 40 Ah. A je jedno jestli bude baterie mít původní (maximální) kapacitu 75 Ah nebo 100 Ah. A těch chybějících 40 Ah dobije alternátor do 100 Ah i do 75 Ah baterky za stejnou dobu. Pokud vybiješ baterii úplně na doraz, tak dobíjení bude trvat úměrně déle. 100 Ah baterii budeš dobíjet 1,33 x déle než 75 Ah. Osobně si myslím, že to alternátor zvládne, ale při tomto používání baterie jí prospěje občasné dobití mimo vozidlo nabíječkou do znaků plného nabití.

Dekódování výbavy ze štítku (kde by mohl být i alternátor) je např. tady . ALE ta tvoje auto hifi vybije (za stejnou dobu používání) baterii o stejnou část kapacity. Takže dobíjení bude trvat stejně dlouho. Rozdíl bude v tom, že když budeš např. 4 hodiny (nevím kolik to bere) hrát, tak s menší baterkou už nenastartuješ, s větší ano.

Já si těmi mýticky vysokými teplotami na prvním pístním kroužku a následným degradováním oleje nejsem jistý. Pokud by to tak bylo, tak by se v první řadě musel zapéct pístní kroužek (kroužky) a to se neděje, takže si myslím, že nebude tak zle.