Johny.z

@MilanHos: V případě pneu s rozdílem 1 rok (a pár tisíc km) bych to asi neřešil a dal novější předek, aby se více sjely. A pak točit. Jak říkáš, pak nemá logiku po sezóně pneu prohazovat. Ale pozor, pokud dáváš dopředu a dozadu pneu jiného výrobce, tak můžou mít úplně jiné vlastnosti na mokru a troufnu si tvrdit, že by to mohlo být "o hubu". Jinak doufám víš, že pokud nemáš výjimku v TP (tím není myšleno více alternativních rozměrů), tak dle vyhl. 341/2014 Sb. musíš mít na všech kolech pneu stejného rozměru (s výjimkou nouzového dojetí). Jinak pro inspiraci: https://www.garaz.cz/clanek/vlog-109-spravne-obute-nove-pneumatiky-a-pamet-naroda-21000601

@zwan: a právě to je otázka, proč tam ta jednotka je. Jestli je to pouze kvůli emisím, aby se alternátor budil jen po nezbytně dlouhou dobu nebo (i) kvůli ochraně baterky a nebo ještě z dalších důvodů: Představme si, že baterku nabiju na 100% přes póly/venku, připojím, nastartuju, vyjedu z garáže a pak tři kilometry sjíždím z kopce a brzdím motorem (v Praze běžná situace). Pokud v tomto případě daná ŘJ počítá s tím, že baterie je nabitá na nějakých 80% a jejím vstupem není pouze palubní napětí, tak se mi může stát, že budu baterku dobíjet nějakými 16V, což znamená dost velký proud a v každém případě to povede minimálně k plynování (dejme tomu, desky jsou odolnější a snad se nerozdrobí). Proto si myslím, že (zřejmě) existuje onen jednoduchý způsob, jak jednotce říct, že baterie je nová/nabitá/má se provést kalibrace a to odpojením měřícího členu při zachování napájení jednotky - pořád je to rychlejší než cokoli kódovat. Nepochybuju, že kdyby se auto bez (zásadního) vlivu na životnost (zřejmě baterie - 5let) bez té jednotky obešlo, tak by tam nebyla. Navíc je tu ještě jedna věc: když baterie stárne, tak sice "plně nabitá" vykazuje stejné napětí jako nabitá nová, ale pojmutý náboj je výrazně nižší - možná i to je důvod, proč se zřejmě měří protékající proud: aby se případně zavčasu vypnul SS nesmysl a auto nezůstalo trčet někde v křižovatce kvůli mrtvé baterii, nebo v horším případě nechcíplo při akceleraci při předjíždění - ono i k nabuzení alternátoru je potřeba netriviálního proudu.

@milanxx: teď asi úplně nerozomím. Dle mých chabých znalostí elektrotechniky: Pokud by ŘJ měřila pouze napětí na akumulátoru, tak je přece (prakticky) jedno, jestli (-) pól nabíječky při nabíjení připojím na kostřící bod karoserie nebo přímo na baterku - napětí na baterii bude měřeno stále stejně přesně. Jediný důvod, proč nabíječku připojovat ke karoserii je nutit proud téct skrz nějaký měřící člen (malý rezistor, na kterém budu měřit úbytek napětí) a tím počítat celkový náboj dodaný do akumulátoru.

@milanxx: je to pravděpodobné... Pokud by měříla pouze napětí, bylo by úplně jedno, kam píchnu (-) pól nabíječky. Ale zajímal by mě ten člen, na kterém měří procházející proud...

@milanxx: jakou funkci má ta ŘJ? je někde dostupné její schema zapojení? To jako má na (-) vodiči nějaký malý, přesně definovaný rezistor, na kterém měří množství náboje prošlého z/do baterie?

@osobne: velikost kol a pneu by nemel mit (vyrazny) vliv na zobrazovanou hodnotu spotreby - ridici jednotka si pamatuje obvod kola a vlastne pocita mnozstvi nastrikaneho benzinu na urcity pocet otoceni kol, a ze stejne veliciny se pocita i rychlost a ujeta vzdalenost.

Pokud máš prodlouženou záruku na 5 let a dodržuješ servisní plán alespoň v minimální předepsané míře, tak ano. Nicméně, jak jsem psal, zbavovat se auta velikosti a ceny Fabie, pokud je v záruce, mi smrdí... EDIT: ale nejprve si spočítej reálnou spotřebu. Spotřeba, kterou ukazuje palubní počítač, není relevantní - operuje s nějakou Pichšvejcovou konstantou, která se dá nastavit. Naopak měřidlo na čerpačce musí být kalibrované. Takže se může stát, že přijedeš do servisu, přijde maník s VAGem, nastaví konstantu v počítači a bude "opraveno".

Obecně spotřební zboží z Lidlu je Čína, Indie a pod. Nicméně hobby řady (některých) renomovaných výrobců taky a podle mého v obdobné kvalitěm, takže nikomu to nenutím, ale pokud nechci vypláznout násobně víc za profesionální nářadí, jdu do Lidlu a případně během tří let vrátím...

Po cca 800km se rozsvěcí hladový oko, tak tankuju. Nikdy jsem takto nenajel míň než 800km. EDIT: vzhledem k tomu, že je to auto z druhé ruky, nemůže být potuněná ŘJ? Je mi podezřelé, že by soukromá, ale i právnická osoba s nájezdem 15tkm/rok prodávala auto ještě před tím, než vyprší pětiletá záruka (tvrdíš, že má servisku).

@bitttpower: právě je potřeba tohle řešit co nejdříve, pak ho vyhodí z technické a servis se bude kroutit, proč to neřešil hned...

@cisarnero: Předpokládám, že je to přesně, jak píšeš: když jsem v létě jezdil jen s denním svícením (SSS automaticky vypínám), tak se mi celkem chaoticky vypínala a zapínala palubní kamera - myslím si, že kvůli kolísání napětí v síti, mělo to souvislost s tím, jak člověk šlapal na plyn a používal brždění motorem. Pokud si vzpomenu, tak se to pokusím změřit někdy za jízdy přesněji...

Osobně lidlenku (o model starší - podobná, ale modrá) používám (i) na nabíjení 6V motobaterií a po skončení nabíjení udržuje 6.6V... Jak je to u autobaterie, nepamatuji, ale aktuální návod se zmiňuje, že po dokončení nabíjení se přepne do udržovacího režimu....

Jenom drobná otázka: jakým způsobem dobíjíte: odpojujete baterii od sítě nebo ne? Selský rozum mi říká, že jakákoli elektroinstalace na autě by si měla s pulzy poradit, pokud tedy není akumulátor po smrti a jednalo by se třeba o 10V propad, ale i tak...

@zwan: já jsem ekoterorista???? Prosím Tě, z čeho tak usuzuješ? Že jsem spočítal (odhadl) úsporu CO2 v NEDC, který je sám o sobě zavádějící, na nějaké marginální 3g, což je asi 1,5 ml benzinu/km, při neblahém vlivu na životnost vozidla? Přičemž už dříve jsem se pozastavoval nad tím, že kvůli tomu s sebou taháš další hmotnost na elektrovýzbroji. Tak to jsi mě při vší úctě nepochopil... Upozorňoval jsem na to, že díky chujovině jménem SSS na prodaných 50 Fabií mohou bez pokuty prodat třeba jednoho Tourana se spotřebou 10l/100km s daleko větší marží...

Zkusme chvíli počítat: 1l benzinu je cca 2.3 kg CO2. To znamená, buďme optimisty, že hodinová produkce na volnoběh bude 1kg. To odpovídá cca 16g CO2/min. Pokud je skutečně pravda, že během NEDC běží motor 28% času na volnoběh, předpokládám, že se to týká jen městské části, která trvá 13 minut, tak dejme tomu, 2 minuty by mohl být SS aktivní. To tedy ušetří 32g hnojiva pro kytičky. Při celkové délce cyklu cca 11km je to asi (dovolím si "vzít si zpět" předchozí zaokrouhlovací chyby) odpovídá 3 g CO2/km. To je asi 75kilokreditů na uhlíkové dani, které mohu věnovat "prémiovým" modelům, či jinak zužitkovat... Kdo by odolal...

@Tonda-B: navíc zkácení životnosti (vím, že se nejdná o nic drastického, ale prakticky jistě statisticky významného) motoru je pro výrobce také příjemný bonus. Zvláště pokud jím trpí drtivá většina konkurence...

@brrrrm: asi tak jednu vteřinu, než hrábnu pod volant a to pos*aný tlačítko zmáčknu.

@McMatej: to máš samozřejmě pravdu, nenapsal jsem to nejšťastněji, nicméně i tak musíš mít dostatečné množství oleje (tj. pod určitým tlakem a určitém množství ho doplňovat), jinak se dostaneš mimo pracovní konstrukční podmínky ložiska. A po minutce stopu motoru už ho v daných místech opravdu moc nebude... Jinými slovy: jakmile se dostaneš do mezního tření, může docházet k, byť malému, tak měřitelně většímu než u kapalinného tření, opotřebení ploch. A ještě edit: onen mazací klín se snáze tvoří, pokud je olej do mazaného místa dodáván pod tlakem. Naopak v případě absence tlaku oleje i v případě plné saturace mazaného místa olejem během rozběhu dochází k meznímu tření.

@Termiter: víš jak funguje tlakové mazání kliky a vačky? Proč pro dostatečné mazání musíš mít určitý tlak oleje? T.j. proč je v motoru snímač tlaku oleje nastavený na určitý tlak a proč je tento tlak odpouštěcím ventilem udržován v určitém, poměrně úzkém, rozmezí? Ono to totiž není proto, "aby tam nějakej olej byl", ale proto, aby aby se vytvořil dostatečně "tuhý" polštář oleje, po kterém kluzná ložiska "plují", který tlumí rázy. Čili každé vypnutí motoru způsobí, že tento olejový polštář zmizí a, byť v malé míře, dojde při každém startu k poškození povrchů. Pokud by byla klika šroubovaná (tj. drahá, těžká, trpící jínými neduhy) a osazená valivými ložisky, bylo by to o něčem jiném, ale v případě kluzných pánví je takovéto opotřebení při nedostatečném tlaku oleje konstrukční vlastností. Dokonce existují případy havárie motoru způsobené přicpáním olejového rozvodu, kdy odešla do věčných lovišť právě ložiska nejvzdálenější od olejového čerpadla právě kvůli o něco nižšímu tlaku oleje. T.j. stop motoru na minutku, oranžová, za jedna, start a plnej z křižovatky bez normálního tlaku oleje je z hlediska životnosti motoru opravdu lahůdka. Dále např. hydroštely a hydraulický přestavovač vačky: pokud klesne tlak oleje, přestávají plnit svoji funkci a každý start vede k jejich vyššímu opořebení, nehledě na vyšší opotřebení ventilových sedel. Dále taháš s sebou těžší startér, akumulátor a alternátor...

@Kent: "jedovatost" brzd znamená rychlost nástupu účinku. S výkonností má pramálo společného a svým způsobem příliš jedovaté brzdy mohou být shledány jako závada B/C (z hlavy nevím), kdy nelze plynule odstupňovat jejich účinek. Podstatná je maximální účinnost při rozumné ovládací síle - tj. jsi-li schopen vozidlo uvést do smyku na rovné suché silnici. Cokoli více je zbytečné a v určitých chvílích i nebezpečné.

1.2/81kW má dost síly na rozpohybování dvou tun na 130 po +-rovině. Co se týká stability: mám osobní zkušenost s F1 (bez ABS...), která je o něco těžší než FIII. Když jsem vezl malou káru s cca 200kg nákladu (dohromady asi 300kg) a v cca osmdesátce mi nějakej mamlas strčil čumák z vedlejší do pruhu. Padl jsem na brzdu a kára mě přestrkala do protisměru silnice druhé třídy. To by se mi s plně naloženým autem nestalo, byť by hmotnost soupravy byla stejná... Osobně mám papíry i na B+E a nechápu střelce, kteří to frčí s naloženou károu 130 po dálnici... Ty síly, které vyvolá naložený přívěs, v rychlostech kolem 100km/h v ostřejším manévru jsou obrovské. A je už celkem jedno, jestli máš Fabii nebo Supa. Brzdy a motor na to dimenzované jsou, o tom žádná (1.2 HTP má pomalu horší poměr výkon/hmotnost v prázdném stavu, než Tvá souprava naložená na maximum) , rozkmitání soupravy za běžného provozu by mělo být měřeno při homologačních zkouškách - to je vlastně nejdůležitější trakční vlastnost nebržděného přívěsu. Ale jsou situace, které nikdy nepostihneš, a pak je velký rozdíl jet 80 nebo 130. Kinetická energie soupravy ve vyšší rychlosti je téměř trojnásobná... Takže takto: s prázdným přívěsem bych strach plnou dálniční jet neměl, ale pokud je naložený, tak bych ani po dálnici rychleji než 80-100km/h nejel.

<OT>Ano, sulfid je sůl odvozená od sirovodíku (ano, přesně toho smradu zkažených vajec). </OT note="snad pawouk promine">

Takovýchto článků je všude spousta... A je to logické - motoru s tlakovým oběžným mazáním nikdy nebude prospívat zastavování chodu na krátkou dobu. Ale protože někdo od zeleného stolu rozhodl, že mantrou je množství oxidu uhličitého bezprostředně vycházejícího z výfuku, tak tu máme SSS, přeplňované tříválce, hybridní a elektro auta a vlastně i Dieselgate...

Martab: ano, i klasicky PP krome otevrenych dveri signalizuje oba "kufry".

Protože to zabere dlouhou dobu, kterou můžou strávit měněním předraženého oleje? Já osobně jsem kvůli daleko větší maličkosti servis změnil. A v Tvém případě bych se "jak je to možné?" ptal přímo ve Škodovce.